fvalek komentáře u knih
Měl jsem za to, že jde o finále a ono ne tak zcela. Příběh se začíná do jisté míry uzavírat, ale přesto tu je ještě tolik neuzavřených věcí a linek. Nositelé pokédexů se konečně setkávají a spojují, dolaďuje se jejich minulost a dosavadní příběhy a staví se konečně proti společnému nepříteli, který se také odhaluje. Líbí se mi, jak tyhle starší série pracují s tak bizarními vlastnostmi pokémonů a strategiemi jejich útoků, jako je třeba ledové tělo, ledoví kloni apod. Hodně se mi líbí příběh Green a Silvera, a že bylo načase taky ukázat něco víc o Green. Je trošku podivné sledovat docela mysteriózně komické vlastnosti legendárních pokémonů a jak se s nimi pracuje, ale asi proč ne. Je celkově pěkné, jak se zápletka dostala do jednoho centrálního bodu, kde se odehraje finále. A kdo pokémony zná, ten ví, co se může dát dál. Navíc v dalším díle Ruby a Sapphire, takže paráda. :3
Musím uznat, že přestože jde o tenké knížečky, tak moc hezky, populárně naučně, zpracovávají různá mytologická a historická témata. Vzadu jako vždy nechybí psaná naučná příloha plná fotek a obrázků. Zásadní je ale komiks, který ve vcelku krátkém rozsahu představuje hlavní příběh včetně různých detailů a zajímavostí.
Thesea a Minotaura zná asi každý, nicméně třeba i takový fanoušek mytologie jako já tu může najít něco navíc. Pro mě byla novinka třeba jeho cesta, na které udělal spoustu brutálních hrdinských skutků. Bylo to obohacující, i když úplně nevím, na základě jakých pramenů tu je čerpáno, ale je to v podstatě jedno. I kdyby to bylo originální podání báje, tak to pořád je jedna z verzí, takže proč ne. Navíc kresba je opravdu povedená, ladí s mytologickou linkou a dodává příběhu život a sympatie. Jediné takové plus mínus je ten rozsah. Umím si představit dát to nějakému dítěti přečíst na referát ve škole, protože to dá za den. Osobně by mi ale vůbec nevadilo, kdyby to bylo třeba i dvakrát třikrát delší a mám pocit, že některé události tam šly ještě rozpracovat.
Nicméně jako taková poučná jednohubka, která je zaměřená na dětského čtenáře, je to pecka, a kdyby takové komiksy byly v mém dětství, tak bych se do nich nadchnul už daleko dříve. :)
Mám s touhle verzí trošku problém, protože přestože je Enola sympatická, tak mi přijde, že tenhle komiks tak nějak nevystihuje její schopnosti a osobnost. Vlastně na ní není zhola nic Sherlockovského a nijak nevyčnívá svými schopnostmi nebo inteligencí. Působí jako úplně obyčejná holka, což je škoda, protože její dobrodružství a některé pasáže v sobě ten náboj mají. Je to samozřejmě dětská verze, a tak je zjednodušená o nějaký feminismus apod., ale je jednoduchá možná až moc, o čemž svědčí i ten naprosto kraťoučký rozsah stran.
Nicméně nějaký základní rámec vyprávění to obsáhlo, i když závěr je shrnutý tak v posledních deseti stranách. některé pasáže jsou silně zkrácené, ale celkově to funguje v nějaké své vlastní uzavřené verzi. Kresba je sice velmi dětská a taková... umělecky divoká, ale člověk si zvykne a je originální a sympatická. Líbí se mi příloha, nějaké zápisky Enoly včetně slovníku květomluvy, je to zajímavé, jen bych možná vynechal tu marihuanu... -_-
Uf, tak tohle bylo zklamání... Velké finále celé téhle krásné vesmírné odyssey, která tak dobře začala a vykreslila nádherný příběh, se vyřeší v jednom krátkém sešitě, a to tak, že hlavní záporáci skončí v podstatě na dvou až třech panelech. Velký poklad je pak ukrytý tak banálně, až oči přechází. A ne tak banálně, až je to inteligentní, ale fakt hloupě a očekávatelně. Další příběh už je jen takové zbytečné a vůbec ne nutné plácání ve vesmíru, které nemá žádný význam a v podstatě ani žádní poselství. Dokonce i ten velký tajemný příběh Monina originu je tu řečený jen absolutně mimochodem. Možná by to lépe fungovalo v jednom větším souboru, než to takhle dělit na díly s časovou mezerou, ale jako samostatná kniha je tohle finále silně neuspokojivé.
Jediná dobrá věc jsou vzpomínky na kapitána a jeho příběh celkově. Následně nádherná kvalitní kresba, která podtrhuje všechny ty krásy vesmíru. No a pak ten samotný nápad, který tedy v tomhle finále nezáří, ale celkově se mi ten svět i příběh líbí.
Knižní Duna mě nějak minula, viděl jsem pouze filmovou, a ta mě absolutně nezaujala, nedostal jsem se do toho světa, nepohcopil jsme to, nezamiloval si to, neudělal si přehled o tom světě. No a kdo to jako vždy dokázal - grafická verze!
Kresba je velice líbivá a originální, za mě rozhodně lepší než Albatrosácká "fotorománová kresba" jedna ku jedné. Paul mi v téhle podobě přijde hrozně sympatický, na rozdíl od filmového vzhledu, a celkově se mi vyobrazení toho světa či světů líbí. V tomhle za mě vždy lépe působí originalita, která pak sice může kolísat pohledem konkrétních autorů, ale tady se mi zkrátka trefili do noty. Celkově pak komiks uchopil i podstatnou část, která končí někde kolem útěku do pouště, což je pěkný startovní díl první knihy a dává předzvěst dalším super dílům, z nichž druhý se už chystá.
Co se týče děje, tak konečně došlo k nějakému průlomu a díky této grafické verzi jsem se naučil všechny ty rody, planety, postavy a specifika tohohle universa, takže za mě opravdu paráda. Můžu tak říct, že se mi Duna jako dílo začala vážně líbit a někdy se dostanu i k psané verzi a samozřejmě i dalším dílům. Děj grafické verze pak nepůsobí zkratkovitě, i když tam jsou znát určité skoky a zkrácení některých událostí, ale celkově to moc hezky funguje i pro prvočtenáře, který nečetl předlohu. takže pokud máte s Dunou tak trošku problém jako já, tak třeba tahle verze zaboduje. :)
Zase jsem se u toho hrozně seknul na pár dní... Komiksoví Simpsonovi jsou buď neskutečně obsáhlí, nebo prostě dokáží člověku dát pocit, že potřebuje pauzu i po přečtení krátké kapitoly. Ale nejspíš to nemyslím jako negativum, možná jsem se jen nedokázal pořádně začíst. Nicméně je to v podstatě jako u každého jiného dílu, soubor krátkých kapitol a různých příběhů. Je skvělé, že se zabývá i jinými postavami než Simpsonovými, a to i tak vedlejšími, jako je třeba Duffman nebo Wolfcastle. Příběhy jsou široké spektrum od zajímavých příběhu "ze života", po fantasy či superhrdinské parodie. Každý čtenář si něco najde a krátké kapitoly nabízí hezkou kompozici i pro chvilkové čtení. Zase se mi líbí vystřihovánka budovy na konci s možností složit si svůj Springfield, i když zatím knihy nestříhám, možná někdy si to nakopíruju a postavím, ale zatím je dílů málo. No a co víc říct... asi kdo Simpsonovy zná, tak nebude nijak překvapen. :)
Aldebaran měl možná své kouzlo jako počínající kniha téhle krásné série, o které doufám, že u nás jednou vyjde celá, ale i Betelgeuse má něco do sebe a je nádherná. V podstatě podle mě dosahuje kvalit prvního dílu a výborně ho rozvíjí. Navíc se věnuje osudům planety, která je téměř opakem Aldebaranu, takže otevírá nejen nové děje a postavy, ale i novou faunu a přírodní podmínky. Možná je jen škoda, že ho s Aldebaranem tak srovnává a propojuje, ale to je pro děj zkrátka důležité.
Z hlediska prostoru je Betelgeuse vážně krásná, všichni ti tvorové jsou úžasní, i když bych možná méně dělal ptáky a více i nějaké jiné typy tvorů. je škoda, že se pouštní prostředí velmi rychle scvrklo jen na džunglovitý kráter, takže tam rozmanitost nebyla taková. Co se týče lidského osídlení, tak vlastně docela stereotypně vznikly dvě frakce, z nichž jedno jsou "ti hodní" mírní vědátoři, a ti druzí jsou jacísi maskulinní survivalisté, kteří jsou automaticky považovaní za špatné. No a do toho přilétá Kim a její posádka, což je moc hezký návrat, protože Kim na to propojit dosavadní díly má. A pak už začíná takový záhadný, tajemný děj...
Je pěkné, že pokračují v problematice Mantris, i když je to trošku k vzteku, protože ta aldebaranská zůstala tajemstvím dodnes, takže nové betelgeuské jsou jen další zrnko záhady v téhle poušti tajemství. Ale přece jen se odhalila spousta věcí, od "jádra" Yummů, až po původ Mantris a jiných civilizací. tenhle díl je tak obtěžkaný velkou zápletkou, která se bude dál rozvíjet, na úkor bezstarostné krásy nového světa a zápletky malého rozsahu, jako byla na Aldebaranu. Ale stojí to za to. :)
Ze všech podobných severských integrálů mě Sága Valty nakonec potěšila asi nejméně... Kresba a kvalita knihy je skvělá, to ostatně v nakladatelství Vybíral vždy, ale ten děj byl takový zvláštní a nelíbivý.
Valgar je sice sympatická a fajn postava, ale nedokázal mě úplně dostat do takové míry, abych mu nějak srdceryvně držel palce. Jeho kompanií se pak stala jeho ex milenka, dívka Looki a sem tam nějaká příšera, válečník nebo dědouch okolo. Žádná zapamatovatelná postava, ve které by se skrývalo něco víc. V podstatě tam kolabuje už základní vykreslení světa, které je drsné a místy se snahou o zbytečnou brutalitu, místo aby tam byla aspoň nějaká krása a severská vznešenost. Bohyně krásy a lásky je zlá hadí démonka, sousední kmen má vyhladovělé kanibaly a v lese žije děsivá zmutovaná příšera. Kouzelníci jsou protivní znásilňovači a jediní spravedliví muži se stávají oběťmi nekalých žen. Asi to má své kouzlo, ale pro mě osobně to zrovna není to, co bych o tomhle mýtickém severském světě chtěl číst. Pro mě sice je drsný, ale zároveň má svoje kouzlo a důstojnost. Druhá věc je tragické zakončení, které mi tak ani nedalo kýčovitý, ale vyžadovaný happyend...
Takže bohužel je to prostě součást mého očekávání a toho, co mým rád, ale Sága Valty se mi vůbec netrefila do vkusu a byla to spíš pěkná depka. Možná bych v jiném rozpoložení kvality více ocenil, ale zatím si to nechám takhle. Jak se píše níže, není to Dufauxovo nejlepší dílo...
Joker je tak trošku příběh o nás bez nás, konkrétně myšleno - o Jokerovi bez Jokera. Osobně se objevuje až ve druhé polovině, kde víceméně přihlíží a nakonec se ukáže, že měl skrytý plán, kterým zase všechny dostal, a můžeme jet vesele dál. i když cliffhanger s lidožravými vidláky slibuje zajímavou podívanou.
Tahle série si ukousla docela velkého sousta a kromě cestování po světě se pustila do otevřená války Jokera téměř s kýmkoliv, kdo se namanul... Máme tu Bane-ženu, evropský padoušský průmysl, kanibalské Texasany, Soví tribunál a v podstatě i Gordona napojeného na Bat rodinu a z druhé strany na svého syna... A pomalejší tempo vyprávění, založené na tom, že se dlouze pátrá jen, aby Joker nakonec vždy zdrhnul, tomu vůbec nepomáhá a stává se z toho hrozná změť. je to jistě zajímavé a má to obrovský potenciál, ale člověk si říká, kdo má vlastně jaké motivace, a jestli je to celé potřeba. Navíc celé zapojení Gordona je pochybné... Je ze všech pátračů po Jokerovi zdaleka nejhorší a nejméně schopný a i po krátkém vysvětlení je k nevíře, že by si Soví tribunál najal zrovna jeho.
Nicméně nějaká pozitiva... Líbí se mi stálé odkazy na starší komiksy typu Kameňák apod., protože to vysvětluje aspoň nějaké motivace a dosavadní zážitky, které formují chování postav. taky se mi líbí potupné budování spojení a souvislostí různých padouchů a postav mezi sebou. I když to je hrozně zmatené, ale to je samozřejmě způsobené počátky příběhu a pevně věřím, že to bude mít nějaké šmrncovní vyvrcholení. Ale zatím je bohužel půlka příběhu nudná pátračka a druhá půlka řežba pěti frakcí dost o ničem. :/
Wow, tohle se rozjíždí do dalšího velikého eventu... Jelikož tu vychází jen přímo Avengers a ne žádné samostatné příběhy postav apod., tak to jsou takové výraznější dějové skoky, takže by mě nenapadlo, že se u těch Pánů zla dostaneme až takhle daleko. Ale opak je pravdou. Naopak návrat pravěkých Avengers vítám a jsem za ně moc rád.
Dění se rozděluje v podstatě do tří oblastí - Asgard, pak nějaké předměstí, a nakonec hora Avengers. Do toho přilétají Deathlokové, které jsem dosud nikde neviděl, ale přijdou mi fajn. Souboje s Pány zla byly parádní, nejvíc asi část s Thorem a Phoenix, zejména pak jejich rodinný vztah. V podstatě ale i hora Avengers dostala co proto a i tam bylo dění klíčové a zajímavé. Co mě ale baví ze všeho nejvíc jsou alternativní vesmíry, kterých tu je více, ale pobavili třeba Atlantští Avengers apod.
Všechno doplňují dva drobné příběhy - jeden o Jane Foster, ten byl do jisté míry zajímavý, ale její rozhovor sama se sebou byl takový o ničem. Je trošku příliš přeópená a jako by se autor snažil z ní udělat hlavní hrdinku... Druhý příběh byl z pravěku a dál, kde jednak Phoenix vysvětluje své příbuzenství s Thorem, ale rovnou se i snaží zajistit pro Zemi hrdiny na další tisíciletí. Líbí se mi vyvrcholení příběhu s Gaeou a vším okolo. Nebudu prozrazovat, jak to s Thorem je, ale není to, co se zdá.
No a příště finále, které by mělo být obsáhlejší, eventovější a celkově nabité akcí. Situace okolo multiversu se mi líbí, i když to je trošku vykrádačka aka "reakce" na DC eventy. Páni zla... působí nepřekonatelně, i když jsou vlastně dost obyč, tak snad se ještě trošku předvedou. No a Avengers, máte co dělat. :)
Na Žoldnéře se vždycky těším, protože je skvělá jednohubka, ale musím říct, že mu povídkový formát nesluší. Vyprávění složené z mnoha malých historek je něco nového, ale není to úplně progresivní. Nakouslo se hodně příběhů, ale co z toho, žádný nebyl nějaký světoborný a krátký formát nedal vyniknout v podstatě žádnému příběhu. Hodně často to pak působí spíš dojmem "Omg, obr, jdu ho zabít!", než aby to mělo nějaké zajímavé zápletky. Navíc se autor nechává ovlivnit nějakou pohádkovou notou, takže tam strká Alibabu apod. a možná to mělo charakter pěkného odkazu, ale vlastně to bylo spíš protivné a o ničem. Stejně jako propašované cameo mimozemšťanů... Zkrátka tenhle díl mě opravdu zklamal, a to jsem byl tak natěšený... Změna techniky je jinak viditelná, koukal jsme už u kresby a je nádherná, ale ani ta původní nebyla nijak špatná, takže tam je mi změna v podstatě jedno. příště se ale těším na soustavný příběh, prosím! :D
Čert vem Endeavora, který je stejně jen chvilku na začátku, ale to ve škole to má zase grády! Ne... Endeavor si samozřejmě zaslouží svou kapitolu, ať už svým hrdinským chováním a mocí, tak uvědoměním si svých chyb a napravováním vztahu s rodinou. Popravdě mi je docela sympatický. No ale co škola... Po dlouhé době se tam taky děje něco zajímavého a začínají souboje čtyři na čtyři v průmyslové zóně, kde se stanou opravdu zajímavé věci. Ostatně už první dva souboje jsou super podívaná. Vrací se i Shinso, který mi nebyl a ani nadále není sympatický, ale má zajímavý příběh. na jednu stranu napínavé souboje, jsou vlastně v mnoha případech docela vtipné. Třeba pobožná Shiozaki tam dělá pořád nějaké srandy. Navíc je hodně zajímavá celá třída 1-B, kterou jsme tak jako lehce naťukli během dosavadního příběhu, ale nikdy se jim moc nevěnujeme. Takže jsem zvědavý na jejich schopnosti a využití. Těším se na další díl! :3
Uf, tohle pro mě bylo docela utrpení, protože přestože obdivuji spojení se soudcem Dreddem, příběh, kresbu a vše, tak toho rozhodně nejsem fanouškem. Samotného Dredda jsem nikdy nečetl a ani nebudu, protože se mi jeho téma příliš nelíbí a možná ani celý ten subžánr nějaké podivné budoucnosti. Kresba v jeho stylu mi bohužel taky vůbec nesedla, hlavně pak k Batmanovi. Celé to bylo takové předrsnělé a brutální, což není můj šálek kávy, přestože chápu, proč to má někdo rád.
No a samotný příběh... Ten docela trefně střídá prostředí Gothamu a Megacity. Zajímavě zakomponovává batmanovské záporáky, přestože se ne vždy chovají jako z Batmana, ale spíš jsou hodně přizpůsobení, ani v tomhle ději fungovali a byli ještě brutálnější, aby do něj zapadli. Pro mě osobně byli zajímavější asi záporáci z Dredda, protože Mortis, Oheň, Strach a Smrt jsou docela originální nápad a jsou opravdu nechutně děsiví. V celém díle dost kolísá kresba, některé kapitoly jsou docela ucházející, jiné jsou takový ten staromilský zmatený styl... Ale koukal jsem hlavně na děj samotný a zaujal mě nejvíc asi poslední příběh, kde se Hedónisté chystají zavřít do megasféry. To bylo takové zajímavé a ten konec byl dost masakr, ale raději mlčím.
No, nebude to jeden z mých oblíbených dílů Legend, ale někdy se to prostě musí přetrpět. Osobně nemám rád všechno to násilí, zbraně, motorky, drsoně, takže se to muselo nutně projevit. Nicméně ta kvalita tam je a nemůžu říct cokoliv špatného jen proto, že to není moje topka. Ale příště už prosím zase něco klasického DC. :D
Mangy z reálného prostředí mají tendenci být nudné a zpočátku jsem trošku pendloval na tom, jestli mě to vůbec baví nebo ne, ale dopadlo to moc dobře. Děj začíná trošku zmateně setkáním po letech, ale na konci to do sebe zapadne. Zbytek knihy je víceméně z doby před šesti lety, kdy se mladý Šója setkává s novou spolužačkou Nišimijou, která je hluchá. Přestože to zní jako nějaká romantika nebo budoucí zaslíbené duo, tak je to poměrně drsná manga týkající se šikany a tak trochu klukovské blbosti. Osobně mě to hrozně naštvalo a měl jsem ze čtení různí pocity, protože šikanu nesnáším a ještě na hluché holce. Šója se v mých očích velmi rychle stal antihrdinou ne-li záporákem a nesnášel jsem ho. V knize je hezky vidět, jak lehké nechápání něčího stavu a pošťuchování může přerůst v konstantní ubližování, škodu za 340 tisíc nebo fyzické útoky. Popravdě je to asi o tom se do té situace vžít a pak postupně Šójovi odpustit, ale já jsem byl rád, jak s emu to vše vrátilo a ještě jsem ho na milost nevzal. Uvidíme v dalších dílech. :)
Pokračování Sakamota je zatím první díl přes kopírák - náhodní vrazi se chodí konfrontovat se Sakamotem a jeho novými pomocníky, ale vždy to dopadne tak nějak specificky. Musím ocenit, že ale mají takovou zvláštní úctu, a když prohrají, tak víceméně dobrovolně odejdou a ještě Sakamota obdivují. První vrah na pouti mě zase tolik nezaujal, ale pár Drsoně a Obiguro, kteří jsou tak nějak zvláštně zábavně zvrhlí.
Sakamoto jako postava je takový mix naprosto nudného nezajímavého týpka a skrytě zajímavé postavy. Rozhodně mě zajímá jeho minulost, ale aktuální doba nic extra, přestože scénka v obchoďáku byla vtipná. Konečně začíná trošku mluvit, což ději jedině prospívá. Shin a Lu jsou docela nosné duo, raději mám ale Lu. Shin v tomto díle tolik nevyužíval empatii a taky to ději nijak neuškodilo. Objevuje se postava Naguma, který bude asi velké eso, ale je opravdu milý, tak čekám, co z něj vypadne. Zbytek postav zatím konstantní.
Začínáme se pomalu dostávat na kloub odměny za pana Sakamota, ale ještě je to stále příliš čerstvá zápletka na to, aby se něco vědělo. Takže to ve mně vzbuzuje zvědavost. Jak říkají samy postavy - zabiják, co vraždí zabijáky není nic nového, ale tuším, že v tomhle příběhu to bude velmi zajímavě zpracováno! :3
Tohle je v podstatě jeden z takových těch těžko uchopitelných příběhů, který začne dávat smysl opravdu až během čtení. Dlouho mě tak odrazovala šílená obálka a ani anotace mě rovna nepřesvědčovala. Nicméně výsledek byl docela zajímavý a upoutal mě. Ďáblové jsou originální téma, zejména pak jejich různé druhy a schopnosti. No a Dendži je sympatická postava a jeho spojení s Počitou je docela hezké. První díl byl spíš o tom se ukázat a trošku vše představit, ale doufám, že časem to nebude jen o tom, že Dedži je další vyvolený, který dokáže porazit všechno a všechny. Zatím mě baví, jak má takový ubohý lidský život, který se naprosto obrátí, když se stane ďáblem. Rád zjistím o tomhle světě víc! :)
Povídku jsem dostal jako dárek, protože jsem měsíce mluvil o tom, jak si ji chci pořídit, ale odrazovala mě cena. Původně jsem očekával mnohem menší formát. Reálně je to tak obrovská kniha, že větší jsem snad ještě neviděl, což tu cenu poměrně dobře vysvětluje a naplňuje. Slovenské vydání je prostě jen detail způsobený tím, že v češtině tyto povídky nevyšly a vím i o německém překladu, ale to pro mě nebylo zrovna východisko. Ale jsem z generace, co slovensky umí téměř plynule, takže prečo nie...
Co se týče obsahu, tam je jazyk zcela vedlejší, protože povídka se obsahově neliší a v podstatě ani překladem hlavní terminologie a jmen (Blyskáč apod., ale člověk se rychle chytne). Povídku znám z klasické knihy, takže jsem se mohl volně kochat kresbou, která je skvělá. Samozřejmě jde o autorskou kresbu, kdy ilustrátor vyobrazuje svou subjektivní představu příběhu, takže nemusí sednout úplně každému, ale osobně jsem v tohle oblasti velmi otevřený. Rozhodně mě oslovila kresba Geralta, která je poměrně věrná všemožným vyobrazením, i když trošku starší. Yennefer podle mě postrádala trošku přísnosti a charismatu, ale vynahradily to detaily postavy a magie. Celkově jde o velmi zajímavý styl kresby a k příběhu se hodí. Každý díl by měl ilustrovat jiný kreslíř, takže jde skutečně o autorské pojetí. Kompozičně je pak povídka rozdělena na odstavce tak, aby každá zajímavost měla svou kresbu, a aby se nějak naplnil obsah, takže ilustrací nakonec vměstnali vážně hodně, i když třeba tři muži stojící u džbánku asi není zrovna terno.
Je zajímavý nápad vydávat takto ilustrované povídky jednotlivě, určitě v tom vidím význam a nejen pitvání knihy pro více peněz. Je to krásné, vydání je honosné a pro sběratele a milovníky Zaklínače must have. Snad vyjdou i další povídky a snad někdy seženu i ty zbylé. :)
Ty jo, tak tohle je taková hodně transcendentální teen drama kniha, která pro mě osobně ale byla spíš taková nudnější a ne tolik zajímavá. Zápletka s autonehodou Wendy a bratrů je sice dost originální, ale celé to následné psychické zhroucení a mísení černobílého a barevného světa za tím naším je trošku klišé a vlastně to nebylo tak dobře pojaté, protože sice se to snaží hrát na tu notu, že nevíme, co je pravda, ale poměrně krátce po začátku čtení člověku dojde, že to je spíš její forma smíření se s realitou, než něco víc. Osobní vztahy a styk Wendy s rodinou a spolužáky jsou pak na úkor dvojího světa dost povrchně a odbytě udělané. Závěr by si zasloužil ještě tak dvě tři strany. Ale jinak využití Země Nezemě považuju za fajn rozhodnutí, ale pro mě osobně kniha nemá takovou hloubku, protože jednak s takovou situací nemám zkušenosti, ale asi bych to řešil úplně jinak... i když něco na tom je.
Tohle byla taková sranda! nejsem úplně fanda nudných společenských mang, které mapují něčí život a sociální vztahy. Jsem spíš na fantasy, sci-fi a různá kouzla a příšery. A tady je největší příšerou s prominutím mladistvá vagína. Holky se dostaly do věku, kdy začínají řešit puberťácké věci a asi nelze říct, že by ty naivní rozhovory nějak odrážely reálnou pubertu, ale takhle ve čtenářské verzi je to vtipné. Je škoda, že hlavní roli schytala možná ta nejnudnější z pětice dívek, ale zase jí po prvním díle ještě nesmíme křivdit. Rozmanitost čtenářské skupiny je skvělá a každá holka tam má svoje. Co mě zaujalo jsou některé směšné, trapné, ale vlastně hrozně vtipné dialogy, monology, myšlenky nebo jen představy. Třeba jak se tam hroutí, když vidí penis apod. Úplně nevím, kolik dílů tahle manga má, ale doufám, že zase tolik ne a je uzavřená, protože bych rád nějaké hlubší rozuzlení dříve než za třicet dílů. Ale potenciál to má pěkný! :)
Hodně jsem se bál, že tahle série bude moc drsná, něco jako Godzilla nebo prostě taková jako army, ale opak je pravdou. Hlavní postava Kafky sice není zase tak sympatická, jak by možná mohla být, pro mě osobně to asi dělá to jeho kouření a takový ten syndrom zoufalého třicátníka, kterému něco uteklo, ale nakonec si na něj člověk zvykne. Jeho práce je pak veskrze zajímavá a je vtipné, že jde zase o svět, kde se města demolují na denní bázi a nikomu to finančně zase tolik nevadí. Klasické Japonsko. Celková pointa s tím, že Kafka si přeje být v elitním týmu boje proti monstrům je docela ohraná, očekávaná a asi bych jinou ani nečekal. Alespoň ji obohacuje ten faktor "kaidžu", který sice sám o sobě taky není nic tolik originálního, ale výhodou je, že se na příšeru mění tak trošku dle potřeby a nemá tu podobu permanentně. Otevírá to možnost dát mu různé schopnosti a specifika a vyvíjet jeho postavu, takže to je paráda. V podstatě to tak vůbec není můj žánr a nevěřil bych, že mě to zaujme, ale přečetl jsem to jedním dechem a bavil se. Už mi jede druhý díl a nemůžu se dočkat. :)