fvalek fvalek komentáře u knih

Zaklínač a jeho svět Zaklínač a jeho svět Marcin Batylda

Průvodce "nejen" pro hráče, načež musím upozornit, že opravdu hráč nejsem, jsem si koupil jako doplněk knižní série. Bál jsem se, aby nebyl jen o hře, ale vůbec mě nezklamal, naopak příjemně překvapil. Jak jsem psal, nehrál jsem sice hry, takže nevím kolik informací hry obsahují, ale přijde mi, že je tak z 70 % založena na knihách.
I. Svět a jeho obyvatelé - moc hezky vypracované popisy historie, demografie, geografie, ale občas mi přišly maličko zúžené.
II. Zaklínači - tato kapitola mě hodně překvapila, vlastně samé nové informace a hlavně takové, které nejen hráči, ale i čtenáři touží vědět.
III. Magie a náboženství - velmi pestré a detailní informace, opět tady "pouze-čtenáři" netratí a mě samotného obsah velmi zaujal.
IV. Stvůry severních království - tady se projevily informace založené na hře a ačkoliv je škála stvůr opravdu bohatá, tak mi chyběly některá výrazná knižní monstra, jako třeba Klepáč, Kelpie, vodní příšera z Krve elfů, takový ten měnič z Věčného ohně a chybí i mořské panny a podvodní lidé... to je velká škoda.
V. Příběh Geralta - ano! To je přesně to, co jsem tak moc chtěl. Vždycky mě zajímal děj her, který prý volně navazuje na knižní sérii a tady je stručně napsaný, což je paráda.

Takže na závěr, kniha má maličké nedostatky, největší je asi neúplně rozvinutý potenciál. Kdyby hry a knihy více spolupracovaly, mohl vzniknout mnohem lepší, obsáhlejší a zajímavější průvodce (mohli doplnit Nilfgaard, jednorožce, cestování světy, informace o šlechtických rodech, další příšery atd.). Některé obrázky u sebe nemají popisek, který bych jako nehráč ocenil, protože jinak jsou moc pěkné. Se Světem ledu a ohně bych ho raději nesrovnával, přesto ale plný počet hvězdiček za jedinečnost, nápad a snahu.

15.05.2017 5 z 5


Terapie láskou Terapie láskou Matthew Quick

Asi jediný kluk co tohle četl jak tak koukám do komentářů, ale nevadí mi to. I romantika je někdy fajn. Knížka se mi líbila, byla moc hezká. Příběh Pata mi byl blízký a fandil jsem mu, dokonce i fiktivně držel palce. Bylo to osvěžující přečíst si něco takového. Nemám předsudky vůči literatuře. Celkově trošku jednodušší kniha, ale rozhodně ne psaná telenovela. Mělo to hlavu a patu, což mě překvapilo. Děj byl maličko plochý, ale doháněly to prudké zvraty, které asi u dvou psychicky křehkých lidí prostě čekáte. Ačkoli to není žádná vrcholná literatura, tak za mě plný počet hvězd, protože mě to chytlo za srdce.

31.01.2017 5 z 5


Zaklínač – encyklopedie Zaklínač – encyklopedie Alain T. Puysségur

K téhle encyklopedii jsem přistupoval velmi skepticky, protože jsem bohužel u podobných fantasy zvyklý na nekvalitní a někdy až nesmyslné a hloupé vykrádačky, kdy se nějaký rádoby chytrák snaží popsat nějak jinak to, co všichni známe, a nadělá tam akorát tak chyby nebo něco poplete. Dostalo se mi ale opravdu hezké a zajímavé knihy, která sice není zase tak světoborná, ale rozhodně má řadu pěkných prvků.

Musím se právem rozplývat nad vizuálem knihy, protože od obálky až po papír je velmi kvalitní. Obálka navíc docela evokuje úpravu, kterou zvolilo Leonardo, takže i když má kniha jiný formát, tak jaksi "sedí do série". Pevná obálka a metalický nápis Zaklínač pak vyloženě lákají ke koupi a čtení. Vnitřní úprava je taky moc pěkná a líbí se mi hlavně napodobení starého papíru/pergamenu a různé zdobné ilustrované prvky, které skvěle vynikají na lesklém pevnějším papíře. Co je ale naprosto nepřekonatelné jsou ilustrace map, postav a bytostí (což je jen tak mimochodem i vnitřní tematická kompozice). Ilustrátorů je více a je to poznat, ale celkově dali vzniknout opravdu nádherným originálním kresbám, které skvěle vystihují postavy a bytosti na základě popisů z knih, ale přesto mají takový až herní nádech. Nejvíc mě upoutala asi Calanthé, která vypadá úžasně! Popravdě by se mi hrozně líbilo, kdyby s takovými kresbami vznikl nějaký komiks, ale to je asi jen zbožné přání.

Samotný obsah je tedy členěn na území s mapami, popisky postav a popisky bytostí, což je docela logické a funguje to. Vše začíná malým odstavcem vysvětlujícím konjunkci sfér, ale sakra... Musím upřímně říct, že to je snad první popis konjunkce, který ji podle mě nejen dobře vysvětluje, ale vystihuje ji přesně tak, jak ji Sapkowski zamýšlel. Jen se mi tam úplně nezdá ta fráze, že do konjunkce nebyla žádná magie, ta přišla až potom. To si úplně nemyslím, už jen tím, že elfové si magii přivezli už před konjunkcí, ale to je prostě subjektivní názor. Informace o královstvích jsou hodně zúžené hlavně na politické fungování, měnu, panovníka apod., ale popravdě už jsem načetl tolik atlasů a informací, že bych více o geografii ani nechtěl číst. Mapy jsou ale hezky rozdělené na konkrétní kousky, následně pak můžeme vidět i celkovou mapu, takže to je výborné. U Nilfgaardu bych ale možná místo popisku "mocná a starodávná říše" zmínil spíš minulost, kdy byl rozdrobený na drobná království a musel být sjednocen, což tam chybí. Postavy a bytosti pak mají jednotnou úpravu. Vždy začínají citací z knihy, která postavu/tvora uvádí a nějakým způsobem popisuje, což je podle mě skvělé a velmi dobře vymyšlené. Zavzpomínal jsem si na konkrétní úseky knihy a osvěžil si, kde přesně se daný tvor v knize vyskytl. Navíc je využitý nám známý překlad od S. Komárka z Leonarda, takže nešlo vůbec nic zkazit a úzus byl dodržen. Posléze následují informace, které jsou možná příliš strohé a zjednodušené, vystihují ale to nejdůležitější a zajímavé jsou i doplňující informace a různé zajímavosti. Možná bych to udělal obsáhlejší, ale co už. Co mě bohužel mrzí je, že encyklopedie se více zaměřuje na postavy než tvory, takže to nemá i přes pergamenovou úpravu vizi toho hrát si na "realistický almanach nestvůr". Postav je tedy výrazně víc a jsou členěné podle abecedy. Možná bych je členil spíš podle důležitosti nebo chronologie, nebo bych klidně nechal abecedu, ale vyhradil bych zvlášť hlavní trio, které sice místo dvojstrany dostalo stránky hned čtyři, ale je zamíchané mezi různé další postavy. Co mě pak hodně zamrzelo je, že se kniha zaměřuje i na méně důležité postavy a některé více důležité vynechává. Úplně třeba chybí Shani, Tissaia, Sabrina a jiné častější postavy. Naopak se pro mě nepochopitelně vyskytuje třeba Vissegerd, který popravdě vůbec nikoho nezajímá... No ale zakončím to zase plusem - v knize se vyskytují i velmi málo známá monstra, která se v knize jen mihla, ale byla nějak pojmenována, třeba barbegazi apod. Ale opět mi někteří chybí, třeba jednorožci. Naopak se tam vyskytují takové jako kontroverzní bytosti typu Živa, která asi taky není úplně důležitá a ještě je její původ příliš tajemný.

Je důležité říct, že veškeré informace v encyklopedii jsou převzaty pouze z knih a není zde nic z her nebo seriálu. Mně osobně to vůbec nevadí, protože pro mě jsou kánon hlavně knihy, překousl bych ještě hry. Ale jelikož existuje atlas Zaklínač a jeho svět, který je naopak čistě herní, tak spolu obě knihy mohou skvěle fungovat a doplňovat se. Nevím pak, jak velký, jestli vůbec nějaký, dohled měl nad knihou Sapkowski, ale podle tiráže od něj minimálně pochází některé texty a rozhodně pak zdrojové texty z knih, takže za mě asi slušné a důvěryhodné. Zaujaly mě některé překlady, které jsou obecně známy jinak, ale to se vysvětluje právě těmi překlady z knih vs překlady z her (Mlžák x Mlhavec). Pak je zvláštní, že žirytvu nazvali žravucha, mohli tu žirytvu aspoň uvést v odstavečku o různých názvech, ale to bude nějaká specialita českého překladu nejspíš.

Takže celkově musím říct, že mě kniha velmi velmi příjemně překvapila a jsem rád, že si ji mohu zařadit do zaklínačské sbírky. Díky přímým odkazům na knihy a zdrojovému materiálu celkově skvěle funguje v knižním universu a tím, že se neplete do her, pak i skvěle funguje společně s jinými publikacemi a atlasy. Rozhodně to není brak, který jen vykrádá a čerpá z originálu, ale i přes svůj opisný a nepříliš originální charakter velmi dobře shrnuje zajímavé informace. Nejvíce si cením hlavně ilustrací, které téhle knize dodávají to nejdůležitější a jsem z nich opravdu paf. Takže se vší úctou, hurá na to! :)

29.09.2023 4 z 5


Artuš Artuš Kieron Gillen

O tuhle sérii jsem měl velký zájem, ale pak bylo nějak vyprodáno a já ji odsunul do pozadí. A byla to veliká chyba. Je to totiž úplně boží série, která je možná trošku zmatená, k věcem přistupuje hrr a bez vysvětlení, celkově pak chybí spousta podrobností a existenciálních otázek, proč se něco vůbec děje a neděje... Ale je to hrozná zábava a kouzelný historický fantasy svět se jim moc povedl. Celkově tedy první kniha není nijak objemná a končí dříve, než se podle mě příběh slušně rozjede, ale jako takový startík dobré.

Postava babči je vyloženě kýčovitá, líbivá rádoby hustá postava, která má sérii táhnout a oslovit čtenáře. Mě ale víc baví Duncan, protože je pro něj vše nové a v podstatě je to na něm, on je nová hlavní postava, on ponese na bedrech celé pokračování rodinného byznysu. A svou povahou se mi líbí, vychovaný je opravdu dobře, je to britský elegán, ale bojovný, drsný a za každých okolností poslouchá babičku. Bohužel mě u něj mrzí, že je mu jedno, co se děje, a rotě bezmyšlenkovitě na vše přistoupí a jde to udělat. Postava Rose je zatím příliš vedlejší, ale taky se neptá a nekriticky udělá, co se jí řekne. Co se týče záporných postav - Artuš se příliš nepředvedl, více se těším, v co se vyvine Galahad, o kterého očekávám něco velkolepého a zlého. No a mamča... Už teď vím, že to bude hybné morální dilema příštích dílů a nelíbí se mi to a netěším se na tuhle konkrétní zápletku. Nicméně série je to tak dobrá, že se vyplatí to překousnout. :)

20.03.2023 4 z 5


Návrat domů Návrat domů Jason Aaron

Já se tak těšil, že když už je na obálce Berta, že se konečně něco pořádného stane a ono ani ne... celé je to takový Aftermath předchozího dílu, kdy se začíná ukazovat, že Euleesovo postavení není tak pevné, a že Earl měl nějaký vliv a nebyla to jen malá epizoda, který by skončila prvním dílem. Popravdě je tenhle díl takový o ničem, ale skvěle buduje atmosféru a základy pro poslední díl, který začíná už poslední kapitolou, kde to Berta rozjíždí. Čerstvé maso s vojenským výcvikem, to touhle jižanskou dírou pěkně otřese. Trošku váhám, jak tuhle atmosféru jihu vlastně zpracovat. Jestli mi to přijde jako nějaký velký předsudek a zveličování situace, nebo jestli je to vhodná reakce na takové ty opravdu jižanské stereotypy rasistů, které ale mohou přetrvávat i dodnes. je to možná trošku drsná kritika americké společnosti, ale určitě není od věci. Vším opět provází Aaronův jedinečný styl a barvy, které tentokrát nejsou tak krvavě rudé, ale stále zanechají dojem.

01.11.2022 4 z 5


Trojka Trojka Kieron Gillen

Trojka je moc povedený historický komiks, který má jedinou slabinu, a to tu, že v podstatě není nijak velkolepý, a přestože konec je takový interně epický, tak to ztrácí pointu pod vším tím patosem hrozné Sparty a zuboženého dělnictva, které ale v tomhle rozsahu nemá moc sílu zažrat se do čtenářova emocionálního podvědomí. Jednoduše řečeno... Bylo mi v podstatě jedno, kdo umřel a neumřel, kdo bojoval a nebojoval o svobodu atd. Hlavní trojice se nejvíce vývojově formuje až ve druhé polovině, a to už je pozdě na navázání nějakého pouta. Jde pak jen o takové vykreslení života chudiny proti městské elitě.

Jinak je to ale od kresby, formátu a obálky, přes historický kontext až po terminologii a historické vysvětlivky kvalitní komiks, který uspokojí i náročnějšího čtenáře tohoto žánru. Hodně mi to připomnělo sérii historických komiksů od Vybírala, ať už obdobím antiky, tak tímhle stylem vysvětlivek a historické terminologie, ale lhal bych, kdybych řekl, že to dosahuje stejné kvality. Nicméně jako pokus pro mě nového nakladatelství dobré.

No a zpět k samotnému ději... Ono to docela chátrá. Snaha navázat na slavné události bitvy u Thermopyl tomu spíš škodí, protože jde o takové vesnické vražedné drama. Sparta je popisována vyloženě špatně, nic tam nefunguje a marně se snaží navázat na předešlou slávu. Útoky na otroky bez pánů jsou pak ubohou demonstrací téhle aktuální "vysoké úrovně" Sparty a můžou tak vysvětlit její postupný pád na rozdíl od Théb, které se daly cestou demokracie a svobody, což jim otevřelo budoucnost. Nicméně jestli je třeba pochválit, že tento příběh dekonstruuje mýtus Sparty, pak je třeba možná trošku pohanit, že vytváří ne moc originální mýtus otrockých hrdinů, kteří ale rozhodně nedosahují slávy a epiky Spartaka a jemu podobných.

14.10.2022 4 z 5


Chlad Chlad Paul Tobin

Tak hned jako první musím říct, že kniha je to opravdu velkolepá, a to už jen svou velikostí a krásným zpracováním. Cena je sice šílená, ale plně pochopitelná a zasloužená. Kromě super příběhu je tam i řada bonusů z kresby, takže v tomhle ohledu jsem byl doopravdy potěšený a nebyla mi to škoda vybrakování peněženky.

Samotný příběh byl nakonec trošku jiný, než jsem čekal. Přestože je příběh dost hardcore a nebojí se krve a různých nechuťáren, tak byl paradoxně klidnější a v takovém pohodovém tempu. Zpracování bláznovství jako hlavního hybného motoru zápletky je originální a dává nejen velký prostor vyprávění, ale i naší fantazii a různému domýšlení si. Postavy byly sympatické a docela jsem si je oblíbil, i když u některých pořád visí dotazník, např. jsem celkově nějak moc nepochopil to Declano chladnutí, proč, jak to funguje a co to tam vlastně dělá. Chápu jak s tím Declan nakládá, ale nějaký původ toho, který je popsaný jen jako "propojení" s tím světem bláznovství, to mi asi nestačí. Úžasná postava je Jack, který jako by připomínal nějakou zvrhlou podobu Lokiho, a kdyby takový Marvel Loki skutečně byl, tak by to byla neuvěřitelně hustá šílenost. V podstatě je to takový mix Lokiho a Jokera, takže dokonale spadá do světa šílenství a je to divoká karta mezi postavami, která si může dělat, co se jí zachce. Podstatný je dějový zlom někde v první půlce, který řeší celou první zápletku a zavádí druhou, která je jiná, pro mě už asi méně sympatická, ale zase více otevřená objevování zvláštního světa za tím naším a minulosti Declana. Ten prsťákový záporák už mi nesedl a druhá polovina knihy tak byla trošku dojezd, ale to je jen osobní názor.

13.07.2022 4 z 5


Meta Meta Pavel Bareš

Meta pro mě byla úžasným překvapením, protože zpracovává superhrdinský žánr velmi svébytně, originálně a tak nějak po našem. Mnohem blíž má ale ke společenským problémům a realitě, které superschopnostmi spíše jen přikrášluje a dělá je stravitelnějšími. Celou knihu jsem přečetl jedním dechem a je mi už teď líto, že není nějaké pokračování.

Bareš je překvapivě velmi dobrý vypravěč. Překvapivě spíš věkem, nechci ho nějak podceňovat, i když jsem zatím Krona nečetl, a byl tak pro mě novinkou. Celkově je kniha vyprávěná velmi svěže, dynamicky, děj graduje a zápletka není úplně okoukaná, i když celkově to téma už nějaká zpracování má. Když se znovu vrátím k superhrdinskému žánru, líbí se mi hned tři věci. (1) Superschopnosti jsou velmi logicky a realisticky popsané, nic není idealizované a ani samotné fungování není nijak pohádkové. Mimici křupou a roztékají se, pyromety mají spálenou kůži a puchýře a je fakt, že kdyby někdo měl schopnost mluvit se zvířaty, tak co by mu při svém IQ asi tak řekli. Zajímavosti jako pravděpodobnostní alterace jsou už jen třešničkou na dortu. (2) Celé tohle superhrdinství je popsáno opět velmi neidealizovaně, realisticky, a to co se týče využití pro svět. Na co jsou hrdinové zachraňující svět před lupiči a superpadouchy, tady frčí showbyznys a v dnešním světě kultu sociálních sítí je pravděpodobnější, že video se superschopnostmi bude mít miliardu zhlédnutí než že vás někdo chytí až spadnete pod auto. Navíc se kniha nese ve zvláštní atmosféře střízlivého skeptického realismu a nějak záhadně mi neustále evokovala Čechy, střední Evropu, postkomunistické státy bývalého východního bloku... V tomhle ohledu se asi dá říct, že Bareš píše velmi autenticky pro náš literární prostor a vytváří možná i nějaké modelové dílo pro tenhle geograficko-historicko-politický typ kultury. (3) Vlastně se tam moc schopností neukazuje, takže je to celé jen příjemné pozadí a můžeme se věnovat mnohem zásadnějším problémům, jako je např. stalking, znásilnění, přetvářka, digitální demence, promiskuita a život dnešní omladiny, mezigenerační pohled na svět apod. Meta je psaná neuvěřitelně věrně někomu v téhle věkové kategorii a nejde nutně o to, že jsem student VŠ a taky znám zkouškové na FHS i jinde, spolubydlení při studiu nebo snad zákoutí Prahy, ale Bareš velmi trefně popisuje naladění a zkušenosti mladého člověka. A co si budeme povídat, ono je hodně poznat, jestli si to autor vymyslí a přikrášlí, nebo jestli píše skutečně na základě vlastních zkušeností.

Po stránce děje je Meta hodně čtivá a povedená. Gradující děj, různé obraty a tajemství, např. už jen fakt, že několik kapitol nevíme, co vlastně Lenka umí. Tohle napětí Bareš využívá často, nejvýrazněji asi u hledání pachatele. A musím uznat, že přestože jsem měl hned několik teorií, výsledek byl překvapivý a nečekaný. Přesto nešlo o nějakou záměrně nenaznačenou vycucanou zápletku a viníka, ale byly nám předloženy dost konkrétní důkazy, podle kterých se dalo uvažovat a autor nás mate i navádí. Když jsem chvilku měl šílenou hypotézu, že za vším stojí Lenky otec, najednou, jako by to autor tušil, se objevuje kapitola o Lenčině otci. Když jsem myslel, že to je někdo další, protože splňuje tu a tu podmínku, najednou se objevila zmínka o tom, že něco nesplňuje apod. Bylo to tak napínavé a poutavé pátrání. Všechny události vedly k cíli, a i když zrovna ta část s tátou už byla taková lehce zdlouhavá a otravná, tak kniha neztrácela náboj až do konce. pro mě osobně nejdůležitější je, že mi příběh cloumal emocemi a několikrát jsem se přistihl, jak u čtení dělám grimasy, krčím obočí, koukám podezřívavě nebo naopak vykuleně podle toho, co se zrovna děje. A to se nejvíc počítá, čtenářský prožitek a zážitkové čtení.

Postavy jsou taky dost zajímavé, hlavně tedy Lenka, coby vypravěčka svého příběhu, která ostatní postavy jen popisuje a potkává, nikdy se tak nepodíváme do jiné hlavy než právě Lenčiny. Na to, že je autor muž, tak podle mě velmi dobře popsané myšlení mladé uvědomělé ženy. Celkově pak popis uvažování o věcech, procesy myšlení a různé odbočky do vzpomínek a zamyšlení umožňovaly pořádně se dostat do osobnosti postavy a na chvilku se Lenkou stát a vžít se do ní. Ostatní postavy byly taky super, i když některé trošku psycho, ale jinak si myslím, že dost střízlivě popsaná přátelství a vztahy, nic kouzelného, kdy pro sebe kamarádi riskují život a milují se na život a na smrt, ale zase nic chladného a nevypracovaného. Škoda je možná právě fokalizace vypravěče do Lenky, což jako dává smysl, ono by to jinak nešlo, ale neumožňovalo to úplně se dostat do jiných postav. Lenka se mi totiž třeba líbila, ale já jsem osobnostně spíš takový typ Debí. Ale kdo by fandil Debí, když je to jen nějaký postranní support, že... Přesto si nedokážu představit, že by Debí měla vlastní kapitoly, takže to je prostě takové něco za něco. Funkčnost přímého vypravěče za nutné soustředění se jen na jednu postavu. Jinak hlavní záporák... Asi vážně trošku moc psycho, ale kdo si v ČR neprošel stalkingem, jako by nežil.

Hledat cílovku Mety je složité, protože vše je psané z pohledu vysokoškoláků 20+, ale hlavní cílovka budou přece jen asi mládež 15+, včetně dospělých. Pokud si někdo knihu najde dřív, určitě mu neuškodí, ale přece jen to chce mít už trošku nadhled. Důležité ale je, že Meta potěší nejen fanoušky sci-fi a fantasy či superhrdinů, ale i náročnější a realističtější čtenáře zatížené na young-adult sociální a společenská dramata a mezilidské vztahy. V tomhle ohledu je kniha neuvěřitelně komplexní a rozsahem motivů dnešní společnosti je to možná v moderní české literatuře jedno z klíčových děl, které by si možná i zasloužilo povinnou četbu. Já jsem osobně spíš komiksový typ a knihy už čtu méně, ale když už se dostanu k takovéhle, tak to stojí za to. A závěrem, pokud někdy Češi začnou spolupracovat třeba s Netflixem, nebo se knižní předloha dostane někam do USA apod., tak okamžitě chci vidět Metu zfilmovanou, okamžitě!

30.04.2022 5 z 5


Orlové Říma. Kniha I & II Orlové Říma. Kniha I & II Enrico Marini

Orlové Říma jsou takový hezky zpracovaným pokusem o epos, průřez životem Marcuse a Ermanamera, kdy začínáme v jejich dětství a dojdeme zatím až do zralé dospělosti a jaksi spirálovitě se děj jednak lineárně vyvíjí, ale cyklicky se stáčí na základní dějové body, které jsou a ještě budou důležité (proroctví, vztahy v rodině...). Marcus je vyobrazením citu a afektu ve světa Římanů, kde se slabost a citlivost neodpouští, Armin zase vyobrazuje tvrdost, ale striktní disciplínu, která není pro germánské "divochy" vůbec typická. Ať už kluci putují příběhem spolu nebo odděleně, je hezké sledovat, jak se vyvíjejí v kontextu historických změn a vcelku krásně a pečlivě popsaných historických reálií, zároveň ale jak se vyvíjí v nějakém osobním kontextu - Marcus svým vztahem k rodině a láskou, Armin svým předurčením a snahou uspět v cizím prostředí.

Některé věci se mi ale úplně nelíbily... Jednak je takové plus mínus ten sex, který asi může být realistický, ale za mě pro děj nedůležitý a někdy nevkusný. Takové výraznější mínus ale je toxická maskulinita sálající z celé knihy, kdy jsou prostě oba hlavní muži popsaní jen jako tvrdí, drsní, krutí a misogynní jedinci. Těžko říct, jestli to je snaha o autentičnost (ovšem v době, kdy bylo běžné, že si bohatí pánové vyživují mladé milence apod.) nebo autorův názor. Nicméně autor má nad postavami moc, a pokud se rozhodne nedat najevo jejich city a trochu srdce, tak je to jasný vzkaz pro čtenáře. Vždyť i ten zamilovaný Marcus působí tak nepříjemně drsňácky...

Jinak rozhodně stojí za zmínění krásná úprava knihy, ať už zajímavý materiál obálky, skvělá kresba samozřejmě, ale také vnitřní podpora, jako např. slovníček pojmů, poznámky pod čarou u termínů a cizích slov atd. Komiks je tak do jisté míry i vzdělávací, protože něco dokáže předat a je to vážně precizní historická fikce. Už se těším na další dvojdíl. :)

30.09.2021 4 z 5


Rok nula: Kniha první Rok nula: Kniha první Scott Snyder

Přestože mě na jednu stranu štve, že půlku příběhů, co v tomhle kompletu vyjdou, už mám, takže váhám, zda je kupovat nanovo, abych utvořil komplet, nebo kupovat jen ty, co nemám a kašlat na obrázek na zadní straně, tak je velice pozitivní, že knihy, které běžně stojí třeba i 500 korun jdou sehnat za 300 (případně 250, u prvního dílu dokonce jen za 50 korun). Je pak na zvážení, zda člověk chce donekonečna sbírat další a další komplety oproti tradičním knihám či zda se vzdá bonusů, které samostatné knihy přináší (a které tu v kompletu nejsou, jako např. scénář,alternativní obálky, poznámky autora apod.). Jinak pozor, u knihy z BB/Art se liší poslední kapitola, která je tady jiná (buď je vynechaná nebo zařazená na konec druhé části, děj je tak posunutý). Jinak ale nejsem nijak proti kompletům, navíc je údajně garantováno, že nejsou shodné s DC komiksovým komplete, takže proč ne? :)

25.08.2021 4 z 5


Harley Quinn: Utržená ze řetězů Harley Quinn: Utržená ze řetězů Mariko Tamaki

Tuhle knižní sérii jsem si vcelku oblíbil, protože mi přijde, že poměrně neotravně přináší spoustu aktuálních společenských témat, která by měli čtenáři znát, a není to úplná propaganda. Ať už bezdomovectví a domácí násilí u Catwoman, násilí obecně a síla předurčení u Wonder Woman nebo rodinné problémy a podceňování žen u Mery. Harley do toho jde vlastně dost po hlavě, mamka ji pošle jako Karkulku za babičkou a ona místo toho zakempí v království queer a travesti. Do toho se mísí feministická témata, lehce ekologická, síla korporací a ničení chudinských nebo etnických čtvrtí apod. Člověk úplně neví, co čekat, ale když jde o Harley, tak je to zkrátka jízda.

Zpočátku jsem se bál, jak se podaří vystihnout Harley v její bláznivé podobě už na střední, protože kdo četl Harleen od Šejiće nebo jiné kanonické komiksy, tak by spíš řekl, že Harley bude trochu šprtka a hodná holka. Tahle adaptace to ale zvládla mistrně a vystihla jak vcelku poklidné počátky, tak zároveň pravou podstatu Harley, která je otravná jen někdy. Kdo se mi moc nelíbí je Ivy, předpokládám nějaká podoba Poison Ivy, ale z té si tedy autorka udělala tažnou mulu příběhu, která vlastně skončí úplně nevyužitá, ať už po stránce schopností, ekologie nebo bisexuality s Quinn. Je velká škoda, že z ní je jen taková hlásná trouba, které vše vadí... Vyobrazení Jokera je taky zoufalé, ale paradoxně s ním nemám problém, protože příběh se vůbec nemá zaměřit na něj, takže pro potřeby konkrétně tohohle příběhu je Jokerova role zvolena vhodně.

Je škoda, že na konci zase není reklama na další knihu ze série, která vyjde, takže doufám, že ještě nějaká bude, koukal jsem ale na zahraničních webech, že jich je vcelku hodně. A jako jo... Jsem 25letý chlap, ale učím literaturu, tak vidím, že tyhle knihy mají potenciál a rozhodně zabodují jak ze zábavné stránky, tak z toho společenského přesahu. A literatura nezná pohlaví! :)

19.08.2021 4 z 5


Nanits Chronicles Nanits Chronicles Michael Petrus

Číst Nanits Chronicles je jako podívat se do světa Cyber Punku, Mass Effectu a Atlasu mraků zároveň. Musím uznat, že na první díl je komiks neuvěřitelně výpravný a ukazuje úžasné pozadí autory vytvořeného světa. Hodně toho dělá i rozhodnutí vydat první díl jako 400stránkový komplet, což je sice darda, ale četlo se mi to velmi rychle a příjemně a vážně to představilo vše, co mělo. Otevření celého univerza Nanits Chronicles v podobě izolovaných i propojených příběhů je moc dobrý nápad, střídání umělců pak dává spoustu prostoru na tvůrčí uplatnění a komiks se nestává stereotypním, navíc styly kresby nebyly zase tak divoké, aby kniha nevypadala celistvě. Opravdu nelituji koupě, ani vyšší ceny, protože obsahově, dějově i materiálně za to zkrátka stojí.

Samotné příběhy byly tři, z nich se mi tedy ohromně líbil jen jeden, naštěstí hned ten první, takže na to mě kniha utáhla. Druhý díl zpočátku trošku nuda, ale na konci se dostal k důležitým věcem. Třetí díl se mi zase tolik nelíbil, protože to je takový Cyber Punk/Altered Carbon hadr, nic moc originální, ale opět prozradil spoustu potřebných informací. Kromě tří povídek je ještě potřeba pochválit prolog a epilog, které dělají komiks komiksem, kterým má být. Nechci do toho nějak moc zabřednout a vyzrazovat detaily, ale pozadí viru a apokalypsy se mi líbí. Víc se mi líbí kolonie na Marsu a ocenil bych i nějaký příběh odtamtud. Má oblíbená postava je Nia, takže jsem rád, co naznačil epilog. No a nejvíc jsem rád, že se na konci objevilo "Konec knihy první", protože znamená, že dostaneme knihu druhou. :3

Ještě malé ocenění detailů, protože na těch si autoři opravdu vyhráli - zdravotní a ekonomické dopady nanitů skvěle promyšlené, poznámka o marťanštině, které do dvě stě let nebude nikdo rozumět a stane se autonomním jazykem apod., v některých ohledech je to skutečně geniální dílo a opravdu bych v tom rád viděl budoucnost českého komiksu, protože si myslím, že už je skutečně potřeba dostat se z prokletí Čtyřlístku a Rychlých šípů a jít trošku moderním směrem, i když to zatím znamená spíš čerpat ze světových sci-fi děl...

24.06.2021 5 z 5


Střední je peklo Střední je peklo Jordie Bellaire

Jistěže je Buffy moje nostalgická srdcovka, nicméně nejsem si úplně jistý, jestli se mi líbí styl, jak je tu s ní naloženo. Jde o nějaký typ moderního rebootu cca 20 let po seriálovém debutu Buffy a je to na ní hodně znát. Děj je upravený do moderní podoby, kde nemusíme čekat čtyři série, než se z Willow stane lesbička, ani celou první sérii, než Buffy zjistí, kdo je, a co má dělat. Na jednu stranu je to pochopitelné a asi i dobře, na druhou stranu je to takové cizí a matoucí a výsledný dojem je "Ok, jsem Buffy a v tomhle městě není nikomu divné, že tu zabíjíme upíry, že tu pobíhají venku velcí netopýří démoni a nikdo nemá pud sebezáchovy, takže mi parta šestnáctek ze střední okamžitě a bez otázek či vysvětlení helfne a stanou se nejlepšími upířími zabijáky všech dob." No, jako výhodu alespoň beru zařazení Anyi hned na začátek, protože to je super postava. Doufám, že se postupně začnou objevovat další a zbytek příběhu, který je tak nějak zrychlený až nesmyslný, asi překousnu. Další pro mě trochu nepříjemná věc je změna charakterů postav, hlavně Willow, která je tu drsná sebevědomá kandidátka na prezidentku... ale přitom v seriálu jsem ji měl rád právě proto, že byla taková měkká a vystrašená šprtka, což mi imponovalo, škoda.

Hodně se mi líbí kresba, kterou bych u komiksové verze snesl asi i osobitější, ale alespoň poznávám známé tváře, a i když jsou často postavičky jinačí, tak sem tam si u nějakého výrazu řeknu "Páni, přesně takhle vypadala ta herečka v seriálu!" Moc nechápu nahodilé ukázky různých obálek vzadu, ale podle nich to vypadá, že se dočkáme hodně drahých dílů Buffy, a taky že potkáme velké množství postav a zápletek ze seriálu, takže na to se už teď těším. Snad to byl jen takový trošku skluz na začátku a děj se srovná do nějaké smysluplné konstantní podoby. No a snad Xander nepadne za vlast už v prvním díle! :)

18.01.2021 3 z 5


Vodní had Vodní had Tony Sandoval

Tak tohle byla krásná pohádka, která neměla s pohádkou v pravém slova smyslu moc společného. Tajemný příběh s dusivou atmosférou, kdy nám poměrně dlouho nic nedává smysl, mě bavil. Prvky surrealismu byly zřetelné a vlastně to bylo mé první přímé setkání s ním v literatuře, takže jsem byl okouzlený. Na konci mi do sebe asi ve zapadlo a dávalo i docela smysl, přesto si příběh zachoval určitou záhadnost. Pocit ze čtení je těžko popsatelný, sice to bylo krásné, ale pěkně zamotalo hlavu.

Naprosto úžasná je kresba, která je poměrně jednoduchá, ale působivá. Všemu dává korunu úprava knihy - kvalitní papír, sametová obálka, velký formát... Prostě krásná kniha na pohled i na čtení. Rozhodně ideální pro děti i dospělé (protože ji pořádně nepochopí ani jedna skupina, heh). :D

23.12.2020 5 z 5


Můj nejhorší nepřítel Můj nejhorší nepřítel Scott Snyder

Udělat z celého dílu závod o život je docela progresivní způsob, jak na jedné zápletce postavit celou knihu. Nicméně hlavní roli tu mají zejména flash-backy, které odhalují spojení Bruce a Harveyho, což je hodně zajímavé. Škoda, že nevíme víc z kyselinového deště atp.

Batman je vážně v háji ,ale tak nějak to vždy dává. To už je poměrně kánon batmanovských komiksů, který někomu imponuje, jiného štve. Já jsem spíš ta druhá skupina, a tak mě potěšilo, že aspoň párkrát na zadek dostal, a že se ukázala jeho zranitelnost skrze Alfreda.

Po akční stránce super, hon na odměnu je fajn téma a velké množství nepřátel je boží. Zejména pak ale pomstička na konci. Komiks o výcviku pro mě ale velmi nezáživný...

24.10.2020 4 z 5


Hodiny posledního soudu 1 Hodiny posledního soudu 1 Geoff Johns

Rozhodně jedno z nejlepších děl, které letos v Česku vyšlo. Opravdu důstojné a skvělé pokračování příběhu Watchmenů, které přivádí starou dobrou klasiku do moderního zpracování. Škoda, že BB Art Hodiny rozdělil na dva díly, samozřejmě čistě pro zisk, protože proč z toho udělat jednu velkou bichli, která by měla cca stejně stran jako Strážci, byla cca stejně kompozičně rozložená a byla by cca stejně drahá. Navíc by pak v knihovně vedle Strážců i dobře vypadala a vše se k sobě hodilo. Ano, proč... Protože dvoje hodiny v pevné vazbě udělají o 50 % zisku víc. Tak snad nebudeme na druhý díl čekat rok. Děj je pak navíc utnutý a ne zrovna v nejlepším a motivace pro další díl není taková.

Moc se mi líbí časoprostor, který se jednak inspiruje celkovou náladou Watchmenů, ale také nás přivádí do "starého" světa DC a setkáváme se tak s množstvím hrdinů, kteří jsou v moderní Rebirth sérii tak nějak zapomenutí. Nicméně oba světy najednou mají stejně potemnělou a dramatickou atmosféru. Zkrátka to v obou pěkně vře a otázkou je, skutečně za to může Dr. Manhattan? Autoři tak jasně pracují s myšlenkou, která tu byla tak nějak vždy - může krásný a jasný svět DC, kde je opravdu vše jednodušší a otázka morálky se rozděluje na hrdinu a padoucha, fungovat podle pravidel světa Watchmenů, kde je dobro a zlo nejasný pojem?

U postav musím hned ze začátku říct, že mě moc potěšilo rozvíjení postav ze Strážců, na které se moc prostoru nedostalo. Myslím tím hlavně Lišaje a nového Rorschacha. Nové postavy Mima a Marionety se sice zatím moc hrdinsky nepředvedly, ale i když jsou vlastně vetřelci původního kánonu, tak si myslím, že zapadají dobře a jsou opravdu zajímaví, jejich origin v sobě měl jiskru jakou měl třeba origin prvního Rorschacha... Z DC, jak již jsem psal výše, se pak příběh zaměřuje na méně známé a spíše zapomenuté hrdiny - od světových velmocí po americké hrdiny zlatého věku. Johnny Thunder, jako by byl živoucím vyobrazením výroku Sally, že budoucnost je den ode dne o chloupek temnější, ale minulost, i ve svých nejhorších chvílích, se zdá zářivější a zářivější. Přítomnost Batmana je pak spíše okrajová. Nicméně s čím si tvůrci vyhráli je kontrast postav Strážců a DC - Ozymandias x Lex, Rorschach x Batman, Mim a Marioneta x Joker. To je skvělé a je to takový nezamýšlený efekt, protože to je velmi nenucené a je jen otázkou, do jaké míry plánované, nebo zda to jen vzešlo z kontextu.

Nicméně musím říct, že mě příběh zatím úplně nenadchl na to, že jsme v polovině. Přestože u Watchmenů byl příběh hodně epizodický, co kapitola, to vyprávění jiné postavy, tak návaznost byla skvělá. V hodinách se tak trošku snaží o totéž, co kapitola, to jiné postavy a hodně flashbacků a odkazů, ale nemá to takový efekt, jako měli Wachmeni. Zkrátka Alan Moore je Alan Moore. Obrovské plus je pak, po vzoru Strážců, zachování textových příloh mezi kapitolami, které opravdu hodně obohacují děj a umožňují lepší pochopení. Budu si ale stát za tím, že nerozdělovat celou knihu na dva díly by prospělo, protože tenhle díl je sice dobrý technický start, ale nic moc k pochopení a navnadění.

04.10.2020 5 z 5


Harleen Harleen Stjepan Šejić

Harleen je jeden z nejkrásnějších komiksů, co jsem zatím četl... Ať už začnu u nádherné obálky (ne nutně té trošku přehnané plastové přebalové, ale té pod ní), kde je Harley prostě krásná, upřímná, zranitelná... Celkově je pak celá kresba úžasná, jak dichotomie v kresbách příčetné Harleen a nepříčetné Harley, tak celkové vyjádření emoci, pocitů, mimiky atd. Barvy jsou příjemné, nostalgické a kresba je působivá a příjemná, osobitá, ale nepřehnaná. Kniha je to kvalitní, zaujme a i desky jsou takové luxusní a příjemné na dotek, no... to už zní trošku perverzně. :D

Dějově je to naprosto bezkonkurenční sonda nejen do duše Harleen, která je tedy opravdu okouzlující a neuvěřitelně lidská a hodná, ale i do celého světa z jejího pohledu, a dokonce i do Arkhamu, což se v DC komiksech zase tak často nestává. Deníková forma vyprávění příběhu svědčí, je to pozvolná sonda do světa šílenství, jako sledovat povedený psychologický film. Moc pěkné je představení i dalších obyvatel Arkhamu a Gothamu, příběh Denta, pozitivně vykreslená Ivy, Croc, Joker apod. Setkání s Batmanem velmi vedlejší, celkově je odstrčený do pozadí, což je dobře, protože osobní perspektiva vyprávění Harleen tomu dává úplně jiné kouzlo než externí vypravěč, který je "nezaujatý". Musím pochválit i celkově psychologické prostředí, pojmy a vše okolo, je vidět, že to je opravdu Šejićovo veledílo. Hlavně ale co je úžasné je příčetná Harleen, která, jak už jsem psal, je prostě dokonalá, milá, laskavá... trošku mi to připomnělo komiks K zbláznění příčetná, kde se tahle část její osobnosti objevila, ale tady je to prostě masterpiece.

Nakonec zmíním ještě dodatky jako časovou osu tvorby, nákresy, ukázky dalších stripů, no snad z toho něco ještě vyjde, to by se mi líbilo. Určitě doporučuji, váhal jsem trošku kvůli ceně a celkové neoblíbenosti samostatných komiksů s Harley (hlavně rebirthy s ní moc nečtu), ale tohle byla skvělá koupě!

09.08.2020 5 z 5


Alfa a omega Alfa a omega Joe Hill (p)

Páni, tak série dočtená jedním dechem... Celý poslední díl se už od začátku nese v takovém duchu loučení a musím uznat, že závěr se mi nejen moc líbil, ale hlavně mě i hodně rozesmutnil, což je dobře, protože správný příběh by měl vzbuzovat emoce. Byla to krásná cesta, která někdy měla své mouchy a zdála se až moc protahovaná, ale ve výsledku to byl velkolepý nádherný příběh.

Na jednu stranu je mi líto, kolik postav zemřelo, na druhou stranu to příběhu dodalo váhu a jsem rád, že se aspoň zachovalo takové závěrečné složení, jaké zbylo. I když bych třeba někoho spároval jinak apod., to už je zkrátka jedno. Spousta postav vykázala parádní vývoj, ukázala se spousta pomoci a sebeobětování a i rozumu a vyspělosti. Dá se říct, že mi téměř všechny postavy budou i tak nějak chybět.

Děj je už od začátku drsný a jde se rychle na věc, ale přesto si udržel úroveň a nebyl až zbytečně sprostý, jak jsem už předtím komentoval. Sice tam bylo dost drsáren, ale to je něco jiného než házet jeden vulgarismus za druhým, což podle mě tahle série neměla nikdy zapotřebí, i když se to tam trošku množilo. Po čtvrtém díle, který byl takový mimo a po pátém "prequelovém" se šestý díl konečně vrátil do starých kolejí (kvalitnějších kolejí) a dovyprávěl nám příběh s grácií. Tak mějte rádi vrabčáky a zkuste udělat každý den aspoň jeden dobrý skutek, protože po dočtení to ve vás ještě nějakou dobu zůstane. Tohle je zářný příklad knih, co chcete honem dočíst, abyste věděli, jak to dopadne, a nakonec vám je líto, že už je to pryč a nikdy to už nebude znovu takové. :)

02.08.2020 5 z 5


Klíče království Klíče království Joe Hill (p)

(SPOILER) Abych pravdu řekl, dávám velké mínus za dvě věci - první je časový skok, který celkovému ději vůbec nesedl a ukázal hodně děr v ději (třeba poslední promluva mezi Zackem a Kinsey v Koruně stínů a první promluva zde), druhé je pak upozadění různých klíčů. Je to totiž velká škoda, ten časový skok byl podle mě takový zbytečný, v ději nic extra neudělal, až na to, že je najednou zima a obálka je bílá. U děje s klíči to pak bylo horší, celý ten námět s objevováním klíčů a jejich vlastností se scuknul na jednu stránku, kde ani pořádně nebylo vidět, co ten klíč dělá. Když si pak vezmu, že ty klíče někdo vyrobil s nějakým účelem (protože už mám rozečtené Časohrátky), tak kdo by sakra vyráběl klíč, co nechá zešílet veverky nebo kytky ve skleníku??

Úvodní kresba u zápletky s vrabci mi vůbec nesedla a doteď nechápu, co to mělo být. Taky mi přijde, že se čím dál více stupňují sprosťárny, což zpočátku působilo přirozeně, ale teď mě to tam docela obtěžuje, je toho moc...

Nicméně konec knihy vše napravil a konečně se to pořádně rozjelo. Dramatický závěr děj odkopnul k cílové čáře, a i když máme na konci hezký cliffhanger, víme, že brzy už bude celá sága finišovat. Jsem rád, že konečně na něco taky přišel Tyler, protože ta naivita postav už byla neúnosná. Jak to bude dál se zase těším, protože poslední dvě části byly skutečně nakopávací po otřesném startu tohoto dílu. :)

01.08.2020 4 z 5


Když blesk udeří dvakrát Když blesk udeří dvakrát Joshua Williamson

Flash je od ostatních hrdinů trošku jiný, protože jako jediný musí skutečně bojovat se svými dvěma identitami (ještě Superman, ale ten u nás, z rozmaru trhu, nevychází, navíc neřeší problém dvou identit a boj o čas). Identita forenzního vyšetřovatele a identita Flashe. Která je oblíbenější a častější je asi zřejmé, nicméně celý komiks se točí okolo otázky, jak s tímhle údělem naložit. A právě proto paradoxně přichází na scénu Singularita a noví tempaři. Uleví Flashovi nebo jen přitíží?

Líbí se mi, jak si nehrají na hrdiny, ale můžeme vidět velkou různorodost - hodné tempaře, zlé tempaře, zlodějíčky, tempaře, co to ani nechtějí, tempaře, co by za to dali vše... Dává to velkou diverzitu a reálnost psychologii postav. Stejně jako se pak snaží sjednotit zdroj rychlosti, snaží se i Flash sjednotit obě své identity, což je u jeho postavy obrovský pokrok.

Hlavní záporák v podobě Godspeeda a sekundární padouši jako Singularita a "velký bouřový doktůrek", potažmo malí zlodějíčci, sice nebyli kdovíjací velcí nepřátelé, ale odvedli dobrou službu, a i když vždy nadávám, že tohle fakt nejsou starty pro začínající čtenáře, tak tady to hezky fungovalo a start to byl pěkný. Super byl i náznak na Watchmeny a crossover Odznak, spokojenost. :3

12.06.2020 5 z 5