FMMMM komentáře u knih
Spíše taková česká vesnická rychlovka ala filmové Slunce, seno..., Kameňák, Babovřesky. Moc od toho nečekejte, ale pokud se nudíte...
Snad svým komentářem neodradím čtivuchtivé čtenáře o pojetí české sci-fi, utopie, či o čem to vlastně mělo být. Ne, že jen kniha parazituje na jiných obdobných rozborech, navíc je zcela neobjektivní, když vybírá cca 8 děl, ze kterých si filozoficky dedukuje celé pojednání o historii daného žánru na území českých krajů. Velice protichůdné dedukce, dnes bych uvedl až konspirace, které si vytváří vlastní teorie a význam různých děl, bez jakékoliv zpětné vazby. Rozbor knih se snížil až k dnes „populárním“ tématům různých pohlaví a komunit, až mě udivilo, zdali kniha není určená pro jinou zemi než ČR. Za mě je to velké zklamání a určitě bych ji nedoporučil nikomu z „fans“ oblíbeného žánru sci-fi, postapo, utopie žánru knih. Kdo se tajemně skrývá za vydavatelským týmem, je mi záhadou. Tato "blogísková" forma není hodna univezitního vydání.
Jak říká, jedná z verzí starého pořekadla: „darovanému koni na zuby nekoukej“. Knihu jsem našel v databázi knih v sekci e-knihy zdarma a s vysokým hodnocením, proč ji nezkusit. Velice brzy mě pominulo velké nadšení z kvalitní české tvorby. Jak už psali někteří přede mnou, kniha se neskutečně vleče a myslím, že ani poloviční délka nestačí k záživnému čtení. Hlavní postava Petr, mě neskutečně „štval“ ať už jeho cílevědomým „kariérním růste“ nebo jeho necitlivé chování ke všem, zejména ke své ženě. V dnešní době bych se nebál Petra nazvat obdobou Zlatokopky. K jisté dramatičnosti dochází v poslední třetině knihy, ale to už jsem ji dočítal na „sílu“ a velice zklamán.
Asi už jsem starý, viděl a četl hodně, protože jak už psal Bediczek níže, vypadá to na stále se opakující "krimi", u kterého bych dodal, že vždy vede ke zdárnému "šťastnému" konci. Už jen prvních pár stránek mě málem odradilo od pokračování ve čtení (bezdůvodně spojovaná vražda s BLM komunitou), s pokračujícími super schopnostmi kriminalisty Huntera (jak zvláštní jméno pro policistu), tak různé zbytečné odbočky, natahující knihu o pár stránek. Jednou stačilo, více si Chris Carter nezaslouží, podobně jako Jo Nesbo.
Tato kniha povídek mi vůbec nesedla, dle hodnocení a komentářů jsem asi četl jinou knihu nebo mi opět nesedl český autor. Nevidím zde žádnou spojitost mezi příběhy, stylem psaní, postavami, humor? kde? Nač ta sprostá slova?… Příběhy se mi zdají nudné, napsané jako do nedělních novin přílohy normalizovaného Rudého práva. Některé postavy mají ve svém příběhu plno zvláštních souhry náhod, štěstí na pravou chvíli a vše jim zapadá až k vynikajícímu příběhu. Co mě dostalo, byl příběh letce, skoro jako z příručky Lidových milicí. Nechci spisovatele nijak urážet, ale kdyby byl režisér Troška dramatik, tipoval bych to na jeho tvorbu. Mám zakoupenou knihu Kočičák, ale tu už číst určitě nebudu.
Naštěstí se tohoto „perfektního systému“ já ani mé děti nedožiji. Co mě ale chvílemi děsí, že lidstvo má k podobnému „konci lidství“ pěkně našlápnuto. Autor sice neodhadl, jak to bude v budoucnosti vypadat, ale vizi měl pěknou až děsivou. Lidi vypadají stejně, chovají se stejně, vše bez soukromí, přirozené emoce neexistují… A jak se potvrdilo, tak jako pokaždé, My (ten kdo vládne) myslíme na vaše dobro a za vás a také víme, co vám nejlépe vyhovuje.
V mnoha směrech mi kniha připadá, jako by byla napsána Dr. Jeckyllem a Mr. Hydem. Některé povídky jsou excelentní, humorné, rychle čtivé. U jiných jsem si říkal, kdy skončí to nezáživné, zdlouhavé vyprávění. Vzhledem ke vzniku tohoto díla, musím uznat, že vybrat si jen ty čtivé kapitoly, hodnotil bych mnohem kladněji.
Oceňuji, jak může žena (Fay) v tomto příběhu manipulovat s ostatními, aniž by si to ze začátku pořádně uvědomili. Na druhou stranu se nedivím nárůstu nenávisti, znechucení, rezignaci všech mužů okolo Fay. Co mě trochu zklamalo, že nejdivnější a také zároveň nejzajímavější postava Džeka, nemá v knize nějaké výraznější zakončení.
V komentářích toho bylo napsáno hodně, snad jen už dovětek: „ Ty nedokážeš porozumět skutečnosti, že lidé neodvratně musejí dosáhnout stadia, kdy už se nedají opravit. Ale to je v pořádku. Proč by od tebe měl někdo očekávat, že pochopíš nepochopitelné?“. S tím, že až jednou budou debaty s roboty na takové úrovni, asi už toho ke čtení moc nebude. Stále mám na mysli, že kdyby se spojili Asimov, Silverberg, Tewis, K. Dick, co by vzniklo za dílo spojením Pozitronového muže, Zpěvu drozda a Blade Runnera.
Jak už psalo mnoho čtenářů přede mnou, není to žádná sláva, takové klasické české "scifíčko". Kniha mi připomíná spíše filmový mix 80-tek, Ramba, Terminátora, MacGyvera, Luckyho Lucka a tak trochu českého Švejka říznutého s Liškovým Idiotem a vše co už jste někde četli, viděli nebo slyšeli. Občas jsem se nasmál, jinak opravdu čtení, když nemáte co dělat a nevíte co číst, sáhněte na zkoušku po Kotletě, tak jako já. :-)
Přečteno během dvou dnů, jako oddechovka, před „náročnou četbou“. Škoda nedotaženosti knihy a hlavně konce, kde některé postavy zmizí (Amanda), u které jsem myslel, že nějak zapadne k hlavnímu hrdinovi. Nebo třeba Leighton, výzkumný tým, předchozí 2 „cestovatelé“. Konec s mnoho Jassony, mi připadal najednou nějak nelogický, překombinovaný, až zbytečný a opět zase ukončen jen tak bez „velkého finále“.
I když měla kniha pouze 79 stran, připadalo mi čtení této e-knihy neskutečně dlouhé. Styl a sloh mne nutil stále se přesně soustředit na každé vepsané slovo a občas jsem zapátral ve slovníku nad významem některých slov, (čepčářka, biechu). K čemu to vše, když se v knize objeví opravdu jen pár jemně úsměvných pasáží, toto mezisváteční čtení mě velice nenadchlo.
Po velkém očekávání a namlsání cenou trilogií, jsem nedočkavostí otevřel pro mne čerstvou novinku - Kosení. Trochu jsem byl na vážkách, co očekávat od podtitulu „Příběhy za světa smrtek“. Po předčtení celé knihy, jsem velice zklamán samotnými příběhy a celkovou koncepcí knihy. Mé očekávání bylo úplně jiné, než v podání N. Shustermana a jeho přátel. Celkově mi kniha připadá, jako směs náhodných povídek, od zcela nezáživných, nudných, nechtěných – Anastasiin stín, až po „originální“ kousky. Které narychlo sepíšeme a vydáme ve stylu: „kuj železo, dokud je horké“, ono se to prodá, máme přece Vynikající trilogii. Nejzajímavější je asi jen povídka: „Temná opona se zvedá“, u které se dozvím opravdu něco zajímavého ze světa smrtek. Přečíst si komentář od tatjana1737 nebo jiných, určitě bych knihu nekupoval.
Po zkušenostech z Kingovými horory, jsem se bál co bude tato 900 stránková kniha obsahovat. Ale jaké milé překvapení, když jsem cca před půlkou knihy zjistil, že teprve teď znám všechny postavy městečka. Příběh rychle utíká, skvěle se čte a najednou je konec.
U této knihy mám pochybnosti, kam ji zařadit a jak ji uchopit. Celé dílo na mne působí Dostojevského Idiotem v (blízké?) budoucnosti a částečně Tevisovým Zpěvem drozda. Úvodní stránky mě lehce rozladily květnatou mluvou popisem, na kterou v dnešních knihách už moc nenarazíte. Dostat se k této knize jako úvod do sci-fi, dosti bych váhal, zdali tento žánr vůbec číst.
(SPOILER) Námět vynikající, zpracování už ne tak zábavné a napínavé, jak se na začátku může zdát. Ač mám rád techniku a technické vymoženosti dnešního světa, mohly být některé kapitoly o hodně kratší, méně techničtější. Podání samotného bádání, cestování, objevování, mohlo být o to bohatší. Nejvíce mě udivil konec, který se najednou objevil a skončil nějak náhle a bez velkého úžasného finále, jaké si hrdina, který zachrání 2 světy, zaslouží.
První "setkání" se Sci-fi tohoto druhu, děj odehrávající se na lodi, a musím uznat, že se to panu Aldissovi velice povedlo. Kdybych neznal datum vydání knihy, tak věřím, že takovýto vývoj budoucnosti lze napsat i v dnešní době. Na této knize je pěkně vidět, že se lidstvo za těch necelých 70 let ve vesmíru moc neposunulo... O jednu hvězdu méně, za ten nedotažený konec knihy.
Knihu jsem četl někdy kolem roku 2015 a nyní opět, v mé knihovně jsou uloženy všechny 3 díly. Po zhlédnutí strašného seriálového paskvilu jsem se opět vrátil ke knize a ujistil se, že kniha je ten pravý vynikající originál a ne to co předvedlo Shnilé Jablko se seriálem. Je s podivem, že sám autor souhlasil s takovýmto seriálovým zpracováním, ale kdo ví, peníze nesmrdí, i když je seriál na motivy vaší knihy a je to o něčem jiném :-)
Po vynikající knize Dveře do léta, jsem se vrhl na Dvojníka. Slibný začátek mne po pár stránkách pomalu začal nudit a odrazovat díky politickým prvkům, které mi k tomuto žánru a ději vůbec nevyhovovaly. Některé pasáže jsem četl s utrpením a prapodivně useknutý a narychlo spíchnutý konec, který se odehraje na cca 2 stranách, mě doslova dostal. Jakým zázrakem dostala tako kniha cenu Hugo, je mi spodivem.
Dočteny všechny tři díly, první díl mě ze začátku nesedl z formy vyprávění a stylizace, ale nakonec se to slušně rozjede. Poslední díl už mi nesedl vůbec a je jedno, kdo to psal. Občas jsem při bojových akcích přeskakoval stránky, konec je "spíchnutý" hodně narychlo. Připadal jsem si, jako v devadesátých letech, kdy vše "s prstem v nose", zvládl nějaký akční hrdina. Takoví ti neohrožení rutinéři jako, Arnold, Chuck, MacGyver a nakonec Machete ve vesmíru. :-)