Gustik5 komentáře u knih

Jako fanfikce dobrý. Jako divadelní hra jistě taky. Ale jako kniha, která dějově navazuje na HP a dokonce je jeho pokračováním? Děs. Postavy totálně out of character (kdy přesně prodělal Ron lobotomii?), jsou tu snad všechny nejhorší scénáristický berličky z příběhů o cestování v čase (plus za sebe můžu říci, že obraceče času jsou největší nedomyšlenost už v samotný původní sáze), a spousta docela důležitých postav tu chybí (jeden příklad za všechny - syn Remuse Lupina a Nymfadory Tonksové, kterému po smrti rodičů šel Harry za kmotra - není tu o něm ani zmínka!) - takže se ani moc nedá mluvit o nějaký návaznosti na původní ságu, když se řada věcí ignoruje.

Jasně, je to daný tím že je to scénář a ne beletrie a bla bla bla... Nezájem. Tohle prostě očekávání nesplnilo, ani nemohlo a jen fakt že to není vyloženě mizérie mi brání nedat tomu odpad. Ale to opravdu není žádná výhra, žejo...

Pokud Rowlingová jednou řekne, že pokračování HP nebude, tak se toho má držet. Tohle je nedomrlá polovičatost, kterou mi bylo líto číst. Mělo se zůstat jen u uvedení té hry a tohle prostě nevydávat...

9 27.05.2019

Erebus: Příběh ztracené lodi možná není románem, ale pojednáním, přímo napěchovaným historickými fakty, fotografickými materiály, mapami a zajímavostmi ze života námořníků. Významně tak odhaluje velkolepé období. Palin nepíše suchopárně. Nebudete se nudit, protože má sice cit pro detail, ale dokáže informace zprostředkovat tak jímavě, že by mu záviděl nejeden učitel dějepisu. Použité záznamy a úryvky nejen z historických knih, ale i deníků a dopisů důstojníků a námořníků vás přímo vtahují do dění.

9 30.04.2019

Asi jsem četl jinou knihu, než 2/3 fantasy milujících čtenářů. Ale fakt... Nemám nic proti brakové fantasy (hrozně mě bavil třeba Richard Kadrey, kterému u nás vyšly žel jen tři knihy, ačkoli si s Kotletou a Kulhánkem rozhodně nezadá). A ano, mám rád Kulhánka. Tak proč mi tenhle adorovaný řezník a jeho Hustej nářez nechutná?

Kotleta je čistý kalkul. Nejde ani tak o zábavu s pseudonymem, které tolik lidí (ačkoli už se dávno ví, kdo za jménem stojí) stále věří a pořád to žije. Vadí mi to, že z toho stylu psaní cítím neupřímnost. Zmíněný Kulhánek byl tupé béčko, ALE mělo to to "něco," určitou jedinečnost co z toho dělalo trochu víc. Jeho knihy byly zábavné a kultovní proto, že autora to (tedy alespoň zpočátku snad) vyloženě bavilo a přeneslo se to i na čtenáře.

U Nářezu jsem si tak nepřipadal. Naopak mi to přišlo, jako by vypsaný autor přišel, sebral všechny ingredience, po nichž čtenáři, hladovící po "něčem, jako je Kulhánek," prahli, uzpůsobil svůj styl psaní zmíněné poptávce, namíchal to do knihy, obalil to mýtem okolo pseudonymu a zdařenými obálkami (jak by ne, když autor má slušné zázemí v Epoše, že ano) a udělal si z takto laděných knih určitý "kult osobnosti," jaký na tuzemské fantasy scéně nemá obdoby - vzdor tomu, že jsou tu mnohem lepší autoři fantastiky, kterým se zdaleka nedostává takového prostoru (namátkou třeba výborná sci-fi série Mycelium od Vilmy Kadlečkové).

Tolik k autorovi, jen dodám, že proti němu nic nemám a na výše zmíněném není nic špatného (naopak mi přijde super, že popularizuje žánr a zaštiťuje antologie jako Ve stínu říše, a Ve stínu apokalypsy a dává tak možnost vyniknout spřízněným autorům), jen celou tu fanovskou hysterii okolo jeho děl nechápu, když mi přijdou zcela průměrná. Inu, zlatej Kulhánek.

Hustej nářez je upírská nahláškovaná jízda, kde mi akce přijde i v rámci subžánru příliš přepálená, hlášky se mi zdály toporné a celkově je to na mě asi "až příliš" béčkové. Není to vyloženě špatné, ale nechytlo mě to a nejsem si jistý, jestli se po této prvotině k nějakým kotletovkám vrátím. Závěrem budu citovat jednu nejmenovanou recenzi na tuto knihu: "Hustej nářez není ani hustej, ani nářez..."

Snad tomuto pánovi dám ještě šanci časem, ale nějak vám nevím - tolik skvělých knih, a tak málo času...

9 21.01.2019

Což o to, je to překrásně napsané, protkané velkým lyričnem, a... Nu, nějak mě to nenadchlo. Navíc mi oba milenci přišli až moc účelově čistí a tak dokonalí, tak nevinní, až byli příliš jako z jiného světa. Vím že to bylo záměrné, ale mám raději realističtější díla.

9 10.11.2017

Kniha navazuje na předchozí román a ukazuje nemožnost "ztracené generace" zařadit se do normálního života, neboť jsou na každém kroku provázení prožitými hrůzami, které, jak se zdá, ostatní nezajímají. Opět je to nesmírně čtivé, a svým způsobem i strašlivé...

9 10.11.2017

Netajím se tím, že mám hlídku nejraději ze Zeměplochy, a zde jsem byl opět více než mile potěšen. Elánius jako ostatně vždy perlí, a ani ostatní postavy nezůstávají pozadu. Karotku by měl někdo naučit nepoctivému boji :).

9 10.11.2017

Komentář obsahuje spoiler. ;) Tak předně. Tohle není Spider-Man, ani jakýkoli z klasických super hrdinských příběhů. Tohle je něco víc. Po všech stránkách. Koneckonců, není to jenom tak pro nic za nic první komiks, který dostal literární cenu do té doby udělovanou jinak "plnohodnotným literárním dílům" (rozuměj knihám).

Nejprve jsem viděl film, který mne svou surovou atmosférou let Studené války a poupravenou historií USA, stejně tak jako zajímavými charaktery naprosto uchvátil. O perfektním soundtracku a vlastně všem ostatním ani nemluvě. A tak přišla potřeba koupit si komiks. Celkem mne překvapilo a potěšilo, jak moc filmaři zůstali předloze věrní. Komiks je samozřejmě obsáhlejší a propracovanější, což nabízí nejenom ucelenější pohled na jednotlivé charaktery (vždycky mě zajímalo, kde Roschach přišel k té dokonalé masce!), ale i na celkovou premisu příběhu a její podání. To se mi ale přece jen o drobet víc líbilo ve filmu (sjednocení pod vidinou hrozby od Dr. Manhattana), než v předloze (hrozba útoku obřího, ve skutečnosti vědci a umělci vytvořeného "mimozemšťana").

Krom veliké hloubky příběhu tu pak máme bandu maskovaných, pokřivených individuí (či, jak je používáno v knize- "vigilantů"), z nichž pouze o jednom se dá hovořit jako o superhrdinovi, a co do charakterových vlastností snad ani o jednom. Všichni jsou to , či v jednom případě byli lidé, lidé s problémy schopnými usadit i toho nejschopnějšího psychiatra (jak ostatně Roschach dokazuje). A... Pokud jsou někomu nesympatičtí, možná je to dané právě jejich lidskostí, nesoucí s sebou roztodivné charakterové vady na pozadí všeho násilí, kterým si prošli. Nebudu se tu snažit to zevrubně popisovat. Lákavý text na přebalu knihy nelže. Tohle je prostě nerdovská bible a naprosto převratná komiksová novela, která zbořila mýtus o brakovosti komiksové literatury, a zároveň nově definovala superhrdinský žánr.

Dost možná tím právě nastolila onen další věk, ve kterém se autoři přestali bát své maskované hrdiny vystavovat i jiným problémům, než byli jejich maskovaní nemesis. Tohle prostě bude čtenář nenávidět, nebo milovat... I kdybych už od něj neměl číst nic dalšího, tak stejně. Alan Moore je bůh. No a kresba Davea Gibbonse (který mimochodem navrhoval kostýmy pro filmové zpracování), to je taky něco. :)

9 10.11.2017

Počátek Kingova magnum opus a jedné z nejvrstevnatějších (převážně) fantasy ság začíná zmateně a jen co je pravda i trochu nudně. To říkám jako někdo, kdo Temnou věž řadí mezi nejlepší věci, co kdy v životě četl.

Pistolník skutečně není natolik dobrý, aby vás pohltil. Přesto vydržte! Až dočtete druhou knihu, chytne vás to. :D

Zde je až moc patrné, jak bolestivě a dlouho celá série vznikala, přičemž Pistolník nejvíce (i přes to, že u nás je už k mání rozšířené vydání) trpí nevypsaností tehdy mladého autora, který si ukousl větší sousto, na něž neměl síly. To se naštěstí už s druhou knihou změnilo...

Zde se k nám v podstatě dostává jednoduchý a nepříliš rozmáchlý příběh, který teprve předznamenává bohatost a význam ságy, před níž blednou i mnohem slavnější díla. Mě si Temná věž jako celek získala a svou poetičností, postavami a mystikou jen utvrdila mé přesvědčení, že sai King je jedním z největších romanopisců dneška...

Jo, a taky Pistolník obsahuje snad nejlepší první větu, která dokonale shrnuje náladu a příběh celé knihy (i sám King ji považuje za nejlepší úvodní větu, co kdy napsal).

"Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách."

8 09.06.2023

Pokud vám ve Strašidelné vagině od stejného nakladatelství chyběla explicitnější erotika, nevadí vám nechutné scény a máte načteného Lovecrafta, je tohle kniha přesně pro vás. Edward Lee; autor této novely nejen že ovšem nepíše jen lacinou pornografickou jednohubku, ale skládá skutečnou, nebál bych se napsat až láskyplnou poctu autorovi mýtu Cthulhu. A teď babo raď. Místy je to praštěným humorem napěchované porno se vší jednoduchostí (i dějovou) k tomu patřící, o stránku vedle je to zase perfektně vypiplané (kdyby mi někdy někdo vybraný úryvek bez erotiky dal přečíst, asi bych nepoznal že to není od Lovecrafta) a čiší z toho atmosféra snad ještě "lovecraftovštější než samotný Lovecraft..." :-)

A prosím nakladatelství Carcosa - jen houšť a víc podobných knih! Čte se to jedna báseň.

8 25.01.2020

Prokletí Salemu je zkrátka klasická upířina, protkaná odkazy na hororová díla ještě klasičtější. Upíři jsou prostě nekomplikované, přímé bestiální zlo a tak to má také být. Ne vždy je dobrý nápad příšery polidšťovat, když jejich podstatou je právě nelidskost. Barlow je možná ještě děsivější než Drákula. Klasický motiv nemilosrdného střetu světla a tmy, v němž má racionální rozum a jakékoli zaváhání nedozírné následky. Moc se mi líbí podobenství rozpadu typického amerického maloměsta (k němuž zde pochopitelně dochází tím nejhorším možným způsobem). King je prostě mistr hororu v jakékoli jeho myslitelné podobě. Zatím jsem od něj ještě nečetl nic, co by bylo špatné. Snad se mi to ani nepovede...

Takhle to má vypadat. Moc se mi líbí Kingovo pojetí upírů, které později skvěle rozvinul v Temné věži. O tom, jak rozprostřel a uzavřel zde neukončený příběh poskvrněného kněze Callahana ani nemluvě (jednoznačně jeden z mých nejoblíbenějších protagonistů cesty k Věži).

8 18.11.2019

Tento titul je pro mne příjemným překvapením. Už dávno jsem se naučil brát pochvalná přirovnání na obálkách knih tak trochu s rezervou. Tady ovšem nelžou. Timothy si s Dexterem ani Hannibalem nezadá. Je jim podobný, přitom je ale i dost svůj a vzdor tomu, že je místy pln klasických žánrových klišé, je i nabitý těžko předvídatelnými zvraty a především duem hlavních postav, u kterých vás prostě zajímá, jak to s nimi bude dál. Je tu patrný značný vývoj u obou, ale nebudu prozrazovat, o jakou další postavu se v knize jedná.

Snad jen dodám, že značnou roli v příběhu hraje také Timothyho minulost, jež do značné míry formovala, co se z něj stalo. Je tak pravděpodobně zaděláno na dva budoucí velké rivaly na dvou stranách zákona. Toto dílo bych doporučil každému, kdo si chce přečíst netradiční drsný thriller s kriminální zápletkou, podobný zde několikrát vzpomínanému hrdinovi Jeffa Lindsaye. Po tom, jak byl první díl utnut, se to může vrtnout prakticky jakýmkoli směrem. Nu a co říci závěrem? Snad jen že tohle dílo bych skutečně rád viděl ve formě seriálu. Stálo by to za to…

8 16.07.2019

Což o to, je to výborný. Bezesporu kultovní (což může ovšem být i kdejaká blbost), ale podobně jako u filmu jsem z toho osobně nebyl až tak "odvařenej," aby to bylo na plný počet. Jedná se každopádně o výborný, nesmírně vrstevnatý psychologický thriller s velkou mírou nápaditosti a postavami, jež jsou tak dokonale ulítlé, až si vás dokáží získat. Úžasná práce se schizofrenií, anarchií, detaily a fanatismem lidí...

Plus je to otevřená kritika konzumu, rebelie a sonda do našich duší, která tak trochu nastavuje zrcadlo těm temnějším, udupanějším a nespokojeným zákoutím naší mysli, jež se sem tam derou na povrch...

A jak už tu padlo, audiokniha je výborná!

8 26.05.2019

Krásný lyrický a lidský příběh, kde mnohem víc než lehounké prvky sci-fi hrají prim naše moderní dějiny, rozpadající se vztah a bolestná rodinná historie hlavního hrdiny, v nichž z velké části pramení jeho motivace vydat se na velkou výpravu do kosmu, z níž už nemusí být návratu. Paralela se skutečným životním příběhem autora je zřejmá a najdou se zde tedy i nezbytně autobiografické prvky. Za mne výborná kniha, napsaná moc hezkým jazykem (nakolik za to může překlad z angličtiny neposoudím). Mně se to líbilo. A moc. Vzdor reklamě. Je to hezké a smutné. A to já docela rád...

Vyčítat knize rozsáhlou mediální kampaň je v tomto případě takové zvláštní. Mne nijak neovlivnila - četl jsem Kosmonauta z Čech až v momentě, kdy to vše utichlo. Každopádně vydávat knihu Čecha, který emigroval do zahraničí a uspěl s ní především tam, taky ji takhle podpořím. Zaslouží si to. Ale on se asi úspěch občas neodpouští... :-)

8 22.05.2019

Je na tom pekelně znát, že se jedná o debut. Místy to dost vrzalo a našla by se řada zvratů, které moc nedávaly smysl. Oceňuji, že v jeden moment se to během vyšetřování zvrhne tak, až vše nasvědčuje tomu, že pachatelem je hlavní hrdina. Nemám ale moc rád detektivky a thrillery, kde není možné se do určité chvíle domáknout toho, kdo je pachatel, když to prostě z toho co víme nelze. A ten otevřený konec, kde to všechno skončí v momentě, kdy se něco konečně začne dít, je stejně na pěst jako Wolfova oblíbená káva. Tohle není klasický cliffhanger, jenž vás má navnadit na další knihu. Je to jako kdyby autor nevěděl jak to uzavřít, aby to nebylo moc dlouhé, a tak rozdělil hotový příběh na dva, aby mu to hodilo víc.

8 22.05.2019

Jak už někde někdo psal, je otázkou, zda milovat pana Martina za krutý, a až na malá zakolísání (Dany a otroci; přeci jen je ta proměna příliš uspěchaná) realistický a uvěřitelný středověký svět s bohatou fiktivní historií, či jej nenávidět za to, že jej tak rychle vylidňuje. U příležitosti svatby Edmura Tullyho málem kniha prolétla sklem, avšak potom, co jsem si uvědomil, že při její tloušťce (mám vázanou :)) by jím nejspíš prošla, jsem si to rychle rozmyslel. Mé nejoblíbenější postavy zatím zůstávají, a to je dobře. Chvíli jsem byl na rozpacích, zda nesrazit hvězdičku, ale nepamatuji si, kdy naposledy se mi četlo téměř 1200 stran tak rychle (bohužel), a tak příjemně. A to je dle mého při čtení nejpodstatnější, takže plná palba pěti, a těším se na další knihu s napětím, kam se děj vrtne, právě tak jako na třetí sérii výborného seriálu...

8 10.11.2017

Nejprve jsem viděl Formanův film a ač chápu výtky jak autora této knihy, tak některých zdejších čtenářů, týkající se právě "chyb" či nesrovnalostí filmu oproti předloze, myslím že jinak, natož lépe by to natočit nešlo. Hlavně co se pozice vypravěče týká. Ono právě hlavní postava vypravěče, kterému na oddělení říkají Náčelník, by nemohla být ústřední postavou filmu už jen pro to, jakým stylem je knižní příběh podán. A McMurphy si stejně strhává nejvíc pozornosti na sebe v obou dílech.

Krom ohromné lidskosti s jakou indián příběh vypráví, a kterou si film zachoval, jsou v předloze taky mírně za vlasy přitažené jeho vlastní představy a halucinace, které v knize svůj nepopiratelný smysl a myšlenku mají, kdežto na plátně by vůbec nemusely mít takovou hloubku jako v psané podobě. Naopak dopad na mé myšlení měly jak kniha pana Keseyho, tak snímek pana Formana obdobný. Ačkoli kniha se mi ve výsledném porovnání líbila o něco více, protože je zde více místa pro vykreslení jednotlivých charakterů, z nichž některé v Přeletu dostaly méně prostoru, než by si byli oni "pacienti" zasloužili.

8 10.11.2017

Ač jsem poprvé viděl film, kniha je, jak tomu ostatně zpravidla bývá mnohem obsáhlejší. A zkrátka a jednoduše dějově barvitější. Velmi zajímavé dílo, ke kterému se rád vrátím, a to díky jeho originalitě a nevšednosti, díky níž nemá mezi ostatními srovnání.

8 10.11.2017

Knihy J. R. R. Tolkiena položily základní kámen světové fantasy. Jsou to díla, jež se zapsala do dějin literatury. Víc netřeba. Tolkien je pro mě nedotknutelný.
Nu a přirozeně se nemohu se také nezmínit o výtečném filmovém zpracování. Tedy u Pána prstenů, u Hobita to povážlivě skřípalo.

8 10.11.2017

Odejít na jih je nádherně drásavým thrillerem z neotřelého prostředí Louisiany, který u mě osobně jen posiluje pozici Roberta R. McCammona jako jednoho z nejlepších vypravěčů, s jakými jsem měl tu čest se setkat. Naoko béčkový námět rozpracovává do překvapivě promyšlené šíře a román, který byl napsán jaksi natruc, v sobě skrývá nesmírně silné poselství. Má tah na branku, silné a neotřelé postavy, a drží se mnohem více při zemi než nadpřirozená Smrti před úsvitem. Ačkoli s autorem souzním v tom, že právě jeho předchozí kniha je lepší a rozhodně jde o životní dílo, Odejít na jih je taktéž výborným čtením, u kterého se poměrně obtížně hledá žánrová škatulka, do níž by zapadlo.

A byť se mnohem méně vymyká a je přímočařejší, šlo o pohlcující zážitek, kterého se dočkáte u málokterého románu. Dojde na boj o život, nebývale lidské osudy postav, ale i tarantinovsky přepálenou akci jako vystřiženou z nějakého akčního bijáku. A taky je tu závěr, jenž vás dost možná dojme a ty citlivější povahy třeba i rozpláče. Další nádherná kniha, na kterou budu dlouho vzpomínat. Nemohu jinak, než ji doporučit všemi deseti…

7 24.09.2024

(SPOILER) V záplavě současných moderních romantasy, v nichž jsou často i naprosto zbytečné erotické scény, působí nový přírůstek do světa dračích jezdců jako zjevení.

Maličký SPOILER: Scéna, kde na sebe dvě zamilované postavy jen hledí a plně jim dochází, co jedna k druhé cítí (a to se vší vahou předešlých událostí a citů), má v sobě mnohem víc náboje a napětí než desítky stran žhavé erotiky. I tady Paolini dokazuje, jak dobrým spisovatelem je v momentě, kdy pouhými náznaky dokáže říct tolik…

Je to nejdrsnější a nejdospělejší kniha z Alagaesie. Kniha, jež odráží nejen odlišnost hlavního hrdiny, ale i cestu, kterou Christopher Paolini od vydání Eragona ušel. Murtagh je více než vítaným návratem do světa populární fantasy série. Oproti sborníku Poutník, čarodějnice a červ, který působil spíš jako nepotřebný bonus, je tento silný román přesně tím rozšířením fikčního světa, v jaký fanoušci doufali. Christopher Paolini se v něm po sci-fi odbočkách vrací v plné formě a působí to tak, že ho psaní opravdu bavilo.

Vrací se ke starým známým zase o něco starší a zkušenější, ale stále neztratil nic ze svého spisovatelského umu, jehož základem je prostě vyprávět dobrý příběh. Dílo pečlivě připravuje podhoubí pro příští velké události, dokresluje jednu z nejlepších Paoliniho postav, a mnohé dřívější události ukazuje z trošku jiného úhlu pohledu. Zároveň ale nezapomíná na to nejdůležitější: bavit i svého čtenáře. Nutno dodat, že ačkoli je rozhodně lepší znát předchozí dění, dovedu si představit, že knihu by si mohl přečíst i někdo ságou nepolíbený, což je rozhodně plus. Nelze než román doporučit nejen všem fanouškům Odkazu Dračích jezdců, ale i těm, kdo mají rádi dobré fantasy.

7 12.06.2024