Etule komentáře u knih
Ze začátku mi byl Ransom nesympatický, hlavně tedy proto, že mi nepřišlo, že by se choval jako profesionál. Tykal jí a říkal jí Fracku, což si třeba i zasloužila, ale stejně si to podle mě neměl dovolit. Nicméně mé sympatie si získal celkem rychle. :-)
Hallie se sice jako fracek chovala, ale když si člověk uvědomil, co všechno prožila a jak se k ní rodina chovala asi se to dá celkem pochopit. Ačkoliv mi taky nebyla sympatická na první dobrou, tak si mě také nakonec celkem získala.
Trochu jsem se obávala té Ransomovi úchylky, protože to není můj šálek čaje, ale naštěstí to tady nebylo nijak více rozváděno. Překvapil mě jejich první polibek (hlavně kvůli Ransomovi), ale bylo to takové ťuťu. :D
Četlo se to velice dobře, odsýpalo to a Halliin (a vlastně i Ransomův) vývoj se mi na konci opravdu líbil. A to jak všichni byli odvaření z Ransomova jména, jako že je cool, mě celkem bavilo. :D
Shrnuto podtrženo skvělý čtení, stejně jako zatím vše od L. J. Shen. ;)
(SPOILER) Musím říct, že tohle je ta kniha, při které prostě čtete, bavíte se a najednou je konec. Četlo se to úplně samo a jsem ráda, že nemusím čekat na další díl. :)
Přiznávám se, že jsem první díl četla už docela před dlouho dobou a tudíž si z toho moc nepamatuju. Snad jen to, že Simon má křídla a ocas, Baz je super cool upír, Agáta mě extrémně nebavil a Penelope, no tak u té si nic nepamatuji. :D O to víc mě ale bavila tady. Stejně tak Agáta nebyla už tak tragická. Dostaneme taky novou postavu Sheparda a ten mě tedy extrémně bavil. Jsem zvědavá jak to s ním bude v dalším díle.
Jsem ráda, že se autorka rozhodla pro pokračování, protože mám tu bandu ráda. Navíc fandím prostě Simonovi s Bazem fandím, ačkoliv to kluci teda rozhodně nemají lehké. Vypadá to, že k sobě cítí až příliš moc a nedokážou se s tím pořádně vypořádat (hlavně tedy Simon), tak snad se v dalším díle dočkáme toho, že si uvědomí, že by to měl Bazovi říct. Stejně tak Baz jemu. Nuž, uvidíme. :)
(SPOILER) Lidi, jako tohle není vtipný, kde jako je další díl?
A teď vážně. Přiznávám se, že zpočátku jsem si myslela, že knihu ani nedoposlechnu. Vůbec se mi nelíbilo, co se stalo z Ilan. Nelíbilo se mi, co udělala Eliasovi, jak se chovala k bojovníkům. Jenže právě bojovníci byli to, co mě u knihy nakonec udrželo do doby, než se to celé zlomilo. Do popředí se dostali ti, u kterých bych to nečekala a musím říct, že Gerard (doufám, že je psaný takhle, jak jsem poslouchala tak nevím přesně) mě upřímně překvapil, jak rychle se dokázal dostat mezi oblíbence. Jo, vypadá to, že je sakra prostě miluju všechny no. :D Situace se vyostřila, konec byl najednou plný zvratů, které mě teda rozhodně nenapadly. Měla jsem o bojovníky extrémní strach, teď už snad mohu prozradit, že smrt Erna (ach Erno) mi zlomila srdce, ale zároveň mi předala uvědomění si, že se autorka nebojí postavu (oblíbenou postavu - myslím, že se mohl dostat do obliby u většiny lidí) zabít. O to víc jsem se o ty "opravdové" oblíbence bála.
Všimla jsem si, že docela dost lidí si myslí, že by Ilan měla být s kapitánem. Já si tím až tak jistá nejsem. Byť tam nějaký náznak asi je, převážně tedy ze strany Ilan. No uvidíme. Mě třeba víc "seděla" právě k Ernovi, jako k nejmladšímu. Ale třeba to autorka zaonačí tak, že si to k sobě sedne a já jim začnu fandit. A ačkoliv Armin je stále otravná osina v zádeli, tak přece jen na konci měl trochu nějaký vývoj k tomu, že by možná v dalším díle nemusel být tak nesnesitelný. Přece jen, pořád jich je potřeba pětadvacet a nikdo jiný mě moc nenapadá, kdo by mohl mezi ně zapadnout. Pokud to nebude sama Ilan, což by též byla zajímavá možnost. Koneckonců duvaly už má. :)
Suma sumárum napjatě očekávám závěrečný díl a doufám, že nebudeme čekat příliš dlouho.
P.S.: Jsem jediná komu prostě jméno kapitána (Joel) nesedí? :D Možná je to tím, že ho často oslovují právě jako kapitána, ale kdykoliv ho někdo osloví jménem, něco se ve mě otřese. Možná proto, že zní tak obyčejně, oproti některým jiným bojovníkům. Nevím, ale to je jen taková malý a taky nepodstatný detail, který mi leží v hlavě. :)
(SPOILER) Mé srdce je zlomené...
Shodnu se s lidmi, kteří tento díl považují za nejslabší, ačkoliv já přesně vím, co mi scházelo. Pětadvacítka. Bylo jí tu žalostně málo, navíc u nich došlo ke změnám, které se mi nelíbily (stejně jako se mi nelíbilo, že se Ilan neodhalila dobrovolně a rozbila tu křehkou důvěru), přestože byly pochopitelné. Našla jsem si tu své oblíbence (měla jsem je řada už předtím, ale tady dostali trochu víc prostoru a utvrdili mě v tom) a musím říct, že se o ně dost bojím, protože... Nechci spoilerovat, ale bolí to. Taky se přidávám k těm, co si zrovna dvakrát neoblíbili Armina.
Celkem mě překvapilo jací bojovníci nakonec s Ilan odešli, i když nedobrovolně. Jsem na ně ale celkem zvědavá, ačkoliv dva z těch, co mám nejraději to bohužel nejsou. Ale i tady mám dva, takže se to docela vyrovnává.
Romantickou linku bych taky ocenila, ale doufám, že ne s Arminem. Třeba se změní, bude mít dobrý vývoj, ale zatím mi sedl nejméně ze všech postav, co se tu objevily. A Raven ještě o kousek postoupil, jeho příběh mě dostal. Jsem zvědavá na další příběhy bojovníků, snad je dostaneme v dalším díle.
Musím říct, že jsem se naprosto zamilovala a to hned do pětadvaceti chlapů. :D Oni jsou prostě božani. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál s jejich vztahem s Ilan. Co se týká světa, tak ten mě také uchvátil. Moc se mi líbí, jak je to propojené s našimi reálnými dějinami (viz Djatlovova expedice), to byl super nápad. Sice jsem si s touhle sérií dala načas, protože ten boom kolem mě trošičku odrazoval, ale jsem ráda, že se tak stalo. V té době jsem totiž moc české autory nečetla, ale to se změnilo a já zjistila, že naši autoři fantasy opravdu umí, což se ostatně u téhle knihy opět potvrdilo. :)
(SPOILER) Wau.
Pokaždé, když si řeknu, že tu poslední knihu od p. Moravce žádná nepřekoná, autor odněkud "vyhrabe" extrémně zajímavou postavu se stejně zajímavým povoláním. O tom, že tahle kniha bude jednou z topek tohoto roku (což skutečně bude, troufám si říct, že rovnou nejlepší) jsem věděla už při oznámení o jejím vydání. Ale rozhodně jsem netušila, že ve mě vyvolá tolik emocí, které mnou po dočtení rezonovaly.
Přiznám se, že jsem si myslela kdoví jak nejsem díky čtení thrillerů "ostřílená". No, tak teda fakt nejsem. Husí kůži jsem měla skoro celou knihu, slzy v očích asi tak patnáctkrát. Přemýšlím, co uvést jako příklad, ale je toho prostě příliš. Útok na školu v Beslanu, klub Bataclan, ostatně i 11. září. Ale stejně tak i únosy jednotlivců.
Uvedu jeden příklad přímo z knihy: "Zažil jsem v Libyi, kdy vyšel ze zajetí muž: usměvavý, šťastný, plný energie. A vy najednou přemýšlíte, jak mu říct, že jeho mladší brácha zahynul při sebevražedném útoku. Dotyčný měl za sebou hodně těžké zajetí, spoustu násilí a teď ho měla trefit ještě tahle zpráva."
Na závěr chci vyjádřit obrovský respekt a obdiv.
Zaprvé k obětem únosu a jejich rodinám, protože to, co zažívají během únosu, ale i po něm, je něco, co si nikdo, kdo to nezažil, nedokáže ani představit. Jak zmiňoval p. Dolník - je jednoduché odsoudit někoho, že se v zajetí nějak choval, když sedíte doma v pohodlíčku na gauči. Ten člověk dělal vše proto, aby přežil. On je ta poslední osoba, která by si měla vyčítat cokoliv z toho, co byl v zajetí nucen udělat proto, aby se vrátil domů. V dnešní době je velice jednoduché (bohužel) odsoudit člověka, kterého neznáte, nezažili jste to, co on, ale máte pocit, že jste morálně na výši, protože to prostě můžete říct. Ano je úžasné, že žijeme v době, kdy můžeme všichni vyjádřit svůj názor, ale někteří lidi by si ho měli raději nechat pro sebe...
Zadruhé k samotnému p. Dolníkovi. Protože to, co zažívá ve své práci si nikdo z nás (možná až na pár výjimek) nedokážeme moc představit. Ten tlak, ty emoce musí být neskutečné. A přesto je to (na mě tak rozhodně působí) člověk, který je pokorný, klidný, obdivuhodně empatický a zároveň dokáže jednat v krizových situacích. Přestože už má za sebou stovky vyjednávání, neztratil nic ze své empatie a dokáže se dojmout, když se rukojmí úspěšně vrátí domů. Extrémně zajímavý člověk s velice barvitou minulostí, kdy kvůli terénním výzkumům byl ochotný poměrně dost riskovat. Musím přiznat, že by mě celkem zajímala jeho přednáška o Beslanu, která má osm hodin.
A ještě jedna věc na úplný závěr (jsem se nějak moc rozepsala, a to jsem zdaleka nevyjádřila vše, co se ve mě teď po přečtení děje) - lidi, víc naslouchejte a méně mluvte. Aspoň občas. ;)
(SPOILER) Celkem dlouho jsem přemýšlela, jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček. Nakonec jsem se rozhodla pro 4,5. Opět skvěle napsané, to že je to opravdu velmi silně inspirované Osmi hroznými mi nijak zvlášť nevadilo. Jen jsem ze začátku měla trochu problém se začíst, páč jsem samozřejmě pořád "vyhlížela" Nathaniela. :D Ačkoliv jsem odhadla, který z nich to může být.
Když jsem se konečně začetla, nešlo se odtrhnout. Trnula jsem hrůzou, aby přežil on i jeho manželka (což teda bylo docela překvapení, ale kupodivu mi tam sedla úplně skvěle). Opět se jednalo o akční jízdu, u které jsem se prostě skvěle bavila. Přesto je pro mě o kousek lepší Jako sama smrt. ;) I tak se ale na autorovy další počiny opravdu těším.
Půl hvězdy jsem nakonec srazila kvůli tomu úplnému závěru. Nějak mi to tam moc nesedlo, ale konečný dojem to úplně naštěstí zkazit nedokázalo.
Velice zajímavá kniha rozhovorů. Velkou část "zabírá" rozhovor s doktorem Froňkem, kde jsem se opět dozvěděla zajímavé věci. Jen mi občas přišlo, že se trochu motají v kruhu, co se tématu týkalo, ale to může být jen můj dojem.
Rozhovory lidí, kteří transplantací prošli byly dojemné a hodně inspirativní, protože se nedali zlomit svou diagnózou.
Je opravdu zajímavé poslechnout si, jak moc se medicína posunula dopředu a jakým způsobem je možné lidem pomoci.
Já tuhle bandu lovců prostě miluju. :-) Opět jsem si jejich dobrodružství užila. Ačkoliv vztah, který se tam vytvořil na mě byl teda extrémně rychlý, ale chápu, že při jejich stylu života to až tak rychlé nebylo.
Opět jsme se dostali do velice zajímavé lokace. Přestože jsem odhadla, kdo zatím vším nakonec je, tak i tak jsem byla až do konce napjatá, jak to dopadne.
Doufám, že se dočkáme dalších dílů s těmihle postavami. :)
Na tuhle knihu slyším jen samé chvalozpěvy, tak jsem si řekla, že ji musím prostě zkusit taky. Upřímně jsem nečekala, že se stane to, co se stalo. A to že mě kniha vytáhle ze čtecí krize. Jakmile jsem jednou začala číst, nešlo přestat. Konečně. :D Zamilovala jsem si postavy, zamilovala jsem si prostředí. Ravi byl takové zlatíčko, až jsem měla občas strach jestli nedostanu cukrovku (myšleno v dobrém). Pipa byla taky super, líbilo se mi, že do toho od začátku šla naplno a neměla předsudky, jako spousta (vlastně většina) lidí ve městě.
Kdo ve skutečnosti vraždil jsem neodhadla. Ale je pravda, že tentokrát jsem se o to ani moc nesnažila, jen jsem se nechala unášet příběhem a čekala jsem, jakým způsobem na to přijdou. Na další díl jsem celkem zvědavá, ačkoliv už knihy mají menší ohlasy, určitě se do něj pustím.
Moje jasné číslo jedna při čtecí krizi. Opět se mi to potvrdilo. Miluju autora, miluju Huntera s Garcíou a jejich vyšetřování. Tady se opět setkáváme s Lucienem, který se s Robertem zná už od vysoké školy, kdy byli přátelé. A ačkoliv tady vlastně celou dobu víme, kdo je vrah, tak to neubralo na napětí. Kapitoly z Lucienova pohledu byly opravdu zajímavé a naháněly husí kůži. Byl to prostě magor, ale bohužel celkem geniální magor, ačkoliv by si to mělo odporovat.
Když pak přišlo to velké bum, málem jsem dostala infarkt - ostatně jako u předchozího dílu. Zdá se, že se mi autor snaží přivodit smrt. :D Celou dobu jsem si pak říkala (dokud jsem se to samozřejmě nedozvěděla), jak se z tohohle sakra Hunter s Garcíou dostanou tentokrát. To, co udělal García Lucienovi mi přineslo opravdu velké zadostiučinění, ačkoliv moje rada zněla jinak. Nechci spoilerovat víc než je nutné.
Prostě opět naprosto skvělý Carter, ale o tom jsem ani v nejmenším nepochybovala.
P.S.: Musela jsem vypadat jako blázen, když jsem pochodovala sem a tam se sluchátky v uších a nadávala. :D
Miluju! O tom, že se mi tahle kniha bude opravdu líbit jsem neměla žádné pochybnosti. Jednak od autorky znám její tvorbu, druhak je to opět z prostředí hokeje, které já prostě miluju a je mi blízké (ve smyslu, že jsem fanynka hokeje). Bylo to dojemné, bylo to ňuňaté a Jordyn byla skvělá. Líbil se mi tam ten prvek svobodného otce. :)
Sice bych na konci Hudsona nejraději propleskla, dalo se celkem pochopit, že se zachoval tak jak se zachoval s tím, jak to vlastně do té doby měl. Ale na místě Gavina, bych mu asi odpouštěla o kousek déle. *mrk mrk*
Vedlejší postavy na konci knihy mě fakt pobavily. :D Těším se na další díl extrémně moc.
(SPOILER) Tohle mi sedlo o dost víc, než první díl. Takže super. Sice se tady ten jejich vztah vyvinul extrémně rychle, ale to mi asi nijak zvlášť nevadilo. Prostředí se mi moc líbilo, dvojice byla sympatická (Jason byl prostě zlatíčko). A ačkoliv jsem občas vrtěla hlavou nad tím, jak se Sloan chovala, tak to o pár stránek později vyrovnala a moje sympatie k ní vzrostly. Poplakala jsem si, protože i Jasonovo rozhodnutí bylo celkem logické, i když nevím, jestli to nebylo až moc přitažené za vlasy. Takže ačkoliv tam je "klasické drama" na konci, tak tady bylo celkem pochopitelné. No a konečné opětovné shledání... Ach jo, já chci taky svého Jasona. *fňuk*
Jo tahle partička mi vážně chyběla. Kniha je kraťoučká, ale nemáte moc čas se ani nadechnout, jak se tam seká jedna akce za druhou. Tahle parta prostě nezastavuje a jede na plné pecky. Naprosto je miluju! Jsem ráda, že konečně bude vycházet dlouho očekávaná druhá série, moc se na ni těším. :)
Ach jo...
Tak tady jsem upřímně extrémně zklamaná a asi půjdu trochu proti proudu. Konečně se dočkáme a zjistíme, jak to dopadlo s jeho ženou. Což je super. Ale to je asi tak jediná věc, která je na tom super.
Jako vážně policajti prostě chodí beze zbraní? Jako chápu, že ji nemá Kett, když je vlastně mimo aktivní službu, ale co ti ostatní?
Na to jak jsem měla Ketta v prvních dvou dílech ráda, tak tady se mi teda absolutně zprotivil. Ano já chápu, že jde o jeho ženu. Že je ochotný udělat cokoliv. Ale on tady porušil tolik pravidel, rozkazů i dobře míněných rad, až mi to hlava nebrala. Absolutně ho nenapadlo, že by třeba mohl ohrozit své děti. Nebo kolegy. Nebo sebe. Do všeho se vrhal absolutně bez jakéhokoliv rozmyslu. A nejvíc mě na tom dožíralo, že si to uvědomoval (vždycky zpětně), ale stejně se pak zase vrhl do dalšího nebezpečí.
Dostal tolik indicií a nedošlo mu jak to vlastně je. Sakra, i mě to došlo, a to rozhodně nejsem tak "inteligentní" nebo "nejlepší" jako má být údajně on. Nehledě na to, že se z něj navíc stal i Rambo.
Tohle skoro nezachránilo ani geniální načtení Martinem Stránským.
Pokud bude další díl jako audio zkusím Kettovi dát ještě jednu šanci, tak doufám, že si ji zaslouží.
Trochu mi tam chybělo více toho jiskřeníčka jiskření mezi hlavními hrdiny, ale jinak to bylo super čtení. Persi byla celkem sympatická, ačkoliv to jak si nechala s*át na hlavu bylo občas nervy drásající, ale chápu, že pokud vyrůstala tak jak vyrůstala někde se to projevit muselo. Ale Mimi bavila (její moudra na začátku kapitol byla skvělá). A Nate byl sympaťak, který dostal plusové body za to, jak skvěle se choval a bez problémů převzal roli "přítele". Lilah byla taky super, bavil mě její celkem netradiční koníček - ptáci a tak. :)
Jen ten opět zbytečný konflikt před koncem, který by se dal vyřešit promluvením si... Ach jo. :D
Přiznávám, že při poslechu jsem si vzpomněla na film Utržený ze řetězu. Čtení opět zajímavé, ale upřímně doufám, že v dalším díle se dozvíme, co se stalo s Kettovou manželkou, protože pokud po ní budou pátrat i v dalších dílech, stane se z toho dost repetetivní čtení, což by mohlo být později už dost ohrané.
Každopádně banda kolem Ketta opět super (Porter mě tady bavil), děcka opět boží, převážně tedy Evie, která vždy neskutečně zaperlí. :D
Kdo by za vraždami mohl být se mi odhalit nepodařilo, ale to nevadí, i tak jsem si čtení užila. :-)
(SPOILER) Jednou jsem knihu odložila, protože mě nijak neuchvátila. Ale je pravda, že to bylo po přečtení prologu a dál jsem se prostě nedostala.
I tentokrát jsem uvažovala o odložení. Zpočátku, kdy jsme se dostávali do toho jak vlastně fungují Spolky atd., jsem s tím měla trochu problém. Zas až tolik mě to nebavilo, mnohdy jsem se celkem ztratila. Nakonec jsem se ale chytila a zakousla a už mě to nepustilo.
Hlavně ve chvíli, kdy se dozvídáme o minulosti Alex a co se jí stalo v dětství (scéna na WC), bylo dost silné. Celkem mě mrzela jedna linka, u které jsem si říkala, že má potenciál, a která byla celkem rychle zaříznuta (nechci moc spoilerovat), ačkoliv konec mi dal novou naději.
Ale nakonec to utáhla i Alex sama. A Dawesová taky. Konečné rozuzlení jsem nečekala, ale nemělo to pro mě nijak zvláštní velký wau efekt. Ale to nevadilo, celkový dojem z knihy mám spíše kladný. A vzhledem k tomu, jak to skončilo se na další díl rozhodně chystám.
Tohle mě bavilo. Celkem zajímavý detektiv i jeho příběh. Oproti klasickému schématu, kdy je geniální (což tedy údajně je taky) nebo chlastá. Tady je otec, který se pere s tím, že je najednou na výchovu sám. Jeho tři dcerky tomu dodávaly šmrnc, kdy jsem se kolikrát smála i nahlas. Parta, která se okolo něj vytvoří na venkově mě taky moc bavila. Jsem zvědavá na další díly.
Asi jsem od knihy očekávala něco trochu jiného. Je tedy pravda, že většinou nečtu anotaci, ale tak nějak jsem si myslela, že to bude trochu víc o čarodějnických procesech a tak. Ačkoliv zde máme tři linky (a jedna z nich vlastně je o čarodějnickém procesu - a ta mě paradoxně bavila nejméně), tak já si užila převážně tu Violetinu.
Každopádně to jak všechny ženy vnímaly přírodu bylo zajímavé. Čtení to bylo pěkné, ale něco mi tam chybělo. Nebo jsem jen nebyla zrovna v době čtení naladěná na tu správnou vlnu. :)