GošaGoša komentáře u knih

Chytilo mě to na první dobrou. Tajemno, záhady, příšery vše pohromadě promyšlené do detailů a hloubky.

2 28.09.2020

Netradiční detektivka z pohledu psa, velmi inteligentního psa, kterého často rozptyluje množství věcí, které lidé nechápou.

2 17.09.2020

Nic jsem od toho nečekala a byla jsem nadšená, jak je kniha jiná a svá. Díky stylu vyprávění to bylo odpočinkové, nenáročné čtení. Od začátku až do konce jsem si vychutnávala ty kulturní, místy těžko pochopitelné, odlišnosti. Až jsem si místy říkala, jak ta civilizace Meluhy může s těmi svými pravidly fungovat? Pak mě ale zamrazilo, že iks nesmyslných pravidel zažíváme zcela normálně a nepřemýšlíme nad tím. Příjemná byla i ta divadelní dramatičnost na hraně naivity, což evokovalo indické (nejen) filmy. Kdo by to nečekal, že? Těším se na pokračování.

2 25.08.2020

Co to žere a kde to spí? To mě zajímalo. Dlouhý začátek, dlouhý prostředek a závěr otevřený pro pokračování. Tolikrát tam zaznělo, že Moira je kráva, že tomu věřím. Třikrát nakráčat do stejné pasti je přinejměnším úsměvné. Nicméně na pozadí dialogů, které převažují nad popisem, běží silný motiv k zamyšlení.

1 22.07.2020

Pro změnu se dozvědět něco o Edwardovi bylo milé zpestření. Odpočinula jsem si od vztahových dramat s Richardem a Jean Claudem. A až dokonce jsem byla napnutá, jak to dopadne s Olafem. Kdo zná mytologii, pro toho asi nebyla jistá příšera překvapením.

01.07.2020

Až v tomto dílu jsem si oblíbila Ardžuka, protože v této chvíli jeho vyprávění začíná zapadat do celého příběhu. Četlo se mi to tak lépe než předchozí díl. Taky narážky na pohádky, mytologii aj. nejsou tak křiklavé jako v jiných knihách, což je za mě plus. Různorodé prvky kultur a krajin poskládané do nového celku je pestrost, jaká mi v knihách chybí. Mnoho detailů dává plasticitu, ovšem nemůžu si pomoci, ale Vukovi společníci jsou tak trochu figurky či ploší, jakoby ve stínu. Závěr je na můj vkus až moc utnutý.

2 15.05.2020

Baví mě při čtení pozorovat vývoj postav. Za každým detailem, jakoby by byly další a další nevyřčené. Což je pro mě důkazem promyšlenosti celé série. Jedna věc je zahltit detaily a druhá dát jim funkci. Je to velmi plastické díky uplatnění vnímání prostředí všemi smysly. Tak jsem slyšela svištění kolesek, cítíla na jazyku prach a trnula, co se podělá s Matkou.

6 11.04.2020

Vlastně jsem ji nepřečetla. Skončila jsem na str. 25. Absolutně jsem se nevcítila ani do jedné postavy, protože jsou pro mě málo věrohodné. Iks věcí mi tam nesedí a nedává smysl. Na prvních pár stránkách mi to připadalo úsměvné, ale když to pokračovalo, tak to prostě nešlo.

Nevím jestli to hodnotit kladně s ohledem na dobu vzniku a že to je kultovní, ale asi ne. Stejně jako mě zklamal seriál od Netflixu, tak jsem rozčarovaná i z této knižní předlohy. Přestože se to čte velmi dobře, tak nemasné, neslané řeči, úvahy jsou jako neosolený vývar - maso, mrkev, cibule, česnek, bylinky tam jsou ale... A když je Geralt sám, tak mluví aspoň s koněm :D Skákání mezi přítomností a vzpomínkama, které jsou vlastně samostatné povídky nikoli vzpomínky, je matoucí. Časovou posloupnost a rozestupy mezi jednotlivými událostmi jsem vařila z vody, protože vodítek povídky moc neposkytly. Třeba sága samotná je lepší. Dávám tomu šanci.

2 29.02.2020

Půlčík, lidi, trpaslíci, skřeti, obři, čarodějové a hlavní hrdina temný elf. Kdyby tam byli i jednorožci a pegasové, pasovali by tam, ale už by to bylo asi příliš. Pro ty, kdo mají rádi tenhle šílený mix všeho, je tahle serie ideální. S bonusem krkolomných názvů. Ovšem zvlášť v této knize mi lezl krkem dvojí metr morálky. Příšery jsou příšery jednoznačně a bez výjimek, proto si nezaslouží nic jiného, než být zabity. Ale základem příběhu je, aby hrdina měl antihrdinu, takže to má účel.

02.02.2020

Skvělé vyprávění, které rovnoměrně plynulo. I přes krkolomné názvy mě příběh naprosto pohltil. Snadno čitelný vývoj postav, věcnost.

Psáno čtivě od začátku do konce až tak, že jsem měla nutkání kouknout pod postel, jestli mi tam neroste břečťan. Bravůrní kombinace moderny a středověku, zvláště motivy Bosche. Pokud má čtenář pocit, že něco nedává smysl, je nadbytečné, užvaněné, začne do dávat smysl později. To pak do sebe vše hezky zapadne. Nenucený humor a věrohodné realie jsou jako třešinka na dortu.

9 18.01.2020

Hezky vymazlená knížka. Otáčet stránky byla radost, protože jsem byla nedočkavá, jaký kousek ilustrace přibyl. Pohádky samotné měly mnoho překvapujících zvratů. S potěšením jsem tam nacházela jemné narážky na známé, oblíbené pohádky. Strašidelná, záhadná atmosféra a cízí jména a názvy byly jako třešinka na dortu. Vytříbený způsob vyjadřování. Za mě si kniha zaslouží více než 87 %.

2 13.12.2019

Dočíst do konce tuto knihu byl heroický výkon. Bavila jsem se to ano, bohuže v částech, které vtipné opravdu nebyly. Celé to na mě působilo dojmem scénáře podle tzv. dračáku a vrhací kostky. Pratchettovský humor byl jaksi účelový, střídaný umírněnějšími pasážemi. Začátek napsaný tak, aby vše následující mohlo vůbec proběhnout, mě zklamal. Co mě fakt zajímalo, tam vysvětleno nebylo. Jak si čaroděj zapnul sám knoflíčky na zádech toho fešného oblečku s hvězdičkama?
Asi na literaturu toho typu už dlouho nemám "náct", abych si kecla na zadek ze středověkého světa říznutého atmosférou hudebních festivalů.