fvalek komentáře u knih
Tahle manga série je prostě taková zvláštní... Rimuru, zdá se, nemá žádného přirozeného nepřítele, a když už pro něj někdo vypadá nebezpečně, tak se hned skamarádí nebo uzavřou spojenectví... Neříkám, že se tam musí bojovat a neustále s někým zápasit, ale v podstatě jsme od počátku neviděli žádný střet nebo nějakou akci. Válku s těmi... prasátky orky nepočítám, protože ta skončila přesně tím lusknutím prstu, o kterém mluvím. A je to trošku škoda, protože nemůžu říct, že by sérii docházel dech, ale zatím se celý děj odvíjí jen od poznávání okolí a nových postav, kterých začíná být spousta, ale nějak tam chybí to něco víc. Boj, nebezpečí, ohrožení, strategie nebo čistě jen soupeření. A říkám si, jak dlouho to takhle ještě vydrží při stejné kvalitě... Nicméně se to stále drží a je to ještě zajímavé. Možná bych vynechal některé detaily jako opírání prsou o sliz apod., ale to asi patří mezi ty asijské kýče, které jsou pro mangu typické. Jinak tedy konkrétně tento díl trošku pomalejší tempo a hodně povídání o budoucnosti - uvidíme, co dál.
Výborně rozjetá série, která je vtipná, zajímavě špionážní, ale hlavně rodinná a úplně na pohodu. Nástup do školy je trošku přehnaný, ale to prostě k tomuhle stylu patří. Díl se celkově více zaměřuje na Anyu, která má jasné úkoly, ale ještě víc ji trápí skryté mise, které díky telepatii vyslechne. Má to chudák holka těžké, ale začíná se z ní rýsovat super postava. Původně se zdála spíš dost submisivní, ale ta rána velmi příjemně překvapila. Yor hra na maminku taky sluší. No a Loid zcela klasicky pendluje mezi misemi a snahou o to hrát si na rodinu. Je ale roztomilé, jak se mu to pomalu dostává pod kůži. Přestože to je pak velká akce už od samotného začátku, tak narůstající peripetie ve škole či s Yořiným bratrem dělají velmi dobrý efekt a těším se na pokračování! :)
Příběh z minulosti je zase trošku zajížďka od stálé rozjeté zápletky, která už začíná být tak táhlá, že v podstatě ani nevím, o čem byla a je... Nicméně je to zajímavý a pro budoucí děj asi nutný příběh. Chvilku mi trvalo se jen podle jmen zorientovat o kom a z jakého období to vlastně je, ale člověk se rychle dostane do obrazu. Godžó a Getó jsou zajímavé postavy, možná trošku všemocné, ale jde jim to spolu a zápletka s ochranou specifické dívenky je správně akční a zajímavá. Trošku to zase nabourává rozdělení na dva díly, ale při rychlosti vycházení to je v pořádku. Takže v podstatě standardní díl, který možná zavádí svými flash-backy, ale co si budem, v přítomnosti se toho aktuálně zase tolik neděje...
Jedním slovem neuvěřitelné... Josef Vybíral opět nezklamal a vydal další pecku, přičemž Dufaux předvádí své životní dílo a Delabyho kresba je neuvěřitelná. Obrovská kvalitní kniha se skvělým příběhem, nádhernou kresbou a ještě ke všemu velmi poučná a plná různých vysvětlivek a poznámek k historickému kontextu. Už první díl byl parádní a druhý díl v tom směle pokračuje.
Co se týče děje, tak dění v Římě je skvělé a osobně doufám, že co nejvíc historicky přesné. Intrikánku Agrippinu nahradila nová ženuška, která možná není o moc horší, asi jsem čekal její větší vliv, ale má tam určitě machinace. Nevím, jestli to je jen nějaký metafora, že se tam pořád objevuje jako démonka, nebo se rozjíždí nějaká mytlogická linka, ale je to zajímavé... Líbí se mi taky, že je navázáno na předchozí díl a hodně se stále diskutuje Britannicus. Nero zatím nepůsobí nějak příšerně, ale pomalu se formuje jeho zkažená osobnost. Co se týče Mureny, tak ten mě trošku zklamal v tomhle díle, přičemž jeho postava je jako na houpačce... Hodný a čestný, pak udělá hrozné věci, pak je za hrdinu, pak zase špatný... Malá odbočka v Galii byla pěkná a těším se, co tam udělá ta zjizvená slečna, ale byl jsem rád, že jsme skončili opět v Římě, a to při té nejhorší události aktuální doby. A kdo za to může? Jistě křesťani...
Trošku jsem se bál, aby to nebyl konec, protože na konci je hezký doslova, který začíná slovy "tak jsme na konci našeho putování", ale reklamuje se další svazek, takže jsem rád. Všiml jsem si, že hřbety skládají nějaký obrázek, tak jsem i celkem zvědavý, kolik jich dohromady bude, jestli tam nějaká kresba bude nebo jde jen o ladící barvy. Je to jeden z takových těch komiksů, který je složitý a necháte si ho nakonec, ale pak jsme po přečtení hrozně rádi a nadšení. Tak už aby byl další díl, snad nebude zase tříletá pauza... :D
Blížíme se do finále a je to hodně poznat, přesto se děj věnuje hodně rozličným věcem. Ale musím uznat, že mi to vůbec nevadí. Souboje trenérů stadionů byly zajímavé a někdy musím uznat, že opravdu inteligentní. Třeba souboj Mortyho se Surgem nebo Bugsyho se Sabrinou, kdy se opravdu hrálo na strategii a hned jsem si vybavoval, jaké všechny útoky měli tihle pokémoni na gameboyi a jaké strategie jsem využíval já. Konečně se začíná i formovat nějak ten herní svět, kdy se konečně i v komiksu hraje na efektivitu typů, speciální útoky, kondice apod.
Jediné, co mě stále zaráží a negativně ovlivňuje, je to hraní si na to, jak je všechno nové. Steelix je dosud neobjevený a nepojmenovaný druh? Nikdo ho nikdy neviděl, nezkoumal, objevil se zčistajasna? To ti lidé do toho světa nějak spadli v posledních dvou letech, nebo jak je možné, že se o pokémonech, kteří by s lidmi měli žít odnepaměti, ví naprosté prd? A Jasmine ho natře bahnem, aby vypadal jako onix a lidé na něj nezírali, to bylo fakt... hloupé... :D
Nicméně zbytek vážně ve vší úctě a pozitivitě ujde. Zápasy trenérů stadionů bezva, souboj Crystal a Golda s rakeťáky super, muž s maskou taky nezklamal. Opravdu se těším na další díl, který vypadá velice akčně a konečně se dočkáme i pořádného střetu legend.
Druhý díl pokračuje za prvním a konečně se rozjíždí ona tížená romance, která je miloučká, krásná, sladká a nemá téměř žádné problémy. Na jednu stranu to může působit nudně a nedynamicky, na druhou stranu proč ne. Proč by něco nemohlo být lehké, šťastné, příjemné a bez problémů? Konkrétně tady tedy absenci zvratů, krizí a peripetií oceňuji.
Co se mi bohužel příliš nelíbilo je styl písma, který mi byl šíleně protivný a četl se mi těžce a nepříjemně. je sice trošku žádané, aby to působilo jako deník, případně naprosto přirozený a zbytečně neupravovaný rukopis autorky, ale nevím, proč je každé písmenko jinak velké a vypadá to jak písmo osmiletého... Zbytek knihy je ale moc fajn a musím uznat, že tomuhle vztahu fandím. Viděl jsem seriál, který je trošku dopředu, takže už se mi tam rýsují nějaké budoucí problémy, hlavně co se týče Charlieho a jeho širokých velkých svetrů apod., ale tenhle komiksový díl je stále ještě příjemně se rozjíždějící začátek. Líbil se mi i bonusový komiks na konci a docela oceňuji i profily postav, kde je vidět, že autorka řeší opravdu důležité srdcové věci, jako třeba kolej z Bradavic, to beru! :)
Tohle je takový jednoduchý příběh, ať už kresbou, rozsahem nebo i docela jednoduchým dějem, ale dokáže potěšit a dá se tam najít pár zajímavých prvků. Celkově svět v mlze působí originálně a zajímavě. Příšery, které pak z mlhy lezou, jsou spíš stigmatizované, než že by skutečně byly nějak zlé a příšerné. Dva národy, z nich jeden je tak nějak lidský, druhý zase tak nějak ještěří, jsou taky zajímavé a zejména boje mezi nimi. Kouzelné kameny, božstva a jiné fantasy prvky z toho dělají docela pěkné fantasy. A pak už je to docela klasika. Gerta se spřátelí s protivníkem a je to naštěstí opravdu jen přátelství, jinak by to byla nekonečná první verze Romea a Julie na milion způsobů. Poměrně zajímavá je mytologie, která je i na tak krátkém rozsahu dost dobře vysvětlená a brzy se ukáže velmi podstatnou. Finální zvrat v podobě orákula a jeho záměrů byl fakt pěkně vymyšlený... No a samotná konec byl fajn. Zbýval mi jen malý kousíček, a přesto toho bylo nutné tolik dořešit, ale zvládli to skvěle! :)
Tohle je srdceryvné loučení s krásnou mangou, která je možná v pozitivním slova smyslu jen na dvacet dílů, takže má jasné zakončení a není zbytečně roztáhlá, ale vlastně nám vytvořila krásný rozsáhlý epos o téhle nekončící partě děcek. Během celé série jsme se setkali s přátelstvím ,dobrodružstvím, strachem, smrtí, životem a všechno to vrcholí právě v tomhle svazku...
Začínáme tam, kde jsme skončili, a to dokončením vzpoury, která se možná vyřeší až příliš rychle a příliš sama. Čekal jsem, že Ratley se nevzdá tak snadno, stejně tak démoni, ale co už. Dění v hlavním městě a příběh Muziky byl fajn a docela jí to přeju a nevadí mi, že okolo není zbytečná dramatizace. Shledání Emmy a malých dětí, které nechala na farmě, nebylo tak citově náročné, jak jsme čekal, protože jsem je během čtení jaksi zapomněl. No a to je bohužel ze světa démonů v podstatě vše, takže hlavní vyvrcholení bylo spíš v předposledním díle a tohle už je takový urychlený závěr, a je na čase dostát slibu a jít do světa lidí. Tomu se věnuje zhruba druhá polovina knihy, která je hodně zajímavá, ale bohužel ne tolik řešená. Vidíme lidský svět podobný našemu, přesto tolik jiný a hodně jinak vyvinutý. Autor do něj promítl své obavy a možné katastrofické vývoje dnešních hrozících událostí jako covid, války, živelné pohromy, hladomor apod. Nicméně pořád je to pro děti spíš pozitivní. Co se děje s Emmou není tak překvapivé, a i když to má být takové jako wtf, kdo by to čekal, tak to očekávatelné bylo a dost. Nebyl by to ale závěr, kdyby se to ale trošku kýčovitě nevyřešilo, že...
Kdyby to nebyl poslední díl a uzavření skvělé série, tak bych možná nějakou tu hvězdičku ubral za ta klišé a nutnost všechno strašně rychle vyřešit bez zbytečných zápletek navíc, což takhle rozjetému a bohatě vystavěnému příběhu uškodilo, ale tím, že to je konec jedné velké srdcovky, tak nemůžu jinak než být přehnaně pozitivní. Je to velká škoda. Nemám sice rád mangy, co se táhnou na 60 dílů a dál, ale klidně bych tady snesl nějaké další příběhy nebo nějaké sequely apod. Ale zkrátka všechno jednou musí skončit. :)
Já jako nevím... Ona i originální divadelní hra je taková zkratkovitá a kusá, ale tohle bylo šílené. Kdybych neznal psanou verzi, asi bych se vůbec nechytal. Dialogy jsou tak zvláštně převzaté, že někdy vůbec nedávají smysl a nevypovídají o tom, co se děje, nebo co postavy chtějí vyjádřit. Je sice jedna věc chtít přiblížit klasiku i čtenářům komiksu a nečtenářům klasiky, ale tohle nedělá úplně nejlepší službu ani dojem.
Ona už bohužel ani samotná kresba není moc hezká. Originální a autorská jistě, ale mně osobně nesedla a v nějakém celkovém srovnání různých komiksů byla dost slabá a nehodila se podle mě k tématu. R.U.R. je podle mě právě o nějakém kontrastu techniky a člověka, tepla a chladu, citů a střízlivosti, a to tahle kresba vůbec nepodtrhla a nepodpořila. Někdy byla barevnost tak přehnaná, že to šlo pomalu už do nějaké psychedelie než sci-fi. Infantilnost postav z toho udělala téměř opravdu až komiks pro děti, přestože zrovna adaptace Čapka by měla být zcela univerzální.
No a pak prostě ten zkratkovitý nicneříkající děj. První dějství je opravdu jen takové wtf "Vezmeš si mě?" - "Ne" - *Deset let od svatby později*. Pak vzpoura robotů, která není zase tak dobře vysvětlená a podložená, jak by měla. Následně dokončení převratu a snaha o novou výrobu v posledním dějství, kdy není nijak pochopitelné, co vlastně po Alquistovi chtějí, a proč to má umět, neumí apod. Finální scéna mezi objevem lásky robotů je tak příšerně odfláklá, že to doslova ničí celé vyznění originálu. Bonusy jsou taky trošku na nic - místo aby tam bylo něco k Čapkovi nebo nadčasovosti díla, tak je tam příšerný skicář... Bohužel zklamání...
Hezké zakončení slušně rozjetého příběhu, i když původní zápletka trošku vyběhla ve vší té nostalgii u starého Kravena a jeho poučování Petera o tom, jaké to je být tím či tamtím. Teror v parku pokračuje, ale už jen okrajově, hlavní je totiž příběh Lizarda, který se do parku snaží dostat. A s ním i jedno nečekané přátelství a pak ne tak nečekaný Vermin. Kravenovy pohnutky mi jsou i po dočtení pořád tak trošku záhadou, stejně tak proč nakonec vždycky změní názor. Nebo spíš, proč tvrdě prosazuje svůj názor, když se mu pak stačí v podstatě jen kouknout na Petera a celé to změní... Ale co už. Celkově mi postava Kravena byla sympatická a jeho finále bylo srdceryvné, částečně ale tak trošku zresetované, ale víc prozrazovat nebudu. Komplot na lovce stejně jako na lovené byl originální, i když ne tak nečekaný. Do jisté míry jsem rád, že Štvanice skončila po dvou dílech a netáhne se díle, protože jsou na seznamu důležitější věci, třeba ten stonožkový hnusák, který se neustále jen náznakově ukazuje a mizí...
Wow, tak tohle byla vážně ohavnost. Nevím, co se to s Hulkem děje, ale tahle nová pekelně magická zombie verze se mi moc líbí. Mnohem víc, než Hulka zasazovat do vojenského prostředí. Celková zápletka s peklem, zásvětím a gammou, která překračuje lidské chápání a je tak nějak transcendentální, je naprosto skvělá a zajímavá. Více Hulků, ať už různí hostitelé nebo jen více Hulkových osobností, znamená více zábavy. Děsivé zvrácené souboje ve vojenských laboratořích, snědená srdce nebo jen ohyzdné hulko-harpyje... Já se prostě nestačím divit. Sice se v tomhle příběhu špatně orientuje, nebo alespoň já pořád tak nějak nevím, která bije, ale je to prožitek. Jen bych možná vzhledem k dosavadnímu "nevydávání" Hulka udělal nějaký rychlý přehled postav a existujících Hulků, protože v tom se vážně ztrácím... Ale je to čtvrtý z patnácti dílů, tak to ještě nabere spád i rozuzlení, těším se! :)
Nebudeme si hrát na to, že Zaklínač nemá nic společného s pohádkami, ať už pohádkovými syžety a motivy v povídkách, kdy Renfri je v podstatě Sněhurka, stejně pak malá mořská víla aj., dál pak celý úkol Bylo nebylo ve hře... Nicméně tady je to trošku neumětelsky vecpaná pohádka o Červené Karkulce, možná až moc doslovně a málo náznakově a celkově to působí spíš jako nějaká parodie než vážný příběh Zaklínače. Moc tomu nepomáhá kresba, která je taková jako lehce komická a hodně teen. Stejně tak role Marigolda, který je možná zase až příliš free a rádoby vtipný.
Nicméně příběh jako takový špatný není. Řádění vlkodlaka zní fajn, zlé sestry, které koupily město taky v pořádku. Jsou to elfky a nikomu to nevadí, takže předpokládám, že příběh se odehrává někdy dlouho před knihami, kdy ještě nebyl rasismus tak vyhrocený. Nepříjemnou část s Karkulkou a babičkou přejdeme. No a pak je tam vlastně po celou dobu záhada, kdo si vlkodlaka najal, co vlkodlak vlastně chce apod. Bylo tam i pár překvapivých prvků a v podstatě celé to řešení bylo dost originální a nečekal jsem takové vyvrcholení, stejně tak hlavní "záporák" je dost překvapení. Vadí mi ale dva momenty - jedním je zapojení postav jménem Grimm, což mi přijde jako ne úplně vhodná a zajímavá kombinace zrovna se Zaklínačem, druhá je pak romantická nebo možná až sexuální scéna mezi Geraltem a čarodějnicí, která tam působí nacpaná prostě jen aby to zase došlo pověsti, že Geralt obtáhne kdekoho, ale vlastně to nemělo žádné odůvodnění, chemii, smysl a ani efekt na čtenáře. Škoda takových klišé.
V kontextu celé série spíš slabší příběh, možná přímý opak Blednoucích vzpomínek, což se zdá jako něco pozitivního, ale zase tak pozitivní to nebylo. Kdo hledá opravdového Geralta a esenci Zaklínače, ten bude hledat marně, nicméně kdo má zaklínačský absťák jako já, ten se spokojí a možná i potěší. :)
Celkově si myslím, že po pěti dílech už můžu říct, že originální My Hero Academia je mnohem lepší, nebo alespoň pro mě lepší a zajímavější. Občanská hlídka je v něčem taková... dospělejší a zároveň nudnější. Chybí tomu veškeré nadšení a i nějaký větší spád. Obzvláště absence mistra je v tomhle díle hodně znát. No a hudební festival... super, ale co s ním. Raději bych viděl víc akce a nějaké souvislé, detektivní práce, nejen epizodní záporáčky. Koiči sice objevuje nové schopnosti, ale je to jen malinký detail v celkovém dost nanicovatém ději mrskajícím se v pěveckých číslech Pop a epizodní návštěvě Fat Guma. Navíc se propadám do nějaké časové neukotvenosti, protože jsem myslel, že Občanská hlídka jde trošku ruku v ruce s MHA, alespoň v těch prvních kapitolách, ale evidentně se odehrává nějak výrazně před, protože Eraser Head diskutuje o tom, že ho Midnight chce zlanařit na práci učitele apod. Tak bych možná ocenil nějaké přímé propojení nebo alespoň časovou osu srovnáníá s MHA, jen tak pro zajímavost. Ale jinak to byl standardně dobrý díl, spíše ve znamení lepší než nic než něco super, ale co už. :)
Očekával jsem, že festivalová část bude výrazně nudnější než dosavadní akčnější dějové linky, ale ono to překvapivě funguje. Navíc po dlouhé superhrdinské praxi a zásadním případu s Overhaulem je potřeba vrátit se zase do školky a dát si chvilku pauzu.
A takový hlavní záporák tohohle čísla, Gentle Criminal, sice není žádná hvězda zločinu, ale byl zajímavý, a dokonce bych řekl že sympatický. Jeho vztah s La Bravou byl roztomilý a hezký, takže to udělalo trošku jiný než záporácký dojem, ale příjemný. Samotný festival sice dějově chudší a o ničem, pořádně se neukázalo ani číslo 1-A natož jiných tříd, ale ono asi nebylo zrovna moc co ukazovat.
Co je ale nejdůležitější je finále tohoto dílu, a to velký návrat nómu, na což se těším hlavně v dalším díle, protože to vypadá na pořádnou řežbu. Endeavor je taková nejistá jednička, Hawk zase vypadá spíš arogantně a sebevědomě než mocně... Takže velké překvapení a hezký úvod do dalších kapitol.
Tak tady se pokračuje v drsné jízdě. Úvodní kapitola je zvláštně kreslená, hodně tmavá a děsivá, následně se kresba ustálí na klasické, ale líbí se mi tohle zvláštní střídání stylů, proč by ne. Celkově se pak díl nese dost ve vraždění a monstrech a ukazuje, že se toho rozhodně nebojí a ukáže nám v kreslené verzi úplně.
Postava Gutse mě celkem štve. Nemám příliš rád antihrdiny a on je takový... no ne zrovna přátelský typ. Cítím z něj nějaké pozitivní vibrace, ale zatím se mu je daří skrývat pod arogancí a nezájmem o kohokoliv kromě sebe. Naopak mě stále baví postava elfíka, který to dokonce vezme do vlastních rukou a je to moc bezva postava. Ostatní postavy včetně démonů jsou zatím stále ještě na vedlejší koleji, ale jsou pořádně nechutní a nebojí se páchat zlo. Snad se brzy dozvíme jasnější informace o jejich uspořádání, cílech apod.
Berserk není zrovna má nejoblíbenější manga, ale určitě bych chtěl s četnou pokračovat, protože je to sice drsné, temné a brutální, ale je to pořád dost zajímavý fantasy svět a je pro mě důležité odhalit jeho mechanismy. Takže... Někdy příště trojka. :)
Nová aréna ala Londýn je skvělá, stejně tak souboj mezi lidskou spodinou Jackem a jasným sluncem Héraklem. Je vidět, že se lidé dokáží bohům v klasické rovině boje dost snadno vyrovnat a rozdíl hrají spíš božské schopnosti a výhody plynoucí ze spojení s valkýrami. Bohužel boj je v tomto díle dost minimální a naopak převažují příběhy z osobního života. Héraklés měl zajímavý život, ale asi bych ho neroztahoval na tolik kapitol. Naopak Jack mohl mít klidně delší origin, protože je zajímavý a trošku šílený.
Celkově se mi podoba obou hrdinů líbí - Jack je elegán a má skvělou vnitřní schopnost, do toho ještě tašku od valkýr. Jeho postava je inteligentní, vychytralá a má vždy nějaké eso v rukávu. Hérakles je dobro samo a má za sebou neuvěřitelnou cestu. Jeho schopnosti jsou zajímavé, ale víc mě zaujala jeho nevýhoda spojená s tetováním, protože je to originální.
No a samotný souboj tedy velmi dobrý, vše jede v zajetých dynamických kolejích, ale stále se objevují originální prvky a nápady, takže pozornost mi zůstává. Do toho se už lehce poznáváme s božskými postavami, jejichž boj teprve přijde, což vytváří hezké pozadí. Bezva. :)
Finále souboje mezi Kojirem a Poseidonem tak nějak uplyne a sice pro mě není nějak extra bombové, ale je to pěkné. Zrovna u Kojira asi od začátku nechápu, proč je tak dobrý, tedy i přes vysvětlení, mi to na tuhle postavu nějak nesedí. Ale proti gustu... Co je na tomhle díle ale mnohem důležitější je začátek souboje Hérakla a Jacka. Líbí se mi kontrast mezi oběma postavami - hrdina, ve všem čestný a veskrze dobrý, proti vrahovi a tak trošku magorovi. Přesto je mi Jack mnohem sympatičtější... Možná už jen proto, že je to outsider, zatím od Hérakla se vítězství čeká.
Je dobré, že kromě samotných soubojů, které jsou sice nejdůležitější, ale nevystačí na celou zápletku, se objevují i rozhovory mezi postavami, plánování, a dokonce se ukazují i různá pouta mezi postavami, přátelství apod. Sice je to trošku šílená manga hrající hodně na prudký spád, ale je tam velký potenciál. Takže hurá na další. :)
Modré Crwi se celkem straním, protože bych asi raději jednu pěknou knihu s celým příběhem, než nutnost kupovat si předplatné a jednotlivé tenoučké díly, ale Dolores mě nalákala svým vizuálem a tématem. No a nezklamala!
Celý svět se nese tak trošku mezi Incalem a Kronikami Pandarve. Na jednu stranu krásný neprobádaný vesmír a mnohá tajemství a opravdu originální nápady na různé kosmické momenty a lokace, na druhou stranu krvežíznivý sobecká impéria, zničené neekologické světy a destrukce a smrt. A do tohohle světa je vržena naše holubička sirota Mony, která se možná až překvapivě rychle adaptuje. Je zajímavé sledovat, co vše je pro ni nové a jak si poradí v neznámém světě, ale možná bych s tím pracoval ještě o kapku víc. Její rodinné problémy jsou zajímavé a ponechávají si tajemnost, i když tak nějak tuším, že válečný zločinec možná nebude tak úplně tatík, naopak Kashova kamarádka, Monina dvojnice, tam v tom bude nějaký háček. kash je docela dobrý týpek, který je sice drsný a alkoholik, ale vlastně mi vůbec nijak nevadí. No a třetí člen týmu Tork, ten mi asi trošku vadí, je nudný a otravně tajemný.
Jinak příběh je pěkný, sice taková klasická kosmická odysea, ale zatím udržela mou pozornost a potěšila mě řadou krásných lokací. Příběh okolo Moniny minulosti a původu je dobrý, stránka kosmických válek a bojí tolik ne, ale dá se to přežít. Jsem vcelku naladěný na další díl! :)
Řekněme si to upřímně... Kresba je velmi specifická a podle mě komiksu zase tolik nepomáhá, přestože se tak nějak hodí, ale dokázal bych si představit i vhodnější styl, který by podtrhl celou zápletku. Nicméně to nic nemění na tom, že je to skvělý komiks a příběh je fantastický. Black Label opět přináší nejen nový úhel pohledu a hledisko netradičních postav, ale nabízí zcela jiné fungování klasického DC světa, ve kterém schopnosti nefungují tak mocně, neomezeně a bezpodmínečně, a ve kterém se v podstatě neukáže žádný hrdina, naopak se ještě objeví zkaženější záporáci než kdy dřív.
Leonarda Snarta mám spojeného spíš s takovou tragikomickou osobností, která je docela klidná, vtipná a dokáže být záludný, ale i férový. Tahle starší verze je poměrně drsná a chladná, ale nemám s tím velký problém. Nejsympatičtější je ale jeho sestra Lisa, která je i přes zločinnou minulost veskrze dobrou postavou. Ostatní už jsou takoví vedlejší, za zmínku stojí třeba sympatický Mick nebo zajímavý, i když nevyužitý Evan nebo Frankie. Postaršená podoba antihrdinů je super a nabízí hodně potenciálu, takže je škoda, že se minulost a vývoj postav do tohohle věku nijak neřeší. Celkově lze říct, že to je postaršená verze postav původních Ranařů, ne úplně nějaké moderní verze, čemuž odpovídají i jejich schopnosti, kdy třeba Golden Glider je čistě jen bruslařka.
Příběh je tak trošku Dannyho parťáci, což je u Black Label docela běžné, protože se tahle série spíš než na superhrdinství snaží působit na jiné zápletky a žánry. Celá operace je dobře vymyšlená a nabízí hodně zajímavého. Celkově je příběh velmi čtivý a užil jsem si ho. Jen musím opravdu říct, že mě šíleně mrzí závěr, který jsem tedy měl problém rozdýchat. Větší škoda ale je, že celé ty závěrečné události jsou natolik rychle zpracované a přešlé, že z toho nešlo vytěžit moc emotivního, přestože jsem opravdu chtěl a cítil to. Celkově ale jedna z těch lepších knih ze série.
Nepopulární názor - opravdu nemám rád tuhle sérii Stranger Things komiksů, protože podle mě jen těží ze značky seriálu a zpracovávají banální nudné a o ničem příběhy vycucané z prstu a násilně nacpané do mezer mezi sériemi seriálu, aby to rádoby sedělo. A se seriálem je nudné komiksové verze komparovat, protože staví na událostech ze seriálu a ten tak tvoří jejich dějové pozadí. Ještě dokážu pochopit Šestku a Křest ohněm, ty se mi dokonce moc líbily, když zpracovali osudy jiných pokusných subjektů, přestože dost nekanonicky. Ale tohle... Díl absolutně o ničem.
Will se potýká se steskem po Bobovi, což musím uznat, je oblast, která v seriálu chyběla, a která tak nějak vyšuměla. Ne že by spolu měli nějaký velký vztah, ale dobře. Ještě po část s nějakou vikingskou hrobkou to dává smysl, i když už to vypadá pomalu na Lovce pokladů. Bohužel odhalení hrobky a celý zbytek příběhu včetně minulosti Bobyho je nudná fraška, která staví na nostalgii a lítosti nad osudem Boba, což se třeba mě osobně příliš nedotklo, rozhodně pak ne čtyři roky po událostech seriálu. Z učitele to udělalo trošku zoufalce, z Boba ještě většího a postavy čtveřice kluků nijak nevynikly a někteří snad měli za celou dobu tak jednu větu. Do toho všeho ta kresba, která přenáší seriálové vzhledy na papír a nějaký zoufalá snaha aspoň jednou někde ukázat demogorgona, aby to mělo nějaký švih... Možná by raději měli rozvíjet tu Šestku než tyhle minipříběhy do mezerek v ději...