FMMMM
komentáře u knih
Vetřelec - Peklo
Christopher Golden
Skvělá kniha, jak už psalo mnoho jiných předemnou. Proč je tato kniha jako třetí v této knižní trilogii není mi zcela jasné. Tento díl pěkně dolpňuje infomace k filmové 2. Pro mě byla kniha napínavá, tak jako 2 předchozí díly. Parádní.
Lidské tělo – podívej se pod okénko!
kolektiv autorů
Další z nových knížek pro malé děti. Opět krásně namalováno a znázorněno v okýnkách. Poznatky dětí mě rozesmály, mám kosti všude? Mozek myslí? Krev utíká... :-) Parádní, muselo být zakoupeno.
Devět životů Otto Katze
Jonathan Miles
Je to pravda, není to pravda... Kdo byl vlastně André Simone? Kousky, které předvádí pan Katz po celém světě jsou kolikrát povedenější než od samotného agenta 007,Harryho Houdiniho a Démosthenése. Kniha je velmi zajímavá, i když v některých momentech pro mne těžko uvěřitelná. Některá dějepisná fakta potvrzují pravost činů, nad některými informacemi lze polemizovat. Pokud lze knize věřit, doporučuji přečíst další knihy a zdroje zabývající se obdobím od 1. světové války do začátku 50. let.
První světová válka den po dni
Ian Westwell
Skvělá kniha, hodně zajímavých fotografií a hlavně informací, ale těch mohlo být ještě více. Knihu bych doporučil všem, kteří chtějí mít přehled kdo, proč a jak bojoval v první světové válce.
Atlas mraků
David Mitchell
Knihu jsem četl v roce 2006 a byl jsem velice nadchnut. Musím přiznat, že do té doby jsem nic podobného nepřečetl. Doporučuji přečíst nejdříve knihu a poté až velice nepovedený film.
Dáma s kaméliemi
Alexandre Dumas, ml.
Pěkné čtení, první kniha, u které jsem uronil slzičku...
120 dnů Sodomy
Donatien Alphonse François de Sade
Pro někoho moc, pro někoho málo. Když vezmu, že v době kdy byla kniha napsána se lidé s dobrým postavením velice nudili, tak je to na tu dobu vlastně normální. Začínajícím experimentátorům mohu knihu vřele doporučit.
Velká encyklopedia - Basketbal
Ron Smith
Jedna z mála, knih o NBA, která vyšla u nás. Zakoupení v roce vydání, se rovnalo mít v ruce "Svatý grál". I dnes má fanouškům zámořského basketu stále o říct.
Poslední světlo
Alex Scarrow
Napínavé a zajímavé čtení od začátku. Jaké by to asi bylo, kdyby... Až na nelogické chování některých jedinců, je kniha skvělá. Docela mě to chytlo, ale co musím vytknout, hrozné chyby v překladu, textu a stavbě vět. Kdyby jsem knihu nedostal darem, po 30 stranách by skončila zpět v knihkupectví, viz ceny v knihkupectví... Nevím jak paní Pospíšilová překládá ostatní knihy, ale pokud máte možnost, přečtěte si to raději v originále.
Noční výpravčí
Mirek Vostrý
Tato kniha povídek mi vůbec nesedla, dle hodnocení a komentářů jsem asi četl jinou knihu nebo mi opět nesedl český autor. Nevidím zde žádnou spojitost mezi příběhy, stylem psaní, postavami, humor? kde? Nač ta sprostá slova?… Příběhy se mi zdají nudné, napsané jako do nedělních novin přílohy normalizovaného Rudého práva. Některé postavy mají ve svém příběhu plno zvláštních souhry náhod, štěstí na pravou chvíli a vše jim zapadá až k vynikajícímu příběhu. Co mě dostalo, byl příběh letce, skoro jako z příručky Lidových milicí. Nechci spisovatele nijak urážet, ale kdyby byl režisér Troška dramatik, tipoval bych to na jeho tvorbu. Mám zakoupenou knihu Kočičák, ale tu už číst určitě nebudu.
Ten báječný den
Ira Levin
Naštěstí se tohoto „perfektního systému“ já ani mé děti nedožiji. Co mě ale chvílemi děsí, že lidstvo má k podobnému „konci lidství“ pěkně našlápnuto. Autor sice neodhadl, jak to bude v budoucnosti vypadat, ale vizi měl pěknou až děsivou. Lidi vypadají stejně, chovají se stejně, vše bez soukromí, přirozené emoce neexistují… A jak se potvrdilo, tak jako pokaždé, My (ten kdo vládne) myslíme na vaše dobro a za vás a také víme, co vám nejlépe vyhovuje.
Den v Kocourkově
Josef Jaroslav Langer
I když měla kniha pouze 79 stran, připadalo mi čtení této e-knihy neskutečně dlouhé. Styl a sloh mne nutil stále se přesně soustředit na každé vepsané slovo a občas jsem zapátral ve slovníku nad významem některých slov, (čepčářka, biechu). K čemu to vše, když se v knize objeví opravdu jen pár jemně úsměvných pasáží, toto mezisváteční čtení mě velice nenadchlo.
Planeta záhad: Fakta, otazníky, hypotézy
Arnošt Vašíček
Ač velkým skeptikem, jsou některé nálezy opravdu zajímavé, až zvláštní, ale je zde také plno neuvěřitelných záhad, které nelze skutečně respektovat. Ze dvou třetin je kniha velice čtivá, kolikrát jsem měl nutkání knihu odložit a zjistit si o dané problematice více. Z jedné třetiny je kniha nastavovaná a vypadá, že konec už jen vycpávkovou vatou. Přitom některé nálezy a objevy obsahují určitě plno informací, které se mohou objevit v samostatné knize. Mnoho objevů a jevů je připisováno různým božstvem, náboženstvím, tajemným bytostem, z čehož poté vznikají až konspirační teorie. Nakonec mi tam chyběli už jen Ilumináti, Hitler, Baba Jaga, Soros, Gates.... :-)
Pro slepičí kvoč aneb aprílová škola pro pokročilé
Jiří Žáček
Je zajímavé, že 33 let po komunismu se ve školních osnovách objevují básnické „perly“ našich soudruhů, kteří ve svých dílech poručí větru dešti, díky moderní vědě našich soudruhů. Za mě neskutečná komunistická agitka, o které neměla být v učebnicích ani zmínka, natož o autorovi. Dušan Jasáně - Vlci z Vol Strýtu.
Pád vzhůru
Gary Van Haas
Do půle knihy jsem si říkal, že to může být zajímavý příběh. Jaké bylo zklamání, když se z příběhu sklouzlo skoro až k červené knihovně, socializmu a „pánbíčkářství“... Forma vypravovaní, slovosled, popis, mi vůbec neseděl a velice mi připomínal začínající spisovatele, kteří nevědí, co vše do příběhu naroubovat, jen aby se to líbilo všem.
Peklo
Jasutaka Cucui
Slovy místních starousedlíků: "Jasutaka..., že to čtu." .-) Ano, za zkoušku nic nedám a jak se mi potvrdila má předtucha, asijská literatura je pro mě stále moc "těžká a složitá". Námět docela zajímavý a děj ucházející, ale ta forma.
Doktor Garin
Vladimir Georgijevič Sorokin
Zvláštní příběh, doktor Garini je pro mě takový sci-fi příběh o úvaze, chování, rozdělení a jednání po další válce v budoucnosti. Chvílemi jsem se do děje doslova „zažral“, kde vás následně vyvede z míry nesourodé vyprávění o úplně něčem jiném. Což na mě působilo až rušivě a kolikrát jsem měl nutkání „nadstavené“ pasáže přeskakovat. Škoda, že některé myšlenky V. Sorokina nebyly dotaženy dokonce nebo byly ukončeny jen tak, jako kdyby autor nevěděl jak dál, jak s určitou postavou pokračovat. Uvítal bych pokračování, ať už z doby před nebo po vzniku doktora Garina, kde by bylo věnováno více prostoru jednotlivým postavám a prostředí.
V některém z příštích žraloků
Josef Prouza
Natěšen na příběh prolínající se několika desítkami let zpět, jsem byl uzemněn obyčejným románem sepsaným pro mě až moc Svěrákovými milostnými postavami a scénáři 80. let. Nejblíže měl ke mně příběh mladého chlapce Choudi, který končí opravdu nešťastně. Naproti tomu příběh Ondy a jeho „normalizačního“ období, ještě působí jako vychloubání pubertálního autora nějaké prvotiny. Celé to doslovně autor „zazdil“ svým posledním „devadesátkovým“ příběhem bonviána Remeše. Ve skutečnosti v posledních dvou případech nešlo o normalizační, ani divoká devadesátá léta, jak by se z popisu knihy mohlo zdát. Ale příběhy byly jen uměle vsazeny do tohoto období, bez jakéhokoliv většího zapojení tehdejších událostí.
Chlapec, který se setkal s Ježíšem: Segatašja z Kibeho
Immaculée Ilibagiza
Upozorňuji, že kniha není stylem Dana Browna a je zaměřena převážně na duchovno. A ačkoliv nejsem věřící a kniha se mi dostala do rukou zcela náhodou. Musím uznat, že také toto "téma náboženství" může být zajímavé a čtivé. Některé části knihy mohou být "nezáživné" z důvodu mnoha popsaných modliteb nebo zdlouhavému rozepisování vlastní osoby autorky. Ale samotné vyprávění Segatašji už dodává knize na dramatičnosti a spádu. Je až neuvěřitelné co vše Segatašja prožil, kolik lidí ovlivnil a jak nakonec dopadl.
Doupě latinářů
Ivan Wernisch
Pro mě velice nesrozumitelné, kolikrát češtinově překombinované. Až mě napadaly myšlenky, zdali nejsou některá slova vymyšlená :-) Některé povídky a básně k pousmání, k zamyšlení, mnoho nepochopených, vyznívajících do prázdna.