Ginosaji
komentáře u knih

Všichni ví, jak se během druhé světové války zacházelo s židy. Nikde se ale moc nehovoří o dětech a když už, tak jen okrajově v jedné větě. Rozmanitý příběh chlapce a jeho putování z kiderheimů do rodin a naopak dokonale poukazuje na to, v jakých podmínkách a svízelných situacích se ocitaly děti nejen z Česka, ale i z ostatních okupovaných zemí.


Vnějšími projevy během čtení knih nějak extra nedisponuji, ale u této jsem se smála od samého začátku. Konec mi úplně nesedl, ale je stejně absurdní, jako některé situace na začátku.
Musím také říct, že film mě navzdory báječné knize nudil.


Knihu jsem četla na základní škole, na popud třídního učitele. Musím říct, že človíčku, který ještě stále žije v milostivém či jinak přívětivém světě, značně otevře oči. Spíš než činy mě však pohltilo prostředí a celkově situace, jimiž postavy společně procházely.


Podobnost s předchozími tématy není až takový problém. Vlastně by to bez toho asi nebylo ono.
Langdonova situace byla sice přehnaná, jelikož smrt hlavního hrdiny v této části je nepřípustná, ale takových situací bylo více. Nejzajímavější pro mě byla postava Molocha a Dürerova díla.

Závěr je značně šokující, v pozitivním slova smyslu. Fascinuje mě také dokonalost obojetné scény/ stránky. Ta nemá chybu.
Kniha mě motivovala k návštěvě Florencie i Benátek, což rozhodně po přečtení doporučuji.


Děj této knihy mě nezaujal tolik, jako všechny předchozí. Kdyby to nebyl Brown, asi bych se čtením vůbec nespěchala. Objev NASA mi přišel poněkud přehnaný, ale honba za vědci byla velmi napínavá.


Kniha je psána klasickým Brownovym stylem. Velmi se mi tento způsob líbí a je úplně jedno, jestli je hlavním hrdinou Robert Langdon, či někdo jiný. Zápletka je senzační a rozhřešení opět nečekané.


Jedna z nejlepších knih, co jsem doteď četla! Od začátku do konce mi přišel styl psaní poněkud monotónní, avšak po dočtení mi proběhlo hlavou, jak jedinečné toto dílo opravdu je.


Kniha se čte velmi dobře, akorát bych si ji možná užila více v dětských letech :)
