Georgie1
komentáře u knih

Miluji Francii, mám ráda francouzštinu v písních i mimo ně, líbí se mi francouzská móda v ulicích, ale....... po přečtení knihy se bojím, že jsem naivně ovlivněna šansony, Zrzavým, Gilbertem Bécaudem a ..... že vlastně Francie je úplně jiná. Až se znovu narodím (v tomto životě už to nejspíš nestihnu) chci si vše ověřit na vlastní kůži. Nebo raději ne? Uvidím.


Doklopýtala jsem na konec Temných matek. Bylo to neveselé čtení avšak pravdou je, že jsem byla přesvědčena o ojedinělosti hlubokých neshod, nepochopení či nelásky od matek. Už nejsem. Nevím jak jsem na tuto knihu přišla a proč jsem na ni půl roku čekala v knihovně. Je to spíš studijní materiál pro psychology, sociology, psychiatry... Snad může být berličkou pro neláskou postižené dcery. Překvapena jsem byla odhalením totožnosti u některých příběhů. To považuji za nepatřičné a neuctivé. Ale je to můj názor. Kapitoly "odborníků" také nejsou knize přínosem. Vztahy v běhu historie, lokality a konstelace rovněž berličku ořízly.


Je to několikátá kniha p. Hartla v krátké době a musím si dát chvíli pauzu, abych si zachovala radost z jeho pohledu na svět a život, z jeho příjemného slohu. V reálu mám ráda jeho výrazný smích, který se bleskově střídá s vážnou tváří a tak se i v knize střídá úsměv a pohnutí. Jen vulgarismy mi vůbec nejsou vlastní a chci věřit, že nejsou tak běžné a frekventované, jako v knize (i když v tramvaji.....).


Pohodový ale i smutný ženský román. Dobře se četl a to až tak, že tři dny stála domácnost.


Pohodovka, oddechovka, absurdovka....stejné jako jeho projev. Příjemné chvilky ve chvílích volna.


Knihu jsem začala číst náhodně od Veroničina příběhu a četla se mi moc dobře. Překvapila mne ta důvěrná znalost ženského myšlení, cítění a pohledu na věc. Veronika mne svým příběhem zaujala i pobavila. Viktora už jsem jen rychle přečetla. Kromě absurdního konce jsem nenašla onu Veroničinu hloubku. Už jsem se neusmála ani nezaslzela. Možná, kdybych četla v opačném pořadí. To už však nezjistím. Rozhodně se však četlo velmi dobře a těším se na další Hartlovinku.


Moc pěkná kniha o těžkém životním osudu, vzájemné lásce mezi rodinnými příslušníky a jejich věrným a bezezbytku oddaným psím kamarádem, který vše vidí, cítí, všemu rozumí a chybí jen promluvit. Současně o sobectví, nepochopení a zlém záškodnictví prarodičů. Krásně vybudovaný příběh, překrásně napsaný, silný, nezapomenutelný. Jsem ráda, že ke mně tato kniha přišla. Určitě se k ní vrátím.


Nejdříve se mi do knihy moc nechtělo. Připadala mi těžká. Po několika stránkách mne spolkla a já ji. Je vrchovatě napěchovaná informacemi o těle i duši. Studovala se snadno. Úmyslně nepíšu četla, ale studovala. K panu prof. Kolářovi mám po přečtení knihy hlubokou úctu. K jeho znalostem, vědomostem, jeho přístupu a promyšlenému zpracování všech získaných informací, jeho pozornosti k pacientům, vztahu k životu, lidem. Ráda jsem si to přečetla. Velmi dobrá a zajímavá i když nelehká kniha.


S knihou jsem v mnohém zajedno. Sporné body mezi nebem a zemí mi také vrtají hlavou. Obsah tedy zajímavý. Jazyk pana Suchého mám hodně ráda. Některé pasáže by mohly být kratší, ale to může být jen můj problém. Za mne fajn kniha. Určitě se k ní a k hlubšímu přemýšlení ještě vrátím.


Příjemná, veselá a pohodová kniha na jeden den. Báječný nápad, skvěle jednoduše nakreslený, nevšední pohled na všední, byť zázračný, děj.


Dostala jsem se k této knize na doporučení. Moc se mi do ní nechtělo. Měla jsem z kraje pocit, že čtu červenou knihovnu, psanou velmi, ale velmi prostou byť hodnou ženou. Najednou jsem si zvykla na jazyk, pohltil mne příběh a já knihu přečetla jedním dechem. Stále jsem čekala, že matka rozhodne rozumem, ale zvítězilo její srdce. V tomto případě "bohužel". Krutá realita života v příběhu, kde bezvýhradná mateřská láska, poskytující jen dobro, zničí život celé rodině.

Silný příběh, který mne vtáhl a nepustil. Pravda, pár odstavců jsem vynechala, ale fakt jen pár.
Moc pěkné, dojemné, zajímavé, hluboké,........moc pěkné.
