FallenOne komentáře u knih
Podrobné povídání se všemi souvislostmi kolem křížové výpravy. Během čtení si uvědomíte jednu zásadní paralelu, a to, že tehdejší politický aparát, v tomto případě církev, a na druhé straně barikády albigenští, je "dokonalou" paralelou k dnešku - stačí si místo církve dosadit Brusel a místo albigenských třeba Čechy. Jak vidno, systém zůstal stejný, jen se mu dala jiná jména. A z historie se opět nikdo nepoučil. Smutné. Doporučuji!
Takže od začátku... proč má tohle tak neskutečně pozitivní hodnocení? Všichni mě přemlouvali, abych si to přečetl, že je to pecka. Fajn, šel jsem do toho. Jenže ouha!
- děj se úplně neskutečně táhne a ve čtyřech pětinách knihy se toho vlastně ani moc neděje, všude samá vata a dialogy/scény, co pro děj nejsou nijak důležité
- jediné, co připomíná fantasy, jsou velcí pavouci, hlavní stínový záporák (už je to delší dobu, co jsem to četl, a nechce se mi v knize listovat ohledně správných pojmenování) a pak jeden drak (dobře, a trocha té alchymie)
- ano, ten drak (co navíc nelétá)... nejroztáhlejší popis scény s drakem, co jsem kdy četl, a kde se vlastně taky ve finále nic nestane
- hlavní hrdina je nemastný, neslaný a hlavně protivný
- kniha je sice co do jazyku opravdu velmi bohatá, ale co naplat, když je to nuda k uzívání!
Je mi to líto, ale vzhledem k místnímu hodnocení musím dát jedno z nižších ohodnocení. Pro mě jedno velké zklamání. Kvalitní fantasy si představuji opravdu jinak. Po Strachu moudrého muže proto už nesáhnu.
Jazykově na skvělé úrovni, stejně jako syrově přesné vykreslení středověké atmosféry. Vážně máte pocit, že jste uprostřed dění. Viděl jsem i kus filmového zpracování - není to zlé, ale kniha je samozřejmě lepší a v mnohém jiná, než adaptace. Historické romány založené na skutečných událostech já rád.
Je to pořád Follett - v historii se vyzná a je to na díle znát. Dokáže napsat příběh se spoustou postav a odlišit je od sebe, víceméně. Je to čtivé (pravda, tenhle díl byl ze všech čtivý tak o píď až dvě méně, ale to je možná jen můj dojem) a pořád se tam něco děje. Ale je to archetypálně to samé jako byly Pilíře a Na věky věků. Ty samé milostné zápletky a ti samí zlovolní nepřátelé, co jednu kapitolu vyhrávají, další zase jsou na koni ti druzí. Bavilo mě to asi ze všech dosavadních "Kingsbridge" románů nejméně. Buď to bylo změnou doby nebo náboženskými boji, které mě z pohledu dnešní doby už tak nebavily. Jo a... nějak jsem nepochopil, co přesně měl být vlastně ten Ohnivý sloup.
O pár chlupů lepší než Pilíře země, alespoň takový pocit jsem z knihy měl já. Charaktery postav byly napsané dobře, i když jsou archetypální. V postavě Caris je nádherně popsáno, jak ženská věčně neví, co chce. Já bych Merthinovu trpělivost vážně neměl. Co je na knize zajímavý je taky fakt, že jakmile to už vypadá, že se ústředním klaďasům obrací karta k lepšímu - pendrek! Přijde další rána! A nejen ta morová. Jinak čekal jsem trošku "dalekosáhlejší" rozuzlení s ústředním motivem rozepsaným na začátku, nicméně literárně je to skvělá práce, a proto drobné věci odpustím. Skvěle popsaný středověk, úplně jsem se tam viděl mezi nimi (škoda, že se tak nestane).
Tohle mě bavilo oboje. Časožrouti o něco víc, protože jsem je kdysi viděl v televizi a hodně mě to tehdy bralo. I Skryté okno jsem viděl dřív na plátně, ale přece jen mě knižně bavilo o ždibíček míň. Nicméně tady je to za plnou.
I na mě došlo. Už dlouho jsem kolem ní brouzdal a nakonec si ji pořídil. Kresba jako taková skvělá, jen dost zmatená - občas jsem netušil, co se na papíře vlastně odehrává. O hlavním hrdinovi se v prvním díle moc nedozvím - odkud pochází, proč dělá, co dělá, kde vzal ten nesmyslně dlouhý meč a proč s ním dokáže máchat jako s párátkem, když musí vážit aspoň dvacet kilo. Co mě ale dost baví je to středověce fantaskní prostředí a děj, který se rozjíždí zajímavým způsobem. Určitě chci vidět víc.
Zpočátku se to četlo víceméně dobře, Sářina linka rozhodně zajímavější než Kovboj. Jeho příběh mě vůbec nebavil. Rozhodně jde o promyšlený svět s poctivou dávkou vlastní invence a odbornosti, co se týče popisů, to jsem čuměl, ale... zhruba uprostřed to ztratilo náboj (spousta vaty a popisů, o kterých jsem si nebyl jistý, zda mají nějaký hlubší smysl) a já už to četl jen s velkým přemlouváním. Na hrdinech mi přestalo záležet, camrali se tam od ničeho k ničemu, a tu válku jsem taky nepobral. Bohužel, po dlouhé době nedočtená kniha, proto hodnotím jako zklamání.
Řekněme, že předchozí díl byl trochu utahanější, tady doslova skáčeme z místa na místo a každé z nich stojí za to, ať už jde o Stezky Prastarých nebo Albion, ostrov, který je sám o sobě skvěle popsaným místem. Obecně mám pocit, že tady se překladatel (nebo vlastně sám autor) opravdu rozjel a vyšvihl, četlo se to samo. Pravda, ke konci to začalo být trochu chaotičtější a v popisech jsem se občas ztrácel, ale pořád to mělo super náboj. Gotrek s Felixem tu jdou po krku dvěma mágům-dvojčatům, které potkali při bitvě o Praag, a dvojčata jdou zas po krku jim.
Je to poslední Kingovka, dost se bojím zkusit příběhy GaF od Longa. Spíš radši zkusím nějakou jinou Kingovku ze světa Warhammeru. Tohle bylo opravdu důstojné "rozloučení".
Silně hlasuju pro to, aby se tahle kniha stala povinnou školní četbou. Jasně, Babička a Povídky Canterburské mají taky určitě velkou hodnotu, ale v kontextu doby je to, o čem se v knize píše, potřeba neustále připomínat. Syrová zpověď o hrůzách války v nejryzejší podobě.
Upřímně nevím, co přesně to má společného s "medžiky". Úvod mi přišel hodně zvláštní, neúplný, vlastně jsem byl rovnou vržen do děje a nikdo nic nevysvětloval (možná kdybych znal "medžiky", věděl bych víc). Víc loru a uvedení do světa by neuškodilo. Nicméně s každou stránkou se můj celkový dojem zlepšoval. Pro úplné docenění bych potřeboval vědět o tom světě trochu víc. Něco tomu chybělo, ale špatné to nebylo. Za mě to je na 3,5 hvězdy, ale z úcty k Sandersonovi dám 4.
Můj třetí Vondruška. Tentokrát se odehrává na Bezdězu, který patří mezi mé srdcovky, a právě proto jsem po něm sáhl. Postav zase mraky, podobně jako na Lichnici, všichni mají spolu strašně složité spletité vztahy, což konkrétně v tomhle díle korunovala i událost, která se v ději udála před cca 20 lety. Hlavaz toho byla jak na kolotoči! Navzdory přemíře podezřelých mě hodně bavilo, jak se děj odehrával v místech, které moc dobře znám - ať už hrad nebo okolí. Jestli něco Vondruška umí, tak je to navodit patřičnou atmosféru!
Ota se tentokrát vychrápal snad jen s jednou ženskou, takže to tolik nebilo do očí. Fakt si říkám, že za to, co předvádí, už by dávno chytil syfla čili příjice nebo jinou breberku.
Tady se opět dost uspěchal konec a samotné konečné (vy)řešení se tak nějak shrnulo na pár posledních odstavcích, protože ještě na předposlední straně to vypadalo, že to má náběh na další kapitolu nejméně.
Škoda, takhle je to jen za slušné 4*.
Můj druhý Vondruška. No... začátek v Mühldorfu byl celkem fajn. Chápu, že pro děj není důležitý popis bitvy, ale aspoň nějaký ten popis tam mohl být. Tedy, on tam byl, ale nezáživně napsaný. Je mi jasné, že důraz byl kladen na to, co se děje mezi českým osazenstvem, takže to pominu. Děj se pak přesouvá na můj oblíbený hrad Lichnice, tehdy ještě v celé své slávě, kde se rozjíždí děj. Opět je tam nepřeberná hromada podezřelých, že vás to nutí kreslit si mapky na papír, kdo je čí co.
Ota zase ošoustá, na co přijde, čímž posouvá děj vpřed. Tentokrát je tam i pár méně uvěřitelných dějových sekvencí, kdy jsem si říkal, jestli by to takhle v realitě skutečně mohlo proběhnout, ale co už, pořád je to fikce. A čtivá. Co mě ale nakrklo byl utnutý konec. Těšil jsem se na nějakou konfrontaci jako byla v Mstě písecké panny, a ono nic. Takže za 3*, ale tím neříkám, že se mi to nelíbilo. Líbilo, jen mě to nezvedlo ze židle.
PS: Taky je škoda, že ačkoli po přečtení znáte vraha, ale už zapomenete, jak se na něj vlastně přišlo.
Spíš Zabíječ démonA :) ale na tom nesejde. V tomhle díle se bojuje na začátku a na konci, prostředek je však velmi poutavě napsané putování. Jako vždy se to skvěle čte, děj odsýpá, není moc hluchých míst. Pravda, Felix skoro v každé kapitole mluví o tom, že brzy umře, a začne se to zajídat, ale vyváží to to ostatní. Tohle není důvod, proč bych knize snížil hodnocení. Trochu mi tam vadili skaveni, ale chápu, že se připravuje půda pro další díl.
Udržuje si to úroveň nastavenou v jedničce - fajn dialogy, popisy, řež, pořád se něco děje. Zatímco jednička byla povídková, tohle je jeden ucelený příběh - a mě je to vlastně jedno, protože to pořád jede, jak má. Hodně pobavili pobláznění skaveni se svými gramatickými eskapádami.
Warhammer jsem nikdy nehrál, takže hodnotím jen literární hledisko. Nějakou dobu jsem se téhle sérii vyhýbal a vlastně nevím proč. Po přečtení prvního dílu jsem si všechny knihy série, co napsal King, dokoupil. Je to čtivé, pořád se něco děje, jazyk na skvělé úrovni. Ústřední charaktery nejsou ploché, liší se od sebe docela podstatně - jasně, jsou to jen dva hrdinové a odlišit je je snadné. Ale když se líbí, tak se líbí.
Opět krásně zvrácené s naprosto parádním příběhem, až si člověk říká, jestli to není ještě lepší než Svatokrádežná svatba. Velká škoda, že tihle dva tvůrci spolu nevytvořili víc, protože moje reakce by byla "shut up and take my money"!
Příběh i kresba jsou jednoduše dokonalé. Skvělé spojení dvou lidí na svém místě. Respekt oběma tvůrcům a klobouček!
Ne, tohle není celý příběh z Bouřkové sezóny, hodně tam toho chybí, zvlášť ze začátku, kde není vysvětleno, jak se liščí "mládě" k únoscům dostalo.