gomaki komentáře u knih
Sejdou se takhle tyran, podvodnik, policajt, trpaslik, podnikatel a mechanik a...nenechte se zmast, nejedna se o vtip:)
Bohuzel uz i ja musim uznat, ze PP je jina nez ostatni, do prvni poloviny jsem z ni byla rozpacita a nemohla jsem prijit na to, co mi vadi. Do konce knihy jsem na to neprisla.
Nicmene, druha pulka PP byla uz ta stara znama Zemeplocha:) melo to spad, sem tam nejaky ten podvod, haldu stesti v nestesti - v podstate nic, o cem by Havelock nevedel, ze jo:)
Prectete si ji, zaslouzi si to, je to 40. Zemeplocha, posledni Ankh-Morporska cast, uz se s nimi nikdy nesetkame v novych pribezich, zivotnich situacich, radostech a smutku...jak to ted pisi, jde na me jakasi melancholie, vzdyt jsme s nimi prozivali jejich zivoty a najednou je konec.
Takze asi takhle Damy a Panove, k carodejkam se snad dostaneme pres Tonicku, ale po docteni PP, by kazdy z nas mel poprat Ankh-Morporcanum to jejich stesti v nestesti...
Budete mi chybet, vsichni...ale budu na Vas vzpominat, od toho mam knihovnu...
P.S. nezapominejte na kvetnovy serik...
Opět výborná kniha.
Zápletka je naprosto famózní a do poslední chvíle hádáte.
Ano ano, Smrtě málo, ale i tak to je jedna z těch lepších...přečetla jsem ji jedním dechem...
EDIT:
Nějak mi to nedalo a musela jsem se vrátit k této knize, nejraději bych si dala facku za to, jak jsem ji odflákla:)
Zloděj času je jedna z nejlepších knih ze Zeměplochy. Její příběh je naprosto originální a když se to vezme kolem a kolem, tak ne úplně nemožný.
Miluji jak Terry zakomponoval do tohoto příběhu pojem času, genovou výbavu a vtip.
Setkáváme se zde s Lu-Tzem, mnichem historie, Ronniem, 5. jezdcem Apokalypsy a ... víte co? Mazejte si to přečíst! :)
A jsme tady.
Zpět v Bradavicích.
Ve věku, kdy byl každý z nás příjemný asi tak jako osina v zadku.
A Harry na to není jinak:)
Když překousnete to pubertální remcání a kecy "celý svět je proti mě a nikdo z vás mi nerozumí", získáte jeden z nejlepšíh dílů HP.
Pro mě nejvíc nejlepší, nejvíc důležitý a celkově. Atmosféra, děj a ono...ono tam toho v podstatě nic moc není, hmm...dobře...uznávám Princ dvojí krve je ještě o stupeň a půl lepší a Relikvie smrti jen o půl, ale i tak...
Já nějak nevím co napsat dál. Tak jako v dílech předtím zjistíme, že Brumbál ví víc než přizná, někdo je někým jiným než se zdá být a pár přátel mít je v podstatě sakra důležitá záležitost.
Ty kraaaso! Tak tohle stoji za precteni.
Joona, Saga a Jurek.
Nejlepsi dej, nejlepsi zapletka a naprosto unikatni zaporak. Ten dulezity zvrat ve stopach k Jurkovi byl nepredvidatelny.
Predesle dily + Stalker byly fajn, ale tohle je spica. Pokud LK bude pokracovat v tomhle duchu, tak budu maximalne spokojena.
Jen doufam, ze se s Joonou jeste nekdy potkame...
Olava jsem si zamilovala, to je asi tak vše, co Vám k tomu můžu říct ... Přečtěte si to sami, buďte tak hodní a mějte ho rádi...je to hodnej kluk...
"Paganiniho Caprice 24 dokázali houslisté zahrát až 50 let po jeho smrti."
Opět brilantní Joona Lina a nově i slečna Saga ...
Korupce a nevážení si lidského života jako takového - to je přesně to, jak bych definovala děj Paganiniho smlouvy. Je mi líto moji drazí spolučtenáři, ale víc Vám k tomu nemohu říct, mohla bych vykecat víc, než by bylo vhodné. Kniha není film, tak si pusťte Paganiniho a začtěte se so "Smlouvy, která se nedá vypovědět" ... brzy na to přijdete sami :)
No...Joona Linna...přiznejme si to, není to Harry Hole (ale to není ani Carl Morck...) - každopádně je skvělej. Sice mi přijde trochu zvláštní, "že má pořád pravdu", ale rozhodně to z něj nedělá týpka "všude byl, všechno zná", naopak. Příběh má sice své slabé stránky, nicméně, nikdo není dokonalý a právě proto je to tak skvělé! Miluju možnost hádat, kdo je vrah a proč a na tomhle příběhu je super, že neřešíte s Joonou jen jeden případ, ale rovnou dva. Dostanete se zpět do minulosti a poodhalíte roušku hypnóze, manipulaci, strachu, důvěry i nedůvěry. Skvělý začátek, dámy a pánové.
Joona je sympaťák se vším všudy a s Erikem jsou to moji kámoši (první kniha, kterou jsem dostala od LK byla poslední). Takže se mi spousta věcí najednou hezky vysvětlila a pěkně do sebe zapadla. Pozor - pouze u Erika, u Joony jsem si musela počkat než mi skládačka začala dávat smysl.
Jestli se mi něco líbí na detektivkách ze severu - tak ta pomyslná temnota lidských srdcí, hlavní dějová zápletka a zárověň soukromá zápletka komisaře táhnoucí se celou sérií, psychologie vrahů a ten jejich krásný nenásilný styl psaní.
Lepší než přízrak - ano. Lepší než další díly - spíš ne.
Jsou věci, které se mi na "holeovkách" úplně nelíbí - jsou ta úmrtí - víte o kterých mluvím, ne? V tomto díle jsem to hodně obrečela, bylo mi o vážně moc líto.
Další věc, kterou nemusím, jsou soukromé problémy s Rachel, ona není moje krevní skupina. Pardon Harry, ale není to žena pro Tebe:)
Je tady ještě jedna věc a důležitá, proč v přítomnosti jednoho určitého člověka nemůže člověk dýchat? A kdo to vlastně je...a všimli jste si, že v každém díle byl jeden případ vraždy tak nějak zabalen a uklizen? A jak dlouho sakra musíme čekat, než zjistíme, jestli se ta poslední stránka Policie naplní?
Tak tady už jsem nebyla tak úplně spokojená, Ráchel ... co k tomu jen dodat ... a ten její povedený sebestředný chlapeček, byl taky pěkně na pěst...
Příběh tak nějak o ničem, vyšetřování tak nějak o ničem...Harry naprosto báječný.
Abych pravdu řekla, na Policii jsem se díky tomuto dílu úplně netěšila.
Jak asi přemýšlí sériový vrah?
Jak poznáte, že to co vidíte je skutečnost nebo jen hra někoho jiného?
Zde už se známe s HH velice dobře - přesto nás však překvapuje a hlavně exceluje!
Nesbo nám tímto příběhem ukázal, jak snadno jsme schopni vidět to, co chceme.
Nemesis - bohyně odplaty...říká se...
a to je asi tak vše, co k téhle "holeovce" potřebujete vědět, drazí spolučtenáři-detektivové:)
Nejsem si úplně jistá, zda se k tomuto autorovi budu vracet...mezi Staříka a Analfabetku by se dalo dát rovnítko. Je mi to líto, ale skutečně musím souhlasit s kritikou, že je to v podstatě jedno a totéž.
Nicméně Analfabetka jako pauza od severských detektivek je velice příjemná, milá a v podstatě úplně nenásilná. Jen mi přijde, že pan Jonas Jonasson píše jaksi ... "bez emocí" (?) nedokážu to přesně vysvětlit a vystihnout...je to vtipná knížka s nečekaným zvraty, člověk se u ní fakt pobaví, ale mezilidské vztahy jsou tam tak nějak sterilní.
Tak jako tak, změna je život a pokud máte rozečteny příběhy nějaké severské mordparty, tak tohle je super na krátký odpočinek :)
Doporučeno v práci.
Začátek: 26.1. Konec: 30.1.
Nejsem si úplně jista, zda chci číst knihy takovým tempem.
Teď k Sedmikráskám, naposledy jsem byla takhle zmatená, když jsem četla Pavučinu Lží, až do posledních 20stran jsem absolutně neodhadla situaci.
Příběh mi nepřijde překombinovaný, ale na druhou stranu se v tom člověk chvilkami ztrácí (ten pocit mám i u Adnělů Strážných) a to z toho důvodu, že tam je dost postav. Každopádně je to čtivé, má to rychlý spád a rozhodně nad tím přemýšlíte. A tak by to mělo být ne?
Když o tom teď přemýšlím...ono tam tolik postav vlastně není, jen do určité chvíle nemají jméno a to je právě to...
Já teda nevím jak je to u Vás, ale já už se nemusím bát, že mi někdo ukradne Vánoce. Přece jen Jack už se poučil :)
Jediné co mě trochu mrzí je, že mám moc ráda Sally the Ragdoll a ta se v knížce nevyskytuje :)
Příběh s naším známým Vlahošem, jeho drahou Adorátou, andělem Havelockem a co víc - s jeho schopností dostat se elegantně z průšvihu :)
Nadělat prachy a Zaslaná pošta - jistě jsou tam podobnosti, ale každá je ve své podstatě jiná, když jsme se s Vlahošem setkali poprvé, tak to byl takovej malej šmejd, kdežto tady...tady už se dokáže postavit problému čelem, už nemá ve své podstatě co skrývat, může být tím, kým skutečně je :) i když se lehce nudí a občas potřebuje extrémní kýchání, aby přežil šeď běžného dne:) Bodlina zůstává Bodlinou a Drahý Havelock snad nikdy nepřestane překvapovat. Nevím jestli je to tím, že je prostě Tyran ...nebo... je to jednoduše tím, že skutečně zná své město a lidi v něm jako nikdo jiný
24.4.2014 - zakoupeno
8.5.2014 - přečteno
Elánius sice není nejostřejší nůž v šuplíku, ale přímý a čestný jako nikdo jiný a nikdy se nevzdává. To se jen tak říká v AM, ale my, co známe Elánia už nějaký ten pátek, tak víme, že je ostrej až až :) pokud nepočítáme situace s Kravičkou :)
Tenhle díl má spád a vtip a bohužel i kus reality, co si budeme povídat. Kolikrát v naší historii, se "ničily nebo měnily" důkazy?
Elánius je stále cynický, vtipný a tvrdohlavý polda, který má nově jednu velkou slabinu, která ho dělá naprosto lidským a ještě více tvrdohlavým než býval:) Karotka je stále Karotka, jeho nechápavost sarkasmu mě vždy pobaví. Angua, Sally, Řiťka a Táňa je prostě skvělá banda - není nad dámskou jízdu:) A v neposlední řadě si Noby a Fred drží svůj standard :)
PS: „Vyplnousenato!“
Dle mého tento díl patří k těm nejlepším Zeměplošským příběhům.
Sir Terry nám dal nahlédnout do časů, kdy Noční Hlídka byla jen, protože byla. Dostali jsme jedinečnou možnost seznámit se s mladým Elániem a zjistit, co - vlastně kdo ho formoval do dnešní podoby, zjistili jsme jak se Noby dostal do společnosti hlídky a jak asi tenkrát vypadal a v neposlední řadě, jsme dostali možnost poznat mladého Vetinariho, který už tenkrát byl tak trochu "jiný".
Příběh je silný, poutavý a já už teď vím, pouhých pár dnů od dočtení, že se k němu jednou vrátím.
Protože jsem byla u toho, kdo byl a jak se choval Jan Kýla, asi si začnu 25.května nosit šeřík.
Musím uznat, že ač má kniha něco málo přes 600 stran, četla se naprosto úžasně rychle/asi tak 3 týdny/. Kniha je čtivá, dojemná, vtipná a v příběhu je dost pravdy.
Už od chvíle, kdy Homer poznal Wallyho s Candy jsem měla takové neblahé tušení o tom jakž bude závěr. Musím, ale podotknout, že mě Irving velmi překvapil - dostal se ke stejnému závěru, k jakému bych se dostala já sama, ale rozhodně by to nebylo tak úžasné, jak to dokázal on.
Doufám, že až se mi do rukou dostane další kniha od Irvinga, budu stejně nadšená a dojatá jako při Pravidlech moštárny.
A: Buďme šťastni za .... Našel novou rodinu ....
Edit: 30.9.2014
Tady je srovnání s filmem opravdu nevhodné...ptáte se proč? Čtěte a koukejte ... prostě nenahraditelné