evelýny
komentáře u knih
Na dosah ruky
Václav Erben
ČR Dvojka, četba na pokračování: Tomáš Jirman, variabilně poutavě
,,Obecné ovzduší a okolnosti dokáží udělat z beránků vlky a naopak."
Slepenec vztahů v jednom secesním domě,
stěny by mohly vyprávět.
Kritický den v rozděleném bytě.
Osiřelé kufry,
dvě staré dámy zmizely.
Strachy a hamižnost vždy kladou sítě.
Legenda zmírá na úbytě.
Na vraždy vypsán byl pořadník
Kapitán Exner však zasahuje hbitě...
P.S.: Kozel je špatný zahradník.
Detektivní příběh z let, kdy jsem já ještě skákala gumu a na Žofíně hrála na krvavé koleno.
Posloucháno s napětím a kapkou nostalgie, vraha jsem uhodla dříve než kapitán Exner.
Kvítka v bytě
Veronika Ježková
Kniha zakoupena přes internet na základě pozitivních komentářů zde na DK.
Na první pohled mě nijak neupoutala.
Když se však začtete, získáte užitečné informace o pěstování pokojových květin nejen pro začátečníky.
Množení rostlin z pecek? Zajímavá doporučení pro citronovník, mango, avokádo.
Víte, co jsou to kykatky nebo řasokoule? Tedy čtěte.
Já si nakonec zvykla i na neobvyklá pojmenování ,, kvítko - kvítka." ( že by pragocentrismus? )
Přiznám se: Při zběžném prolistování v prodejně bych knihu nekoupila, ale za podrobné prostudování opravdu stojí.
Nakonec smíření.
Stejně se poohlédnu po jiné.
,,A co je toto?"
,,Řasokoule."
,,K čemu to je?"
,,K ničemu.
P S.: Tak to jsem si oddychla :-)))
P.P.S.: ,,Mičurinec" ze mě už nebude...
Drak spí
Michaela Klevisová
Čte: Kristýna Kociánová - poklidně, monotónně, však s emotivním vyhrocením
,,O kolik by v rodinách bylo méně utrpení, kdyby spolu blízcí probírali i témata, která bolí."
Michaela Klevisová je bludička snad?
Chytne vás do sítí, ani nevíte jak.
Sedm let drak prý spí.
Kdo jej tedy probudí?
Vzpomínky? Odkrývání minulosti?
Co se stalo před čtrnácti lety?
Jeden okamžik a všechno je jinak?
Jedna kapka, ta poslední.
Pro někoho konec, pro někoho nový začátek?
Eliška z chaty u rybníka by mohla vyprávět.
Zatím drak spí, probudit se ale může kdykoli.
Nic je prostor pro cokoli.
Navázat a s minulostí spojit ruce.
Pak se kruh uzavře...
Výborně napsaný příběh s detektivní zápletkou z příhraniční oblasti Česká Kanada. Pro mě zcela výjimečné. V tomto příběhu se spojila i moje současnost s kořeny mojí minulosti.
P.S.: Svět je někdy opravdu malý...
Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla
Jaroslava Pechová
,,... řeka je jiná než potok. Řeka je hluboká studna zapomnění. Řeka se valí, jak milosrdný čas, který odnese bolest, zármutek, zoufalství, utrpení, křivdu, ale vzpomínky nechá ležet někde na dně duše jako hladký oblázek v hluboké tůni."
Zpáteční lístek do posledního ráje
Pozvánka do oblíbeného kraje
Několik oblázků vhozených do tůně
I díky této knize.
A řeka Berounka tiše si plyne
P.S.: Srdečné díky, pane Oto Pavle...
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Audiokniha: čte Petr Čtvrtníček - osobitě, proměnlivě, poutavě, podmanivě zastřeně.
Příběh ze staré omšelé sauny, kde se potí nejen těla, ale i duše. Všichni tam mají svá pevná místa. Jen v rohu naproti kamen nikdo nechce sedět. Tam se umírá.
Trochu drsný, přímý, nekomplikovaný chlapský svět s vlastní jemností.
,,Jakmile v tom není vášeň, je něco špatně."
Vášně zde pro mě bylo dost, bavila jsem se královsky.
Však konec tak nějak nečekaně mystický.
Lék na dobrou náladu: ,,Tři Plzně každý den. Ne dvě, ne čtyři. Přesně tři. A bude po problémech," řekl Ten, co je doktor přes ženské orgány.
,,Pravda nebo lež?" ptá se Ta, co se smála nahlas.
P.S.: Kozožmouly!? To jako fakt, chlapi???
Toulky v nalezeném čase
Jaroslava Pechová
Stříbrná, zlatá, modrá, a tyrkysová.
Pokaždé stejná a pokaždé zase nová.
Na břehu krajky z vrb, olší a starých jív.
Proud zpívá sonátu dnes, stejně jako dřív.
Poslouchat řeku, jak láká ji širý svět.
Potkat zas Berounku - jedinkrát! Naposled!
Třicet pět básní a stejně tolik fotografií, ze kterých k vám prostoupí šumění lesů, vod i strání řeky Berounky a jejího údolí.
Verše na první pohled jednoduché, hravé.
Na druhý pohled laskavé, láskyplné. Třetí pohled přidejte si sami.
Pro mě jedno krásné vzpomínání na jinou řeku v mém nalezeném čase.
P S.: Tou mojí řekou je Sázava. A která je ta vaše..?
Hvězdy - jak světlice
na konci silnice
zpáteční cestu mi rozsvítí.
Čas času odzvoní.
Dnes, jako předloni
vzpomínky nechytíš do sítí.
Láskou ji nespoutáš
Atticus (p)
Myšlenky, pocity, hozené na papír.
Rezonující, někdy v dur, někdy v moll.
Proměnlivé dle nálady, ke klasice daleko.
Relativní, přesto dokonalé...
A co ta světluška,
tak rád bych ji měl v dlani?
Stařec se pousmál,
pak promluvil:
Miluj ji tak,
ať může letět dál.
A co ta stará lípa? Tak rád jí objímám.
Miluj ji tak, abys ji nechal žít.
Co pěnkava? Tak rád mám její zpěv.
Miluj ji tak, abys jí nepřipravil klec.
A vlčice, co věčně vyje na měsíc?
Miluj ji divokou, nechtěj ji ochočit.
A klisna, která ráda cválá za bouří?
Miluj ji bez uzdy, tak to bude líp.
Pověz, co ta, kterou mám nejvíc rád?
Stařec se znovu pousmál.
Vždyť víš,
miluj tu volnost v ní,
miluj ji s vášní tak, abys ji nespoutal,
a láskou se ti odmění.
Dál již čtěte sami.
Pro inspiraci, pro zklidnění...
P.S.: Pro svobodu...
Světlušky
Rabíndranáth Thákur
Krátké moudrosti v myšlenkách.
Myšlenky v krátkém verši.
Verše bez rýmů.
K pohlazení, pochopení, pobavení, zklidnění, povznesení.
Světlušky, blýskající se mezi
listy, udivují hvězdy.
Dar lásky nelze darovat.
Čeká, aby byl přijat.
P.S.: S hlubokou pokorou přijímám a děkuji
Černá a purpurová
Wojciech Dutka
,,Osvětimský tábor představoval uzavřený svět řídící se vlastními zákony."
Černá a purpurová
Dva příběhy, dvě polarity.
Jen okamžik pouhý a z kukly
metamorfozou
vykoukne lebka smrtihlava.
Je láska slepá?
Charón, ten nedočkavec čeká.
A vězeňkyně devatenáct sedmdesát se vymkla kontrole.
Osud se neptá když je zaplétá do ostnatého drátu.
Tam na konci světa...
Sugestivně, detailně popsán život za ostnatým drátem na hraně smrti. Vesměs již předem známé brutální praktiky, díky nekompromisním detailům ještě děsivější a pro mě nepochopitelnější. Příšery z Hádovy říše.
Psychologické vhledy do pocitů rakouského muže a slovenské židovské dívky, která byla jen kusem dřeva, určeným ke spálení v pecích Osvětimi.
,,Kat a oběť, vrah a vězeňkyně Osvětimi, zachránce a zachráněný, muž a žena..."
Knihu jsem četla dlouho a myslím, že tento příběh lásky, zločinu a trestu, pokání nikdy nezapomenu.
A stále budu přemýšlet nad okamžikem zlomu, kdy se z poslušného chlapce, ministranta Franze Wiemerta stal muž se stínem smrtihlava?
Láska ho změnila?
,, Bůh je láska a všechno, co je učiněno z lásky, je vždy nad zlem." (str. 421)
P.S.: Ámen...
Klub divných dětí
Petra Soukupová
Audiokniha: čte Patricie Pagáčová, Kristýna Podzimková, Matyáš Valenta, Robert Hájek - poutavě, přirozeně, pohodově, jednotně
Věříte na zázraky?
Přečtěte si tento krátký příběh z pera Petry Soukupové, která vás svým magickým kouzlem vtáhne do děje hned první větou.
,,Jsem divná. Já to vim. Vim to už dlouho "
A tak zvláštní kouzlo náhody svede k sobě
čtyři samotáře, které jejich odlišnosti od průměru dostaly až na okraj kolektivu.
Odlišnosti, které se pod kouzelným vlivem přátelství rozplynuly, a možná se jenom staly výjimečnými.
Přátelství je víra v to, že ruka svírá něžně jinou dlaň...
,,A po chvíli se Franta rukou přiblíží k mý ruce a chvilku se dotýkáme prstama. A pak se chytneme a držíme se za ruku. Nevim, proč to lidi dělaj, ale nevadí mi to."
Toto je příběh o dětech a pro děti, ale mohou číst i dospělí.
A že na konci příběhu je společný výlet dětí nějaký zvláštní?
Ke Klubu divných dětí zvláštní výlety patří.
Tato kniha má jedinou vadu. Je příliš krátká, ale zřejmě se Petra Soukupová drží hesla:
V nejlepším se má přestat.
Interpretace Patricie Pagáčové famózní, výjimečná.
P.S.: Milo, Petře, Katko, Franto, plánujete rozšíření členství ve vašem klubu? Pak jsem první v pořadí...
Jak jsem se zbláznila
Ivanka Devátá
Audiokniha: čte Ivanka Devátá - srozumitelně, citově nadneseně,
,,Je lhostejno, týrá-li vás Einstein nebo debil.
Vyjde to nastejno."
Vtipné story ze života každého z nás,
kterým už není jen padesát.
Život se má s humorem brát,
však pod pláštěm nadsázky příchuť smutku.
Zbláznila se herečka nebo já snad?
Není potřeba si už na nic hrát.
Proti gustu žádný dišputát.
I herečka má občas hlad..
Vydělávat si každý nějak musí...
K této dámě určitě vtip patří. Někdy nostalgie, vzpomínky. Pro mě hodně nadsázky, za každou cenu pobavit. Opakování stále stejného. Nuda, i když jsem se občas zasmála vtipným přirovnáním. Jazyk vytříbený.
Pakliže však tato kniha byla součástí terapie, doufám, že svůj úkol splnila.
Život není žádné peříčko ani procházka růžovým sadem.
Ale...
P.S.: Každý svého štěstí strůjce.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Audiokniha: čte Jan Potměšil - procítěně, dojemně, sugestivně.
,,Inteligence a vzdělání, které nekultivuje lidský cit, je k ničemu."
Emotivní, dojemná...
Jeden experiment, jedna proměna.
Pointa je jasná hned.
Algernon se válí ve vlastních výkalech.
A co já? Co bude se mnou?
Povzdech Charlieho Gordona...
Cituplná, emotivní, dojemná pouť za lidskou genialitou.
Silné etické i společenské poselství.
Příběh o vztahu společnosti k mentálně zaostalým lidem.
Příběh odpovědnosti vědců za své experimenty.
Sci-fi? Snad.
Pro mě hluboká psychologická sonda do lidské duše - jeho, mojí a třeba i té vaší.
A já přemýšlím, zda nakonec nadbytek inteligence není spíše na obtíž.
Geniální kniha.
P.S.: Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.
Zpěv trávy, zpěv zralý pšenice
a kytka růží na směšným hrobě
pro malou Algernon
(Aleš Brychta, Pokusná myš)
Bez Karkulky
Irena Dousková
Krátce, výstižně
Opravdu ne (str.59)
(Beseda)
Ne nebaví mě fantasy
Nějaké další dotazy?
Terapeuticky, zasvěceně?
Terapie (str. 61)
Kape kape kape
Kape na kanape
Krev anebo jiná tekutina
Tak či onak
Je to moje vina
Hororově?
O živé vodě ( str.56)
Kam složil chudák Jiřík hlavu
Té noci
Krkavci i mravenci rychle zapomněli
na svá předsevzetí
Ryby jen dokonaly dílo zkázy
A vrátit
už šlo leda dvě tři plomby
Co to bylo na straně 57?
Dá se tomu vůbec říkat poezie? Neuchopitelná fantazie?
Možná jenom terapie šokem
Mám ráda pohádky
S Karkulkou či bez Karkulky
Čteno opakovaně s jistými rozpaky
Vráceno do budky pro pobavení všech
P.S.: Přečtěte si sami ...!
Láskám všem
Jaroslava Pechová
Co je to láska?
Nečekaný host, Píseň o naději, Poslední ráj, Jarní okouzlení.
Ztracený rozum i Tanec na hraně, Ohňostroj vášně či Žárlení?
Spálené mosty, Bláhová naděje, Deštivý den, Hlučné mlčení.
Neskromné přání, Víkendová milování...
Bez tebe, Posedlá, Až jednou, Pokání?
Ještě dnes, Modlitba,Těšení na jaro,
Soukromá panoráma, Hvězda v nás, Vyznání.
Vystřízlivění....
Ještě mi zní všechna slova krásně.
Ještě mám schované tvoje básně.
Ještě ti posílám políbení.
Byla tu láska - a už tu není.
Poezie J.P. nezíská Nobelovu cenu, nezaujme první místo mezi excelentními básníky.
Potěší možná vaše srdce, občas splyne s vaší duší.
Vytyčí mezníky.
Jejím mezníkem je láska ve všech podobách.
Někdy srdce laská, někdy Golgota.
Jaroslava Pechová napsala vyznání.
Komu?
Láskám všem
P.S.: Bez reptání
Zmizet
Petra Soukupová
Audiokniha: čte Kryštof Hádek, Jan Meduna, Daniela Choděrová, trojjedině poklidně, odevzdaně
Kdo by někdy nechtěl aspoň na chvíli zmizet, ztratit se, vypařit se...
,,Schovat se do minulosti jako do neviditelné odhlučněné místnosti..."
Bohužel nenávratné zmizení je víc, než smutné.
Petra Soukupová se zaměřila na narušené rodinné vztahy hlavně mezi sourozenci.
Její dynamický styl nenudí.
Nekompromisně roztočí kola osudů, vytáhne kostlivce možná i z vašich skříní, přesně zacílí na cyklické chyby, které nahlodávají rodinná pouta.
Lež, žárlivost, lítost, nenávist, zloba - vlastnosti, které vás, zvlášť u sourozenců, překvapí. A možná jenom způsobí rozpačitost.
Za vším hledejte rodiče, mnohdy prarodiče. Citová karma se chystá zopakovat.
Deprese? Snad. Smutné určitě.
Mnohdy k pochopení, možná k poučení.
Třetí povídka Věneček byla pro mě dost chaotická, vyžaduje rozhodně zvýšenou pozornost. Ani jedna postava mi zde nebyla sympatická.
Díky povídce Věneček z mého hodnocení jedna hvězda zmizela.
P.S.: Škraloup na kakau já nesnáším dodnes - (cyklická chyba nebo rozmar rozmazlené Pražandy...?)
Muž s unavenýma očima
Martin Goffa
Audiokniha: čte Martin Preiss, Libor Hruška, ve spirále dynamicky proměnlivé, přesto v rovnováze harmonické,
Poutavé, napínavé, s kapkou nostalgie, psychologicky laděné, uvěřitelné.
Důvěrně známé prostředí Prahy, však zločince k nám zavál východní vítr.
Zločinec absolutní psychopat, nad zločinem zůstává rozum stát.
Prachy kam se podíváš, milióny skoro na dosah.
Několik pohledů na příběh upoutá pozornost čtenáře. Střídání časových rovin prověří jeho soustředěnost. Náhoda zamíchá kartami ve prospěch policie.
Já se však občas ztratila nejenom v nostalgických vzpomínkách hlavního hrdiny.
Audiokniha výborně nastudovaná.
,,To místo jakoby nad sebou mělo neviditelný poklop, tlumící zvuky nové doby. Jako by si žilo svým vlastním životem a shovívavě se usmívalo.
Stromy a hroby, kilometry vyšlapaných cestiček, miliony kostí někde pod vašima nohama."
P.S.: Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.
Mlýn
Michal Vaněček
Audiokniha: čte Pavel Soukup, procítěně, však s buketem pelyňku, empaticky s ironií v zádech
,,Nikdy nepodceňujte hloupost většího množství lidí a stejně tak lidskou závist.
To, že se lidé chovají jako svině, nesouvisí s žádnou ideologií."
Byli jednou dva bratři, kterým jeden mlýn patřil.
František a Karel, co osudný slib dali otci.
Bojovníci za svobodu a celý život ji měli v srdci.
Byl jednou jeden mlýn, jedné rodiny genius loci.
A možná genius loci nás všech...
Posloucháno fascinovaně, i když pro mě někdy zdlouhavé, se zatajeným dechem, s úctou a slzami v očích, však někdy i s úsměvem ve tváři, s několika otázkami na rtech.
Byla to tragédie nebo spíš komedie?
Stojí za to se nikdy nevzdat?
Je každý svého štěstí strůjce?
Jsou sliby chyby?
A co uděláme s ,,těma sviněma," co tu s námi žijí dál?
Je mnoho nevyřčených odpovědí.
Po epilogu nezbývá, než souhlasit:
,,Byli to hrdinové. Ti nejobyčejnější hrdinové."
P.S.: Však trochu hořká, ta pálenka z jablek...
Nevítaný host
Shari Lapena
Audiokniha: čte Martina Hudečková, Libor Hruška, duálně pluralisticky, poutavě
Víkend v rodinném penzionu. Však vánice všem hatí plány.
Z mrazivé temnoty vystupují na povrch bludy, chandry, osobní splíny.
Všichni něco skrývají, mají všeho dost, do penzionu zavítal nevítaný host.
Strach roztočil ruletu.
Kdo je oběť a kdo vrah?
Ten jeden pravý psychopat...???
Co to bylo? Psycho, thriller, krimi? A prý po vzoru Agathy?
Při vší úctě, takový konec by, myslím, lady Mallowenová nepřipustila.
Ale vyústění příběhu u mě způsobilo krátký, trochu hysterický, však překvapivý smích...
Na psychopaty si musíme dávat pozor. Umí velice dobře předstírat. A jsou všude kolem nás...
P.S.: Jinak dobrý buřtguláš.
Trudný konec ústřičného chlapečka a jiné příběhy
Tim Burton
Čteno ze zvědavosti. Ale zřejmě v mojí knížce byl vyměněn text.
Zvláštní verše, které rozhodně nejsou pro každého, morbidní snad, s pointou určitě.
Pro mě však skřípající, kostrbaté, drhnoucí a zmírající.
Neuchopitelné.
A možná jenom špatný překlad.
A možná chtějí jenom čas...
Ovšem ,,Toxík Roy" je pro mě dokonalý na první nadechnutí.
Naposledy Toxík vydechnul.
Dal vale životnímu pnutí,
nemocí čpěl a zoufalstvím vládnul,
jak směšné, zemřít od nadechnutí.
Tiše se za něj modlíme,
pro duši není v těle míra,
Roy odešel do nebe,
zbyla jen ozónová díra.
Fantazie pracovala, trochu mi to připomnělo film Jana Svěráka ,,Ropáci" :-)))
P.S.: Po druhém nadechnutí jedna hvězda navíc...
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Audiokniha: čte Zuzana Kajnarová, Pavel Batěk, Veronika Lazorčáková, Matyáš Valenta, melancholický kvartet v dur
Syrově, bez skrupulí nám Petra Soukupová naservírovala takové ,,largo desolato" jednoho vztahu, jednoho manželství, jedné ... lásky?I
Lásku jsem já v tomto příběhu postrádala. Ale známe tu jedinou správnou definici lásky?
Je možné si cenit rodiny, která drží již jen setrvačností? Aktuální otázka této společnosti.
A co když mají všichni šanci zažít ještě něco lepšího? Dilema, zvláště když je třeba myslet na děti. Hlavně na děti, protože: ,,Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
Otec, matka, syn, dcera.
Čtyři pohledy, čtyři dilemata, čtyři tajná přání.
Komu se v tomto příběhu splní?
To si přečtěte sami...
,,Nic jiného než láska nemá cenu."
Nastal čas udělat tu správnou věc.
Uvědomit si kým jsme a hlavně kým chceme být...
P.S.: Skutečnou hodnotu věcí zjistíme, až když je ztratíme. A o tom to je.
DOPORUČENÍ:
Při čtení si chraňte zrak. Hrozí krátkodobá slepota z množství nastavených zrcadel.
