evvva
komentáře u knih
Pokrevní sestra
Jane Corry
Tak já nevím, knihu jsem přečetla na jeden zátah, teď koukám na recenze a vidím, že jsme asi každý četl něco jiného ..za mě super, děj mě vtáhl, že jsem se nedokázala odtrhnout, myšlenkové pochody Kitty skvěle popsané, pocit viny od Ali, taky, překvapivé zvraty v tom, co se vlastně stalo...takhle si představuji skvěle napsanou a napínavou knihu, která nejen, že se postarala o napínavý večer, ale taky mi připomněla, jak moc jsem ráda za svou " ségru", jaká byla, je a doufám, že ještě dlouho, dlouho bude!!!
Kdosi buší na dveře
Håkan Nesser
Forma povídek mě překvapila, počítala jsem s klasickou detektivkou, ale tak nakonec...proč ne ...nápad, náznak napínavosti, krapet humoru...ale opravdu jen náznak a krapet, chtělo to nechat holt vařit déle, takhle to bylo jen "al dente"
Sestry
Bernard Minier
Od posledního dílu jsem se namlsala na hlavní linii úhlavního nepřítele, který v tomto pokračování nebyl...trochu mně tam chyběl a proto nezbývá, než se vrhnout na další díl...
Kruh
Bernard Minier
Tím, že jsem po jedničce sáhla po čtverce a teď se dostala k dvojce, připravila jsem se o část napětí, což neznamená, že jsem dvojku nezhltla na první dobrou...blbé je, že trojku si nemám kde půjčit a kupovat si ji nechci, takže pěkně hupky dupky na pětku
Žena mého života
Tim Weaver
Byla to taková rychlovka, na otočku do knihovny, drapnout první na stolku s ještě nezařazenými vrácenými knihami a ejhle, za jeden den přečteno a mám pocit, že potřebuji další díly...
Noc
Bernard Minier
Z jedničku jsem byla nucena skočit na čtverku, protože si někdo v knihovně usmyslel ty dva mezidíly prostě hned tak nevrátit. Chytla jsem se i tak, souvislosti domyslela a nebojím se jít do dílů předešlých se stejnou chutí,jako do těch následných. Baví mě to, nenudí....za mě super čtení
Milé dítě
Romy Hausmann
Podle hodnocení jsem čekala něco víc...nevím proč, ale přišlo mi to hodně chaotické, i když se nakonec všechno sedlo, něco mi prostě vadilo, možná proto, že jsem matka, možná proto, že jsem dcera, možná proto, že je od začátku jasné, že se happyend konat nemůže, možná proto, že...
Chlapec z lesů
Harlan Coben
Já nevím. Včera jsem si knihu půjčila, dnes dočetla, Hodnocení? Tak nějak mi naskočila parafráze cimrmanovského dobytí severního pólu: No já tomu asi dost nerozumím, ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín.... byly tam skály pískovcový, občerstvení...co je tady? Prd!
Noční dům
Jo Nesbø
Pro nás odkojené Kingem i Nesbem naprosto v pohodě. Jediná chybička...příliš málo stran.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Abych mohla přečíst trojku, musela jsem to vzít znovu od jedničky, abych měla na co navázat. Třetí díl i přes to, jak moc pohnuté osudy měli hlavní hrdinové v předchozích dílech, byl pro mě nejtěžší. I když letopočtem k mému narození nejblíž, stejně se lehčeji četla sága v předválečných letech...Každopádně klobouk dolů před autorkou, takhle uceleně sepsat život v jednom z nejneutěšenějších regionů..to zní divně, tak po našem...prostě žít na tak blbé adrese a nezcvoknout se z toho ...to by se pak jeden měl zamyslet nad tím, jak nadáváme a pinožíme v době dnešní.
Mráz
Bernard Minier
Abych přečetla knížku, co je málem tak tlustá,jak vysoká., za dva dny..to už o její kvalitě svědčí. Takže namoženého zápěstí a otlaku na pupku nikterak nelituji a jdu se pídit po dalších dílech. Super!
Spálená obloha
Gilly Macmillan
Čtyři hvězdy z pěti. Tu poslední strhávám za příliš odfláknutý konec. Celá kniha do detailů vykreslovala téměř minutu po minutě boj o nalezení chlapce, a když se na konci dočkáte rozluštění, je to jak krátký fejeton v bulvárním plátku. Sakra, s tím se dalo pohrát, tam se mohla lízat smetana. Takhle to působilo jako když dopisujete slohovku a za pět minut zvoní.
Paměť mojí babičce
Petra Hůlová
Uf, to bylo hodně těžké čtení, svět na hony vzdálený našemu, neutěšenost životních osudů, bez perspektivy, bez vlastních snů, jít po lajně předem dané a pokud šlápneš vedle, už se vezeš...
Jeřabinový dům
Marie Hajdová
Jsou romány,které prostě plynou, ač bez výraznější zápletky, dějových kotrmelců,přesto mě kniha pohltila a nedokázala jsem se odtrhnout od toho neobyčejně obyčejného příběhu, kdy po chvíli čtení vidíte Lucii, Sofii, Janinu, Vojtu, Lukáše atd, jako někoho z Vašeho okolí, ten dům s jeřabinami přece znáte, je jen kousek od vsi, kde jste vyrůstali, veranda, oprýskaná barva, vrzající křeslo a kocour, co se vyhřívá v paprscích podzimního slunce...slyšíte,jak mu praská elektrizující srst,když ho pohladíte? Není tam happy end, není tam" šťastně až do smrti", přesto mě mrzí, že už mám dočteno, zůstal smutek a na patře chuť trpkých jeřabin...
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Ano,máte pravdu, mnoho vulgarity, hnusné chování k rodičům, všechno,co nechceme,aby naši potomci dělali a tajně doufáme, že to fakt nedělají...ale ono to tam prostě patří, bez první části, kdy mě Teo fakt s..l, bych nemohla po druhé a třetí sedět téměř s otevřenou pusou a prostě jen vstřebávat to rozuzlení,které přesně do sebe zapadlo a bylo to jak pecka palicí do makovice. Jo, a ta poslední hvězda je za Barbánka,na kterého jsem úplně zapomněla a kterého mi autorka vrátila zpátky do života
Pláňata
Petra Dvořáková
Nezaškodí si někdy od těch krvavých thrillerů odskočit k příběhům ze života. Ze života tak podobného tomu vašemu, tak podobného těm našim, kde se najdete skoro ve všem, vždyť jste v té době byli ve stejném věku, ve stejné pasti, se stejnými sny,pocity, za stejnými zamčenými dveřmi...jen jste nakonec nenašli odvahu...té se vám dostalo, až o hodně,hodně později....
Chirurg
Petra Dvořáková
Takový životní loser, povahový klad,aby na něm lupou pohledal a stejně jsem mu fandila až do konce. Někdy to tak mám, že je mi sympatický i takový ztroskotanec a to nejen v psaném životě,ale i v reálu.
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Princ Ládík nikdy nezklame. Spoustu knih si půjčím, přečtu,vrátím, jiné potřebuji vlastnit, po přečtení mají své jisté místo v mé knihovně. A Ládíkovy cestopisy patří mezi ty druhé.
Tíživé ticho
Robert Bryndza
Tak jako ruku na srdce: tohle bylo tak překombinované, tak přitažené za vlasy a vlastně až uhozené a přitom tak čtivé a napínavé, že jsem to louskla na jeden zátah a až po čtení si řekla..ty vole,co to hulil za matroš? Jenomže to je právě to kouzlo knih, ony nemusí být pravdivé,nemusí se držet pravidel, ony prostě jsou buď dobré nebo špatné a tahle byla sakra dobrá.
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Hoodně dobrý vánoční dárek. Sledovat zprvu trošku chaoticky osudy tak, aby se s postupem stránek pospojovaly tak dokonale, smekám. Životní jízda horskou drahou se vším všudy. Kde to hrdiny nakonec vyplivne: dole nebo nahoře? To si musíte přečíst sami