Gaeberys
komentáře u knih
Víš, co má v plínce myš?
Guido Van Genechten
Kniha naše děti velmi baví, od doby dlouho před odplenkovaním až do doby dávno po odplenkovaní. Odchlipovací plínky to samozřejmě nepřežily ani jedna, ovšem s tím se počítá.
Poznámka pro překladatele - nejedná se o ovečku, ale o kozičku (dle bradky) - do rýmu by to také zapadalo ;-)
Člověk a příroda
Lukáš Falteisek
Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna tato bude naše nejoblíbenější! Je udělaná úžasně a vtipně. Šestou hvězdičku bych ji dala ještě za namluvení panem Lábusem, protože ten tomu dal korunu.
Řekla bych, že postoj knihy k přírodě je se zdravým selským rozumem.
"Špindíro - Já nejsem špinavá, jsem kontaminovaná. Hledám nějakou bakterii, která by mi pomohla se toho zbavit"
"Aaa, už nemůžu. Musím se rozdělit. - To jako se mnou? - Ne. Budu se dělit na dvě buňky"
"Globální oteplování - buude doba ledová - blíží se katastrofaa - kolonizujme vesmír - příroda bez chemie - chemie bez přírody"
TOP!
Kamenná opice
Jeffery Deaver
Na knize se mi líbilo nejvíc asi nahlédnutí do čínského prostředí, o které se jinak nijak nezajímám - tudíž to bylo vítaným zpestřením.
Dle zde uvedených komentářů jsem se děsila jmen, neboť jsem jedním z těch, kdo mají problémy s normální jmény. Ale nemějte strach - zase tak moc jich tam není a zvládne je i chabší paměť, jako ta moje ;)
Opakování důkazů jsem přeskočila (ne že bych si je všechny pamatovala, ale přišlo mi to zbytečné ztrácet čas jejich opakovaným čtením).
A ano, Sachsová je superhrdinka, jenže to ke knihám tohoto rázu holt prostě patří.
A opět poznámka pro pana překladatele: prosím pěkně - kulky má pes, náboj má střelu :-)
Prázdné křeslo
Jeffery Deaver
Úžasné. Když už si myslíte, že je to tak, je to zase jinak. Do poslední stránky.
Imponuje mi nepřímý odkaz na Kafkova Brouka, takový detail na jedné stránce, který velmi potěšil. Taktéž jsem se ráda seznámila se severokarolínským klimatickým a geografickým prostředím. Teď si to budu pamatovat :-)
Jen teda editor by si zasloužil za uši. Několikrát jim neseděly čtverce mapy na začátku knihy s popisovanými čtverci (most byl ve čtverci D8, ne E8; dále Hellerovo bydliště v E3 a palírna v B4 mají být v okruhu 6-8km, což nekoresponduje s velikostí čtverce; a ještě neseděl jeden čtverec na začátku - nepoznamenala jsem si). Jednou byl podle mě překlep ve jméně (Lucy místo Amélie).
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Inu, povídky jdou paní Hanišové o něco lépe, než próza (za mě nejlepší Pozůstalost a Vrátíš se?, naopak Díra a Brácho by v knize být ani nemusely) . Děj povětšinou utíkal. Každopádně po další knize již nesáhnu. Ponurá, náročná témata mám ráda, ale v jiném formátu zpracování.
Ještě bych si dovolila poznámku k první povídce, že koulí se neháže, ale vrhá :-)
Houbařka
Viktorie Hanišová
Očekávala jsem od knihy nejspíš něco jiného.
První třetinu jsem četla nejdýl, neboť po každé stránce jsem měla pocit, že děj snad ani neplyne a Sáru jsem nemohla vystát (proč alespoň neostříhá ten keř okolo chatrče?).
Ve druhé třetině přijde zápletka - docela drsná. Postavy okolo naprosto neschopné, nedokážu si (jako matka) představit takovouto reakci matky, ale bohužel takoví lidé jsou.
A závěr, ten kniha prakticky nemá.
Knihu s podobnou tématikou bych normálně hltala, ale tato je psána apatickým stylem, který mi není vůbec blízký.
Body nahoru za hezkou češtinu.
Dubánčí rok
Leona Šťastná
Jako dítě by mě to asi neoslovilo (neměla jsem ráda "nekreslené" knížky a pohádky), resp. bych to nedokázala dost ocenit.
Ovšem nyní, jako dospělá osoba, jsem unešená z práce, kterou si autoři dali při tvorbě Dubánků. Originální piplačka s nádherným výsledkem. Úžasné fotky.
Text milý.
Darujme si zdraví z vlastní zahrady: Vlastní zkušenosti a návody, jak si vytvořit jedlou léčivou oázu v souladu s přírodou
Hanka Sekulová
Jsem naprosto nadšená, že existují lidé, kteří hloupě nesekají anglický trávník jen proto, že ho tak mají i sousedi, nýbrž do tvorby zahrady vloží kus sebe.
Tato kniha vám, narozdíl od jiných moderních rádoby chytrých, nevnucuje, co je pro vaši zahradu nejlepší. Je průvodcem. Je možností jak se dá zahrada pojmout jinak, po svém.
Věřím, že se paní s rodinou ve své zahradě cítí opravdu dobře. Ta pozitivní energie sálá z každé stránky!
Dinosauři – Fascinující svět pravěkých obrů
Veronica Ross
Nu, chtěla jsem ji koupit 4-letemu synovi, co miluje dinosaury. Ale z těch obrázků budu mít i já noční můry. A to jsem to jen prolistovala v knihkupectví :)
EDIT:
Nakonec jsem ji (bohužel) koupila a nutno konstatovat, že autor musel být psychopat. Najdete tam jen málo stránek, kde nějaký dinosaurus nevraždí jiného. Chápu, že to je příroda, ale v knize o Africe také není na každé stránce o zvířeti zobrazeno, jak jí nebo je jezeno ...
My Cooking Diary
Kateřina Lustigová
Hodně mi vadí nespisovnost, jakou je kuchařka psaná, prakticky mě to ruší natolik, že o knihu pak ztratím zájem a v normálních případě by díky tomu rovnou letěla... Jenže když na obálce uvidíte prazdninovou kamarádku z dětství, nedá vám to a listujete...
Recepty - některé jsem zkusila a jsou fajn. Často však obsahují pro mě nepoužívané ingredience.
Shodou okolností byl hned první recept, který jsem zkusila (quiche), obšlehlý ze stránky, ze které ho peču už léta a nejraději, jen se nejmenuje cibulový, ale zde špenatový.
U kuchařek většinou uvítám nějaký nástřel časově náročnosti, zde mi chybí.
Na prolistování dobrá, ale nepotřebuji mít takové recepty stále při ruce.
Pohádka o Horymírovi
Lucie Seifertová
Tato se mi líbí ze série asi nejméně. Ono přeci jen - na 6 stranách je jedinou větou citoslovce ...
Pohádka o husitech
Lucie Seifertová
... todle jsou husiti...
.. dneska by vypadali asi nějak takhle..
Zjednodušeně napsaná knížka o husitech, vtipné komentáře a obrázky.
Zimní říkadla
Jiří Trnka
Nádherná ilustrace, známé i méně známé básničky. Nebýt tu komentáře triatleta, netuším, kdo je autorem básniček - díky :)
Jarní říkadla
Jiří Trnka
Náhodou jsem na ni narazila v knihovně a přemýšlím, že by ty nádherné ilustrace měly mít místo v každé domácí knihovničce. Známá i méně známá říkadla.
Běhá zvíře po papíře
Daniel Biderman
Nádherně ilustrovaná kniha s kreativními básničkami.
Bohužel mám jisté výhrady ohledně češtiny. Výrazy tipu "přep, předpovídaj, sbíhaj,.." nejsou vždy nutné pro rým uvádět nespisovně. Těch drobných výhrad by se našlo vícero. Ale je to věc vkusu. Za mě by knihy, zvláště pak ty pro děti, měly být češtinářským pohlazením.
Malované dějiny Evropy
Vít Haškovec
Autoři (někdy až moc) stručně (ale ono by to v komiksu ani jinak nešlo) popisují dějiny Evropy mnohdy i vtipnou formou. Kdo je historicky analfabet (jako já), musí u toho mít otevřenou encyklopedii a doplňovat informace, jak co dopadlo.
Narazíte tam i na politické narážky současné situace, což jsem spíš ocenila.
Ilustrace katastrofální, opravdu by to měl dělat jeden člověk. Velmi mě střídání autorů kreseb rušilo.
Pohádka O lovcích mamutů
Lucie Seifertová
Poměrně vtipně napsaná, určitě v knihovně zapůjčím i ostatní díly.
Šinrin-joku: Japonské umění lesní terapie
Qing Li
Vážení, to, že se člověku na čerstvém vzduchu, ideálně v lese a v horách, spí lépe, že se dokáže cítit lépe (přeneseně třeba - odbourává stres), to snad ví i každé malé dítě, nebo už jsem tak stará?
Strana 199: "Opadají-li ve vašem oblíbeném lese na zimu listy ze stromů, je tento les listnatý." - na to mohu napsat jen "smajlík s rukou plácající se po čele".
Čekala jsem od knihy něco hlubšího, než jen povrchové informace, které jsou známé každému, kdo trávil dětství venku a chodil na ZŠ do prvouky. Možná mám ale jen štěstí, že žiji v zeleném krajském městě s městskými lesy o rozloze cca 100km2, nejsem vytížený businessman z desetimilionového města a že jsem dětství trávila o prázdninách často celé dny sama v lese...
Kniha obsahuje krom spousty pěkných obrázků a malého množství stylistických nedokonalostí také "příběhy" - nic horšího už snad obsahovat nemůže. Nerelevatní informace od paní Laďky z Horní Dolní a pana Vladimíra z Dolní Horní. Opět "smajlík plácající se rukou po čele".
Snad na každé stránce se opírá o nějakou studii, o které se nemáme možnost dovědět, jestli existuje nebo si ji vymyslel. Na konci knihy je sice nějaký očíslovaný seznam možná studií, ale přímo v textu odkaz není.
Dvě hvězdy za možná dobrou myšlenku, ale v knihovně ji nepotřebuji.
Ztracené střípky
Tim Weaver
Před přečtením:
Urputně jsem v rychlosti listovala náhodnými stránkami ve snaze zachytit tam něco jako "Raker", "Healy", ... Marně. Přepadla mě panika, zjistila jsem, že se jedná o samostatný román. Jakmile panika ustoupila, začala se obracet stránka za stránkou...
Pochybnosti:
Sem tam jsou na místě. Román je v rozuzlení určitě slabší, dynamika občas pokulhává, napětí jsem se nějakého dočkala. Některé pasáže by určitě zasloužily zkrátit. Na druhou stranu alespoň mi prodloužily, tentokrát průměrný, weaverovský knižní zážitek. Přesto vše mě děj nutil otáček stránky dál a dál.
Závěrem lehký spoiler:
Dalo by se o této knize říci, že se jedná o nejdelší prolog ke knize, jaký jsem kdy četla. A rozhodně si tu knihu, další Rakerovku, nenechám ujít!