Freedomova komentáře u knih
Knihu jsem si půjčila náhodou v knihovně a naprosto mě pohltila, takže už za dva dny jsem šla pro další díl. Netušila jsem, že existuje seriál a jsem za to ráda, alespoň si všechny postavy mohu představit podle sebe. Kniha je napínavá, čtivá, není v ní žádná nudná pasáž. Barvité líčení krajiny a těžkého života chudých horníků plynule doplňuje milostný příběh hlavního hrdiny, takže kniha není vyloženě "slaďák" a každý si v ní najde to své.
Město rozkvětu se mi líbilo víc, ale i tento díl je velice zajímavý a poutavý. Připadal mi více smyšlený, ale nevadilo mi to, celou dobu mne kniha bavila.
Výborná kniha - čte se jedním dechem, je napínavá, všechny události jsou popsány velice zajímavě a barvitě a přesto plní svůj cíl v první řadě seznámit čtenáře s historickými událostmi. Líbila se mi víc než Město Slávy od této autorky.
Měli jsme jako děti doma všechny Neználky a tenhle jediný byl ilustrovaný někým jiným než Jaromírem Zápalem, tím byl pro mne výjimečný. Nadchl mě hlavně komiks na vnitřním přebalu knihy, kde se Neználek topí v jakémsi kečupu. Neználkovy příběhy mám dodnes ráda, propagandu v nich nevnímám a pokud ano, přijde mi to jako úsměvné retro, které k Neználkovi prostě patří.
Knížku jsem četla jako malá u babičky a moc mě bavila. Mám na ni hezké vzpomínky spojené s prázdninami, tak snad i proto k ní mám tak kladný vztah.
Hurá, hurá, další díl je tu! Líbil se mi moc, opět jsem se pobavila i hlasitě zasmála a to je k nezaplacení. Je to taková trilogie poslední záchrany, když ji člověk má, nemůže se stát, že se nezasměje, když se potřebuje odreagovat. Prostě náladobudič v papírové verzi - už teď se těším na další dávku :)
Knížka je zajímavá, napínavá a stojí za přečtení. Kromě originální zápletky obsahuje hodně historických zajímavostí a lákavý popis Londýna.
Knihu jsem četla těhotná a nevím, jestli to bylo i tím, ale připadala mi často velice dojemná. Zanechala ve mě pocit, že i kdyby se život odvíjel stokrát jinak, stejně v něm bude radost i neštěstí, i když v jiné podobě a je třeba se s tím smířit a snažit se neztrácet naději.
Jedna z mála knih, které jsem si šla koupit, jen co jsem narazila na upoutávku v časopise. Moc se mi líbila a určitě si ji ještě někdy přečtu. Popisy míst jsou úžasně barvité, ať už se jedná o knihkupectví, knihovnu nebo pracovní prostředí Googlu (to mi připomnělo Neználka ve Slunečním městě, kde mají z domů místo schodů klouzačky a podobné vychytávky). Jak bylo psáno níže, je to taková laskavá kniha, a těch není nikdy dost.
Kniha mne bavila, a to byl záměr, se kterým jsem si ji půjčila, takže jsem spokojená. Je to takový historický harlekýn, ale moc hezky napsaný a zajímavý.
Knížka se mi moc líbila, je zajímavá, čtivá a má spád. Nemohu hodnotit její historickou přesnost, ale tu od milostného románu ani neočekávám. Nedělalo mi žádný problém se ztotožnit s hlavními postavami a jejich rozporuplnými pocity, které byly dle mého názoru, vykresleny velice přesvědčivě. Člověk měl pocit, že vlastně všechny chápe a nakonec je mu jen líto, že to nedopadlo lépe pro všechny, i když to vlastně nebylo možné.
Knížka mne bavila a o tom, že ve skutečnosti opravdu došlo k výbuchu zámku za takřka stejných okolností, jsem neměla tušení. Po jejím přečtení jsem si na toto téma vyhledala spoustu zajímavých informací, takže ačkoli to asi nebylo prvotním záměrem autorky, pro mne měla kniha nejen zábavný, ale i vzdělávací přínos.
Knížku jsem si půjčila jako oddechovku a splnila má očekávání - hezky se četla a moc mne bavila.
Kniha se mi moc líbila, těšila jsem se na každou chvíli, kdy jsem se k ní mohla vrátit a rychle mne vtáhla zpět do napínavé atmosféry. Dramatický životní příběh hlavních postav je velice nenásilně doplněn historickými událostmi, vzájemně se nijak nepřebíjejí, ale naopak se čtenář jakoby mimoděk dozvídá mnoho zajímavých věcí a přitom ho to neodvádí od hlavního děje.
Knihy o Kájovi nám nutila babička pokaždé, když jsme u ní byli na prázninách, protože je považovala za nezbytnou kulturní výbavu každého dítěte a zhruba ve dvanácti mne udolala. Popis života v té době mi připadal zajímavý, ale Kája mi lezl na nervy, jak byl přesprávný. V dospělosti by na mě kniha určitě udělala lepší dojem, ale nemám v plánu se k ní vracet.
Četla jsem ji jako malá u prastrejdy na prázdninách, protože tam jiná dětská kniha nebyla a moc se mi líbila, ačkoli už tehdy byla hodně poplatná době. Dnešní děti by už podle mě nezaujala.
Babička nám četla hlavně ty strašidelné pohádky a já se nakonec bála i té knížky v knihovně. Zpětně na to vzpomínám s úsměvem, ale jako dítě jsem ji v oblibě neměla. Děsivý obrázek Baby Jagy si vybavím i po třiceti letech o Kostějovi nemluvě a znám hodně vrstevníků se stejnými pocity. Do dětské knihovny pro syna jsem ji nezařadila, sama bych ji znovu nechtěla číst.
Moje zamilovaná od dětství - příběhy i ilustrace. Koupila jsem ji synovi ještě než se narodil, protože o to, jak vařili dort, rozhodně nesmí přijít :)
Prvně jsem ji četla ve škole, a pak ještě několikrát. Obvykle mi dělala společnost, když jsem nemocná musela ležet v posteli. Teď ji čtu malému synovi a chodí poslouchat i tatínek :)
Knížka je rozhodně zajímavá a místy dost vtipná (nadchnul mě "interlet") a právě tou humornou lehkostí, kdy si člověk mimoděk uvědomí, že je ten Áda vlastně sympaťák, se celý příběh stává skutečně děsivým.