Eva P. komentáře u knih

Knihomolka je romantická prvotina začínající české autorky, která píše pod pseudonymem M. K. Hardy. Je to moc milá oddechovka z vysokoškolského prostředí. Hlavní hrdinkou je studentka Nikol, které stačí ke štěstí málo - klid na čtení :) Málokteré literární postavě dokážu tak porozumět jako jí :)
Jejím protipólem je sportovec, thaiboxer a opravdový gentleman Luke, se kterým se Nikol seznámí v knihovně. Ach
Těžký život knihomolků je v knize perfektně zpracovaný a nejednou jsem se smála nahlas. Na druhou stranu si říkám, proč to mají knihomolové tak těžké?
Pokud máte rádi milé a vtipné romantické příběhy, budete nadšení. A pokud patříte, stejně jako já, mezi fanoušky kanadské spisovatelky Elle Kennedy, bude mít pro vás Knihomolka ještě úplně jiný rozměr :)

10 12.11.2021

Neodolatelná a hříšná atmosféra New Orleans prostupuje tuto knihu na každé straně. Dočkáte se nejen skvělé detektivky a správné porce romantiky, ale také s hrdiny zavítáte do Francouzské čtvrti, slavné Bourbon Street, dáte si kávu a beignets v Café du Monde a nechybí ani Mississippi a voodoo. Ke knize se jednou ráda vrátím :)

10 06.07.2020

Tato kniha se autorce opravdu vydařila a řadím ji k těm nejlepším, co jsem od ní přečetla - a to mám často výhrady, i když si mě jako čtenářku jednoznačně získala. Poprvé se mi podařilo správně vydedukovat vraha!

8 11.08.2020

Mimořádný zážitek, obzvlášť závěr byl velmi silný. Určitě se ke knize ještě vrátím. Obdivuji, do jaké hloubky autorka zašla při sbírání materiálů. Nejeden zahraniční autor by napsal rovnou minimálně trilogii. Děkuji autorce za neobyčejnou knihu.

8 14.12.2014

Od knihy s takovým hodnocením (!!!) jsem čekala mnohem víc. Nebo alespoň něco. Vlastně cokoliv... jen ne nekonečné opakování stejných situací, dialogů, neúměrné natahování nudného děje bez nápadu. Ne, ano, ne, ano, ne, nevím, chci, nechci a zase znova a dokolečka dokola a ještě o tři týdny později. Zkusím ještě Věřit znovu (86 %) a třeba budu mile překvapená...

7 05.09.2022

Podle názvu jsem čekala knihu o šatech a o to větší překvapení mě čekalo, i když na šaty od Diora také došlo.
Do knihy jsem se zamilovala od prvních stránek a všechny hrdiny (před)válečné dějové linky Skye, Liberty, Nicholase, Marqaux i O'Farrella jsem si oblíbila a jejich osudy prožívala s nimi.
Autorka si s bádáním před psaním knihy dala velkou práci a přiblížila nám důležitou úlohu statečných žen, které během druhé světové války působily jako pilotky v organizaci Air Transport Auxiliary (ATA) i činnost žen v utajení, které velmi neoficiálně pomáhaly francouzskému odboji. K napsání knihy ji inspiroval i život odvážné Catherine Dior, sestry Christiana Diora.

Bohužel ze své zamilovanosti jsem vystřízlivěla ve třetí třetině knihy, kde autorka zřejmě chtěla zdramatizovat už tak dost dramatické osudy hrdinů a její senzační zvraty a překombinované rozuzlení knize spíš uškodily. Méně je někdy více.
Melodramatickou dějovou linku Kat, která se odehrávala v současnosti, raději nekomentuji
Nicméně knihu hodnotím i tak kladně a určitě ji doporučuji.

7 29.04.2021

Hypotéza lásky určitě vyčnívá humorem spojeným s akademickým prostředím, ale bohužel se jí nevyhnula mnohá otřepaná klišé a často jsem měla pocit, že se hrdinové nechovají adekvátně svému věku a dost mi to kazilo celkový dojem z knihy.

6 20.09.2023

Tuhle knihu nějak nemůžu dostat z hlavy a nejraději bych si ji přečetla hned ještě jednou. Určitě není pro slabé povahy, ale je skvěle napsaná. Moc se mi líbilo zapojení psychiatričky do děje a vysvětlení, jak funguje lidský mozek v extrémních situacích. Výborné bylo i využití Goetheho básně Král duchů, která se prolínala celou knihou. Nicméně, kéž by se takové hrůzy děly jen na stránkách knih.

6 05.09.2022

Velmi překvapivé. Čekala jsem idealizovanou Paříž a romantiku, dostala dechberoucí pátračku plnou záhad a vůbec jsem nebyla zklamaná. Závěr neměl chybu :)

6 16.08.2019

Dvacátá léta v Paříži očima Ernesta Hemingwaye, jak na ně vzpomínal v padesátých letech na Kubě: život ve velmi skromných podmínkách s první ženou, kruh kolem Gertrudy Steinové, Sylvie Beachová a její knihovna, hlad, chudoba, seznámení a přátelství se Scottem a Zeldou Fitzgeraldovými, Erza Pound… jednalo se o jeho první pobyt v Paříži, kdy byli „strašně chudí a strašně šťastní.“

Kdysi jsem už toto knihu číst zkoušela, ale Paříž jsem téměř neznala a nedokázala jsem docenit bohatý místopis. Díky letošní třídenní zastávce v Paříži jsem po knize sáhla znovu a užila si ji úplně jinak.

Když vystupujete v roce 2023 na metru Cardinal Lemoine a vybavíte si slova EH: „adresa rue Cardinal Lemoine číslo 74, co jsem jí udal, nemohla být adresa ubožejší“, musíte se pousmát, jak moc se svět změnil.

Nejvíc jsem žasla nad kapitolu Paříž je věčná, ve které Hemingway líčí zimy strávené se svou ženou a malým synem v rakouském Schrunsu v Alpách, kde nebyly žádné „lyžařské výtahy ani žádné lanovky … nahoru se člověk musel vyšplhat na lyžích, na které si připevnil tulení pásy.“ Vůbec jsem netušila, že Hamingway a jeho žena Hadley patřili po boku Waltera Lenta a Hanesse Schneidera k průkopníkům skialpinismu. Lyžovali na ledovcích, ve Švýcarsku, v Dolomitech - od listopadu do Velikonoc.

Knihu určitě doporučuji, pokud máte rádi autory ztracené generace, Paříž, knihy a lyžování.

5 20.09.2023

Docela fajn oddechovka, která ale ničím nepřekvapí. Příběh Kinsley a Joshe mě bavil, a to ostatní kolem byl možná až moc velký bizár a drama. Další díl série si ale ráda přečtu.

5 06.03.2022

Autorka měla skvělý nápad s mílovým klubem, ALE... po úžasném začátku šla dynamika knihy strmě dolů, nemluvě o rozuzlení vyšetřování, které bylo hodně naivní. A opravdu někdo roky usiluje o pozici v konkrétní firmě, aniž by tušil, jak vypadá (mladý, pohledný, bulvárem oblíbený) majitel?

4 20.09.2023

Dvojité sklo je příběh vyprávěný ovdovělou ženou, která prožívá své stáří v Reykjavíku a přihlíží tomu, jak její přátelé a známí postupně umírají. Jednoho dne potká sympatického sedmdesátníka Sverrira...

Kniha se skládá z krátkých odstavců: útržků vzpomínek, zamyšlení, vjemů okolního světa a také pozorování života, který se odehrává za oknem.

Autorce bylo 66 let, když napsala tuto krásnou a otevřenou knihu o stáří, o lásce, o lásce ve stáří a také o osamělosti, která některé z nás provází celým životem.

Je dobré se čtením nespěchat a nechat pěkně vyznít krásný jazyk a hluboké myšlenky této originální love story.

„Vsichni tam venku mění svět. Ona sedí u okna a přihlíží. (...) Existuje bezpočet vzrušujících zážitků, které má v podstatě na dosah ruky, ale nejspíš si je nechá ujít. Rozptýlení. Nezní to vůbec radostně, nechat se rozptýlit.“

4 25.07.2022

Prázdninová poetika s lehce morbidními akcenty. Moc se mi to líbilo.. a zrovna nedávno jsem se ptala sama sebe: "O čem přemýšlí jeřábník celé dny?"

4 16.05.2022

Tak tohle bylo opravdu špatné, nechápu, že jsem to dočetla. Hlavní hrdina buran a pitomec, hlavní hrdinka neslaná nemastná, nahlédnout těm dvěma do hlavy bylo za trest.

4 30.01.2021

Nevěděla jsem, co od této knihy čekat a nakonec jsem naprosto nadšená.
Gisele čtenářům odhaluje své skutečné já, které se nemůže víc lišit od mediálního obrazu modelingové legendy. Otevřeně píše o svých začátcích, cestě na vrchol i sestupu do Údolí, ve kterém se jako manželka a matka dvou vlastních a jednoho bonusového dítěte právě nachází.
Příjemná a poučná kniha, která mě rozesmála i dojala k slzám. Určitě stojí za přečtení!

4 08.11.2020

Některé pozice, které si paní vymyslela, jsou skoro až děsivé, zajímalo by mě, kde na tom byla!
Když mi v předporodním kurzu řekli, že se máme takovým knihám vyhýbat, tak se mi velice ulevilo.

4 06.08.2015

Knihu jsem četla několikrát a patří k mým oblíbeným. Vtip, nadhled a sebeironie autorky se dnes jen tak nevidí.

4 21.03.2013

Nádherné ilustrace výjimečného města. Funkci průvodce je třeba brát s nadhledem (pokud nepatříte mezi horních deset tisíc), jinak pastva pro oči. A ta ořízka!

3 20.09.2023

Novela O myších a lidech je hojně doporučována učitelkami jako četba k maturitě, zřejmě kvůli krátkému rozsahu. Ale ani ten nepřispěl k mému čtenářskému požitku. Všechny postavy mě vyloženě iritovaly, stejně jako neustálé opakování téhož a celkem předvídatelný děj.

Jako sonda do misogynní a rasistické společnosti zmítající se v krizi 30. let na Divokém západě to sice funguje (moje nervy), ale stejně jsem ráda, že jsem tehdy raději sáhla po knize Na východ od ráje a Steinbecka díky ní řadím mezi mé oblíbené autory :)

3 20.09.2023