evelýny komentáře u knih
Přečteno fascinovaně na jedno nadechnutí.
Průřez krátkou historií naší vlasti, na které paní Mornštajnová vystavěla důmyslně spletitou mozaiku příběhů, začínající i končící v jednom malém hotýlku za městem.
A kolo osudu se točí díky vteřinovým rozhodnutím, pro která mnohdy nemáme vysvětlení, ale která mozaikám našeho života často propůjčují patinu hořkosti.
Život nám vytváří příležitosti. Odvaha a rozhodnost nám je pomáhá uchopovat. Osud je mění.
P S.: Na lidskou hloupost je však i osud krátký
Názvy kapitol, složené z veršů Jaroslava Seiferta, jsou jen dalším pohlazením po duši, poslední perličkou v mozaice, tečkou za tímto příběhem.
,,Krásná, jako kvítka na modranském džbánku,
je ta země, která vlastí je ti."
Čtěte, nikdy nevíte, co bude zítra...
,,Naposledy kolem tvého spánku
padne prudce její hořká hlína..."
,,Svět bude zlej, dokud lidi nezačnou věřit v lidi."
Absolutní pravda nebo lež?
Jako bych byla unášena nekonečným prostorem...
Zpočátku nadšená nápadem, později zmatená jemnou naivitou,snad.
Na konci ohromená fantazií, však mezi tím trochu nuda.
V určitých momentech jsem se musela smát.
Zelí mám ráda na všechny způsoby...
P.S.: A možná jsem neměla číst v neděli. Možná jsem měla číst v pátek....
Má úcta, Pátečníci...
Audiokniha: čte Vilma Cibulková, procítěně emotivní
,,Osud se neptá, co chceš ty. Osud je nelítostný."
Čtěte a skládejte postupně mozaiku příběhů, uzlík po uzlíku splétejte pavučinu osudů, do které vás paní spisovatelka bezesporu polapí nejenom emotivním propracovaným dějem, ale i historickými fakty Těšínského Slezska, Karviné.
Čtěte pozorně, soustředěně, neboť v propletenci vztahů se můžete mnohdy ztratit nejenom díky zaslepenosti uhelným prachem.
,,Smutek je jako lepkavá pavučina, která člověka omotá a sváže."
Z kokonu této pavučiny se hned tak nevymotáte.
,,Když se člověku nedaří, má se vrátit tam, odkud přišel. Kořeny máme jenom jedny,"
Šikmý kostel - jediný němý svědek osudu bezpráví, tvrdé dřiny, pýchy, zaslepenosti, zrady, ale i soudržnosti, statečnosti, houževnatosti, přátelství, lásky...
P.S.: Šikmý kostel stojí dál, navzdory všemu, navzdory všem....
Konec prázdnin a ztráta kamaráda, ošklivá pravda pro Grega.
Gregova nastávající puberta, ošklivá pravda pro jeho rodiče.
Vzkaz pro Grega:
Gregu,
tvůj postřeh u pánských pisoárů podpořil sice moji fantazii a pobavil mě, ale jestliže se s Tebou budou nadále učit rodiče, stane se z Tebe pomalu, ale jistě velký poseroutka. A to je ošklivá pravda pro nás čtenáře, protože nás už ničím nepřekvapíš.
Nicméně bavíš jednoho malého autistu v mém okoli, dokážeš ho upoutat a zklidnit a to zdaleka není pravda ošklivá.
P.S.: Takže zase někdy nashledanou...
Gregu,
musíš přiznat, že tyto zápisky se ti zrovna moc nepovedly. Dost odfláknuté. I když místy opět úsměvné. Letní prázdniny jsou super.
Při některých tvých příhodách jsem si i já ráda vzpomněla na ty svoje prázdninové.
A souhlasím: Přes léto je lepší nemít závazky.
Jsem ráda, že už mně nikdo neřídí můj spánek tak, jako tobě
P.S.: Doufám, že příště se polepšíš... :-)
Jde si lásku koupit nebo vynutit?
Je láskou soucit s psychiatricky nemocnou bytostí?
Plytké, rozhárané, po povrchu klouzající, hořké, však docela čtivé. Protože: Co kdyby...?
,,Slušelo by se po té nádherné lásce aspoň šeptem si dát sbohem..."
P.S.: Člověka nepředěláš, jenom se vybarví
Audiokniha: čte Miroslav Moravec, geniální, v žilách krev tuhnoucí
Slovo parfém je odvozeno z latinského perfumare - „prokouřit.“
Zhluboka se nadechněte. Prchavá vůně Paříže se právě chystá ,,prokouřit" až k vám. Paříž je totiž největší čichový revír světa.
A geniální nestvůra speciálně pro vás vyrábí andělsky dokonalou vůni způsobem, z kterého mrazí. K dokonalosti stačí maličkost: Jít přímo za nosem...
Zaposlouchejte se do podmanivě hypnotického hlasu Miroslava Moravce. Jeho interpretace je geniální.
Příběh neobvyklý, fantaskní, sugestivní, syrový, odporně páchnoucí, přesto omamující, originální.
,,Vůně je sestrou dechu. Kdo ovládá pachy, ten ovládá srdce lidí.
P.S.: Zhluboka se nadechněte. Nad Příběhem vraha totiž svůj dech ztratíte...
Stupňující se drama, schizofrenie nadbytek.
Minulost - budoucnost - přítomnost?
Fantazie přehršel, však ta moje bloudila mezi hroby a náhrobky.
Čím více byla ztracená moje fantazie, tím větší byla moje zvědavost.
Kněžna vdova panovnice žije, nebo nežije?
Famózní překvapivý konec.
Doporučuji přečíst, ale hlavně vytrvat.
Dík můj už není odsud, neboť jsem se právě teď vznesla do nebe...
P.S.: Bůh buď milostiv nám všem...
Audiokniha: čte Miroslav Hanuš, Helena Dvořáková
,,Když přišel k nějakým zavřeným dveřím, vždycky zkusil kliku. Já dveře také otevírám, ale vždycky napřed zaklepu."
Tančírna Century.
Vejděte, je otevřeno. Možná zde potkáte svůj osud.
Přestože se vše točí kolem tanga, příběhy z tančírny volně, lehce kloužou po parketu.
Každá tančírna má svého Kristiána.
Tak tedy zavřete oči, neboť váš Kristián právě přichází.
,,Smím prosit...."
Tančete...!
,,Při tanci totiž nejde o to, co děláte nohama, ale co děláte srdcem a duší."
P.S.: A s trpělivostí čtěte. Příběh tančírny pozvolna graduje.
Miluj můj klid, miluj můj neklid,
miluj mě dál, vždyť změna je křehká.
Miluj můj klid, miluj můj neklid,
drž mě pevně, miluj mě zlehka...
,,Chuťové buňky jsou jako mořské nymfy, lákající své oběti do záhuby."
Je libo kuřecí polévku bez kuřete nebo falešný bramborový salát z celeru?
Kniha pro mě poučná, inspirativní. Některé recepty se mi líbí, některým teprve musím přijít na chuť.
Tofu nekompromisně vynechávám.
U knihy je potřebná vytrvalost, disciplína, odhodlání, radost ze změny stravy.
P.S.: Až budu s rozumem v troubě, dám vědět...
Poklidné, předvídatelné, trochu romantické, naivní, místy pro zasmání, místy nudné.
Stokrát si můžete něco plánovat, náhoda si to vždy naplánuje po svém.
P.S.: A možná jsem jenom neměla po ruce tu správnou anýzovku...
Dávno již tomu, co jsem poprvé četla tuto krátkou, milou povídku. Před lety jsem četla povinně, dnes dobrovolně. A možná právě pro tu svobodu to byl pro mě ještě krásnější zážitek.
Kdo by neznal divou Báru, co nezná strach a bázeň, ani když hrom bije a bouře nad údolím vztek svůj vylévá.
Věrná přítelkyně, která mě provází snad celý můj život. Občas se vracívá a dává mi na chvíli zapomenout na okolní uspěchaný svět.
Díky, Báro...
,,Jednomu svědčí karafiát, druhému růže, třetímu fiala. Každé kvítko najde svého obdivovatele. Každé má svoji krásu. Nesnižuj sebe, nepovyšuj mě."
P.S.: Nač člověk myslívá, o tom se mu snívá...
P.P.S.: Poněkud starobylý jazyk k této povídce patří a já si jej tentokráte užívala.
Audiokniha: čte Igor Bareš a čte výborně!!!
Uchvatitel, fantom londýnského podzemí.
Příběh vraha, možná spíše oběti.
David Raker, muž, co se snaží ve světě zacelit trhliny, které zacelit nejdou.
Spletitá síť tunelů, pach hniloby a mouchy, co bzučí všude kolem.
Kdo je vlastně ztracený? Oběť - vrah - policie?
A pak přišel konec, kde jsem se definitivně ztratila já sama.
Překombinované, detailně popisné, brutálně odpudivé, napínavé, psychologické, psychiatrické, schizofrenní.
Pro mě však Bez slitování Není cesty zpět.
P.S.: Vrahem se člověk nerodí, vrahem se člověk stává...
Vánoční úklid knihovny a já s nostalgií stírám prach z této brožurky , která vám nabízí doporučení, jak správně pěstovat andulku - papouška vlnkovaného.
Brožurka zakoupená před 20 lety pro moji dceru, která se s tvrdohlavostí sobě vlastní rozhodla rozmnožit tyto krásně zbarvené, společenské a velmi chytré opeřence, jejichž pravlastí je Austrálie.
V jednoduchosti je síla: vyčerpávající informace, umocněné kresbami a krásnými barevnými fotografiemi.
Ideální pro děti a nejenom pro ně.
Andulky v naší voliéře se rozmnožovaly geometrickou řadou.
A my se nestačili divit: kde se vzaly ty žlutozelené? Neměly by být modrobílé?
Australští prarodiče se nezapřou... )
P.S: Pan Gregor Johann Mendel by se zřejmě nedivil...
Audiokniha: čte Igor Bareš
Sugestivně popisné, odporně detailní.
Překombinovanost po vás chce soustředění a velkou pozornost. Pro mě častá ztráta orientace s následnými zpětnými návraty.
Projekt Golgota: vymývání mozků nebo vzkříšení?
Zuby všude, kam se podíváš.
Nesmrtelnost hlavního hrdiny zarážející, možná unavující.
Konec byl však nečekaný, překvapující, přesto uvěřitelný.
,,Jde o šanci začít znovu.Dosažení nového stavu vědomí. Jde o vzkříšení. Osvobození se od bolesti a lítosti. Osvobození se od minulosti.
Pokušení stále číhá všude kolem a pokušení člověka užírá."
A já přemýšlím: Fantasmagorie nebo výborný thriller?
P.S.: A třeba mají v Anglii jenom málo zubařů, málo sluníčka a hodně whisky...
Audiokniha: čte Vanda Hybnerová.
Anna se začleňuje do velkoměsta a opět s vtipností sobě vlastní.
Kniha pro zasmání, přesto v ní najdete i kus životní moudrosti.
Ironie, hodně nadsázky s trochou sebemrskačství vás rozesměje. Ale pod smíchem cítím ukrytou patinu trpkosti.
Bohužel někdy je hranice mezi vtipností a trapností na můj vkus hodně úzká.
Jedna z posledních kapitol knihy se jmenuje ,,Možná už mi švihlo."
Ale já myslím, že Anně už konečně svitlo ...
,,Řešíme kraviny. Řešíme je až do chvíle, kdy nám na stůl někdo položí problém, který řešení nemá.
Chtěla jsem pět minut navíc na jeden blbý telefonát.
Chtěla jsem naději, že to mohu někdy napravit.
Už nikdy neřeknete člověku, co měl slyšet, pokud ten člověk umře..."
P.S.: Život není žádné peříčko...
,,Zná někdo svoje děti doopravdy?
Dítě je malý cizinec. Neustále se mění."
Všichni něco tají, děti si jen hrají,
domněnky a klepy kralují.
Hon na čarodějnice začíná...
Večírek se chystá, pointa je jistá
K rozluštění chybí klíč...
Tajemství mě baví a lež má krátké nohy.
Nedojdeš s ní k cíli živ...
Kdo je ten, co vypadne z kola ven???
Dokonalé rodiny, dokonalé domy a v nich dokonale skryté 13. komnaty.
Kostlivci ze skříní pomalu vystupují - šikana a domácí násilí.
Pro mě zpočátku zdlouhavé a plytké, ale autorka ví, jak pozornost čtenáře upoutat. Pointa překvapivě jednoduchá, já čekala větší nářez.
Z mého pohledu to byl příběh jednoho slepičího dvorku a tam také zůstal.
Audiokniha, ČR Dvojka, hezký poslech.
P.S.: Moje něžná touha podpořena představou chlapa, stojícího u žehlícího prkna s žehličkou v ruce...
Sladké dětství máme v sobě pevně vrostlé, jako kořeny dubu do země."
Hluboká psychologická sonda nejenom do duše psychopatické zrůdy a jejích obětí.
Příběh příčiny a důsledku nebo příběh zvrácenosti, která je zakořeněna v DNA?
Postava sériového vraha zřejmě vypadla ze severských detektivek, přesto se jí nedá upřít určitá originalita v počínání.
Některé popisy brutality mi svojí podmanivostí způsobovaly zástavu dechu.
Naštěstí se nejednalo o nadechnutí poslední.
Nemohu říci, že by v příběhu něco chybělo, spíš naopak. Příběh svými detailními popisy rozhodně prověřil moji trpělivost.
Nad tímto příběhem jsem svoji trpělivost ztratila.
P.S.: Jediné, co nebylo popsáno, bylo množství molybdenu v slzách...
Víte, co skrýváte vy? Víte, co skrývá váš partner? A víte, co skrývají vaše děti?
Příběh jednoho manželství, jedné rodiny, několika lásek, možná jednoho zbytečného návratu.
Jeden příběh a tři různé pohledy, tři různé pravdy.
Nejdříve děti naučíme tkaničky zavazovat, abychom jim je dřív nebo později zašmodrchali nevěrou, citovým vydíráním, manipulací, nulovou sebeúctou, nezodpovědností, pýchou...
Uzel na tkaničkách jde rozvázat lehce, ale co si počít s uzlem na duši?
Perfektní psychologický příběh k zamyšlení, k poučení, který mnohdy odhalí i tu vaši pravdu. Vyvrcholení příběhu překvapivé.
,,Vy muži jste k ženám všichni tak hodní. Máte v životě jen tři cíle. Šoustat nás, chránit nás, ubližovat nám." Pravda nebo lež...?
P.S.: Absolutní pravda se skrývá v odpuštění. Ale to je to nejtěžší...
Vážená lady Mallowenová,
jediné, co oceňuji na této knize, je dětská říkanka, která je z mého pohledu přímo ušitá na míru tomuto příběhu. Nebo že by byl příběh přímo ušitý na míru této říkance?
Vytvořila jste opravdu hadí doupě. Nejistota vůkol panuje, zmije všem tam kraluje, když zatne zuby jedové....
Bohužel množství jedu tentokrát otrávilo i moje šedé buňky mozkové rozvláčností, nudou, způsobenou nejenom amatérismem detektivů.
Celý příběh byl z mého pohledu tak nějak nakřivo.
Já ale opravdu nesnáším lenochy a příživníky a kluzké hady k tomu...
P.S.: A možná jsem jenom patologicky závislá na Belgičanovi. Takže nakřivo je nejspíš moje hodnocení...:-))))
Žil jednou jeden křiváček, ten ušel světa kraj.
A našel křivý pěťáček u křivých schodů, co tam maj.
Měl křivou kočku, co chytla křivou myš.
A všichni žili pospolu, v křivém domku měli skrýš