frantisek8863 komentáře u knih
Opět velmi vtipné vyprávění a vzpomínky na herecké kolegy, vojnu, mládí....
První setkání s Bulgakovem. Jo jo,mladičký vesnický lékař tvrdý chleba má...
Sbírka strašidelných a hororových povídek. Chápu, že jsou napsané ve vzdálené a jiné době, ale při čtení jsem se nudil, možná až na ty dvě poslední.
Milpé překvapení z české sci-fi. Parádně se četla a nemusel jsem se prokousávat hluchými místy, nebo zbytečnostni. Jak píše Metla, také bych byl zvědavý na další osudy kolonistů, Teiranga a Země.
Má prvotina vybrána na zkoušku. Některé jednání a chování bylo v příběhu nevěrohodné, ale kupodivu mě to neštvalo, nedráždilo, ani nenudilo. Zřejmě proto, že jsem to celé nebral moc vážně. Celé jsem to slupnul, jako strašidelnou woodoo pohádku a knihu si celkem užil. Takže se někdy podívám celé sérii na zoubek a pěkně od začátku.
Něco málo víc než průměrná detektivka v exotickém prostředí vhodné k dovolené než k policejní práci. Pletichaření a politikaření, rozplétání a intrikování. Odhalení vraha mě překvapilo, kniha je čtivá, ale stále lepší průměr.
Tolik vět, tolik stran a tak málo informací. Nepříjemně natahovaná kniha, kde se sci-fi opomíjelo, aby se opět filozofovalo, řešila sexualita hlavní postavy a společenství odpadlíků. Kde je pedofílie braná jako samozřejmost a zábava pro děti. Vážně? To jako vážně autor nepovažuje za nevhodné a trapné? Nemluvě o pokračující trapnosti přisprostlých veršovánek Solomona Shorta u každé kapitoly. Udivuje mě, že jsem knihu vůbec dočetl do konce. Na čtvrté pokračování si budu muset dát pauzu a zkusím ho později jen proto, abych se dozvěděl jak to celé dopadne pro Chtorrany a pozemšťany. Budu tajně doufat, že Solomona Shorta mezitím posvačí Chtorrané.
Dlouhá démonská série se nachýlila ke svému konci, místy byla až moc akční, ale budiž je to volba autora. Rozhodně mě neurazila, narovnala pokroucené a zašmodrchané dějové linie. Musím kladně hodnotit, že autor neztrácel dech, jak se tomu u některých jiných autorů stává a držel dějovou linii víceméně stále napnutou.Trochu jsem zklamaný v otázce minulé války s Jadrnci, očekával jsem víc poodkrytých informací o minulé civilizaci, střety s démony před tisíci lety, o jejich původu, o jádru, o magických kostkách jak věští budoucnost.... Celá série byla propracovaná, slušně mě bavila a těšila. Nebylo by špatné se zase někdy podívat za hlavními postavami a také za jejich zvláštními potomky poznamenaných magií.
S rozrůstajícím dějem se rozrůstají i postavy, které jsou opět podrobně vykreslené. Přes pomalejší začátek se děj slušně rozjíždí. Mocenské pletichy, politikaření a boje o moc otřásají zavedeným pořádkem v obou kulturách a ohrožují hlavní postavy. Bohužel, přichází dlouho očekávaná smrt, které jsem se již v minulých dílech obával, aby teprve nyní zasáhla do děje u oblíbených postav.Nejen Krasijci, tak i Jadrnci mají také své plány a chystají se upevnit svou vládu nad lidmi. Arlen a Jardir se tomu všemu snaží čelit, ale na můj vkus mají tentokrát málo prostoru, tak snad to doženou v dalším pokračování.
Od minulé sirové kriminálky a politického náhledu do světa v SSSR je tento díl politicky a dějově překombinovaný. Divil jsem se co vše se podle autora mohlo dít v Sovětském trestaneckém táboře, Maďarsku a v době, kdy se prolíná minulost s časem, kdy se příběh vyprávěn. I když je kniha slabší než první díl, má své silné momenty a nabízí relativně dost napětí.
Další průměr v historické detektivce, kde se odkazuje na tajemno a přízrak. Ještě nevím jaký si udělat názor na osobou skeptického františkána Blasiuse, zatím se jeví jako velmi svérázná postava.
Nastavená kaše z první knihy. Nesmyslné tutlání tak nebezpečného ohrožení agresivních zmutovaných krys po zkušenostech z první knihy bylo naprosto nedůvěryhodné. Změna z městského prostředí za les byla dobrá volba. Určitě se to dalo číst a napětí také nechybělo.
I když je to poutavé, mám pocit, že se z dětské knihy vytrácí fantastická "reálnost" a je nahrazována násilím. Téma kanibalismu, dvě děti vedou obří armádu Styxů a nacistů, vnitřní slunce a pyramidy je asi zajímavé téma, ale na můj osobní vkus je to překombinované. A jako minule paní Burrowsová opět překvapuje. Knižní série mohla zde klidně skončit, ale v závěru knihy zásadní dějový zvrat vede k dalšímu dílu. Vlastně ne, ještě by to nešlo ukončit, dvojčata, ještě nebyla potrestána.
Velmi zajímavé pokračování o cestování podzemím, slušně mě zaujalo, i když to má pár slabin je to povedené. Zatím jsem si ho nejvíce užil. Sestry jsou čím dál odpornější a paní Burrowsová velmi nezvykle, ale mile překvapuje.
Po velmi dlouhé době jsem se opět podíval panu Dänikenovi na zoubek. Od doby, kdy jsem jeho knihy četl poprvé už uběhlo dost vody a dnes se na některé části knihy a informace dívám skepticky a považuji tuto knihu za slabší. Koncept knihy je zajímavý, autor umí zaujmout a místy vede k zamyšlení. V závěru to sklouzlo ke konspiračním teoriím a spekulacím. Bylo zřejmě těžké projít moře pramenů,vybrat bezpočet informací, které použije v knize a které se nehodí. Jak seriozně pracoval s fakty a informacemi je jen otázkou pro svědomí EvD. Víceméně je kniha zajímavá, vede k otázkám a hra na co kdyby, je stále lákavá.
Kniha mi byla doporučena a vytvořil jsem si z přebalu knihy vlastní mylný názor o ději. Kniha dobře začala, víceméně mě potěšila, místy byla předvídatelná a někdy jsem kroutil hlavou nad tím kudy a jakou cestou se autorova fantazie ubírala. Zajímavé pojetí o podzemní civilizaci, dalo se to dobře číst, takže se jistě podívám po dalších příbězích.
Začal jsem s tímto čtvrtým dílem a jsem z tohoto příběhu v rozpacích. Příběh u skandinávské krimi je silný, s čím jsem měl problém byly osoby okolo Carla Morcka. Mám rád, když příběhem nese i osobní linie okolo hlavních postav. Zde se to nepovedlo, tato osobní vrstva v románu mě rušila a dráždila hlavně svými dialogy. Ke konci jsem je všechny vzal na milost, ale mám pocit, že bez nich bych si tento smutný příběh lépe užil. Nápad napsat knihu o skutečném Dánském ostrovním ústavu pro "jiné" ženy řízeným vládou a lékaři bylo dobře zvolené. Trestání a izolace dívek byla vydávána za cestu k nápravě. Neskutečné, že politici, státní úředníci a lékaři zde opakovaně selhávali až do šedesátých let minulého století. Propojením historie ostrova Sprogo a lékařů s politickým hnutím co se křečovitě drží svých eugenických dogmat se povedlo.
Tato kniha je svědectvím své doby. Věcné a syrové vyprávění amerického kněze v SSSR. Jak autor píše na začátku sám o sobě, že je silnou a zatvrzelou osobností, tohle mu s vírou a štěstím zřejmě pomohlo prožít oněch těžkých 15 let. Bylo zajímavé jak se dokázal začlenit do sovětské společnosti a dál provozovat své poslání. Oceňuji jeho nezaujatost, kdy netrpí záští a nenávistí k systému,který ho trýznil. Nelituje se, netrápí se vzpomínkami na rodinu a přátele doma. Snaží se přežít.Škoda, že po návratu do USA, nepsal zda se tam cítil dobře, kdy mohl porovnat tak rozdílné dva světy. Zda se mu stýskalo po lidech v Rusku ke kterým měl vřelý vztah a po jeho misijní činnosti mezi sověty.
Zajímavé nahlédnutí do mentality izolovaných sibiřských loupežníků. Autor seznamuje jak jejich zločinecká společnost tvrdě žije, podle jakých pravidel a zákonů se řídí rodiny a vesnice, kdy všichni drží pospolu. Sibiřská zločinecká pravidla, násilí, odpor k novým věcem a pořádkům je v kontrastu s jejich pověrami, jejich cti a lidskému přístupu vůči slabým a mentálně zaostalým, ovšem pokud to jsou sibiřané. Popisované praktiky v sibiřské komunitě , zločinecká čest, vězení, tetování, první nůž .... to vše mě překvapovalo svým sirovým vyprávěním o násilí a jindy o fungující pospolitosti , úctě k rodinným příslušníkům a respektu k tradicím. Čtení bylo místy zajímavé a poutavé, ale nepočítal jsem pokračovat dalším dílem. Ovšem, závěr knihy mě navnadil k dalšímu pokračování Kolymovi cesty.
Zajímavý pohled do historie a částečně do politiky tehdejších Sovětských speciálních sil. Netuším, do jaké míry je Suvorovovo vyprávění v knize důvěryhodné a objektivní, ale občas z popisu aktivit a výcviku jde mráz po zádech. Osobně jsem si ke knize našel cestu již třikrát a vždy zaujme.