evelýny komentáře u knih
,,Při stěžování se stále zaměřujete na daný problém, místo abyste hledali jeho řešení."
Kniha silně motivační, ale nic nového pod sluncem, neboť zde najdete plno myšlenek, které byly již dávno vysloveny někým jiným.
Kniha osobních zkušeností, z kterých až moc sálá americké ,,sluníčkaření" a pro mě tedy naivita a tím nevěrohodnost.
Přesto kniha k zamyšlení.
Když tvrdíte, že něco nejde, ve skutečnosti říkáte, že to nechcete (Sadhguru Jaggi)
Já knihu vracím i s náramkem, ale nápad s jeho přesunováním nepovažuji za špatný.
ŽÁDNÁ FALEŠNÁ NADĚJE NEEXISTUJE, to je i moje motto.
P.S.: : Co mě nezabije, to mě posílí (Friedrich Wilhelm Nietzsche)
Čtyři roční období, dvanáct měsíců a tolik květů...
Haiku, má láska.
Je krásné číst a snít.
A těm, kterým se to nelíbí..
P.S. Jděte do Prčic!
CHODNÍČEK ÚZKÝ
mě přijal
třpytem rosy
v květech
svých fial
SLYŠÍŠ
ten šumot?
Jsou to plátky růží snad?
Nebo
vodopád!
Zvláštní básně.
Postupně zrající, v pravdě se topící.
Pointou překvapující, hloubavou duši odkrývající.
V časoprostoru rezonující...
A nakonec hluboké vyznání...
,,Pozměňme scénáře, sobě i ostatním.
Konejme z lásky.
Pohleďme do tváří,
seberme odvahu a odhoďme masky."
(str.79)
P S.: Zkrátka život sám...
Jak postupoval při studiu astrologie?
Tak jako paní Miroslava Holoubková.
Přímočaře, logicky, důsledně.
Na konci knihy se z nás jistě nestanou astrologové. K tomu, bohužel, jedna kniha od této autorky nestačí.
Ale možná lépe poznáme sami sebe.
Může nám astrologie dát odpověď na otázku PROČ?
A můžeme v našem horoskopu objevit JAK?
P.S.: Všechno je ve hvězdách... :-)
Další příběh od Michaely Klevisové, opět více psychologický s kriminální zápletkou.
Zákulisí jednoho nekonečně dlouhého televizního seriálu, kde se běžně zveřejňují cizí příběhy.
Nesympatická hlavní hrdinka, přesto něčí přítelkyně, matka, milenka.
Dlouholetá přátelství na život, a možná, na smrt.
Tajemství má každý z nás a pýcha předchází pád.
Rošáda milenců, manželů.
M.K. nám čtenářům velmi dobře vylíčila zákon příčiny a následků. Kdo seje vítr, sklízí bouři.
A nad tím vším se vznáší pravda:
Příběhy, milenci, manželé by se krást neměli.
P.S.: A už vůbec by se neměli krást otcové
,,Nemá nic. Jen tu minulost, která mu stále šlape na paty, a co hůř, která ho už předhání."
Příběh podvodníka a jeho obětí. A zvláštní. Na konci knihy mi oběti byly hodně nesympatické, slepice opeřené. Půjčovaly mu samy.
Každý zločin má svou příčinu i následek. A má zločinec právo na druhou šanci?
A kdo jiný než rodina by měl pomoci?
Ale co s tím, když téměř každá vzpomínka vyvolává pocit úzkosti, zmatku nebo chladu, ale i podivného stesku?
Je možné odpustit?
Co je to vlastně odpuštění? Uzavření dveří? Nadechnutí?
Z mého pohledu příběh tolika otázek a prakticky žádné odpovědi. Rozhodně ale dobře napsaný. Přečetla jsem během jedné noci.
P.S.: Je to příběh o naději, ovšem konec trochu zvláštní.
Komisařka Marie Výrová je nucena oprášit dvacet pět let starý případ vraždy kojence.
Kostlivci ze skříní putující, zrezivělé srpy a kladiva třímající.
Ruku v ruce vina, lítost, stud kráčející.
Narušené vztahy jedné rodiny
A nad vším bdí tichá hrůza ze spáchané vraždy.
Cirkulárka tiše přede a vrní ...
,,Dvě věci tu v krvi leží, mráz po těle hrůzou běží.
Dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy."
Z mého pohledu výborně zakomponovaný motiv z Erbenovy Kytice, který podráždil nejenom fantazii třech puberťaček v příběhu.
Díky pochybnostem jedné z nich, díky intuici komisařky Výrové a díky jedné fotografii mohl být pravý vrah konečně vypátrán.
Existují v životě náhody?
P.S.: Když žák dospěje, objeví se mistr... kat.
Audiokniha: Norbert Lichý čte informativně, poklidně, tajuplně zastřeně.
Napínavé, přesto nuda.
Vražda skoro v přímém přenosu.
Tam v baru U slepeného hrnce,
kde schází se lež, přetvářka, arogance
a možná oběť i její vrah.
Něco shnilého není jen ve státě dánském.
Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová si servítky nebere.
Vše mapuje přísným pohledem
Do boje vyráží sama středem
Bez mobilu, bez pistole...
Skončí její naivita brzy také pod ledem?
Nakonec zazvonil zvonec
a morbidní pohádky byl konec...
Příběh je pro někoho skvostem mezi thrillery,
pro mě jízda na tobogánu.
Začátek slibný, konec v nedohlednu. S napětím se zvyšuje rychlost, která je bržděná žabomyšími válkami mezi kolegy, srdceboly minulosti šéfinspektorky Eriky, která impulzivně, zarputile, mnohdy bez rozmyslu a tím amatérsky sleduje stopu sériového vraha.
Asi v polovině jízdy s pochopením přijde ledová sprcha, čímž naberete ještě větší rychlost, abyste mohli být prudce vymrštěni.
Volným pádem klesáte pod hladinu. Lapáte po dechu. Jste paralyzováni nečekaným, přemrštěným, absurdním koncem.
Zbortily se moje plány?
Kdo však jednou okusí jízdu na tobogánu...
P.S.: Doplňte si sami :-)
Audiokniha: Martin Stránský čte dynamicky, přizpůsobivě, podmanivě s přidanou hodnotou
Příběh Štěpána, co stává v koutě, když máma neví, co s ním.
A tolik smutných bolestí.
Ale co má člověk dělat, když bůh dal ramena a tedy dává i břemena?
Proč člověk vyčítá to, co sám dělá?
Je život jedno velké loučení?
Ale i ve smutku je krása, jen se jí nebát.
Povstat jak Fénix z popela a být soběstačný.
V poslední den babího léta...
Velmi emotivní, ve své podstatě smutný příběh o dospívání, prvních láskách, o každodenních radostech i zklamáních.
Příběh selhání rodičovské odpovědnosti.
Příběh o smrti a odcházení, o návratech a odpuštění.
Příběh o strachu.
Příběh k zamyšlení.
Pro mě příběh jednoho absurdního sporu dcery se svým otcem, což zbytečně zkomplikovalo život hlavně Štěpánovi. Nepochopila jsem.
Ještě že Štěpán se z toho nepo*ral i díky svému dědečkovi.
P.S.: Co tě nezabije, to tě posílí.
Audiokniha: Lukáš Hejlík, Zuzana Kajnarová čtou osobitě, vcítěně.
Zpověď otce, který vzal spravedlnost do svých rukou, neboť už neměl co ztratit.
Příběh dcery, která ztratila vše.
Katalyzátorem příběhu byly drogy. Téma hodně profláknuté, nic nového pod Sluncem.
Přítomnost ve vyprávění střídá minulost, takže na konci příběhu jsem si lehce ve svém kaleidoskopu poskládala konečný obraz. Bohužel byl rozmazaný, nepravidelný, s velkou slepeckou skvrnou uprostřed.
PROČ?!
Odpověď chybí. A tím chybí i naděje pro tento příběh. Přesto do celkového obrazu M.G. dokázal vpravit pár barevných sklíček, které se dlouho budou třpytit na sítnici mého oka.
,,Ukradl jste korunovační klenoty i se Zemanovou šavlí?" zeptal se jeden z poldů.
Miluji tento typ humoru.
Miluji příběhy Martina Goffy, i když tento já řadím k lepšímu průměru.
P.S.: Budu neskonale vděčná svému osudu, když z mého života drogovou závislost vyloučí.
Audiokniha: Jan Maxián, Martin Stránský, v dualitě nevyvážené, podmanivě poklidné
,,Po nebi přelétla padající hvězda. Zanechala za sebou dlouhý jasně oranžový ohon. I ona však na konci své nebeské pouti uhasla.
Na nekonečnou poušť se snášela hvězdná noc."
Příběhy, krátké povídky, bajky. Poutavě poetické, magické, povznášející, krásné i smutné zároveň, naplňující.
Na chvíli se pro mě zastavil čas, aby moje duše,jako bájný Fénix, mohla vzlétnout ke hvězdám.
,,Země se točí dál, planety se sunou po svých drahách. Vesmírný výdech. Vše ostatní se stále donekonečna mění. Zůstává jen láska."
Čtěte, poslouchejte a nechte se na chvíli unést do kouzelného světa tisíce a jedné noci. Možná i vy, tak jako já, ucítíte moc přítomného okamžiku, závorku v čase, magické vždy v nikdy...
P.S.: Krásu na světě....
Audiokniha: Josef Somr a Viktor Preiss čtou mistrovsky,magicky, dechberoucně, poeticky.
,,Ani jeden z lidí uvnitř policejního auta netušil, že právě začíná novou kapitolu svého života. Blížili se k ní se vší parádou. Jako obrovská hlučná můra, která letí ke světlu jen proto, aby se o něj spálila."
Dynamický, napínavý a v podstatě laskavě napsaný další příběh novináře Marka Vráze, co nahlíží pod pokličky, když policii selže čest.
Příběh, kde stará láska nerezaví a zvědavost se nevyplácí, když policie nepomáhá, nechrání.
Pak jedna ženská zákonitě bude na odstřel.
P.S.: Snad přátelství to všechno spraví v okamžik ten pravý...
Audiokniha: Čtou v dualitě modifikovaně Jan Maxián, Jitka Ježková,
,,Rozhodnout se, jak se k věcem postavíme. To je jedna z našich největších svobod."
Někdy mně zkrátka při hodnocení dojdou slova.
V jednoduchosti citlivě hladící, nevině laskavá, rezonující krása.
,,Je tvoje sklenice poloprázdná nebo poloplná?" zeptal se krtek.
,,Myslím, že jsem vděčný, že mám sklenici," odpověděl chlapec.
Klid a mír s malým otiskem Malého prince.
P.S.: Je čas dát si zákusek, vzkazuje krtek...)
Stáhli jsme okýnka a vnitřek vozu zaplavila hudba, zpěv, smích. Výkřiky, nabídky a poptávky. Přeběhl mi mráz po zádech a nezvladatelně jsem se otřásl." (noční Praha)
Pakliže má být thrillerem kniha, která má u čtenáře vzbudit silné emoce a napětí, pak vězte: příběhy Martina Goffy to splňují. Ale nečekejte žádnou brutalitu s potoky krve a šílencem v zádech. Jemu stačí kvalitní čeština s příměsí cynismu, sarkasmu, s kapkou nostalgie. To vše okoření vtipnými hláškami, nadhledem, který uzemní logickou analýzou. Spolupráce a policajtská čest je samozřejmostí. Kvalitní láhev vína katalyzátorem.
Martin Goffa je mistr psychologické sondy do mozku kriminalisty.
Ve svých příbězích vám s lehkostí sobě vlastní naservíruje i vraždu. A vězte, to dokáže i bez těla oběti.
,,Když my měli Velkomoravskou říši, tak vy tady jste ještě chrápali s prasaty v jednom pelechu."
P.S.: A můj pragocentrismus se dostal do velmi hlubokého tunelu... :-)))
Audiokniha: ironicky sarkasticky vynikající Martin Preiss, přidruženě Libor Hruška
,,Jsem sice členem sboru, ale přece nebudu chytat lidi, který se bojej a rozhodli se žít jinde.
Takový jsou rozkazy? A kde je zdravej selskej rozum...?"
Josef Hasil vzal rozum do hrsti.
,,Můžeš - li si vybrat mezi dvěma cestami, vyber si tu těžší a méně pravděpodobnou."
Agent chodec vyrazil.
Směr Bavorsko. Svoboda pro všechny.
Strážní andělé všech zemí se spojili,
aby muž malé postavy, co o svobodě měl své představy,
vzbuzující u četníků obavy,
stal se Králem Šumavy.
A k radosti všech dráždil hada bosou nohou.
,,Prošel jsem vám, kamarádi. Pepa Hasil."
Beletristicky zpracovaná literatura faktu.
Fakticky popsaná doba utužování komunistické totalitní vlády 50.let minulého století.
Poutavé, přesto mnohdy dějové přebíhání do budoucnosti mou pozornost rušilo. Ke konci jsem se totálně ztrácela v záplavě agentů, jejich pravých jmen nebo těch krycích.
Pro mě někdy velmi zmatené.
Dlouho budu přemýšlet, kdo vlastně byl Josef Hasil - hrdina nebo dobrodruh?
Každá mince má dvě strany.
Smekám před všemi nápomocnými, bez kterých by se Josef Hasil nikdy nestal Králem Šumavy.
Přesto stále něco trápí moji mysl.
P.S: Mělo to vůbec nějaký smysl?
Audiokniha: variabilně procítěně, nadneseně, jeden za všechny čte Ondřej Brousek
Kriminálka, kde chybí krvavý zločin a vlastně i trest.
Miko Syrový, policajt, co chrání kamarádovu čest.
Nezbývá, než nechat se intuicí vést
a pátrat na vlastní pěst.
Do příběhu zapleten i toulavý pes
a několik demižonů vína.
Opět nás Martin Goffa nechá nahlédnout do mravenčí práce kriminalistů. Předvede nám perfektní koncert logiky a detailní analýzy, kterým velmi dobře sekundují kolegialita, přátelství, ironický humor.
Kontruje ekonomická kriminalita.
,,Nechceš jít radši domů. Stejně se ploužíš, jako kdyby ses vracel od Stalingradu. K ničemu tady nejsi."
Na své si přijdou jak milovníci českého jazyka, tak milovníci dobrého vína.
In vino veritas...
P.S.: A na povrch vyplave hodně velká špína....
Audiokniha: Martin Preiss a Libor Hruška načetli jednoduše geniálně, čarovně
Růže je královna květin, ale v dějinách bývají chvíle, kdy se království mění na republiky."
Devět kapitol, devět poselství, ukrytých za názvy rostlin.
Pan Miloň Čepelka nám čtenářům uvázal roztodivnou kytici z příběhů jedné rodiny.
Příběhů mnohdy bolavých, smutných, pichlavých, někdy pro mě nepochopitelných.
A je pouze na nás samých, zda si přivoníme.
Je na naší fantazii, jak jeho poselství uchopíme, protože:
,,Cokoli člověče v životě uděláš, všechno se ti jednou sečte."
A když s vámi příběh nerezonuje, nechte tedy promluvit květinu.
Hyacint modrý: zachovám si tě v paměti.
Jméno této květině propůjčil řecký mladík Hyakinthus, z jehož kapek krve vyrostla.
P.S.: Není člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. Za podpořenou fantazii přidávám jednu hvězdu v hodnocení.
Audiokniha: Miloň Čepelka čte zastřeně, roztřeseně, ale s velkým srdcem.
,,Zvědavost je prokletí, ale bez ní se člověk nikam nedostane."
Ruce ušpiněné od oleje, ale mechanik to není.
Na první pohled ničím nezajímavá smrt jednoho bezdomovce, ke které se náhodně připlete jeden zvědavý žurnalista z Prahy.
A drama právě začíná. Drama přítomnosti, sahající hluboko do minulosti.
Drama falešné identity, rozkrývající kšeft století, legální daňové úniky.
Kauza krvavé topné oleje a prachy, prachy, prachy.
A Harry Jelínek se stydí, Al Capone se diví,
Cosa nostra tiše závidí.
České země podvodníků ráj nebo boj s větrnými mlýny?
A já se ptám: ,, Může pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí?"
Had politiky řádí dál...
Oko za oko, zub za zub?
,,Poznal jaké to je zabíjet, poznal jaké to je zemřít cizí rukou. Uzavřel kruh a nic už nebylo důležitější."
P.S.:Don Quijote je bláznů král...?
Pro přátele audioknih: podmanivě lákavě s příměsí hořkosti čtou Jan Maxián a Jan Zadražil.
Příběh o lásce, kde minulost a přítomnost se lehce mísí.
Příběh nostalgický, plný absurdity.
Příběh k přemýšlení, poučení, plný naivity.
Paříž vás vtáhne do svých sítí.
Xocolātl je hořké pití.
A Hernán Cortés to možná jinak cítil ....
Pro mě čokoládově ulepený, pomalu se táhnoucí slepenec dvou příběhů, absurdních rozhodnutí. Příběh nelogický, však konec velmi dramatický, citově emoční, pro mě nepředstavitelný. Možná malé citové vydírání...?
Příběh o lásce, v kterém někdo prostě obětuje víc.
P.S.: Claire, proč ses do Paříže nevrátila dřív...?
Pro příznivce audioknih: čte dramaticky kolísavě, s puncem afektu Jana Štvrtecká
Verše vesele hravé, jednoduše vtipné, originálně nezvyklé, drnčivě vibrující, koketující.
Antidepresivní.
Fantazie básníkova vzlétne k oblakům, aby pointou uzemněna padla přímo do oka čtenáře.
Doprovodná ilustrace k básni Cestou ještě dlouho bude oscilovat na sítnici mého oka.
Jak je krásná slečna v buse,
ohlížím se v jednom kuse.
Proč jenom svou blůzku tenkou
nevyztuží podprsenkou?
( Přiotevřu okýnko
ale jenom malinko...)