Fee* komentáře u knih
Asi nejhezčí ze série Útěků. Snad i proto, že se odehrávala v místech, do kterých jsem se před pár lety zamilovala.
Upřímně nechápu tak vysoké hodnocení. Vytáčely mě opakující se situace a dialogy. Většina postav je jen jednorozměrnou karikaturou. Jsou ploché, nevrstvené a nudné. A to pomalé tempo... U Erskinové mi nevadí, tady ale něco chybělo.
Bylo to jako návrat domů...
Příběh se odehrává rok po událostech Odkazu. Murtagh a Trn slyšeli zvěsti o zlu číhajícím v Alagaësii a vydali se hledat další informace. To, co se na cestě dozvědí, je nutí bojovat s nepřáteli, o kterých si mysleli, že je porazili, a odhalovat nová nebezpečí ohrožující mír, o jehož nastolení tak tvrdě bojovali.
Murtagh mi dal víc, než v co jsem doufala. Postavy, psaní, tempo, bohatý svět – všechno se mi líbilo. Byla to ta stejná Alagaësie, kterou jsem milovala.
Ačkoli se kniha jeví být samostatným románem, určité části příběhu zasazují semínko budoucímu vývoji. Nemůžu se dočkat, co přijde dál!
Proč si přečíst tuto knihu? Jak řekl Tristan: „Člověk chce něco cítit. Něco smysluplného a intenzivního. Chce to cítit v srdci i v žaludku. Chce být dojatý. Aby mu na něčem opravdu záleželo nebo aby se doopravdy zamiloval. A chce, aby to bylo skutečné. Jiné. Vzrušující... Díky tomu si připadáš ... živá."
Román, který zpochybňuje naši tendenci kategorizovat lidi a sklouznout k přijímání mylných představ. Je to kniha o naději, péči, otevření srdce, bezpodmínečné lásce a respektování odlišností druhých. Zároveň se jedná o zábavný příběh, na který se dá jen těžko zapomenout.
Nepamatuji si, kdy naposledy jsem zírala na poslední stránku románu a cítila se tak spokojeně. Kniha vypráví příběh největšího řeckého hrdiny Achillea z pohledu jeho nejlepšího přítele Patrokla. Miller zůstává věrná řeckým legendám a dílům Homéra, kreativně a přesvědčivě doplňuje prázdná místa a sleduje vztah mezi těmito dvěma mladými muži způsobem, který vrhá nové světlo na lidskou stránku trojské války.
Kniha pro mě znamenala tři dny emočního zmatku. Milovala jsem, nenáviděla, byla jsem nadšená, rozzuřená i zcela uchvácená. Nakonec mi zlomila srdce.
Bylo to prostě fascinující čtení a již nyní mohu s klidným svědomím říct, že se stanou mou knihou roku.
Nedělám to často, ale tuto knihu jsem musela odložit. Především kvůli absolutně nesympatickým hlavním postavám.
Skutečně mistrovské dílo. Nemohu si vzpomenout, kdy naposledy jsem se tak důkladně ponořila do příběhu, zamilovala se do postav a měla srdce úplně roztrhané. Očekávala jsem, že to bude náročné čtení, ale opak byl pravdou. Kniha je psána s lehkostí a humorem, což značně zmírňuje v mnoha ohledech neskutečně smutný příběh.
Jedná se v podstatě o životní cestu Cyrila Averyho od jeho početí po stáří. Cyril je gay prožívající své mládí v konzervativním Irsku, které je téměř teokratické ve své posedlosti církví. Postupně je děj přenesen do liberálnějšího Amsterdamu a do New Yorku uprostřed krize AIDS. Konec je naprosto dokonalý a šťastný, ač s sebou nese určitý smutek. Hořká sladkost, která uzavře životní příběh plný lásky, utrpení, zármutku a naděje. Bylo to úžasné.
Nádherný příběh! Hotové pohlazení pro mou romantickou duši...
Trochu uspěchaný závěr vzhledem k tomu, jak se první polovina knihy vlekla. Celkově ale příjemné čtení.
Úchvatné dílo o milování, vzájemné přitažlivosti, vášni, důvěře a duševním splynutí. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem četla o tak silném poutu mezi dvěma lidmi. Nádherné, dojemné, vášnivé a pro mě nezapomenutelné.
Zdařilá sonda do života mládeže vyrůstající v italské chudinské čtvrti v 50. letech. Hlavní hrdinky řeší situace každodenního života, své dospívání a rozdílnost názorů mezi nimi i jejich rodiči. Jsou spolu svázány pevným poutem, které, zejména v případě Lenu, ovlivňuje jejich chování, rozhodování a způsob života. Autorčin styl psaní, téměř bez přímé řeči, mi sedl. Umožnil mi dokonale poznat Elenu, prostřednictvím jejích myšlenek a pocitů, a atmosféru jejího domova. Z knihy jsem nadšená!
Po všech stránkách úchvatná kniha! Jediný nedostatek spatřuji v nedostatečné délce :D
Dokonalá kniha. Zamilovala jsem se do autorčina stylu vyprávění i do hrdinky samotné. Byla jsem smutná, když prožívala příkoří, a šťastná, když je překonala. Nakonec jsem v ní našla i kousek sebe.