Ginosaji komentáře u knih

Vrcholové dobývání bylo velice fascinující, ale osobně jednoduše nejsem příznivce žabomyších válek a co se mezi kým děje mě upřímně nezajímá, proto se některé části četly hůř, ale většina díla je naprosto úchvatná!

Jsem zmatená. Kniha se čte velmi dobře, na druhou stranu mi to nic moc neřeklo. Nemůžu říct, že by mě to nebavilo, ale pokud další kniha nebude neskutečný trhák, který mě plivne zpět do "akce", nevím, jestli od něj budu číst ještě něco dalšího..

1 22.02.2021

Trilogie by asi stačila. Do první půlky knihy jsem se musela nutit, ale musím uznat, že zbytek stál za to.

3 17.02.2021

Moje druhá Kingovka. První hororovka. Ačkoliv byl děj předvídatelný, mělo to spád. Málokdy mě knížka chytne natolik, abych jí přelítla během dvou dní. Popravdě jsem si celou dobu připadala, jako by Wendigo občas dýchal na záda i mně. Čekala jsem v závěru teda něco víc od Gage, ale tak zase zápas dvouletého, byť posedlého dítěte, vs. třicátník... Myslím, že se ke knize ani nemusím vracet, protože si to budu dlouho pamatovat.

10 30.01.2021

Musím říct, že oproti všem předchozím knihám mě povídky příliš neoslovily. Ne, že bych se nudila, ale nic to ve mně nezanechalo. Povídky byly krátké stručné a jasné, ale vzhledem k tomu, že měly mravoučnou úlohu a jsou určené čistě malým podivným, pak tomu rozumím a dávám proto tři hvězdy.

1 11.01.2021

První půlka knihy mě vůbec nebavila. Komunikační zařízení, raketa, sondy.. Všechno působilo v tom jednoduchém světě strašně fantasmagoricky a vůbec to tam nezapadalo.
Naopak nečekaný spád událostí na konci příběh vyzdvihl, i když se to v podstatě odehrálo "na deseti stránkách".

1 07.12.2020

Oproti například Londonovu Volání divočiny, které je též pro děti, je zde velmi zřetelný prvek řečové jednoduchosti. Chvílemi mi vadilo přílišné opakování slov. Oceňuji neustálé zápletky a nečekané obraty, které udržují čtenáře v pozoru. Jakožto milovníka psů pro mě byla jistá pasáž až skoro zdrcující.

1 19.10.2020

Úchvatné, napínavé a smutné volání. Oceňuji autorův úvodní popis prostředí i Bucka. Nic zdlouhavého ani zbytečného. Jde se v podstatě rovnou na věc.
Jazykově i tematicky je dílo velmi zdařilé a jelikož mám slabost pro psy, způsobilo mi i psychické šrámy. Konkrétně muž v červeném kabátu.

9 03.09.2020

Velmi kvalitní básně. Vyzdvihnu zejména skutečnost, že onen pták projde nejdůležitějšími životními etapami, básně jsou tedy jaksi chronologické. Zpočátku se mi četly hůře, ale stačilo pouze najet na autorův styl. Knihu rozhodně doporučuji všem příznivcům české moderny.

01.09.2020

První dvě nebo tři povídky jsem měla pocit, že tohle bude po literatuře české moderny příjemný oddych. Víc jsem se snad zmýlit nemohla. Z odpočinkové literatury o ničem, která se ovšem ale pořád dala číst, se vyklubala směska keců bez minimální výpovědní hodnoty. Od relativně ucházejícího začátku to šlo do háje. Nechápu, že se něco takového vůbec dostalo na český trh. Trefnější název by byl snad "Zazův nemravný deníček".

Subjektivně na knihu nahlížím jako na psychologický vývoj dvou kriminálníků, jež zpočátku přemýšlí nad svými činy vítězoslavně, ale postupně cítí, jak se okolo nich utahuje smyčka. Děj působí, jako by útěk trval snad i měsíc či víc, ne pouhých deset dní.

04.05.2020

Jak si to tak pročítám, přemýšlím, zda mi stála i za těch hloupých 9 korun..

Díky autorovi za tyhle povídky. Umlčely ve mně románový žal.

4 26.03.2020

Slzička ukápla.. Vybavila jsem si barvitý popis svatby v prvních povídkách. V podstatě jsem se těšila, až ta veselice přijde a docela mě to odrovnalo. Chudák Ciri

2 10.10.2019

Opět vynikající, napínavé čtení. Velmi příhodná repetice v Ciriiných rozmluvách s Vysogotou...

3 15.09.2019

Skvělé pokračování. Nemám co vytknout. Poutavé, čtivé...

2 23.07.2019

Báječně navázáno na první román! Bohužel, i v reálném životě mě politikařina nudí. Při čtení rozhovoru Geralta s Marigoldem v Brokilonu mě zachránil asi způsob, kterým autor situace zachytil.. Dialog prokládaný jednotlivými situacemi. Působivé

1 03.03.2019

Vynikající úvod do románu. Fascinující popisy tréninků na Kaer Morhem. Cítila jsem každý dopad kyvadla, sledovala, jak Zřídlo věští po vyprázdnění pohárů.

3 03.03.2019

Jeden by nejraději poslal paní Elinu Makropulos při její lhostejnosti někam na kraj útesu a nechal ji omylem spadnout. Tedy až do závěrečné části hry. To by tam pro změnu poslal všechny ostatní postavy vedoucí hloupý rozhovor o tom, kdo si zaslouží žít tři sta let.

1 28.12.2018

Velmi poutavé, zajímavé, žalostné a 'na jeden zátah' čtivé dílo. Není pochyb o tom, že jej můžeme s hrdostí označit jako kulturní poklad národa.

5 28.12.2018