Gustik5 komentáře u knih

Krásný lyrický a lidský příběh, kde mnohem víc než lehounké prvky sci-fi hrají prim naše moderní dějiny, rozpadající se vztah a bolestná rodinná historie hlavního hrdiny, v nichž z velké části pramení jeho motivace vydat se na velkou výpravu do kosmu, z níž už nemusí být návratu. Paralela se skutečným životním příběhem autora je zřejmá a najdou se zde tedy i nezbytně autobiografické prvky. Za mne výborná kniha, napsaná moc hezkým jazykem (nakolik za to může překlad z angličtiny neposoudím). Mně se to líbilo. A moc. Vzdor reklamě. Je to hezké a smutné. A to já docela rád...

Vyčítat knize rozsáhlou mediální kampaň je v tomto případě takové zvláštní. Mne nijak neovlivnila - četl jsem Kosmonauta z Čech až v momentě, kdy to vše utichlo. Každopádně vydávat knihu Čecha, který emigroval do zahraničí a uspěl s ní především tam, taky ji takhle podpořím. Zaslouží si to. Ale on se asi úspěch občas neodpouští... :-)

8 22.05.2019

Je hezké, že Lovecraftovy spisy jsou řazeny chronologicky, díky čemuž máme možnost sledovat, jak se jeden z otců moderního hororu "vypisuje." Povídky podobně jako u Poea spojuje mrazivá svízel, nejistota a přítomnost něčeho mimo nás. Tenhle plíživý děs mám raději, než přímočaré strašení. Přes to jsem měl s nějakými díly v tomto souboru problém a rozhodně jsem nebyl tak nadšen, jak jsem doufal. Nicméně tohle je začátek. Další knihy - a zvlášť ty kde je položen základ kultu Cthulhu už budou jistě lepší... Ilustrace od Františka Štorma jsou mimochodem geniální! Díky tomu je tato série opravdovým skvostem a chloubou knihovny. Jo, a doslov od Škvoreckého je moc fajn.

2 22.05.2019

Je na tom pekelně znát, že se jedná o debut. Místy to dost vrzalo a našla by se řada zvratů, které moc nedávaly smysl. Oceňuji, že v jeden moment se to během vyšetřování zvrhne tak, až vše nasvědčuje tomu, že pachatelem je hlavní hrdina. Nemám ale moc rád detektivky a thrillery, kde není možné se do určité chvíle domáknout toho, kdo je pachatel, když to prostě z toho co víme nelze. A ten otevřený konec, kde to všechno skončí v momentě, kdy se něco konečně začne dít, je stejně na pěst jako Wolfova oblíbená káva. Tohle není klasický cliffhanger, jenž vás má navnadit na další knihu. Je to jako kdyby autor nevěděl jak to uzavřít, aby to nebylo moc dlouhé, a tak rozdělil hotový příběh na dva, aby mu to hodilo víc.

8 22.05.2019

A já se bavil. Sice to rozhodně není alternativa ke Stopařovu průvodci po galaxii (kde satira nebyla na úkor fikčního světa), ale je to výborné. Mnohem víc než o klasickou sci-fi se jedná o kritiku poměrů v USA. Místy skoro až cynickou, přesto docela terč strefující. Chlupatí a kulatí mimozemšťané, pro které je vše jen hra a chtějí se prostě bavit, jsou dobrým způsobem jak poukázat na leckteré absurdity západního světa. A ta rodinka anarchistů byla prostě boží...

2 22.05.2019

Poprvé v životě jsem si přes internet koupil audioknihu (rozsáhlé a zajímavé obsazení prostě nalákalo) - ne na nosiči, a dobře jsem udělal! Vyčníval ovšem Martin Stránský (tedy jeho kapitán Crozier), který by snad dokázal poutavě načíst i telefonní seznam. Tady se však nedá říct, že by předloha potřebovala přidávat na poutavosti...

Franklinova expedice je totiž poutavá sama o sobě. Dan Simmons si navíc neskutečně pečlivě nastudoval nejmenší podrobnosti ohledně celého "podniku" a skvěle je zasadil do mrazivého (doslova) románu, rámovaného vysloveně fiktivními hororovými prvky z poupravené inuitské mytologie.

Více než Tuunbaq, tedy monstrum z ledu, jsou tu za monstra lidé (jak už to tak v nejlepších hororech bývá). Odmítám tvrzení o zdlouhavosti (třeba takový adaptující seriál, který předlohu pochopitelně notně osekal, je oproti ní docela slabota). Kniha přímo stojí na stejně jako neskutečný mráz plíživé, ponuré a bezvýchodné atmosféře blíží se katastrofy. Je prostě brilantní.

Při poslechu jsem mezery doplňoval literaturou faktu od Michaela Palina - Erebus: Příběh ztracené lodi, a číst tyto dvě knihy najednou byl skutečně velkolepý zážitek a dokonalá kombinace. Za mne skvělé a na Simmonse si jakožto na autora ještě posvítím. Protože je to opravdu Pan spisovatel...

15 22.05.2019

Místy zdlouhavá, nudící, ale vzato kolem a kolem - jako celek dokonale působící (téměř) postapo fantasy. To jsou Růženky. Jak je u Kinga (nebo v tomto případě tedy Kingů) zpravidla zvykem, jsou tu sice přítomny značně nadpřirozené prvky, cílí se tu ovšem především na lidské postavy a na to, čeho jsou při vyhrocených situacích schopné.

Otec se synem si tu vzali na paškál především téma střetu dvou pohlaví a nevyhnutelně dochází k závěru, že muži jsou "ti horší," a jakýkoli happy end tak nepřichází v úvahu. Trochu jsem si místy při čtení vzpomněl na nenápadný sci-fi román Věk zázraků, ta melancholie a pesimismus, a vůbec celková atmosféra byla obdobná.

Kniha vyniká tím, co jako někdo, kdo se občas snaží o vlastní literární tvorbu na Kingovi bezmezně obdivuji. Neskutečnou empatii při tvorbě trojrozměrných postav. Takové dokáže vytvořit málokterý spisovatel. A byť je protagonistů v Růženkách přehršel, každý má svou pochopitelnou motivaci (i záporáci - což je úžasné) a dá se s nimi sžít. O tom, jak citlivě se (dle mého) autoři dokáží ponořit do ženské mysli, ani nemluvě.

Byť je zde seznam postav, musím přiznat že jsem jej moc nepotřeboval. Po chvíli. Nebyl problém se v charakterech zorientovat. A jak je to s onou spoluprácí mezi otcem a synem? Myslím že synek se až tak nepřetrhl, a nebo píše stejně skvěle jako tatínek. Což by bylo báječné. Joe Hill (pseudonym dalšího z rodu Kingů) taktéž nepadl daleko od stromu. Ale myslím si, že Owen King bude mít na svědomí onu místy přítomnou zdlouhavost a nudu...

V rámci bohaté bibliografie autora to asi nebude vyčnívat nad hladinu, i tak jsou ale Růženky víc než slušný nadprůměr, který doporučuji...

3 22.05.2019

Tak já to nadšení tady asi trochu snížím. Kdosi u knížky citátů ze ságy Píseň ledu a ohně, nazvané "Mudrosloví urozeného pána Tyriona z Lannisterů" napsal, že se jedná o naprosto zbytečnou knihou, jejíž existence je způsobena snahou vydělat na populární značce co nejvíc.

Nu, Pobertův plánek je totéž. Ale mnohem hůř. Odhlédneme - li od opravdu ošklivě umístěného názvu uprostřed čela knihy a podíváme - li se na formát a tisk, tak je to slovy cikánky Jolandy opravdu "velký špatný." Rozmazané obrázky z filmu, které svým rozlišením vypadají jak kdyby je někdo postahoval z netu, no a celkově je to... Nic moc. Moc navíc nechápu mash up filmu s knižními reáliemi. Buď jedno, nebo druhé. Obzvlášť když se filmy a knihy docela liší...

Čekal bych třeba opravdový plánek, se kterým si někdo dal práci. Ta plastová hůlka tomu dodává korunu a připomíná časopisy s Kačerem Skrblíkem, kde byla sem tam přiložena nějaká levná hračka...

Ale HP se prodává a nadšení Potterheads si koupí cokoli. Já se přitom za fanouška ságy považuji. Ale tohle považuji naopak za zbytečnost. A ještě docela nehezky zpracovanou...

3 22.05.2019

Debut roku? Ale kdepak. Průser? To taky ne. Jen lehounce nadprůměrný, čtivý thriller, jehož autorka má Stephena Kinga až tak ráda, až nejen že převzala vyprávěcí strukturu z jeho známého hororu To (tedy dvě dějové linie), ale i styl psaní. Nebýt vydařeného konce, jdu níž. Knížka je ovšem tenoučká (takže ji přečtete opravdu na posezení) a jak už jsem napsal - dobře se čte. Jen by tedy zapadla, nebýt hezké obálky a obrovské mediální kampaně...

A dle anotace jsem tedy čekal trochu něco jiného. Minimálně že oni křídoví panáčci budou v ději hrát větší, než jen epizodní roli. A taky jsem doufal v nějaké nadpřirozeno, než v civilnost, jaké se mi nakonec dostalo. Ale to může být pro leckoho plus. Každopádně jsou lepší žánrová díla...

5 22.05.2019

Pokud jste fanouškem kvalitního hororu s prvky nadpřirozena, je Temné léto přesně pro vás. Nechybí mu perfektně, pozvolně budovaná gradace, jež spolu s pečlivě vystavěným historickým pozadím všeho zla v městečku Elm Heaven vyvrcholí v epicky děsivém finále, které by byla skutečně radost vidět ve filmu. Kingovo doporučení na přebalu nelhalo. Dan Simmons skutečně píše jako rozzuřený anděl...

Více v mé recenzi zde na DK.

3 22.05.2019

Víc než o thriller se ovšem vzdor nápisu na knižní obálce jedná o psychologické, místy až vztahové drama, jež je „krimi“ zápletkou jen okořeněné. Začátek skutečně působí jako probuzení - orientujeme se v ději, postavách, událostech a pomalu, v náznacích vše skutečně sklouzává k thrilleru. Ač jsem tedy od knihy měl trochu jiná očekávání, rozhodně si s jinými autorskými prvotinami nezadá a nelituji, že jsem ji četl. Rozhodně jsem po přečtení nebyl tak zklamán, jako kupříkladu u Kříďáka, jenž mne i přes značnou chválu a propagaci příliš nenadchl.

3 30.04.2019

Erebus: Příběh ztracené lodi možná není románem, ale pojednáním, přímo napěchovaným historickými fakty, fotografickými materiály, mapami a zajímavostmi ze života námořníků. Významně tak odhaluje velkolepé období. Palin nepíše suchopárně. Nebudete se nudit, protože má sice cit pro detail, ale dokáže informace zprostředkovat tak jímavě, že by mu záviděl nejeden učitel dějepisu. Použité záznamy a úryvky nejen z historických knih, ale i deníků a dopisů důstojníků a námořníků vás přímo vtahují do dění.

9 30.04.2019

Ms. Marvel: (Ne)normální je docela obyčejným dětským komiksem s tradičními vyprávěcími prvky a hrdinkou z jiného kulturního prostředí. Přesto nejde o nějakou agitku, ale o klasický “marvelovský” příběh o prostém hrdinovi, který zničehonic přišel k velké moci, jež s sebou nese i velkou odpovědnost. Klasický “spider-manovský” mustr Kamale Khanové sedí a myslím si, že jde o vcelku povedenou sérii. I přesto, že postava si vlastně vypůjčila starší identitu Carol Denversové, jež je nyní známa jako Captain Marvel, dává to vlastně v příběhu smysl, neb jde o Kamalin vzor. Trochu zvláštní je samotný způsob, jakým hrdinka přišla ke svým zvláštním schopnostem, které se teprve učí poznávat a ovládat (ale to snad bude v budoucnu trochu osvětleno). I přesto, že se jedná o rozjezd řady a seznámení se s postavami, rozhodně by komiksu neuškodilo trochu víc akce. To zachraňuje hlavně druhá půle, kde se děj slušně hýbe kupředu. Tak po typicky otevřeném konci uvidíme snad v další knize, které rozhodně dám šanci.

1 19.03.2019

Batman: Já jsem sebevražda jen stvrzuje pokračující pomalý rozjezd Kingovy série, který jako celek příliš nenavazuje (což může být dáno napojením na vedlejší řady, a nebo prostě nekonzistentností hlavního děje – vyberte si). Zatím je pro mne Batmanovo Znovouzrození spíše zklamáním a i přes příslib navrácení Venomem nadopovaného Banea se nemohu ubránit značné rozčarovanosti. Znovu musím zmínit Snydera a jeho geniální začátky, kdy s Batmanem vytvořil dechberoucí komiksy hned zpočátku. Snad se King v příští knize už pochlapí. Budu čekat. Zatím je to stále jen hezky nakreslená, vyprázdněná mainstreamová jednohubka, jež neurazí, ani nenadchne.

1 19.03.2019

Film byl fajn, byť dosti přežvýkaný a okleštěný. Nu a kniha je (ne)překvapivě mnohem lepší. Nutno ovšem dodat, že dějová kostra ruku v ruce s autorovým psacím stylem je veskrze průměrná. Do nadprůměru to vytahuje vtažení popkultury, eastereggů a vůbec všech těch narážek, na něž jsem jako geek (za kterého se mám) strašně rád narážel a doufám že jich i většinu pochytil. Ale pátou hvězdu tomu dát i přes nadšení nemohu, protože je tu spousta záměrných i nezáměrných klišé a děj je taková pohádka, že to i s přijetím záměru je někdy moc...

Má to ale hezkou finální myšlenku a celá OASIS je prostě super nápad, takže tak.

5 21.01.2019

Asi jsem četl jinou knihu, než 2/3 fantasy milujících čtenářů. Ale fakt... Nemám nic proti brakové fantasy (hrozně mě bavil třeba Richard Kadrey, kterému u nás vyšly žel jen tři knihy, ačkoli si s Kotletou a Kulhánkem rozhodně nezadá). A ano, mám rád Kulhánka. Tak proč mi tenhle adorovaný řezník a jeho Hustej nářez nechutná?

Kotleta je čistý kalkul. Nejde ani tak o zábavu s pseudonymem, které tolik lidí (ačkoli už se dávno ví, kdo za jménem stojí) stále věří a pořád to žije. Vadí mi to, že z toho stylu psaní cítím neupřímnost. Zmíněný Kulhánek byl tupé béčko, ALE mělo to to "něco," určitou jedinečnost co z toho dělalo trochu víc. Jeho knihy byly zábavné a kultovní proto, že autora to (tedy alespoň zpočátku snad) vyloženě bavilo a přeneslo se to i na čtenáře.

U Nářezu jsem si tak nepřipadal. Naopak mi to přišlo, jako by vypsaný autor přišel, sebral všechny ingredience, po nichž čtenáři, hladovící po "něčem, jako je Kulhánek," prahli, uzpůsobil svůj styl psaní zmíněné poptávce, namíchal to do knihy, obalil to mýtem okolo pseudonymu a zdařenými obálkami (jak by ne, když autor má slušné zázemí v Epoše, že ano) a udělal si z takto laděných knih určitý "kult osobnosti," jaký na tuzemské fantasy scéně nemá obdoby - vzdor tomu, že jsou tu mnohem lepší autoři fantastiky, kterým se zdaleka nedostává takového prostoru (namátkou třeba výborná sci-fi série Mycelium od Vilmy Kadlečkové).

Tolik k autorovi, jen dodám, že proti němu nic nemám a na výše zmíněném není nic špatného (naopak mi přijde super, že popularizuje žánr a zaštiťuje antologie jako Ve stínu říše, a Ve stínu apokalypsy a dává tak možnost vyniknout spřízněným autorům), jen celou tu fanovskou hysterii okolo jeho děl nechápu, když mi přijdou zcela průměrná. Inu, zlatej Kulhánek.

Hustej nářez je upírská nahláškovaná jízda, kde mi akce přijde i v rámci subžánru příliš přepálená, hlášky se mi zdály toporné a celkově je to na mě asi "až příliš" béčkové. Není to vyloženě špatné, ale nechytlo mě to a nejsem si jistý, jestli se po této prvotině k nějakým kotletovkám vrátím. Závěrem budu citovat jednu nejmenovanou recenzi na tuto knihu: "Hustej nářez není ani hustej, ani nářez..."

Snad tomuto pánovi dám ještě šanci časem, ale nějak vám nevím - tolik skvělých knih, a tak málo času...

9 21.01.2019

Po knize jsem sáhl hned z několika důvodů. Prvním budiž prostý fakt, že nakladatelství Host má prostě nádherné a lákavé obálky. Dále je tu autor, jehož předchozí fantasy sága je skvěle hodnocená a ač jsem ji nečetl, řekl jsem si prostě že zkusím tu nejnovější, právě začínající. Nu a pak je tu ještě skutečnost, že se mi zastesklo po dobách, kdy jsem ještě coby dítko školou povinné tahal v tašce špalky typu Eragon plné draků, hrdinů, a - no však víte...

Oheň probuzení je zajímavý hlavně steampunkovým splynutím trochu jiné magie, draků, objevitelského dobrodružství a námořního románu. Všechny dějové linky skvěle fungují a postavy jsou zajímavě rozmanité. Ten svět je radost objevovat a nikdy by mě nenapadlo, jak jinak se dá pojmout klasická "high fantasy."

Tohle by šlo. Má to své mouchy a není to na plný počet, ale čtyři hvězdy si to určitě zaslouží. Doporučuji slabším povahám co rádi draky, nebo i ochráncům zvířat, aby to nečetli. Vzdor obálce tu (zatím - podle mne se to v dalších dílech trochu změní) hrají druhé housle a lidé se k nim nechovají zrovna pěkně. Tak mě napadá, že lidé jsou obecně ve fantasy dílech "ti zlí." Co to tak o nás asi vypovídá...

5 21.01.2019

Jednoznačně nejlepší hororová sbírka, co u nás vloni vyšla. Skvěle vyvážený a tématicky rozmanitý soubor povídek od jednoho autora se širokým záběrem. Jsem rád, že mě svítivá obálka nalákala a knihu jsem si přečetl. Protože tohle je děsuplný klenot, který by neměl chybět v knihovničce nikoho, kdo má alespoň trochu rád "pokleslý žánr." Jasných pět hvězd a těším se na další knihy od autora, které na sebe doufám nedají dlouho čekat.

1 21.01.2019

Jednoznačně největším plusem knihy je, že autor dokázal opravdu skvěle napodobit styl, jakým píše Stephen King. A taky to má slušný, mnohé slibující rozjezd. Finále už je dle mého slabší a ač postavy rozhodně nejsou špatně vykreslené, čekal jsem něco víc. Jedná se ovšem stále o nadprůměrný krvavý horor s upíří tématikou (kdo by to čekal poté, co žánr důkladně "vysosalo" a na pár let dopředu zničilo Stmívání, že). A to není málo. Já se bavil, jako jednohubka je to slušné.

1 21.01.2019

Nejsem velký čtenář detektivek. Zvláště proto, že se s nimi roztrhl pytel a v záplavě všech severských thrillerů, brutálních vražd a zatrpklých detektivů jeden o cokoli jiného, než je Hartl a Třeštíková skoro nezavadí. Samozřejmě s nadsázkou řečeno, vychází toho obecně dost a dost. Každopádně pokud detektivku, tak nejlépe takovou, jaké psal Doyle či Christie. A Křížkův Eliáš Sattler si s jejich výtvory dle mého skromného názoru rozhodně nezadá.

Je to dobová detektivka se zajímavým hlavním hrdinou, který je ve všech významech toho slova prostě "čmuchal," což zajímavě obohacuje onen "holmesovský" archetyp. Přičtěme k tomu dobové reálie a eastereggy (Kafka v kavárně), fakt, že se to odehrává v Praze, plus určitou mystifikaci (Sattler prý žil) a máme zaděláno na výbornou detektivní sérii s ohromným potenciálem.

Upřímně se těším na další díly. Smrt má vůni inkoustu sice není dokonalá, ale je tu patrný prostor pro lepší vykreslení hlavních postav a já mohu říci, že jsem nadmíru spokojen. Krásná obálka je pak už jen oku lahodící třešničkou na dortu.

7 21.01.2019

All-Star Batman: Konce světa celkem přesně splňuje to, co byste čekali od vedlejší řady. Nejde o nic revolučního, nového, ale ani zajímavého natolik, aby to nadchlo někoho kdo už nějaký ten komiks s Temným rytířem četl. V zásadě jde o slušný průměr, což je pro scénáristu Snyderových kvalit asi slabý výkon. Zvlášť po docela povedené předchozí knize, která měla pár zajímavých nápadů. Konce světa jsou podivně uspořádaný kresebný “kočkopes,” kterému jakožto celku nejvíc podkopává nohy fakt, že moc nedává smysl a nefunguje jako jednotný příběh. Nepotěší ani prakticky žádná návaznost na předchozí knihu řady.

2 21.01.2019