foxi_ii
komentáře u knih

Erotika, sex, hrátky atd. mi fakt nevadí číst.., ale tohle ? NE, fakt :D teď po nějakém čase co píšu tenhle komentář si říkám že oddělám ještě jednu * .
Já snad nezažila knihu, kde mi tak moc vadila hlavní hrdinka, což je docela špatný, když vás provází celým příběhem.
A o historce se štěnětem, okurkou nebo cuketou? Jen si pamatuju, že byla BIO :D to raději ani nemluvim :D


Kaljazin a Tranavie: dvě země a dva odlišně smýšlející národy žijící v jednom světě. Zde žije dívka, ukrytá v klášteře se schopností mluvit s bohy.
Každým dnem jsou blíž a blíž nepřátelé s princem v čele, lačnící po její krvi... doslova!
Zní to jako pohádka, že? V tomto případě, ale pěkně krvavá.
Do příběhu jsem se ponořila s rezervou, kvůli nálepce young adult a ano pocítila jsem tam jisté prvky, kterým jsem se musela někdy smát a někdy právě naopak, ale panejo, mě se to líbilo a to dost. Dost u mě znamená to, že už chci další díl! Ano, budou celkem tři a ať už to je!
Fantasy se mi v knižní podobě začíná líbit čím dál tím víc.
Jak jsem takhle pročítala příspěvky.. asi někteří už zdatnější, co tenhle žánr mají dosti načtený, bude se jim příběh něčím připomínat. V tomhle mám já jisté výhody.
A! Neodpustím si poznámku se jmény!!
Na začátku, než jsem se začetla a poznala nový svět, tak jsem je fakt nesnášela, ale postupem času bych si asi jiné nedokázala představit


Nikdynoci jsem se popravdě vyhýbala. Měla jsem s ní problém jako se vším, co zrovna “vyletí”. S tím, ale musím trošku pohnout, protože mi těch věcí díky takovému bloku dost utíká.
Takže děkuji za dárek, protože byla skvělá a kdo ví jeslti bych si ji kdy sama pořídila.
Hlavní hrdinka mi připomínala Aryu z Game of thrones a i pár prvků mi sedělo do tohoto světa, a tak asi i díky tomu jsem si k tomuhle čtení dokázala najít cestu.
Nooo a nejvíc propírané poznámky pod čarou... Já si už nedovedu představit, že by tam nebyly. Napřed mě teda rozčilovalo hledání *. Protože, když jsem viděla hned po otočení stránky, že tam něco pod čarou je, hned jsem musela hledat, kdy to budu číst. Ale pak jsem se zklidnila a bájo.
Moc se těším na další díl, snad co nejdřív, protože těch informací je spousta tak abych si ještě něco pamatovala :D.


To co si s dětství odneseme už se s námi táhne po celý život a tato kniha je tomu důkazem. Ano, je potom jen na nás, co s tím dále uděláme, jak budeme bojovat a jestli to nevzdáme.
V knize se nenachází jen příběh malé holčičky, která vypráví střípky ze svého dospívání, ale i řešení. Protože v dnešní době je mnohem více prostředků jak si pomoci nebo pomoci druhým. Je to zvláštní.. deprese a další duševní nemoci jsou v dnešní době daleko více rozšířené a jdou více do hloubky, je to i tím kolik je toho na nás v dnešní době naleženo, ale zároveň, dřív nebylo moc organizací a osob na které by jste se mohli obrátit. Tak se toho nebojme využít!
KNIHA se mi na počátku nejevila moc dobře, říkala jsem si, že mi moc nevyhovují moc krátké pasáže, ale když jsem si knihu rozdělila do vícero dní vyplatilo se! I tak jsem ale čekala trošku něco víc. Víc příběhu. Ale jak píší výše, kniha a hlavně závěr nese důležité informace, které by se měli dále šířit mezi lidi!!


Když se ke mě kniha dostala, říkala jsem si, no co tohle bude :)
Ale musím říct, moc jsem se bavila! Ovce, které tvoří pro ně nemalé stádo, vedou rozhovory a u těch jsem se né jednou zasmála. Překvapilo mě, jak autor dokázal do takového příběhu vměstnat dnešní dobu. A s tím, co v knize nastínil, musím jen souhlasit.
Doporučuji.


Příběh, který vám opravdu nedá spát. Nejen proto, že ho budete muset vstřebat, ale kniha je opravdu čtivá. Moc se mi líbí, že se autorka na konci knihy rozhodla sepsat, co si domyslela a co byla jen ta strašlivá fakta. Takhle bych si to představovala u každé knihy, ve které je použito něco, co se doopravdy stalo !!


Od knihy jsem vlastně ani neměla nijaké očekávání, říkala jsem si, že tak zhruba vím o čem bude a že mě vlastně ani nemá co překvapit. Ale protože Terezku sleduji už delší dobu věděla jsem, že fakt bude stát za to, co se týče vypravěčské stránky a nepletla jsem se.
U některých vzpomínek z dětství jsem musela knihu odložit a přemýšlela jsem nad tím, co mi vše z toho mého připomínají. Otevřelo se mi hodně bolavého a vlastně mě díky tomu teď dávají některé věci větší smysl. Moc se mi líbí i části, kdy přispěje její maminka a musím říct, že se k nim budu vracet, protože to jak její máma uvažuje nad problémy, to je skvělé.
Doporučuji :)


I když se mi předchozí díl líbil, tenhle je ještě mnohem lepší :) a já se už těším na další :))


Pohádka se skvěle hodí k dnešní době a je opravdu krásná :) Miluju krtečka !!


Na další díl jsem se moc těšila a dopadlo to u mě tak 50na50. Kniha se mi zase dobře četla, ale příběh pro mě byl rozhodně slabší než Hypnotizér.
Nejvíc mě asi mrzelo, že tu nebylo moc ze života Joony, protože na to jsem se těšila.


Severské prostředí a celkově Vikingy mám ráda. Proto jsem po této knize sáhla přímo na veletrhu knih, kde proběhlo i setkání s autorem jak knihy tak obálky. Musím říct, že autor je velice sympatický.
Co se ale týče knihy mám rozporuplné pocity. Kromě nějakých nesrovnalostí kniha nebyla špatná, ale díky ní jsem přišla na zásadní věc.
Nevadí mi fantasy, dokonce mě dost baví. Ale pro mě přichází problém v momentu, kdy je fantasy zasazeno do doby, která reálně doopravdy byla.
Jelikož tolik neznám historii severského lidu, ale díky jejich pohanským zvykům jsem schopna uvěřit, že tu byla jistá magie, už nevím co má autor podložené nějakými fakty a co si "vymyslel".
Kniha se ale četla moc fajn :)


Knihu jsem koupila, přiznám se, podle názvu. A tak mě pak překvapilo, že je název trošku zavádějící. To ale nemění nic na tom, že jsem se dozvěděla zase kupu nových informací okolo tak probíraného tématu a myslím si, že kniha stojí za přečtení.
Nejvíc mě asi "bavila" část s dozorkyněmi, kde jsou i fotografie a jejich osud po válce.


To byl tak krásný příběh. Starší vydání jsem bohužel neměla šanci vidět, ale tohle bylo tak krásně zpracované.
Těším se, až knihu budu číst dceři až bude starší, teď to bylo spíše čtení pro mě, ale zato pohlazení po mé dětské dušičce.
Navíc mě opravdu překvapilo, že jsem nečekala konec, což u takových knížek většinou poznáte aspoň z půlky!


Přesně ilustrace jako jsou v této knize mám ráda. Na každé vidíte tah lidské ruky.
Krásná jednohubka s příběhem, který vyvolá diskuzi s dětmi.


Knížka byla napínavá. Měla opravdu zajímavou zápletku, ale bohužel mě zklamal konec. Nečekala jsem žádný zázrak, ale trochu zajímavější by být mohl.
Knihu jsem půjčila kamarádovi před asi 3 lety a asi ji ani zpět chtít nebudu :)


I když tahle kniha ukrývá mnoho bolesti a smutku, bylo ji velmi těžké číst, protože pro mě to bylo něco opravdu slabšího. Cením si toho, že se Jonathan rozhodl svůj příběh sepsat, ale nebylo by naškodu, kdyby ho svěřil někomu, kdo by se ho chopil lépe (pokud ovšem tak udělal a já mám jen mylné informace pak jen dodám: Kniha se mi nečetla nejlíp a někdy mě až rozčilovala).
Co vše se může stát , když se člověk rozhodnete mlčet.


Musím říct, že pro mě zatím asi nejzajímavější díl. Našla jsem si cestu k vícero postavám a už bych potřebovala vědět, jak to s nima dopadne :D


Když jsem se chystala knihu číst, tak jsem o ní skoro nic nevěděla.
Mám to takto ráda! Říkám si aspoň si nic nevyzradím a víc pak nad knihou přemýšlím.
Takže tu musím přiznat, že na začátku čtení mi málem vybouchl mozek. Protože jsem měla ALE TOLIK otázek!!
Například jsem absolutně netušila, proč se kniha jmenuje HEX a než jsem se k tomu dopátrala.. no to bylo něco na moje nervy :D, ale nebojte během čtení se to dozvíte.
Když už sem ale u samotného čtení, musím říct, byla jsem z celé knihy jaksi rozpačitá.
Byly tu opravdu skvělé pasáže. Když mezi sebou mluví např. “teen lidi, co se v městečku nachází, tak to byla paráda. Autor skvěle vystihl to jak to mezi “mladýma funguje, jak komunikují a i jsem se zasmála.
Nebylo to jediné, co mě v knize bavilo, ale bohužel pro mě byli jisté části knihy tak zmatečné, jaksi neúplné. Jakoby mi něco unikalo.. neustále! A vypadalo to tak, že to unikalo i samotnému autorovi.
Čekala jsem asi více hrůzy a tajemna, ale to jsem celá já, rozmlsanec jeden!
Doslov autora byl ale skvělý. Jsem ráda že se ke knize ještě vyjádřil, protože jsem pak po dočtení měla daleko lepší pocit, než když bych se s ní loučila po dočtení samotného příběhu.
Myslím si, že panu Thomasovi by sedl styl psaní hororu alá komedie, a nemyslím tu parodie, ale něco jako jsou filmy: Přišla v noci (ale víc horor- mimochodem skvělá česká záležitost tento film), nebo Lidumilná upírka hledá nezadaného sebevraha (ano to je celý název filmu )
Vždy tu ke konci říkám, zda bych doporučila a tady jsem opravdu na vážkách.
Něco jiného je, když na mě horor není moc hororový, ale tady jsem viděla bohužel na mě někdy až moc velké díry v ději, velká škoda.
ALE!! Autorovi jako takovému bych dala určitě ještě šanci.


Tohle jsem nečekala! Napřed jsme si říkala, co tohle je za blázinec?pak mě to tak chytlo, že jsem ji přečetla na jeden zátah! Jsem zvědavá na pokračování


Popravdě jsem čekala, že se to v tomto díle více rozjede, ale nechám se dál ještě překvapit! Zatím mě to i tak pořád baví a zajímá.
