evelýny komentáře u knih
Kniha osobního růstu.
Kniha motivační.
Kniha pro zklidnění, pro pochopení, pro naději.
Možná někdy též kniha k na*rání. Ale proč ne? Emoce jako emoce, když účel světí prostředky.
Pro mě kniha inspirativní, okořeněná myšlenkami známých, ale i neznámých autorů, které velmi dobře doplňují daná témata.
,,Když prší hledej duhu. Když je tma, hledej hvězdy. Když spadneš na dno, hledej perly."
Není podstatné, kolik kdo na dně sesbíral perel. Z mého pohledu je podstatné, abychom je po vynoření se nad hladinu nepoztráceli.
P.S.: Dokolečka dokola hlava se mi točí, ale perly stále nikde....)
Deset krátkých příběhů, ve kterých se mnohdy zobrazí celý život.
Deset českých autorů, jedno společné téma: vzájemný vyrovnaný vztah dvou nebo více osob, smysl pro povinnost a solidaritu, kdy slabost jednoho je vyrovnána přednostmi těch druhých.
,,Existuje okamžik v čase, kdy takové kamarádství může existovat a pak už ne."
Nostalgické, vzpomínkové, k přemýšlení, laskavé, však lehce pomíjivé.
,,Měsíčním svitem se vine smích šestice žen, vůně růží a flétnové tóny,kloktání a tlukot slavičího zpěvu. A tak spolu ještě chvíli zůstanou. Užívají teplého večera, společného smíchu a ještě něčeho hlubšího, v co se samy zdráhají věřit.
Přátelství.
P.S.: Jeden za všechny, všichni za jednoho. A neplatí to pouze za vlády Ludvíka XIII.
Povídka Loučení se Šabachem Josefa Moníka mě neoslovila.
Anna Bolavá se v povídce Můj spolužák Daniel Gabiš ocitala opět na psychiatrii, pro mě tentokrát neuchopitelné.
,Mohl říct, že je to osud? Že ho do Dupree přivedla ruka nějakého kosmického šachisty, aby zachránil spícího chlapce?"
Telekineze, telepatie - hlavní téma tohoto příběhu, dnes již neoriginální, přesto originálně zpracované. Zdlouhavé, hodně protahované, místy nudné, místy nechutné.
Logika značně pokulhává, ale je záhadná síla lidské mysli logická?
Příběh vyžaduje soustředění, neboť fantazie spisovatele bezbřehá, pro mě těžko uchopitelná, když do hlavní role thrilleru byly obsazeny děti.
V jednotě je síla, krásné poselství od chytrých dětí.
V závěru oceňuji mistrné propojení zdánlivě nesouvisejících příběhů všech zúčastněných.
Závěr s kapkou naděje, emotivní, dojemný, přesto mrazivý.
P.S.: David Copperfield jen tiše závidí...
Pro příznivce audioknih načetl Martin Preiss: stabilně vytrvalostně
Takové letem světem astrologií.
Kniha nabídne kompletní plejádu astrologických směrů. Vše je podáno stručným informativním způsobem.
V textu se objevují však zásadní chyby, které nezasvěcené mohou zmást a tabulky a výpočty v knize se mohou zdát komplikované.
Ilustrace jednoduché až dětinské.
Přesto oceňuji komplexní nabídku astrologických směrů a záleží jen na nás, zda a jakým směrem pokračovat.
P.S.: V jednoduchosti je síla. Ale ne vždy to platí.
,,Každý jsme tu stejně jenom sám za sebe. I když máš nemocný rodiče, i když máš vlastní děti. Pořád je to přece hlavně tvůj život."
Proplouváme svými životy jako plachetnice na vinětách. Odněkud někam, někdy bez kormidelníka i kapitána.
Celý život hledáme kotviště, abychom je nakonec nalezli ve svých kořenech, ve svém srdci, někdy i na dně příslušné lahve.
Příběh o soužití v rodině, vyrovnání se s minulostí, ukotvení v přítomnosti.
Příběh o samotě, odcházení, o smrti, o svobodě.
Příběh ničím výjimečný, bez ohromující pointy, přesto hluboce sugestivní citový vhled do duše zralé ženy a možná i kohokoli z nás.
Příběh o životě.
Pro mě však zklamání, možná pro velké očekávání. Každý den holt nemůže být posvícení.
P.S.: Nesuďme však, abychom nebyli souzeni.
Pro příznivce audioknih: Vanda Hybnerová čte s jemnou ironií, s patinou smutku.
Japanolog nejsem a ani nechci být.
Snad mi prominou ti zasvěcení.
Já četla jen pro zklidnění.
Text povznášející, který pro každého není.
Zvláštní...
P.S.: Tímto já děkuji za vysvětlivky a i to ostatní.
Popsaný vějíř
chtěl jsem roztrhnout,
ale loučení bolí
Poklidně plynoucí, napínavé, překvapivě gradující.
Bezkrevné, však kadáverů přespočet.
Jeden vrah? Či je jich více?
Pro pražského kriminalistu stará láska nerezaví, vždy v záloze má tajný plán.
Vítr fouká na ostrově, ze skříní tahají kostlivce.
Však ani jeden tulipán.
V hlavní roli náhoda.
Kdo jinému jámu kopá...
Z mého pohledu bezvadně propletená detektivka, tentokrát z jednoho holandského ostrova, kde si všichni vidí do talíře a příležitost dělá zloděje.
Josef Bergman opět zářil, však z jeho dávné přítelkyně Ingrid se vyklubala sice zřejmě pohledná, ale afektovaná povrchní koza.
Trochu táhlejší děj, přesto mě opět Michaela Klevisová dokázala udržet v napětí celou dobu.
P.S.: Budoucnost je černá díra a z tolika neuvěřitelných náhod skládá se život sám.
Pro zastánce audioknih čte obligátně nerušivě opět Kristýna Kociánová.
Další historická detektivka z manufaktury promovaného historika.
Spletité rodinné vztahy rodu Přemyslovců provětraly moje šedé buňky mozkové.
Zopakovala jsem si místopis hlavně severních Čech. Někdy mně však přišlo na mysl, že se všichni v příběhu pohybují silou myšlenky.
Intermezzo panoše Oty a sexuchtivé sklepnice Zuzany jsem nepochopila.
,,Jen Bůh je schopen předvídat osudy křesťanů."
Závěr příběhu napínavý, překvapivý, famózní.
Doporučuji číst se zápisníkem v ruce.
P.S.: Odstup, Satane! Může se skrývat v každém z vás. Může se zmocnit mojí duše...
,,Starat se jen sám o sebe je vůbec to nejlepší.Přesto si občas říkám, jaké by to bylo, kdybych někoho měla.
Někoho, kdo by mě znal, měl mě rád a chtěl pro mě jen to nejlepší"
Příběh Eleanor, potrhlé, svérázné bytosti s disociální poruchou. Za jejím samotářským chováním lze tušit těžkou minulost, kterou se snaží vytěsnit za každou cenu, třeba i pomocí láhve vodky.
Přesto v knize najdeme humor s jemnou ironickou nadsázkou, citlivost, lidskost.
,,Minulosti se nedá utéct a nedá se smazat."
Podaří se Eleanor dostat k tomu podstatnému a vytáhnout na světlo to, co pohřbila hodně hluboko. Dokáže se Eleanor se svojí minulostí vypořádat a tím změnit svoji budoucnost?
Jsem ráda, že se má Eleanor vážně skvěle, protože přežila a mohla tak v tom pravém čase potkat ty správné přátele.
Přesto její příběh v poměru k děsivé minulosti je pro mě ušitý horkou jehlou, naivně a tím absurdně...
Audiokniha: čte Kristýna Kociánová, poklidně, rozvláčně.
,,Může se člověk ubránit nepříteli pouhou laskavostí?"
Poklidně plynoucí, spíše psychologicky laděný příběh s detektivní zápletkou, tentokrát z prostředí beskydských samot, kde se tak nějak zastavil čas.
Uklidňující prostota, soužití s přírodou a její ochrana, přátelství, soudržnost starousedlíků jako protipól tvrdému byznysu, chamtivosti, žárlivosti, sobeckosti.
,,Nikdy neprozrazuj na čem ti nejvíc záleží a čeho se nejvíc bojíš."
Komplikované rodinné i mezilidské vztahy labyrint příběhů a zmatků.
Vražda přijde záhy
a vyšetřovatelé přijedou až z Prahy.
Napoví jim rys ostrovid nebo svit měsíce?
Překombinované, zdlouhavé, ke konci nudné.
Pointa rozplyne se v každodenní šedi
Audiokniha poslouchána bez přerušení.
P.S.: Bludička, ukrytá v textu opět použila svá kouzla a čáry ... :-)
Audiokniha: čtou Pavla Tomicová, Jaromír Dulava, Jiří Vyorálek, Dita Kaplanová a další. Kolektivně bravurně, po moravsku bodře, špicově, geniálně.
,,Závist je nejstrašnější lidská vlastnost. Kořen všeho zlýho. A když si člověk myslí, že konečně zmizla, může si bejt jistej, že se jen přestěhovala vo kousek dál."
Bez skrupulí je nám naservírována Petrou Dvořákovou přesná sociologicko psychologická studie současné vesnice. Snad.
Syrové, drsné, místy vulgární, místy až odporné, přesto v podstatě lidské chování jejích obyvatel u mě způsobovaly značné rozpaky. Pro mě mnohdy k nepochopení možná i proto, že život na vesnici mám možnost sledovat jen z povzdálí.
Tak šíleně uvěřitelné, až z toho mrazí.
Smutné.
Pakliže je Dědina prototypem české a moravské vesnice, pak Bůh s námi a zlé pryč.
Můj respekt ke každodenní dřině, spjaté s láskou k půdě, rodinné tradici. Zvyk je železná košile, která mnohdy hodně svírá.
Čtyři příběhy, u kterých bych já ocenila větší propojení.
Bravurně zpracovaná audiokniha, díky nářečí úplná špica.
P.S.: Moravo, Moravo, Moravěnko milá! Co z tebe pochází chasa ušlechtilá.
Já si však, při vší úctě, ponechám raději svůj pragocentrismus.
Na první čtenářské zážitky se nezapomíná. Kdykoli tuto knihu spatřím, vrátí mě do první třídy a já ji aspoň pomyslně musím pohladit a zavzpomínat, kterak čáp přelstil chytrou lišku nebo jak děti hlídaly trávník.
Ale ze všeho nejvíc se mi líbily hádanky.
Sedí panenka v komoře,
vlasy má venku na dvoře.
Je velké jako jablíčko,
a kůň je z jámy nevytáhne.
P.S.: Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš... :-)))
Někde
Někdo hledá
Něco
co ztratit chce u Tebe
Krása ve slovech, kterou musíte najít mezi řádky. Čtěte a hledejte.
Až dočtete do konce, budete chtít být opět na začátku.
A jestli se vám nebude líbit, pak tedy:
Chápej,
Když něco nechápeš, dalším
krokem není strach a nenávist,
nýbrž tolerance.
P.S.: Laskavé, hluboce emocionální, pravdivé. Povznášející...
Správný způsob myšlení je tedy klíčem ke šťastnému a svobodnému životu, který stojí nad hvězdami a umožňuje překročit stín i toho ,,nejsmolnějšího" horoskopu." (str.11)
V jednoduchosti je síla. A tak nám profesionální astrolog v této knížce jednoduše, systematicky přiblížil vztahy mezi jevy na nebi a na Zemi.
Astrologie mě stále překvapuje, okouzluje, fascinuje.
Přečtením se z nás určitě astrologové nestanou, ale možná nám bude odkryta šance, jak se konečně stát pány našeho života.
P.S.: Trpělivost růže přináší. Já jsem s trpělivostí na Štíru, ale růže mám ráda :-)))
TA početnice = TEN slabikář.
JIN a JANG každého prvňáka.
Pro nás citlivější povahy nostalgické vzpomínky.
Pro moje rodiče poznání, že Euklides v sukních ze mě rozhodně nebude.
Logiku a přesnost však obdivuji celý život, možná i díky této bílé početnici.
P.S.: Ale více mě upoutal červený slabikář :-)
Humor s kapkou ironie, s velkou dávkou nadsázky. Pointa na konci k nezaplacení.
Pro mě je tato kniha terapií smíchem.
P.S.: A smích léčí... :-)))
Erbenova Kytice jako komiks?
Ač nejsem čtenářkou komiksů, u této knihy zvítězila moje zvědavost.
K.J. Erben nám ve svém díle daroval krásnou symboliku, objevenou v lidové tradici. Do své Kytice uvázal lásku k matce, téma lidských vztahů, zacílil na otázku viny a trestu.
V Erbenově Kytici se zastavil čas.
Přiznám se, zpočátku jsem toto dílo přijala s rozpaky. Přesto oceňuji velmi originální, odvážné spojení klasického textu s opravdu hororovými ilustracemi komiksu, které uchopilo hned několik výtvarníků. Nedokážu jednoznačně říci, které zpracování se mi líbilo nejvíce. Ale bezpečně vím, které pro mě bylo to nejvíce hororově vyvedené, nebo spíše odporné - Zlatý kolovrat.
Ale při jakékoli modifikaci této sbírky mě vždy bude jimat hrůza nad verši:
Dvě věci tu v krvi leží -
mráz po těle hrůzou běží:
dětská hlava bez tělíčka
a tělíčko bez hlavy.
Přesto, kdykoli na rozkvetlé louce spatřím aromatickou bylinu z čeledi hluchavkovitých, vždy pociťuji zklidnění:
Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
A prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateří-douškou nazvaly.
P.S.: Důstojná oslava díla básníka Karla Jaromíra Erbena...
Nikdy jsem nebyla skalní fanynkou pana Gotta.
Po přečtení této knihy jsem se jí stala.
Konspirační teorie Mistra mi vyrazily dech.
Pamatuji si je přes dvacet let.
Audiokniha: čte Bára Hrzánová, hrzánovsky dokonalé, srdečně nadnesené, famózní.
,,Blbec nemůže za to, že je blbec."
,,Byť měl tě člověk stokrát rád, navždy ho nemůžeš upoutat."
Třetí díl životního příběhu Helenky Součkové, který klouže po střídavé sinusoidě septické horečky. Od bezstarostnosti dětských střevíčků Hrdého Budžese, přes dospívání v normalizačním procesu Oněgina, také Rusáka, aby pak od života dostal silnou ránu, úder, ťafku, zkrátka dardu.
Když nejde o život, tak jde o .....
Ale co když o život jde?
,,Zázraky se občas dějou. Dokonce i tehdy, když si je ani nezasloužíme."
Sebeironie, trochu výčitek svědomí, trochu nostalgie, ale rozhodně příběh, kterému lze věřit, protože jej napsal život sám.
P.S.: Hlavně se z toho nepo*rat.
Vkládám svou ruku do tvé dlaně.
Přeji si, aby se v ní úplně ztratila.
To se stane. Cítím se v bezpečí.
Naprostá důvěra.
Audiokniha: čte Jan Hyhlik, zastřeně, ukolébavě
,,Štěstí si nevybírá podle tváří lidí, ale podle jejich srdcí."
Štěstí si mě při výběru této knihy tentokrát nevybralo.
Dvě detektivní záhady v jedné, známé postavy ,,kriminalistů" z příběhů pana Vondrušky: Oldřich z Chlumu, který vždy a za všech okolností chrání čest krále, Ota ze Zástřizlí, kterému neodolá žádná žena. Ze zadu vše jistí přítel Diviš.
Děj překombinovaný, zmatečný, zdlouhavý, nudný. Konec parodie.
Jediná zajímavá byla zápletka se stříbrný medailonem. Trochu málo na 80% v této databázi.
Audioknihu jsem poslouchala dlouho. Obsah této detektivky a hlas pana Hyhlíka mě vždy přesvědčil, že je lepší spát.
,,Pocit viny dělal z křesťanů lepší lidi, protože krokem k nápravě bylo, aby si člověk své chyby uvědomoval. Hříšníkům je třeba odpouštět, pokud se hodlají upřímně napravit."
Tak snad někdy příště.
P.S.: Tímto uděluji panu Vondruškovi a panu Hyhlíkovi ,,Řád uspávače hadů." (Princezna Lada)