Filomena1961
komentáře u knih

Kniha, kterou jsem četla před dvaceti lety byla plná zvratů, napětí s kriminální zápletkou a nádechem mystiky. Vzpomínám si na Roberta Langdona, který se pravidelně objevuje v Brownových knihách a pomáhá odhalovat tajemství Svatého grálu tentokráte s krásnou mladou kryptoložkou Sophií. Kniha mě tehdy vtáhla do děje na dobu, dokud jsem nedočetla poslední stránku. Po těch x letech co vyšla ji beru jako zábavnou odpočinkovou literaturu, která zcela jistě osloví čtenáře, kteří upřednostňují akčnost a dávná mystéria zednářů, templářů, katolické církve a Opus Dei.


Marek Orko Vácha se svým počtem napsaných knih a svými myšlenkami se dostal do širokého povědomí čtenářů. Tato útlá knížka pojednává o lásce, jak už sám název říká. Jde vlastně o pohádku o lásce, která se mísí s vědou. Láska v jeho podání je nekonečně kreativní, je nekonečná jako sám vesmír. I v této knížce autor vede čtenáře k hlubokému zamyšlení nad životem a jeho smyslem, vztahy mezi lidmi a vztahem ke Stvořiteli. To vše doplněno fotografiemi vesmíru. Pro mě to byl čtenářský zážitek umocněný předvánočním obdobím.


Zpověď farářky je kniha, která mě oslovila. Paní Kopecká je nejen krásná, inteligentní, ale i moudrá, empatická žena s citlivou duší, která otevřeně a upřímně odpovídá na otázky Tomáše Novotného. Její odpovědi vedou čtenáře k hlubokému zamyšlení nad smyslem života, mezilidskými vztahy, vztahy člověka k Bohu, víry a naděje. Nebojí se ani těžkých a intimních témat, svými odpovědmi ukazuje křehkost a zranitelnost člověka. Kniha je doplněna fotografiemi a také ilustracemi Moniky Pavlovičové.
Kniha se mi moc líbila a určitě se k ní budu vracet, protože je inspirativní. Děkuji paní farářko.


Tak jsem odložila vánoční přípravy a upřednostnila jsem pro tentokráte knihu Miniera Lov. Svérázný detektiv Martin patří mezi mé oblíbené, i když pro tentokráte je detektivní příběh potlačen do pozadí, vypravěčskému umění Miniéra to nijak neubralo. Pozornost se mimo jiné stočila na covidovou Francii, politické dění, sociální rozdíly, otázku migrace a na pojem spravedlnost, jak to všechno uchopit. Je to současná Francie, kterou takovým způsobem vidíme v každodenních zprávách. V této situaci vzniká skupina / společenství / lidí, která chce zachránit civilizaci. Člověka napadá myšlenka - to všechno se děje v Evropě, jak dlouho bude trvat, než se tyto problémy přesunou o pár kilometrů na východ ? Minier píše o situaci, která se může brzy dotknout i nás.


Popisovat děj této knihy, je nošení dříví do lesa. Můžu pouze napsat, že tento díl se Minierovi opravdu povedl, je čtivý, má spád, nechybí napětí, má překvapivé rozuzlení. Určitě doporučuji k přečtení.
V závěru knihy mě zaujala myšlenka pronesená ústy Martina Servaze :" Nikdy nic není definitivní, život vám dřív nebo později vezme, co vám dal..... Věřím v lásku....Je to naivní ? Je to iluzorní ? Možná. Ale vždycky , je to lepší než nevěřit v nic."


Při předvánočním úklidu knihovny jsem mimo jiné knihy, oprášila můj vzácný poklad z dětství Tajuplný ostrov. Neodolala jsem a znovu jsem si prolistováním připomněla nejen děj, ale také atmosféru, když jsem knížku četla. Naprosto mě pohltila a zcela mě vtáhla do příběhu, takže jsem se stala jeho součástí. Byla to úchvatná kombinace dobrodružství, tajemství , přátelství a záhad, od které se nedalo odpoutat, vzpomínám si, že jsem knihu četla i ve skříni s baterkou, abych ji nemusela odkládat. Verneovky jsem jako dítě milovala a mám je ráda dodnes. I když už uplynulo pár let od mého dětství pro mě je stále skvělá a doporučuji.


Před několika lety společně s dětmi jsem zhlédla tento vánoční příběh na scéně Národního divadla v Praze. Byl to úžasný zážitek umocněný předvánoční atmosférou. Dickens je klasika a už v dospívání mě uchvátil svým psaním. Láska k jeho knihám mi zůstala do pozdní dospělosti a Vánoční koleda si najde cestu i k tomu nejzatvrzelejšímu srdci a ukazuje na pravé hodnoty, které jsou v našem životě důležité. Prostě laskavost a štědrost by měla mít v srdci každého člověka své místo. Úžasná kniha s nádechem pohádky, která vede k zamyšlení nad podstatou věcí.


Karel Čapek konfrontuje několik pohledů na jeden a týž problém, objevování mnohostrannosti a mnohovýznamnosti reality a různého výkladu subjektivní pravdy proniká do Čapkovy tvorby už v Božích mukách, v jeho prvním samostatném souboru, a v Trapných povídkách. V obou těchto knihách jde autorovi o odhalování podstaty věcí a jevů, jádra, které je skryté za konvenčním příběhem, o často bolestnou analýzu lidských vztahů, o smysl existence. Karel Čapek je můj oblíbený autor, tak nemohu jinak a hodnoltím pěti hvězdičkami.


Děj knihy se odehrává během druhé světové války v Anglii. Kniha popisuje život v bojové letce. Autor poutavě líčí život letců za bojové pohotovosti, ale i za nepracovních dnů. Velmi silný příběh o statečnosti, odvaze, vlastenectví, ale také i strachu. Moc smutné je to, že když se po válce vrátili přeživší domů , zpátky do vlasti, byli pronásledováni, stíháni a vězněni ve vykonstruovaných procesech. Člověku je z toho špatně. Hrozná doba. Doporučuji k přečtení.


V Zaslíbené zemi závěrečném díle Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Rozporuplný hrdina Josephus Flavius nám dává podněty k zamyšlení, jak se žije člověku a co prožívá, když je zvržen vlastním národem a Římané jim pohrdají. Autor dokázal proniknout do psychologie postav, celá trilogie je napsána velice čtivě, jedná se nejen o velmi silný příběh, ale je také varováním, jelikož dějiny lidstva se opakují. Hodnotím všemi pěti.


V druhém díle Feuchtwangrovy trilogie se rozvíjejí události spjaté s nesmírným úsilím o zachování národa, který se tragickým zakončením velké židovské války dostal do područí římského impéria. Postavení hlavního hrdiny Josephuse Flavia nebylo záviděníhodné, žije v Římě, ale není římským plnohodnotným občanem, není přijímán ani v Judei. Není spokojený v osobním životě, kde jeho syn odmítá všechno židovské a rovněž není spokojen v manželství,hledá svou identitu. Opět skvěle napsaná kniha, i když první díl byl pro mě čtivější. Doporučuji.


První díl trilogie je rozdělen do pěti částí. Prostřednictvím hlavního hrdiny Josephuse Flavia se dostáváme do hlavního města Itálie. Tento velice vzdělaný historik přichází z Jeruzaléma do Říma, aby dokázal nevinu tří starců a pomohl jim tak z vězení. Jeho cíl se mu daří, ale za cenu ediktu o Caesareji. Po vyhlášení ediktu dochází ke střetům a krveprolití a mnoho židů je pobito.Tato doba byla pro židovský národ jedna z nejtěžších. Následovaly události, které vedly k zániku starověkého Jeruzaléma. Židé neměli šanci, genrál Titus Flavius Vespasianus vyplenil západní břeh Genezaretského jezera tak, že bylo rudé krví a jeho břehy poseté mrtvými. Velice kvalitní historický román se strhujícím závěrem, zcela jistě si osvěžím i zbývající pokračování.


Atlas jsem pořídila vnučce a byla z něho doslova nadšená. Je opravdu moc hezky zpracován pro děti, skvělé obrázky, takže si dítě okamžitě spojuje jednotlivé kontinenty se zvířátky, která tam žijí. K tomu krátké a srozumitelné popisy. Kniha motivuje děti k dalším otázkám a podporuje je ve zvídavosti. V závěru jsou dvoustránky o vesmíru, biomech, různých rekordech, kuriozitách. No prostě paráda - úžasná kniha.


Svérázný norský detektiv, člověk, který má své přednosti - inteligence, netradiční postupy při vyšetřování i chyby - závislost na alkoholu a z toho vyvěrající celá škála problémů. Přesto je pro mě Harry Hole sympatický. Tentokráte odjíždí vyšetřovat vraždu mladé dívky z Norska k protinožcům do vzdálené Austrálie. Detektivka byla čtivá, napínavá a se zájmem jsem se seznamovala s místními reáliemi a kulturou. A proč zrovna název Netopýr ? Protože je považován za pradávný symbol smrti. První polovina trochu rozvláčnější, v průběhu děje velké množství postav, ale poslední třetina stála za to. Zcela jistě budu v jednotlivých dílech pokračovat.


Knížku jsem četla v dětství a naprosto mě uchvátila, tak jako ostatní čtenáře. Po dlouhé době jsem se k ní vrátila a opětovně jsem se kochala. V samotném příběhu je humor, nezištnost, spolupráce, obětavost a další hodnoty, které se v dnešní době někam vytrácejí. K tomu ještě krásná čeština a kouzelné Čapkovy ilustrace. Určitě doporučuji.


Kniha navazuje na předchozí Minierovy díly, s tím rozdílem, že v tomto díle autor vypustil sériového vraha Hirtmana. Příběh měl spád, byl napínavý, čtivý s orginální zápletkou a nečekaným rozuzlením. Těm, kdo mají rádi detektivky určitě doporučuji.


Nádherná čtivá kniha o Tedovi, kterému se mžikem změnil život, odchodem jeho ženy. Zůstal mu malý syn, vyžadující péči, a tak se Ted dostává do různých situací, na které není až tak připraven a musí je řešit. Samozřejmě mění i životní priority a upevňuje vztah se svým milovaným synem. Závěr knihy působí silně na emoce a také nutí čtenáře k zamyšlení, jak by se v daných situacích sám zachoval. Můžu pouze doporučit.


Nádherně pojatá kniha z konce druhé světové války, plná lyriky a poutavého popisu přírody. Do popředí vystupuje kontrast hrůz války s tichem a poklidným životem včel. Víc nebudu prozrazovat, kniha ve mně zanechala hluboký dojem a děkuji čtenářům za komentáře, jen díky nim jsem se s tak jedinečným příběhem neminula. Vřele doporučuji.


Byla to první knížka od Vlasty Javořické a musím napsat, že to zrovna není můj šálek kávy. Když knížka doputovala až ke mně, tak jsem si ji samozřejmě celou přečetla. První příběh je z vesnického prostředí, končí tragicky a druhý už svým názvem napovídá, že ústředním motivem je láska na život a na smrt. Na první pohled připomíná červenou knihovnu, ale při dalším čtení jsem si uvědomila, že Javořická navazuje na tradici Karoliny Světlé, přes prózy Sofie Podlipské a V. Lužické. Pro její oblíbenost a množství vydaných románů se jí dostalo přezdívky " Královna lidového románu".


Jméno Magdaleny Dobromily Rettigové je zcela jistě známé každému. I v mé knihovničce má vedle jiných kuchařek své místo. Líbí se mi, jak každý recept začíná rozkazovacím způsobem.Mimo recepty ve své knize uvádí ještě - Přídavek některých užitečných věcí a v závěru knihy jsou ukázky z beletristického díla autorky a čtení o její osobnosti. A jinak žejdlík je objemově 0,3537 l. , a lot přibližně půl kila. Takže zítra dělám domácí zmrzlinu. Už se těším.
