evelýny komentáře u knih

Vážená lady Mallowenová,

jediné, co oceňuji na této knize, je dětská říkanka, která je z mého pohledu přímo ušitá na míru tomuto příběhu. Nebo že by byl příběh přímo ušitý na míru této říkance?
Vytvořila jste opravdu hadí doupě. Nejistota vůkol panuje, zmije všem tam kraluje, když zatne zuby jedové....
Bohužel množství jedu tentokrát otrávilo i moje šedé buňky mozkové rozvláčností, nudou, způsobenou nejenom amatérismem detektivů.
Celý příběh byl z mého pohledu tak nějak nakřivo.
Já ale opravdu nesnáším lenochy a příživníky a kluzké hady k tomu...

P.S.: A možná jsem jenom patologicky závislá na Belgičanovi. Takže nakřivo je nejspíš moje hodnocení...:-))))

Žil jednou jeden křiváček, ten ušel světa kraj.
A našel křivý pěťáček u křivých schodů, co tam maj.
Měl křivou kočku, co chytla křivou myš.
A všichni žili pospolu, v křivém domku měli skrýš

50 29.11.2020

Na začátku příběhu byl ručně psaný dopis od babičky, které se ztratil vnuk.
Petr Adam, dvaadvacetiletý student filozofie, který nikoho nezajímal.
Přesto Marek Vráz alias Terence, novinář a tak trochu dobrodruh, se vydal po jeho stopě.
Směr italské Alpy, Jižní Tyrolsko, Bolzano..
A drama začíná.
Čistá mysl, název společenství nebo líbivé univerzální heslo?
Rozluští Terence příběh studenta Petra a záhadné sekty?

Příběh, klouzající z budoucnosti do přítomnosti, prověřuje pozornost a schopnost analýzy čtenáře, který tak musí několikrát navazovat přetrženou nit hlavního motivu. Přesto poskytuje napětí. Důvěryhodnost příběhu vás překvapí. V neposlední řadě prožíváte rozčarování z množství lidí, kteří se nechávají zmanipulovat, ale ve jménu čeho....?
Se sektami není radno si začínat.

P.S.: Sektám se raději úplně vyhnout.

,,Dostal covid."
,,Myslíte tu čínskou chřipku?""
,,Řekněte mi, kdy z Číny přišlo něco dobrého?"
,,Papír...?"
,,Taky střelný prach..."

66 27.11.2020

Někdy tesklivé, někdy pro zasmání
Osm příběhů a každý jiný
Osm tajemství a záhad, chceš-li
A všechna jsou soukromými
Každý má plné právo mlčet
Když nastane ten správný čas
Vše rozplyne se v představách....

P.S.: Líná huba, holé neštěstí, však mlčeti je někdy zlato...

,, Silný vítr právě odehnal poslední mrak a do oken se opřelo sklánějící se slunce. Z poslední podzimní růže se uvolnil okvětní plátek. V kontrastu se skučením větru za okny se klidně snáší k zemi..."

P.P. S.: Prozrazené tajemství přestává být tajemstvím. Je to jenom okvětní plátek, co odpadl od své růže...
Pravda nebo lež?

62 22.11.2020

Audiokniha: čte Jitka Ježková.

Byl jednou jeden pastýř, co objevil kousek nerostu, z něhož vyzařovalo teplo. Sklenit, kámen, který zpívá.
A příběh může začít. Příběh sklenitu, sklenařů, příběh ztracené svobody.
Příběh Ilan, jejíž první výkřik přivolal slunce a zastavil déšť. Narodila se dokonalá, přišla na svět, aby dala znamení. Přišla na svět naslouchat. A matka se musí rychle rozhodnout, protože ráno přijde FAJA...

Naslouchala jsem hlasu Jitky Ježkové. V proudu fantazie Petry Stehlíkové se ta má fantazie mnohdy topila.
Přesto jsem zkoušela číst mezi řádky.

,,Život se skládá ze vzpomínek. Vzpomínka střídá vzpomínku. Ty obyčejné vyblednou a ty podstatné s námi zůstávají.
Bez vzpomínek by nebyl život."

Fantazie budoucnosti, ve které je přesto ukotvena historie. Až z toho mrazí.
Nechte nad knihou pracovat i tu svoji fantazii...

P.S.: V myšlenkách jsme každý svobodný

62 22.11.2020

Guta - Eliška Přemyslovna - Eliška Rejčka: tři královny, však každá jiná.
Václav II. jejich král, historie všeobecně známá, nic nového pod sluncem.
Úlisný had politiky splétá sítě, smrt si vybírá svou daň.
Ať je to ten nebo ten, princezna je ještě dítě.
Z bláta rovnou pod okap.
Snad aspoň chvíli byla šťastná, Eliška Přemyslovna, královna česká.
Využila svého práva, splnila svou povinnost? Opat Konrád by jistě věděl, přesto po pravdivosti faktů raději nepátrat, absolutní pravdu nejde dohledat.
Změnit úhel pohledu a mezi řádky číst...

P.S: Vilém Zajíc z Valdeka by možná věděl víc...

Historická romance, však historie pokulhává.
Milovníci historických faktů obrňte se tolerancí, milovníci romancí čtěte.

,,Domov je tam, kde jsme nechali srdce."

50 15.11.2020

Příliš hořká černá káva a blín černý na dosah.
K vraždě jenom malý krůček.
Chytrý vědec klade past.
Taškařice může začít.
Erkil Poirot je zdatný hráč.
Jedním tahem dává mat.
Sklapla past.

P.S.: Pýcha vždy předchází pád.

51 08.11.2020

Brutální vražda mladé ženy. A kdo je tedy vrah? Ty, já? Zkrátka jeden z nás.
Pavouk strachu splétá sítě a vilová čtvrt je paralyzována v kokonu lží a podezírání.
Však lež má krátké nohy.
,,Jak málo znala ona jeho, to temné, chladné místo uprostřed jeho duše.
Jak málo znal on ji."
Jak málo známe sami sebe...
Velký propletenec sousedských vztahů a
přátelství je fuč ...

Dobře napsaný detektivní příběh. Vraha jsem odhadla v půlce knihy, takže překvapivý konec se u mě nekonal. Ale bylo zajímavé sledovat stahující se smyčku zákona.
Však někdy skutečný viník té pozemské spravedlnosti unikne.

P.S.: Pronikání do cizího systému je vzrušující, přesto velmi nebezpečné
P.P.S.: Nepožádáš manželky bližního svého

70 07.11.2020

Noblesa, inteligence, originalita, osobnost: Národní umělkyně Olga Scheinflugová

Herečka, jejímž osudem byl spisovatel...
Spisovatelka, jejímž osudem bylo divadlo...
Žena, jejímž osudem nebylo stát se matkou.
Přesto matka byla její poslední role v životě.

P.S.: Moje hluboká úcta, paní Olgo Scheinflugová

,,Člověk je jako hranol. Otáčej ho ze všech stran, každá ti vrhne jiné světlo..."

Tím, že jsme se zbavili strachu, jsme se stali zas dospělými lidmi. ,,Tak už je po všem", řekla jsem nerozvážně... (květen 1945)

74 04.11.2020

Milý Gumpe, ty kluku,
tys mi dal...
Tolik jsi mi připomněl někoho, kdo mě naučil žít. Sice již našel svůj duhový most, ale stačil mi vysvětlit, že pes patří k lidem. Dokázal mi, že psí láska je jako nebe. Nikdy nenajdeme její konec.

A děkuji ti, Gumpíčku, že jsi dovolil načíst svůj příběh Ivanu Trojanovi. Byli jste super dvojka.

P.S.: Yoriku, ty pse, snad nežárlíš? Myslím na tebe každý den. A nikdy to nevzdám...

84 01.11.2020

Audiokniha, čte Richard Krajčo...

,,Je čas skoncovat s minulostí. Jednou provždy spálit ty vratké mosty."

Příběh minulosti, přítomnosti, vzpomínek, výčitek, hořké pachuti viny, nedorozumění, strachu...
Příběh odpuštění a návratu
Igor - Vanda, otec - dcera.
To, co chceme, bývá někdy velmi vzdálené tomu, co je.
Vše má vyřešit cesta do Řecka. Přesně, jak naplánovala Marta, matka - babička.

,,Venku byla tma. Měsíc, blížící se k úplňku, ozařoval zahradu, oknem se nesl dovnitř omamný křik cikád."
Zbývá jen otevřít láhev vína a pořádně se rozhlédnout. Co vidíte?
Hvězdy na cestě...
Šťastnou cestu, Vando a Igore ...
Čas hojí rány, co všem zůstávají skryté.

P.S.: A pták Fénix právě vzlétl z popela...
P.P.S.: Krásně křehký příběh, výborně zpracovaná audiokniha. Na zdraví, Karin a Richarde. Díky...

53 28.10.2020

Napnout plachty, vyplouváme. Směr jižní Afrika.
Romantická plavba, devět pasažérů, však jeden z nich je vrah, majíc oblibu v květinách.
A vrchní inspektor inkognito je na pochybách.
Je to ten a nebo ten?
Nastražit past a chytit ptáčka.

Poslech audio nahrávky a hlasy známých herců byly po ,,severských kombinacích" úplným balzámem na moje nervy.

P.S.: Perly, jež se v tanci probudily a řadou zdvihají se zvesela...
P.P.S.: Inspirací mi byla RADOST. Díky... :-)

61 25.10.2020

Švédsko - Dánsko: kolegialita nebo spíše rivalita skopových hlav?
Mrazivý temný detektivní thriller nebo spíše slátanina nesmyslů, blábolů, hlouposti, stupidity?
Spolužáci ze základky, společná fotografie, ale kdo chybí?
Nesmrtelný detektiv superman kontra vraždící bestie, toužící po nesmrtelnosti.

Ti nejchytřejší policisté na světě...

Kolega pomaloučku otočil klíčem a otevřel dveře.
,,Počkej ještě.Nesundáme si radši boty? Ať je nevzbudíme."
,,Tak jo." Zuli se a vešli v ponožkách...
Chudáci policisté...

Smích se může stát nádherným uvedením do stavu nemyšlení. Klidně tedy čtěte, ale nezapomínejte: pro genialitu existuje hranice, pro hloupost nikoliv.

Tato kniha pro mě překročila absolutně všechny hranice.
Jedna hvězda za ,,deník malého poseroutky," který však žádným poseroutkou nebyl. Správný kluk, ten Theodor.

P.S : Není všechno zlato, co se třpytí...

50 24.10.2020

Psychiatrie a tajemný hlas. Přelud nebo fakt? Fantazie alkoholika rozhodně není utlumena.
,, Pane bože, ať přežiju do rána. Aspoň do rána..."
Kolik dní ještě zbývá...?
Kdo je oběť a kdo vrah?
Profláknutý motiv, přesto originální zpracování s velkou dávkou napětí a překvapivým koncem. Parádní detektivka a mně opravdu nevadila chybějící brutalita.
Poslouchána audionahrávka. Alkoholiku Petrovi Dulluthovi propůjčil svůj hlas Vladimír Dlouhý.

,,Vraždou ke zdraví. Skvělý druh léčby."

P.S.: Léčba šokem je ta nejlepší terapie...

57 17.10.2020

38 let starý příběh záhadného zmizení jednoho zvláštního týpka, doktora Milana Karpety.
Příběh, který rozezní struny čtenářovy fantazie, občas na úkor logiky.
Se svěžím zrakem a čistým srdcem zcela upřímně říkám: Chtěla bych potkat doktora Karpetu, abych konečně zjistila, kým vlastně byl - kým vlastně je.
Škoda té poslední pohlednice...
Ale čas je nejmagičtější veličinou na světě a třicetiletý limit již uplynul... :-)

P.S.: Milane, vrať se. Nemocnice Na Bulovce čeká...
P.P.S.: Moje fantazie podpořena, logiku tentokrát odkládám...

Parádní rozhlasové nastudování, doporučuji.

62 16.10.2020

K mládí a dospívání patří rebélie a snění.
Nám starším zbývá nostalgie a vzpomínání...
Jak to bylo krásné na břehu řeky, typická vůně pokosené trávy, kamarádství, večerní chlad a bzučení otravných komárů, které nezahnal ani kouř táboráku.
Údolí krásných žab, měsíc a stříbrná vodní hladina, na které se zaleskne odlesk šťastného mládí. Petr... Kamil... Radan...
Úžasné, když knižní hrdinové splývají s těmi skutečnými... Nebo, že by to bylo naopak?

A ještě něco. Plavky. Měla jsem úplně stejné plavky jako hrdinka Jana ve stejnojmenném filmu.

P.S.: Díky, pane učiteli...
P.P.S.: Díky, tati...

76 14.10.2020

,,Všechna pravidla vymýšlíme my lidé, ale jak se to dělá, když chce člověk změnit špatná pravidla a kdo určuje, co je špatné a co dobré."

Kdo určuje, že zrovna v tom našem životě bude něco přebývat. Něco, co způsobí disharmonii našeho organismu. Kdo určuje, že zrovna v tom našem životě bude přebývat jeden chromozom.

Downův syndrom

Příběh, který přiblíží soužití s těmi, kteří se narodí tak trochu jiní. Jejich každodenní starosti s krutostmi okolního světa.
Příběh o laskavosti, o dobru - zlu, pokoře - pýše, o lásce - nenávisti, o hlouposti.
Ale hlavně příběh o výjimečnosti.
Hrdinové tohoto příběhu mají moji úctu, byť jsou neznámí

P.S; Nešťastně nadbytečný 21. chromozom

55 06.10.2020

Anna:
,,Nemyslím si, že bych byla úplně hloupá..."
Evelýny:
,,Anno, někdy jsi fakt byla úplně totálně hloupá, promiň."
Vtipu nad rámec, snahy přespříliš, přesto občas překvapení.
Anna naivka nebo úplná blbka? A možná byla jenom hodně upřímná.
Možná chtěla autorka napsat za každou cenu nejvtipnější příběh, ale její snaha se trochu zvrtla.
,, Překonávat překážky je život."
Když odoláte knihu odložit, Anna vás třeba i překvapí.

,, Na lavici bylo perem vyryto: Kozy jako vozy. Napsala by tohle nějaká ženská? Myslím, že ne. Kozy i vozy jsou chlapské touhy. Spojené v jedno se lehce mohou stát vrcholem jejich života."

Vulgarita v knize mi nevadila, ale Anna byla opravdu někdy na kopnutí do zadku... :-)
Vzpamatovala se...? To už si zjistěte sami.

P.S.: Neposlouchejme lidi, co nám nemají co říci...

54 04.10.2020

Mám ráda povídky, krátké příběhy, jednoduchý děj, pointa.
Šest povídek, šest autorů.
Číslo 6 v numerologii značí představu a přijetí. Tak tedy šest českých spisovatelů sladilo své představy a způsobem sobě vlastním nám nabídlo svůj pohled na svět v bílém plášti.
STŘEDOVĚK pomalu z našich ordinací mizí, a přípravné rituály před vyšetřením holt přežívají věky. Díky evoluci k tomu již nepotřebujeme dutého kravského rohu.
ANDĚL MILOSRDENSTVÍ může potkat každého z nás a nad KRMÍTKEM pochopíme krutou pravdu, zlehčenou přijetím. O Vánocích se dějí zázraky a proto i JEŽÍŠEK MÁ TAKÉ ZUBY.
A bílá KOPRETINA se žlutě svítícím středem můj pohled nekompromisně rozostřila. Tak takhle vypadá stáří.
Chci DO DŮCHODU.
Podtrženo sečteno: lékař - pacient, dvě polarity a přesto tolik společného.
Tolerance - odpuštění.

P.S: Nejtěžší je odpustit sám sobě. Říká se tomu svědomí....

64 28.09.2020

Příběh o mládí, které bylo nuceno rychle dospět.
Příběh o Viki, která svoje obavy zasouvá někam úplně dozadu, kde na ně může padat strach. Někam mezi napůl zvládnuté komplexy a staré trapnosti.
Je dobré mít Viki na své straně.
Viki je odvaha, statečnost, sarkasmus.
Viky je přátelství, život, naděje. Viky je osud.
Viki je Viktorie...
Vítězství...
,,A někde hluboko uvnitř naleznu uvězněné a bolestí zaslepené dítě, kterému jsem zakázala brečet. Zbývá jediné východisko: poddat se slzám. Osvobodit se..."

Příběh pro mě dost rozvláčně napsaný, přesto k zamyšlení, k poučení. Oceňuji vtipnost, hloubku, citovost, ke konci napětí. S epilogem pohádkovost. Proč ne, život si přeje dobré konce aspoň v knihách.

P.S: Život však zpravidla epilogy nepíše.

54 27.09.2020

Byla jednou jedna prostitutka. Nechala osud, aby za ní zvolil směr, nechala život, aby rozhodl za ni.
Svět se točí okolo něčeho, co trvá pouze jedenáct minut.
Paulo Coelho nás vyzval k pouti, abychom na jejím konci zjistili, že pouze jedno slovo je důležitější než jedenáct minut, abychom si osvojili umění milovat a být milováni, abychom objevili posvátnou stránku sexu.
Každý v sobě máme jakési hodiny a k milování je potřeba, aby ručičky obou ukazovaly stejný čas.
Tak tedy srovnejme ty svoje ručičky na našich hodinách s těmi Paulovými. Milujme, ale nesnažme se vlastnit. Každý je odpovědný za to, co cítí a někdy chyba není v nás.
Když se naše hodiny zpozdí, nevadí, Paulo na nás počká. A nezoufejme, když se úplně zastaví. Potom si najděme dobrého hodináře..

Příběh o sexu, lásce, vášni, ale hlavně příběh osobního zrání.

Byla jednou jedna prostitutka, která měla sen o vůni a ta vůně všechno zaplavila...
A ta vůně prostoupila až do mých snů...

P.S.: Kolik máte hodin, Paulo? Myslela jsem si to...

58 21.09.2020