evelýny komentáře u knih

,Zvláštní, uklidňující ticho. Jakoby se na chvíli svět zastavil, jakoby všechno kolem nás zmizelo...." Příběh lásky, kterou skoro zničil strach - příběh přátelství, které nezničila láska. Tam, kde končí duha - tak tam začíná nekonečná láska. A i když příběh nakonec končí relativně dobře, mně po dočtení bylo opravdu smutno.
Kniha je psaná formou dopisů, mailů, chatů, telefonátů. Zpočátku mi to vadilo, ale příběh lásky, kterou nezdolá ani hloubka Atlantického oceánu, ani kaskáda fatálních chyb obou hrdinů je opravdu velmi silný a na neobvyklou formu si zvyknete. Napětí z toho, jak to všechno dopadne, vás nutí číst dál, navzdory vzteku, navzdory smutku, navzdory vlastním vzpomínkám....No nic - jdu si uvařit kafe:-)
Neodolala jsem a podívala se na film. Film je ovšem z mého pohledu o ničem.

41 10.09.2015

Co to bylo? Rovnice o žádné neznámé: Naivní slušňačka - blbka + drsný chlapec s několika odstíny šedi = ohraný, naivně podaný, nepropracovaný příběh z prostředí univerzity.
Kniha je plná vulgarizmů, které mě kupodivu vůbec nepohoršovaly - tak nějak k ní patřily. A rozhodně jste nějakým zázrakem byli vtáhnuti do děje, takže já opravdu nemohla přestat číst ( i když rozhodně nepatřím k cílové skupině čtenářů). Některé pasáže úplně zbytečné = zdlouhavý, rozvláčný příběh - no prostě schizofrenie :-)
Za čtivost příběhu přidám jednu hvězdu - takže u mě 60%, víc ani ťuk.

41 09.09.2015

Zvláštní kniha. Rozhodně k zamyšlení, než k odsouzení.
Když nic jiného, mohli bychom se prostřednictvím této knihy naučit aspoň pokoře, lásce a úctě.

P.S: Rozum má své meze. Ale omezenost je neomezená...
P.P.S: Potrefená husa se prý vždy ozve a tak nezbývá, než respektovat svobodu slova

40 31.10.2019

Báru Nesvatbovou jsem vždy vnímala spíše jako celebritu, než jako spisovatelku. Proto mě tato kniha pro mě spíše úvah než povídek, velmi překvapila. Upřímná, nic nepřikrášlující a přesto dojemná, věrohodná a někdy hodně trpká, k zamyšlení.
Již dlouho se mnou kniha tak nerezonovala.
Naše amygdala si zaručeně zvěční osudová rozhodnutí, ve kterých hlavní roli hraje zrada, nevěra, závislost, zklamání, smrt, samota, žárlivost, smutek...
Ale co s takovými momentkami, které v nás zůstanou navždy...?

,,Uvěřit v lásku je někdy až příliš snadné."

Posloucháno jako audiokniha a Jitka Čvančarová opravdu Báře Nesvadbové sluší. Slovo ,,krystalický" jsem skoro nezaznamenala, ale unikla jsem otázkám, takže ... Zvítězí moje zvědavost?
P.S: Mrzí mě tak nízké hodnocení této knihy

40 09.09.2019

Vtipné, veselé čtení s kapkou ironického humoru.
A dle mého díky této ironii budou příběhy jedenáctiletého Grega bavit všechny generace čtenářů. Tudíž je kniha vhodná pro společné čtení celé rodiny.
Já se bavila královsky. Obdivuji Jeffovu fantazii, s kterou tak nenásilně nám všem přiblížil svět jedenáctiletých.
Mého vnuka však z letargie vyburcoval až můj hlasitý srdečný smích. Možná to bude tím, že mým vnukem je dvouletá border kolie :-)).

Přání jedné: Chtěla bych od Grega dostat aspoň jednu jedinou Valentýnku :-)))

P.S: Grega bych okamžitě adoptovala. Vlastně jsem se do něj tak trochu zamilovala.

40 19.05.2018

Moje první setkání s indickou poezií.

Mračna deště zbavená za obzor se ženou,
píší: Dneska na nebi máme dovolenou.

Štěstí lásky trvá krátce jako sen,
bolest lásky neseš celým životem.

Až tady nebudu, zmizí jako sen,
co jsem si ponechal pro sebe jen.
Až tady nebudu, žít bude dál
u druhých, co jsem jim v životě dal.

Před ránem jitřenka na poslední list tmy
s úsměvem napsala:
Brzy se rozední!

40 24.04.2018

Verše - krásné, něžné, lyrické, dojemné, intimní, láskyplné, milostně toužebné - a přesto prodchnuté smutkem blížícího se nenávratného konce.

Znám tě a miluji tě už léta,
znamenáš pro mě víc než zbytek světa,
nemohu bez tebe žít. Víš?

Ale ze všeho nejvíce
chtěl bych být tvým milencem
Když postřehl bych ve tvé tváři
pousmání
do své náruče bych tě vzal
a líba líbal bez ustání

Tak takovéto verše píše inženýr chemie. A ilustrace pana Martina Zhoufa jsou velmi dobře zvoleným katalyzátorem pro chemickou reakci této sbírky.

Závidím ženě, která tuto chemickou reakci podnítila. Škoda jen, že žádná další sbírka již nebude.

P.S. Od tohoto spisovatele - básníka - překladatele si musím ještě něco přečíst.
Plánování a ekonomické stimulování v ochraně ovzduší to ale zřejmě nebude :-)

40 03.03.2018

S knihou nostalgicky vzpomínám na mé čtyři roky prožité ve zdech ,,domu u nemocnice", i když můj příběh nebyl až tak ,,srdceryvný" jako příběh Víti.
Pro dnešní přetechnizovaný a komerčně laděný svět trochu naivní téma. Škoda ...
P.S: Jak ráda bych se vrátila za zdi jedné zdravotní školy a ještě aspoň na chvíli pocítila její atmosféru a ke studiu bych přistupovala určitě zodpovědněji ..., nebo ne? :-))
P.P.S: Tato kniha mi atmosféru ,,mého studia" přiblíží vždy. Stačí natáhnout ruku a sáhnout do té správné přihrádky.
P.P.P.S: Tímto zdravím moji třídní profesorku, protože momentálně v mých uších zní její hlas: ,,Já vám to říkala, Evo!"
Nostalgie na entou ... :-)))

40 17.11.2017

Kniha mi byla doporučena mojí ,,šéfovou". A protože v ,,Sedmikostelí" se denně pohybuji, tak mě upoutaly popisy této lokality - byly fantaskní a přesto tak reálné. Bohuže příběh samotný pro mě skrýval té fantazie moc.
,,Šéfová" snad promine, ale já knihu dočetla jen z úcty k ní.
Je to moje první kniha od tohoto autora a zatím zůstane i poslední.

Jediné, co si z této knihy pamatuji je jednorožec na patologii. A to si budu pamatovat ještě dlouho. Pro mě hodně velká fantazie.
Kniha je tak ,,jiná", že toto musím ocenit jednou hvězdou navíc.

40 22.08.2017

Verše balancující mnohdy na hraně mravní únosnosti, oslňující svou jednoduchostí, díky překvapivým omračujícím pointám verše až nadpřirozeně geniální.
Vše tu již bylo vysloveno přede mnou a proto nezbývá, než nám všem popřát, aby fantazie tohoto básníka byla bezbřehá.

40 16.05.2017

Knihu jsem četla již hodně dávno, přesto má stále čestné místo v mojí knihovně.
Jana Lucemburského jsem vnímala spíše jako zápornou postavu českých dějin. Po přečtení této knihy jsem svůj názor na tohoto panovníka přehodnotila.
A musím se přiznat, že mě po dočtení několikrát napadla otázka: Kým by byl syn Elišky Přemyslovny a pozdější římský císař Karel IV. bez svého otce Jana Lucemburského?
Na českém trůně to byl bezesporu král - cizinec. Tak ho především vnímala česká šlechta, tím jej chtěla mít.
Pro evropské politické dění se stal králem diplomatem. Stal se jím hlavně díky sobě, svému úsilí a také díky svojí neoblibě v Čechách.
A kým byl pro mě? Pro mě to byl ve své době první rytíř evropských kolbišť i ženských srdcí. Někdy bezesporu dobrodruh, někdy rváč. Pro mě symbol statečnosti, protože:

,,Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal".

Děkuji vám, pane Spěváčku, že jste tuto knihu napsal a že jsem se aspoň na chvilku zamilovala do Jana Lucemburského. Vlastně jej miluji stále :-).

40 18.05.2016

Od mládí miluji verše Jaroslava Vrchlického. A po přečtení této knihy o to více.
Myslím, že kniha by mohla zajímat všechny, kteří mají rádi poezii, kterým je poezie blízká. Protože ten, kdo má rád poezii, ten miluje verše Jaroslava Vrchlického.
A souhlasím s názorem, že Vrchlickému v životě něco scházelo.Co to bylo, to by nám z největší pravděpodobností řekl on. A neřekl nám to vlastně? Vždyť:

Za trochu lásky šel bych světa kraj....

A když si představíme, že tuto báseň napsal v tom nejsložitějším období svého života, tak dojdeme k závěru, že kdyby měl tento básník v životě vše, tak by asi nebyl básníkem.
Doufám, pane Vrchlický, že jste byl aspoň trochu v životě šťastný, třeba nad svými verši.
Jak ráda bych vám chtěla pohledět do očí...aspoň jednou.

40 13.04.2016

Stephanie Perkinsová opět nezklamala. Bezesporu další povedený román pro dívky ve věku od 13 do 6O. Na své si přijdou milovnice romantiky, milovnice zápletky s velmi originálním vyústěním, milovnice psychologických momentů, které nenudí a nakonec i milovnice vtipných, neotřelých replik. No posuďte sami: ,,Dům zmizí, hlasy vyšumí a vzduch zadrží dech".
A když dočtete až do úplného konce včetně poděkování, tak třeba přijdete na to, že i vy máte doma Étiena, Cricketa nebo Joshe. A těm z vás, které zatím stále hledají, třeba stačí pořádně se rozhlédnout a přestat se bát. V této knize máte nakonec návod, jak na to :-)

40 16.09.2015

Krásné pohodové čtení s takovým hořko - sladkým obsahem. I když se v příběhu současnost prolíná s minulostí a ještě je to vyprávěno z pohledu několika osob, já se v tomto příběhu - kupodivu - neztrácela ( někdy mám s tímto typem vyprávění fakt honičku ). Opravdu se nejedná o kýčovitý příběh a jeho konec pro mě symbolizoval jediné: NADĚJI.

40 14.09.2015

Tak tohle mi vyrazilo dech. Možná je to reklama na Viagru. Nezkrotná touha je na každé druhé stránce. Hlavní hrdinka, která ani nepozná, že je těhotná - přivede ji na to služka - to fakt ne. Já prostě nedokážu u knihy nemyslet. Na konci erotická přesnídávka s malinami, 78% v hodnocení a na eBUXU devátá nejprodávanější kniha. Zřejmě jsou u nás maliny nedostatkovým zbožím. Přesto jsem knihu dočetla až do konce a fantazie také pracovala. POMOOOOC!!!!

40 14.09.2015

Možná jsem si zvykla na styl, ale tento díl se mi četl lépe. Trochu mi připomíná Shakespearovské téma ,,Zkrocení zlé ženy", ovšem moderně a po americku. Ptáte se: ,,Jak toho docílit? Stačí ji oplodnit a následně opustit. No a pak již jen......ale to si přečtěte sami.
V knize se najdou hluchá místa, která přeskočíte, konec se zdá být trochu více melodramatický, ale k tomuto příběhu mi to nějak patřilo, při hlubším zamyšlení vám z toho vyjde pohádka, ale od konce se neodtrhnete, takže: Rodino promiň, oběd bude později :-)
Na obou dílech - Něco vypůjčeného - Něco modrého - musím ocenit název. Pro mě velmi vtipně zvolený.

40 12.09.2015

Příběh, který mě zaujal svojí originalitou - neobvyklostí. Místy mě unikal do fantazie, které jsem zas až tak neporozuměla. Na konci jsem však cítila takový klid v duši - za klid v duši a originalitu tři hvězdy.

40 09.09.2015

,,Když chceš znát odpověď, stačí se zeptat a počkat si na ni. Vždycky k tobě přijde, někdy dřív a někdy později. Vesmír už to zařídí."


Příběh provoněný bylinkami, prostoupený empatií, intuicí, souzněním s přírodou.

Přesto příběh, z kterého mrazí.

Čtyři generace žen.
Každá kráčí za svým snem.
Některá noc, některá den.
Lásku střídá nenávist, přátelství zas zrada.
Nebe, peklo, ráj?
Posedlost, iluze a klam .
A kdo určí kdy s čarodějky se čarodějnice stává?

Jen ona sama.

,,Proti světlu nemá tma ani nejmenší šanci.
Světlo s tmou nikdy nebojuje. Světlo se jen rozsvítí."

Nakonec přijde smíření.

Audiokniha: mistrně s nádechem tajemna čte Richard Krajčo.

39 01.01.2025

je nekonečno způsobů
jak můžeme změnit tento svět
-vyber si ten svůj


uzdravit se
znamená
sestoupit ke kořenům
svých ran
a slíbat všechnu bolest

Přestože v mém věku již mám své oblíbené autory i básně, stále nepřestanu hledat novou inspiraci pro svoji duši. A v této sbírce je jí tolik ...

dokud
svítí slunce
květiny rozkvétají
není se čeho bát

39 08.09.2019

Moje v pořadí druhé vykládací karty. Učarovaly mi snad svojí mystičností, tajuplností, protože již v prodejně v mojí mysli vytanula bájná Atlantida.
Někdy se musím ponořit hodně hluboko, abych objevila poztrácené perličky v mém a někdy i cizím náhrdelníku.
A velmi se mnou rezonuje i doprovodný text v přiložené knížečce.

39 07.09.2019