Etule
komentáře u knih
Ne že bychom to nečekali
Meghan Quinn
Na příběh Breakera jsem se extrémně těšila a jsem moc ráda, že nezklamal. Vztah mezi ním a Liou mě opravdu bavil, taky jsem se skvěle bavila jak do něj bráchové stále ryli. :D Co mi lehce lezlo na nervy bylo zacházení snoubence a jeho matky s Liou. A taky to, že si nedokázala dupnout a poslat je do háje. Ačkoliv chápu, že to pak alespoň bylo dramatičtější. :D To je ale tak jediné, co bych knize mohla vytknout.
Charaktery obou hrdinů mi byli opravdu blízké, páč jsem taky trochu nerdík, takže jsem jim extrémně fandila. :) Chemie mezi nimi byla skvělá, jsem ráda že se tady objevovali i ostatní z předešlých knih a dokonce se našli i další páry nebo potencionální páry, které doufám, že by mohly mít své příběhy. Jeden z nich už má, těším se až se do knihy pustím. :)
Za mě nejlepší díl. ;)
Lásky čas
Adéla Rosípalová
Tohle bylo opravdu skvělé. Sympatické postavy, jak hlavní tak vedlejší. Linka od nepřátelství k lásce se mi moc líbila. Kocour Tuňák taky super. :D Skvělá oddechovka, u které jsem se skvěle bavila, ke konci i nějaká ta slzička dojetí ukápla. Oba kluci měli své problémy, které nakonec dokázali společně vyřešit. Celkově se mi jejich dynamika líbila. Těším se na další knihy autorek.
Zákon Azylu
Lucie Lukačovičová
Ještě před pár lety bych Vám tvrdila, že české autory nečtu. Což donedávna byla taky pravda, ale zjistila jsem, že česká fantastika mě dostala. Stejně jako tahle kniha.
Musím přiznat, že jsem ke knize nečetla ani anotaci, takže když jsem zjistila, že se odehrává v Praze bylo to pro mě překvapení. Příjemné. Sedl mi styl psaní, humor, sarkastické postavy, nesourodá partička hrdinů (miluju tě Gabrieli) i propletení s pověstmi Prahy. Jo tohle mi prostě sedlo ve všech směrech.
Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
Musela jsem si udělat rereading prvního dílu, abych se trochu chytla. Oboje poslechnuto jako audio. První díl se mi líbil o kousek víc. Byla jsem ráda, že se tady nakonec objevily i postavy z prvního dílu.
Nápad byl zajímavý, děj rychle plynul, takže super. :) Celkově se mi koncept víl a lidí líbil, doufám, že třeba dostaneme ještě nějaké další knihy z tohoto prostředí.
Hra pro Apollóna
Veronika Synková
Trošku marně jsem v knize hledala sympatické postavy. Všechno mi přišlo až příliš rychlé. Ve chvíli, kdy se tak nějak konečně začali bavit, tak Daniel Lukášovi prozradil něco, co by podle mě jen tak někomu na potkání nevyprávěl. Chápu, že to bylo dost podobné tomu, co se Lukášovi skoro stalo, ale ani tak by nejspíš zrovna tohle neřekl právě jemu, když tvrdil, jak moc ho nesnáší. Celkově mezi nimi byl ten vztah docela dlouho opravdu zvláštní.
Taky nemám moc v lásce instantní zamilování, což se Lukášovi stalo a choval se pak dost zvláštně. Škoda, mám ráda LGBT příběhy, ale tohle mi moc nesedlo. Nicméně nakonec jsem dočetla.
Každopádně láska
R. J. Scott
Taková milá jednohubka. Byť mi z počátku nebyl Derek příliš sympatický, Luke to naopak perfektně vyvažoval. Sice mi teda přišlo jako moc velká náhoda, že nakonec Luke perfektně zapadl do "vymyšleného" přítele. Všechno proběhlo poměrně rychle, ale i tak mi to celkem sedlo do nálady. Ačkoliv kdybych to četla o Vánocích asi by to bylo o kousek lepší. :-)
Twisted Lies: Lži na ostří nože
Ana Huang
(SPOILER) Aj, tak tohle se bohužel nepovedlo. Sice se mi ze začátku zamlouvalo, že na to hned nehupli, ale pak se to tak nějak protáhlo do té míry, že ve chvíli, kdy na to konečně hupli už mě to přestalo bohužel zajímat. Bohužel za mě autorka to napětí mezi nimi natahovala až příliš dlouho. Navíc se z nějakého důvodu úplně vytratil onen stalker, kvůli kterému spolu byli nuceni bydlet, takže mě nakonec přestal zajímat i on.
Uvažovala jsem, že knihu nedočtu, ale nakonec jsem to přeskákala, abych zjistila, kdo to tedy nakonec byl. A jako na tu postavu jsem v průběhu knihy úplně zapomněla.
Je to škoda, na tenhle díl jsem se těšila nejvíc. Ale Christian se chvílemi choval jako hlupák (viz událost, kdy žárlil a dost nesmyslně to "ukončil"). A bohužel tedy ani Stela místy nedokázala knihu moc utáhnout. A upřímně to, co nakonec vyšlo najevo ohledně jeho citů ke Stele bylo teda až moc a vůbec mi to k němu nesedělo.
Těžko říct zda se do dalších knih autorky pustím.
Okouzlení
F. T. Lukens
Líbilo se mi podstatně víc než Šťastně až navěky? - tomu tak trochu něco chybělo (komunikace mezi hlavními hrdiny :D). Ale tohle byla super jízda. Bavily mě obě čarodějky i jejich "poskoci". No Antonie o kousek víc. :D
Líbil se mi vztah mezi hlavními postavami, chemie mezi nimi byla taky fajn a i celkem pomalý vývoj mi nijak zvlášť nevadil. Možná ten konec byl takový, nooo asi uspěchaný řekla bych, ale nevadí.
Nicméně je to plné skrývané i neskrývané bolesti, ale i tak to pohladí po duši, i když to zní asi divně. Vtipné to bylo taky, dost to táhla Antonie. Ačkoliv na konci se mi vybavil Harry Potter. :D Což tedy není míněno nijak zle. ;)
Feel-good fantasy, o kterých jsem si myslela, že tak úplně nejsou pro mě. :)
Všechno, co napsala
Josh Lanyon
Druhý díl se mi líbil o dost víc než první, ačkoliv jsem si po pár prvních stránkách myslela, že nebude. JX nelze jinak než milovat, s Christopherem k sobě zatím hledáme vztah, ale i on má své světlé momenty.
Přiznám se, že mě ta detektivní zápletka až tolik nezajímá, páč mě prostě táhne vztah mezi JX a Christopherem, protože JX je prostě sluníčko. :) Vůbec nejsem zaujatá. :D Ale kniha se četla vcelku dobře, rozuzlení asi nebylo až tak překvapivé, ale nijak zvlášť jsem nad tím nedumala, abych to vyřešila dříve než oni.
Nicméně mě velice potěšilo, že se v edičním plánu nakladatelství nachází třetí díl. S chutí si ho přečtu.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Fakt mě bavilo číst o mém městě. :-) Člověk si dokázal mnohem lépe představit reálie. Knihu jsem poslouchala jako audio. Bavilo mě to velice, ačkoliv jsem si zpočátku říkala, že manželská krize jednoho z vyšetřovatelů je mi lehce proti srsti, ale nakonec se to srovnalo.
Vyšetřovatelé sympatičtí, jejich drahé polovičky celkem taky, detektivní linka mě taky bavila, byť jsem závěr tak trochu uhodla, ale za to nemůže autorka, nýbrž množství thrillerů, které jsem přečetla.
Samé plusy.
Jen se mi trochu zdálo, že mi tam unikají nějaké předchozí události, což se ukázalo jako pravdivé a bylo by asi lepší mít přečteného Vodníka před touhle knihou. Pokud jsem správně pochopila, tak jsou tam stejní vyšetřovatelé, proto trochu nechápu proč to není vedeno jako série.
Anti-přítel
Penelope Ward
(SPOILER) Od autorky zatím moje třetí kniha a pravděpodobně na delší dobu i poslední. Neříkám, že píše špatně, nebo že by se to špatně četlo, ale po dočtení mě napadlo jedno jediné slovo a to bylo: Meh. Prostě nemastné, neslané. Nějak jsem jim to nevěřila. A hlavně samozřejmě přišlo "nezbytné" odloučení, což mě teda ve finále pěkně nakrklo.
Myslím, že nejvíc za vše mluví to, jak dlouho jsem knihu četla.
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
(SPOILER) Tak tohle bylo zatím překvapení roku! Milé překvapení. Neměla jsem od knihy žádná očekávání, snažím se ho nemít u všeho, co je tak virální na sítích, páč z toho většinou kouká zklamání. Nicméně tady to tak naštěstí nedopadlo.
Bavil mě svět, bavily mě hlavní postavy, bavila mě romantická linka. V podstatě nemám úplně co vyčíst, pořád se něco dělo. Jiskřeníčko jiskření mě tady extrémně bavilo, Raihn byl naprosto skvělý a Oraya (kupodivu) nebyla úplně pitomá nanynka. Bála jsem se jak to autorka na konci udělá vzhledem k tomu, že vítěz může být jen jeden že... No měla jsem pár nápadu (protože to přirovnávali k Hunger games), ale ani jeden se nevyplnil. :D Naštěstí, asi.
Na konci mě kniha trošku ztratila, protože jsem si tak nějak domyslela (ale je pravda, že těsně před odhalením) jak je to vlastně s Raihnem, proto nemá plný počet, ale na další díl se stejně těším. Doufám, že bude stejně čtivý a neztratí svoje kouzlo. A že se Raihn ani Oraya nějak prudce neodchýlí od svých charakterů. :)
Počkej na moře
Veronika Opatřilová
(SPOILER) 4,5*
Těžko se mi hledají slova, která by dokázala popsat, jakou bouři emocí ve mě kniha vyvolala.
Vztek, že museli své city skrývat, že by je měli obhajovat, že to bylo "nenormální", že to takhle nemělo být. Proč? Proč by to tak mělo fungovat. Jako vím, že to byla šedesátá léta a lidi prostě byli předpojatí a plní předsudků (což jsou mnozí i teď), ale prostě ne, tohle nedokážu pochopit. Prostě, když někoho miluješ, tak máš přece právo být s ním a tečka.
Opovržení, že lidi mají potřebu mluvit někomu jinému do života.
Radost, že nakonec našli odvahu spolu přece jen být, i když to nebylo takové jak si představovali.
Smutek, že to nakonec dopadlo tak jak jsem od začátku předpokládala, že to dopadne.
Naději, když jsem si zpětně poslechla začátek knihy, kdy mi došlo, že to možná dopadlo přece jen o něco lépe.
Rozmrzení za otevřený konec, který ale vzápětí nahradila maličká radost, díky níž jsem si mohla říct, že to vlastně skončilo přesně tak jak jsem chtěla.
A nakonec hluboký, teskný smutek, který ani pořádně nedokážu vysvětlit, který mi vehnal slzy do očí a nutil mě přemýšlet o tom, že život prostě nehraje fér.
Ano, vadilo mi jak se v určitých chvílích choval vypravěč (nedostaneme tady ani jména obou hrdinů, ačkoliv vlastně jednoho ano) - student - ale i jak se choval učitel. Že spolu nedokázali mluvit. Že došlo k rozhodnutím, které nemělo být nutné učinit. Že před sebou měli tajemství. Že si tak úplně nevěřili. Že student často překrucoval, co mu vlastně učitel říká a zbytečně dramatizoval. Ale chápu, že není lehké se skrývat, že to vnitřně nakonec člověka začne nahlodávat, že začne chtít něco jiného. Lepšího. A učiní rozhodnutí, kterého později možná bude litovat. Nebo možná taky ne.
Je toho spoustu řečeno mezi řádky. V knize je hodně bolesti, ale i lásky, touhy a radosti. A možná, že nakonec má i šťastný konec.
Posmrtná predace
Vilém Koubek
Nebudu si tady na nic hrát a rovnou přiznám, že jsem knihu poslouchala, protože ji namluvil Martin Stránský. :D Od něj prostě i návod k mikrovlnce prosím.
Nápad s mileniály, kteří prostě odmítají umřít a zastavili stárnutí byl zajímavý. Jen mi nějak nesedl hlavní hrdina. Spousta času je "promrhaná" tím, že posloucháme o tom, jak se hrdina musí ožrat jinak to nedá, což mi časem začalo lézt na nervy. Než se tak nějak pořádně pustí do práce - hledání ztraceného otce jakéhosi grázlíka - je to stále to samé dokola - vstát, ožrat se a dělat že něco dělám. Konec dostal trochu grády, hrdina trochu kredit za to že nebyl úplně k ničemu, ale něco tomu chybělo.
I tak si druhý díl poslechnu, protože (světe div se) ho čte taky p. Stránský. :D
Srpny
Jakub Stanjura
(SPOILER) Těžké, velice těžké téma tato kniha zpracovává. Je smutné vědět, že se tohle skutečně děje a lidé jsou k tomu mnohdy opravdu slepí. Pokud nejde o fyzické násilí, tak to přece není násilí. Hloupá myšlenka, ale bohužel ve společnosti přetrvává, ačkoliv se to lepší.
Daniela měla s manipulací a domácím násilí zkušenosti bohužel již z dětství, ale i tak se jí nepodařilo ho poznat, když se do toho kolotoče znovu dostala. Prostě uvěřila, že si vlastně nic jiného nezaslouží a to je smutné. Nesmírně smutné. :(
Lenochod Jimmy & jeho backup band
Pavel Bareš
4,5*
Tohle byl celkem horký kandidát na pět hvězd. Příběh mě nesmírně bavil - prostředí hudebního festivalu mi bylo blízké. Napsané je to nesmírně čtivě, člověk hltá stránku za stránkou a chce vědět, jak to sakra bude dál a taky, co se vlastně sakra v minulosti stalo. Ačkoliv, to nám tak trochu dojde i mezi řádky.
Jenomže pak tam přišel zvrat, který to přehoupl do úplně jiné kategorie, jak už tady bylo mnohokrát zmiňováno, a byť mi to až tolik nevadilo (spíš jsem zůstala s otevřenou tlamičkou, co se to sakra právě stalo), přesto to příběhu trochu ubralo. Převážně tedy souboj, který se stal dost - ty jo teď nevím, jak to vyjádřit - překombinovaným je nejspíš to správné slovo.
Nicméně je vidět, že autor má nesmírně živou a neotřelou fantazii. Skvěle jsem se bavila. :-)
Šťastně až po smrti
Eleanor Corvin (p)
(SPOILER) A první pětihvězdičková kniha letošního roku (sira Pratchetta a jeho Hlídku nepočítám, tam je to tak nějak automaticky :)) je tu!
Musím poctivě přiznat, že jsem si ze začátku nemyslela, že to bude na pět hvězd a to z jednoho prostého důvodu - nebyl tu tolik můj milovaný Lucien. Nicméně Káleb jeho absenci dost vynahrazoval. :) Jeho linka mě velmi bavila, ačkoliv jsem dokázala odhadnout, jak to s ním ve skutečnosti je. Rozhodně to ale nebylo na škodu. Moc se mi zamlouvalo, že mu zůstal stejný způsob chování (alespoň veřejně), že se najednou nějak brutálně nezměnil a nestal se z něj najednou miláček všech. Přestože se v soukromí samozřejmě měnit začal. Tessa mě bavila a její podivné zmizení, kdy se v minulém díle moc nevyskytovala, bylo konečně vysvětleno. Linka s Meggie byla nakonec taky dost zajímavá, ačkoliv jsem si zpočátku myslela, že mě nebude bavit. Ale Erik je prostě miláček. A i Meggie si v mém srdci našla své místečko a přijde mi že do příběhu hezky zapadla. Jsem moc ráda, že se tady upevnil vztah Emy s Eskarem, protože byly oním prvním párem, který se dal dohromady a dokázali spolu překonat všemožné překážky.
Objevení Jezdců na scéně mě totálně odrovnalo, miluju je (ačkoliv si nejsem jistá, co to o mě vypovídá :D).
Je mi líto, že se se smrťáky loučíme, ale jak nám Ema na konci pověděla, nejspíš to nebude poslední příběh. Alespoň v to doufám. Je ještě tolik postav, které by si zasloužili svůj příběh. Třeba takový Bastien - nenápadné pomrknutí po autorce. ;) A pokud by to náhodou nakonec přece jen byl poslední příběh, tak se jedná o velice podařené zakončení skvělé série a velice zajímavého světa. Během celé série se setkáváme s klasickými pohádkami, které jsou nám představeny v trochu jiném světle a to mě na knihách taky velice bavilo.
Těším se na autorčin další počin, který už mám předobjednaný. :)
Osamělý vévoda
Christi Caldwell
3,5*
Kdybych knihu četla během Vánoc asi bych to hodnotila o kousek výš. Četlo se to skvěle, ale nějak jsem moc nevěřila tomu, že se vše odehrálo tak rychle. Bylo dost zvláštní, že Val byl roky uzavřený a s nikým nechtěl komunikovat a najednou si ho získalo takové třeštidlo jako Myrtle. Nemyslím to zle, Myrtle byla zábavná, ale možná bych tomu uvěřila o trochu víc, kdyby se do sebe tak šíleně nezamilovali během pár dní.
Ale jako oddechovka na jeden večer, když přijdete unavení z práce, tak mohu doporučit. :)
Těžké melodično
Terry Pratchett
Druhá kniha se Smrtěm, která mě opět trošičku zklamala. Hlavně proto, že tam Smrť prostě nebyl až tak moc, jak bych doufala. Vypadá to, že ačkoliv má být hlavní postavou, stejně se tak nějak drží v pozadí.
Ale přesto to byl opět skvělý poslech, usmívala jsem se u toho, hlášky se mi líbily a hlavní postavy taky celkem super. Ačkoliv Zuzanka mi to moc utáhnout nedokázala.
Jako celek ale opět skvost. :-)
Strasti vánočních svátků
Lenka Hnátová
(SPOILER) 3,5*
Nalákala mě překrásná obálka a LGBT téma. Kniha byla čtivá, vzhledem k její délce, přečtena za pár hodin. Nicméně mi přišlo, že se tam dělo strašně moc věcí strašně moc rychle. Bohužel mi tam dost chyběla nějaká chemie mezi hlavními postavami. Chápu, že Max byl nešťastně zamilovaný, takže z jeho strany tam toho bylo dost, ale ze strany Berta tam nebylo nic. A pak najednou lusk a byla z toho oboustranná láska. Líbilo se mi Bertovo myšlení, že soudí člověka podle osobnosti a ne podle vzhledu či pohlaví.
A musím tedy bohužel konstatovat, že mi tady mírně vadil věkový rozdíl. Nemyslím si, že bych byla nějaká konzerva, ale tady mi ten rozdíl tak nějak kazil celý dojem ze čtení. Ale od autorky si pravděpodobně něco dalšího přečtu.
