Fontak
komentáře u knih
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
Autor chtěl asi šokovat, ale trochu to přehnal. Nemyslím popisem násilných scén, nýbrž jejich kvantitou. Násilné a drsné scény jsou v podstatě na každé stránce, takže během prvních padesáti stránek jste opravdu šokováni, během dalších třiceti stránek už si na to zvykáte a od takové stránky 100 už se vesměs jen nudíte. Čtenář nebude šokován, když mu bude násilí předkládáno pořád a dokola, protože si na to prostě časem zvykne. Chlapec prochází vesnicemi a potkává idiota za idiotem. Když přijmu fakt, že se i v polovině 20.století chovali lidé jako ve středověku, nemůžu přijmout fakt, že se tak chovali všichni. To je opravdu jeden neandrtálec za druhým. Až ke konci potká pár "normálních" lidí. Hodnotím knihu, nikoliv film (který jsem stejně neviděl).
Pohádka o Raškovi
Ota Pavel
Úžasný životní příběh Jiřího Rašky, vyprávěný formou pohádky.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Právě jsem dočetl Slepou mapu. Po vynikající Haně (kterou jsem po dočtení musel začít číst znovu) bylo tohle jiné. Přehršel postav. A navíc-a to je ještě horší-se neustále někdo někam stěhuje. Bydlí v jednom městě, pak se přestěhují do jiného města, bydlí všichni spolu, pak se dva trhnou a jdou bydlet jinam, pak se jeden z těch dvou zase vrátí tam kde byl předtím atd. Takže na konci už jsem absolutně netušil kdo, kde, s kým bydlí, a od koho a kdy a kam a proč se tam vlastně přistěhoval. A když už jsou všichni jakž takž usazení, tak si zase začnou měnit byty se sousedy. Ale možná jsem trouba já. Možná právě proto se ta kniha jmenuje Slepá mapa, aby čtenář neměl tušení, kdo kde je.
Několik věcí se mi zdálo vyloženě přitažených za vlasy. Například když jde Boženka s Hansem do lékárny v Německu. Vejdou tam, pan lékárník si chvilku povídá s Hansem, a už se s ním domlouvá na tom, jak po něm lékárnu převezme. Takhle rychlou dohodu s úplně cizím člověkem bych chtěl někdy vidět v praxi :)
Snížit počet postav na polovinu, počet stěhování a bytů na třetinu a byl by to plný počet hvězd. Takhle bohužel musím na hvězdách ubrat já, když autorka neubrala na bytech a stěhování. Vám, kdož se chystáte knihu teprve číst, navrhuji, abyste si dělali poznámky kdo, kde, s kým je. Jinak se v tom nevyznáte. A když, tak horko těžko.
Příliš tlustý dobrodruh
Miloslav Švandrlík
Super :) Četl jsem to několikrát a moc mě to bavilo.
Sbírka motýlů
Viktorie Besó
Být zadaná a přitom mít orální sex na firemním večírku.. Ale to se přece nepočítá... Kurvit se každý den s někým jiným. Ehm, co to jako je? Je autorka zcela při smyslech?
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Věci, které mě nerozbrečí:
Návštěva zubaře, hrozící válečný konflikt mezi USA a Severní Koreou, výčitky od šéfa v práci, nedostatek peněz, rozchod s dívkou, smrt kolegy, shledání se s někým po letech odloučení.. a tak dále.
Věci, které mě rozbrečí:
"Už je to šest let co odešel s beránkem."...a tak dále.
Pohrdání
Alberto Moravia (p)
Tohle mi nesedlo. Přišlo mi to trochu jako červená knihovna. Hlavní hrdina se neustále šťourá v tom, proč už ho žena nemiluje a pořád se jí vyptává dokola na to samé. Místo toho, aby ji kopnul do prdele.
Údolí myšího řevu
Karel Tomy Neumann
Moc pěkná kniha. Nemusí se číst od začátku do konce. Každá kapitola je o něčem jiném a navzájem na sebe nenavazují, takže můžete začít číst jakou kapitolu chcete a skončit také jakoukoli kapitolou. 100%
Hana
Alena Mornštajnová
Zhltnul jsem to na dvě otevření. Já mám rád ty knihy, kde je nějaký děj, něco se tam děje a byť jen ve dvou větách je tam napsáno něco v čem nemáte jasno a čekáte na to, až se to dozvíte. Příklad z této knihy:
"Promiň Hano, kdybych jen mohla..."
A Hana odpoví: "Ale mohla jsi! Mohla!"
A už to ve mně hlodalo.. Sakra o čem to mluví? Co ta paní mohla udělat a neudělala to?? To se dozvíte až na konci knihy samozřejmě. Ale udržuje vás to v napětí. Opravdu jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl. Zanechala ve mně hluboký dojem a děkuji Aleně Mornštajnové. Je to prostě super.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Jako milovník Oty Pavla a veškerého rybářského dění nemůžu ani hodnotit jinak. Souboj s velkou rybou, naděje, která umírá poslední a tenoučká knížka. Cca 100 stran. Význam díla? Musíme bojovat, i když je boj možná předem prohraný.
Babička
Božena Němcová
Nemůžu jinak. Je to skvělé. Výborné jsou i filmy s T.Brzkovou či J.Kurandovou v hlavních rolích. Povinná četba mi to nezprotivila. Je to národní poklad.
Máj
Karel Hynek Mácha
Některé pasáže se mi líbily, některé ne. Hodnotím 3 hvězdami.. Přečíst by si to měl asi každý Čech.
Z mého kraje
Antonín Sova
Někdo má vedle pracovního stolu připíchnuté fotky členů své rodiny, já tam mám vytištěnou a připíchnutou Sovovu báseň "Rybníky". Skvělé dílo vyjadřující pocity takovým krásným způsobem, že to až tají dech.. Stejně jako podvečerní procházka kolem rybníku.
Krysař
Viktor Dyk
Super počin... Společný odchod do země Sedmihradské je velmi silným momentem....
