Fafyna komentáře u knih

Velmi velmi čtivá kniha. Až překvapivě jsem se od ní nemohla odtrhnout. Konec (na který tu ostatní často naráží) mě nijak nepohoršil ani nepřekvapil. Posledních padesát stránek jsem ho tak nějak očekávala. Je to příběh, který vás hodí zpět do reality - a donutí vás uvědomit si, že ten váš život je báječný.

2 08.09.2017

Neuvěřitelná kniha, která vám vezme dech! O Bolševické revoluci jsem tušila asi tak jen to, že byla. Takový příběh, který vypráví mladá Alja svému deníku, jsem opravdu nečekala. Rozhodně bych ji zařadila do kánonu povinné literatury. Třeba by ubylo voličů KSČM!

4 06.09.2017

Předvídatelné až za hrob. Naprostá ztráta času.

6 15.08.2017

Nuda, musela jsem knihu odložit těsně před koncem.. Snad k ní někdy najdu opět cestu.

15.08.2017

Nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla!!!

11.06.2017

Kniha, která se vám doslova a do písmene vryje pod kůži. Jako byste skutečně byli s Landauerovými v jejich Skleněném pokoji a žili jejich "Glastraum". Rozhodně se pojedu podívat do Brna, abych to okusila na vlastní kůži..

Román již od počátku deklamuje, že NENÍ historický. To je třeba brát v potaz. Proto si nedělám iluze, že skutečnost byla tak zajímavá, místy romantická, napínavá a vášnivá. Nicméně tuto knihu považuji za úžasný spouštěč lovu odpovědí na otázky - musím se dozvědět, jak to bylo ve skutečnosti!!! (Ale na druhou stranu chápu, že lidé v historii vily Tugendhat zběhlí budou asi protestovat.. )

4 04.04.2017

Po knize jsem sáhla hlavně kvůli tomu, že je v angličtině a je jednoduchá - přidaná hodnota k jinak poměrně splachovacímu ději. A taky samozřejmě kvůli Zoelle, která je prostě fenoménem, ať už se to někomu líbí nebo ne. Musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena. Styl, kterým je kniha napsaná se mi nějak zalíbil (je možné, že mi připomínal styl Rowlingové?) a hlavní postavy mě neiritovaly tak, jak bych u náctiletých hrdinů očekávala. Za mě velké překvapení a myslím, že časem rozhodně sáhnu po dalších dílech.

19.03.2017

Dobrá kniha, děsivý příběh.

1 13.12.2016

Jak to jen říct? Je to zatraceně dobrá kniha! Je v ní všechno, soucit, smutek, strach, napětí, vztek, žárlivost, láska, vlaky, déšť, Anglie... Prostě vše, co člověk v dobré knize potřebuje!

4 01.11.2016

Asi třičtvrtě knihy jsem byla trochu rozpačitá. Byly tam pasáže, kdy jsem příběh hltala (vesměs všechna vyparávění o Dianě) a pak části, kdy jsem se trochu nutila číst dál.. Nicméně jsem neskonale ráda, že jsem dospěla až do konce. Za ten si Mawer zasloužil čtvrtou hvězdu, protože síla lidského příběhu, jak je popisována v Pádu, ve mě ještě dlouho zůstane :)

3 29.10.2016

Kde začít... Přiznám se, že jsem knihu ještě nedočetla, jsem uprostřed druhé části. Ale jsem tak plná zážitků, že se o ně musím podělit už teď. Nevím, jak moc máte rádi divadlo, ale já docela dost. A proto jsem byla dvojnásobně zvědavá, jak se s tím Rowlingová (a Tiffany a Thorne) poperou. Protože napsat dobrou divadelní hru neni prča. No taky se jim to moc nepovedlo... Neustálé přeskakování o X let, případně do snu nebo do minulosti z divadelní hry činí jakousi mzaiku, roztříštěný obraz, který je (podle mého názoru to jinak nelze) přerušován neustálými přestavbami scény, což samotný divadelní zážitek prodlouží hned o několik minut (až hodin) nebetyčné nudy ve tmě. Nevím, jak se s realizací scnáře popasovali autoři přímo na scéně, ale pochybuji, že by vymysleli nějaký inovativní způsob, jak přejít během jedné scény o rok dál.

Dalším paradoxem je samotné cestování v čase. Nebudu prozrazovat víc, pokud si tento komentář čte někdo, kdo ještě knihu nedočetl, ale vzpomeňme, prosím, jak se Rowlingová výborně poprala s obracečem času ve Vězni z Azkabanu. Přítomnost přeci nelze změnit!!! Přítomnost již počítá s tím, co se stalo v minulosti, ať už jsme se tam vrátili s obracečem času, či nikoliv.

A nakonec jedna chvála, za kterou si Prokleté dítě vysloužilo alespoň ty dvě hvězdičky - odvaha Rowlingové, že se do toho znovu pustila. Protože navázat na uzavřený příběh, který milují statisíce, miliony lidí po celém světě, to fakt chce koule.

7 03.10.2016

Špatně zvolené pořadí čtení knih. Začala jsem Infernem, které je strhující a zanechává spoustu nezodpovězených otázek (morálních, etických a filosofických). Vrátit se ale s autorem o krok zpět, ke knize, která Infernu předcházela, byl opravdu velký návrat k větší povrchnosti, k případu, který se netýká mě, ale pouze výjimečné skupiny lidí, k otázkám náboženství a osobní odpovědnosti. Brownův styl vyprávění je samozřejmě již ve Ztraceném symbolu vytříbený, napínavý a strhující (on prostě nezakončí jedinou kapitolu, aniž by nechal čtenáře napjatého a dychtícího po dalším ději). Nicméně mám pocit, že je to mladší, nevyspělý bratr Inferna. To samozřejmě nemění nic na tom, že jsem knihu zhltla jako malinu:)

27.09.2016

Po zkušenosti s Šifrou a Anděly mě Brown opět nezklamal. Naopak. Neskutečně mě nadchl! Inferno je kniha, která se prostě NEDÁ odložit, je nabitá historií, uměním, filosofií a lidskostí. A teď si jdu přečíst Dantovu Božskou komedii!

3 26.08.2016

Vyposlechnuto s úžasným hlasem FIlipa Švarce po cestě na dovolenou a z ní. Formánek je skutečně mistr vypravěč, avšak horší už je to s návazností a malými detaily, které nejsou v knize dovysvětleny. Skoro by to chtělo knihu znovu otevřít a tak nějak "domyslet" ten konec. Po prvním setkání (musím přiznat, že jsem několikrát v autě během poslechu usnula, takže si nechávám prostor pro druhé čtení) dávám 3* a věřím, že se na tu čtvrtou Prsatý muž časem dostane.

23.07.2016

"Chtěla jsem se jí zeptat, jak může tatáž věc být hnusná i nádherná zároveň.."

Kniha, která vyvolává tisíceré otázky. Ukazuje, jak unikátní a zároveň nepatrný může být jeden život, život desetileté dívky, která neumí číst. Kniha plná osobních vítězství a proher, to vše na pozadí té odporné a hnusné války - nebo snad právě válka hraje v příběhu hlavní roli?

5 23.07.2016

Poslouchala jsem to jako audioknihu. Musím říct, že jsem naprosto zkažená vizualizací filmů, které mám tak ráda, ale přesto je to velmi pěkný zážitek. Vlastně jsem od toho ale čekala trochu víc. Jedna věc je ale jistá. Díky Tolkienovým (audio)knihám budu mít doma navařeno a naklizeno - vždyť poslouchám jen u domácích prací!

2 12.07.2016

Jednoduše geniální - ta kniha má všechno. Napětí, romantiku, filosofii i poselství budoucím generacím. A nejhorší na tom je, že lidi se stejně nepoučí, ať na ně to poselství řve ze všech stran nebo ne. Protože jak řekl pan Hrabal: "lidstvo je potomstvo zlé, blbé a zločinné". Nemohla jsem zkrátka od knihy odtrhnout oči!!!

9 06.06.2016

Zatím dávám 3*, protože jsem to četla kdysi dááávno. Moc si to nepamatuju, ale jen vím, že ve mně kniha ještě dlouho zůstala. Tak ať mám prostor zvyšovat hodnocení!

1 25.05.2016

Smutné. A krásné.

2 25.05.2016

Dávám si prostor na hodnocení až shlédnu záznam nebo živou inscenaci. Textová forma na mě zatím nemá stoprocentní účinek (stejně jako Audience - tu jsem nečetla, ale jenom viděla a jelikož jde o podobnou formu textu, určitě to bude stejné). Takže zatím, Vašku, máš 3*. Doufej, že ti to v divadle nezprzní, aby sis jich zasloužil víc. Jinak některé pasáže jsou fakt k popukání.

31.01.2016