Hadati komentáře u knih

Mnoho stran je nejprve věnováno barbarskému válečníkovi Karsa Orlongovi, jehož osud zpočátku nijak nesouvisí s hlavním dějem. To se však na konci příběhu, který se týká prakticky jen jeho, nakonec propojí s hlavním příběhem. Zpočátku mi tento hrdina moc nesedl, ale ke konci knihy jsem zjistil, že se dostal na vrchol mých oblíbených postav Malazu.

Po této delší epizodě se konečně dostaneme k hlavnímu dění ve světě Malazu. Příběh začíná tam, kde skončila předminulá kniha, tedy výpravou císařovniny pobočnice Tavore z Arenu do posvátné pouště Raraku, aby zde bojovala proti nepřátelům pod vedením znovuzrozené šaik. Je to tedy takový Psí (Coltainův) řetěz pozpátku. Přestože děj se občas posune i do jiných částí světa k různým dalším postavám, tohle je jeho středobod.

Kromě Tavore a šaik, pak ještě sledujeme zejména osudy asasína Kalama, sapéra Šumaře, spára Perela, Rudou čepel Lostaru Yil, Kvítka a Apsalar.

Společně s Karsou se tu pak objeví i další počet nových postav, ale hlavně se tu začnou více projevovat další rasy, které v předchozích knihách byli jen krátce zmíněny, nebo o nich ještě ani nepadla zmínka.

Musím říct, že při této knize jsem konečně začal lépe zvládat přehled mezi tolika postavami, ale hlavně si už dokážu udělat daleko lepší přehled o všech těch různorodých starobylých rasách a chodbách. A bylo zábavné postupně odhalovat další tajemství Malazské kroniky padlých.

2 20.09.2020

Kniha začíná sledováním pacienta 0, který rozšíří uměle vytvořený smrtící virus po celém světě. Kniha není zrovna moc vhodná pro současnou dobu, protože se neubráníte zamyšlením se nad COVIDem. Je nutno ale říci, že podoba je tu jen velmi okrajová. Chřipka ve Svědectví je absolutně smrtonosný vir, který zabije většinu obyvatel Země. Naprostá apokalypsa. Přesto zvažte, zda je vhodná doba ke čtení právě teď.

Jak je u Kinga zvykem, popisuje šíření této smrtící chřipky od jeho počátku až do drsných konců. Kniha se pak dá rozdělit do čtyř obsáhlých částí, kdy se řeší pouze jaký průběh má tato katastrofa v USA. Jiné země se vůbec neřeší. První část je zcela realistická, v dalších částech si pak postupně uvědomíte, že kniha se čím dál více zabývá nadpřirozenem, dalo by se říci až bojem dobra se zlem.

Přibližně v polovině knihy jsem si prošel určitou krizí, protože kniha je opravdu zdlouhavá, až je to úmorné, ale po čase se to zase rozjede a odsýpá to rychleji. Přišlo mi to náročnější, než jiné tlusté Kingovi knihy jako je To nebo Pod kupolí. Detailisti si ale užijí, protože King má opravdu široký záběr různých postav a nikdy si tak docela nejste jistí, která z nich přežije, nebo jak dlouho.

(Dále menší spoilery)

První část knihy je hlavně o šíření chřipky po USA, o snaze se s ní vypořádat, o panice umírajících, ale hlavně se zde popisuje minulost hlavních protagonistů, jak to má King ve zvyku, a o tom, jak oni sami prožívají dobu, kdy se smrtící vir začíná po zemi teprve šířit.

Druhá část knihy je pak o tom, jak těch pár přeživších se snaží sjednotit do dvou skupin, kdy jim v tom pomáhá nadpřirozeno.

Třetí část je pak o budování dvou velkých společenských skupin na dvou místech USA, kdy je nepochybné, že se tyto dvě odlišné komunity blíží ke vzájemnému násilnému střetnutí.

Poslední čtvrtá je pak o vypořádání se dobra se zlem, tedy zúčtování mezi těmito dvěma komunitami.

9 20.09.2020

Druhá kniha o Hlídce je pro mě ještě o stupeň lepší, než předchozí. Jediným záporem je, že přestože je zde i má nejoblíbenější postava kapitán Elánius, tak tu mají více prostoru jiní členové Noční hlídky. Kromě již předchozí sestavy seržanta Tračníka, desátníka Nóblhócha a nově povýšeného desátníka Karotky, se zde objevují zcela nové postavy – strážník Potroublo (trpaslík), strážník Navážka (troll) a strážnice Angua. Tím vznikají nové zábavné scény, neboť je využita zejména vzájemná řevnivost mezi trpaslíky a trolly. Také se zde již více projevuje Karotkova inteligence, kdy nejvíce jsem si užíval situací, kdy Karotka dokonale využívá své pravdomluvnosti k dosažení svých cílů. Přestože je zde hlavní zápletka silná, Pratchett ji velmi umně používá k tomu, aby rozehrál spoustu zábavných scén. A pro čtenáře je zde mnoho překvapivých odhalení, kdy ne vždy se to týká otázky, kdo je vrah. Závěr knihy pak také předznamenává, jak se série o Hlídce bude rozvíjet. A možná je i dobré vědět, že tato série svého vrcholu stále ještě nedošla.

Tenhle zeměplošský díl musel být pořádným překladatelským oříškem, protože je o (rockové) hudbě a vyskytuje se zde spousta jmen skutečných zpěváků a kapel, které byly často jen trochu přepsány. Je tedy výhodou mít alespoň nějaký přehled o hudební scéně. Ale stejně jako i u jiných Zeměploch, obejdete se i bez toho.

Smrť se opět dostane do jedné ze svých zvláštních nálad, kdy ho dostihnou jeho minulé činy. Proto přestane vykonávat své povinnosti a kamsi zmizí. Na jeho místo pak je okolnostmi donucena nastoupit jeho příbuzná, které se to ani trochu nelíbí. Přesto se této povinnosti ujme, protože tak může zjistit více o své rodině, a také může ochranit jednoho mladíka, který si podle ní nezaslouží zemřít.

Kromě nové postavy Zuzanky a starého známého Smrtě a jeho sluhy Alberta, zde také dostávají více prostoru i další postavy, zejména Krysí smrť a mágové Neviditelné univerzity.

Tenhle díl je opět o Mrakoplašovi, který se tentokrát z donucení ostatních mágů z Neviditelné univerzity objeví na Vyvažovacím světadíle v Agateánské říši, která je parodií na čínskou kulturu trochu okořeněnou kulturou japonskou. Zde se pak setká se svým starým známým, hrdinou barbarem Cohenem, který se rozhodl tuto několikamilionovou říši dobýt se svou Stříbrnou hordou.

Mrakoplaš, Cohen a Stříbrná horda jsou pak tím hlavním, co z této knihy dělá jednu z nejzábavnějších knih z celé série o Zeměploše. A pokud jste Mrakoplaše zrovna moc nemuseli, tohle je kniha, po které byste mohli změnit názor. A jen těžko může být někdo, kdo by si nezamiloval Stříbrnou hordu.

Je tradicí, že čarodějky by měly vždy tvořit trio, panna, matka a… ta třetí. Ale to se změnilo od doby, co se Magráta provdala za krále Verence. Ideální novou adeptkou na pannu by mohla být mladá Anežka Nulíčková. Problém však je, že aby unikla svému osudu, raději se vydala do Ankh-Morporku, kde byla díky svému magickému hlasu zaměstnána v budově Opery. A to by nebyla Bábi, aby se nerozhodla, že ji přivede nazpět. K výpravě do Ankh-Morporku však potřebuje najít jiný důvod, který ji Stařenka více než ochotně podstrčí.

Maškaráda je skvělou parodií na opery a muzikály, a zejména paroduje Fantoma opery. Bábi předstírání, že je někdo jiný než ve skutečnosti je, zde dokonale padne, takže je to skvělá zábava. Tenhle román zde také představuje jednu z nejzajímavějších záporných postav celé zeměplošské série a také s nejzajímavějším motivem. Navíc se tu objevuje i nová postava Anežky Nulíčkové, která zde předvádí zcela unikátní schopnosti, které by jí mohla leckterá čarodějka závidět.

Maškaráda je románem, který byl u nás nejčastěji adaptován jako divadelní představení, kdy hlavním důvodem je, že je pro divadlo jako stvořená.

8 04.08.2020

Neznalý čtenář může být zmaten, protože nakladatelství Talpress před touto knihou vydalo nejprve Hrrr na ně!, přestože ději v sérii Noční hlídky předchází právě Nohy z jílu. Důvodem tohoto marketingového rozhodnutí byla plánovaná návštěva Terryho Pratchetta v Praze, kdy Nohy z jílu byly provázané z pověstí o českém golemovi, a tedy byli i vhodnějí knihou pro autorské podepisování. Doporučuji tedy přečíst nejprve Nohy z jílu a pak teprve Hrrr na ně! V opačném případě budete mít trochu zmatek ve vývoji postav.

Nohy z jílu mají pro české čtenáře zvláštní kouzlo, neboť se zde objevují golemové, které Pratchett vytvořil po vzoru staré české legendy o Rabi Löwovi a jeho hliněném golemovi. Je zde i vidět značná změna v charakteru kapitána Elánia, který se už nebojí vyšetřovat skutečné zločiny. Těmi jsou záhadné vraždy, které nějak souvisí s golemy, a také útoky na lorda Vetinariho, který je nevysvětlitelným způsobem postupně otravován.

Pro mě tu také začíná velmi zábavná linka, která se týká kapitána Elánia, který se zábavným způsobem vypořádává s legitimními pokusy o jeho vraždu ze strany Cechu vrahů. Navíc lze pozorovat další postupné rozrůstání hlídky jako takové, kdy se zde objevují další nové zajímavé postavy. A jedna z těchto nových postav rozvíří už tak neklidné vody ankh-morporské společnosti, té trpasličí obzvlášť. Zkrátka, další pořádný nášup zábavy, při které se pořádně zasmějete.

Kvalitativně je toto pokračování na stejné úrovni jako první díl. Jen tu chybí to kouzlo prvního dílu, kdy jste objevovali zcela nový svět. Hlavní postavou zde není Shara, která se zde objeví jen okrajově, ale guvernérka Mulaghesová, která odešla do důchodu. Příběh se odehrává pět let po prvním dílu ve Voortyaštanu, městě, které patřilo bohyni války.
Mulaghesová je sympatická postava, takže není problém se do ní vžít. Opět se zde vyšetřuje tajemný případ, který by mohl mít souvislost s bohy. A opět se tu objevuje Sigrud, který se zaplétá do jejího vyšetřování. Samozřejmě se tu vyskytují i nové zajímavé postavy, a hodně se toho dozvíme o minulosti Mulagheshové.

Jsem zvědavý, kdo bude hlavní postavou pro třetí díl této série.

6 04.08.2020

Třetí díl série je ještě o něco lepší, než předchozí dva díly. Tentokrát je příběh vyprávěn z pohledu Sigruda, třináct let po posledních událostech. Konečně tak dostanete možnost více pohlédnout do psychiky této složité postavy. I zde je tématem opět hrozba ze strany kontinentálních bohů. A přestože v mnoha chvílích si říkáte, že je spousta věcí zřejmých, že to ani nejde nevidět, autor vás přece jen dokáže ještě mnoha věcmi překvapit. Kniha má takový závěr, že je zřejmé, že další díl už napsán nebude. Na druhou stranu si autor udělal tak velká zadní vrátka, že kdyby se rozhodl vrátit se do tohoto světa, dokázal by vytvořit další sérii knih.

9 04.08.2020

Po současných fantasy knihách, byl návrat ke Gemmellově fantasy osvěžující. Nejedná se o fantasy, kde potřebujete jmenný rejstřík, abyste se museli upamatovat, která postava je která. Ani fantasy, kde se musíte snažit pochopit složitost vytvořeného světa nebo zda je zlo zlem či dobro dobrem. Zkrátka se jedná o klasickou hrdinnou fantasy, která si nehraje na žádný složitý epos. A to je to kouzlo. Druss je přestárlá legenda. Hrdina, který přežil svou historickou bitvu a teď mu hrozí, že nezemře v boji, ale stářím. Ale naštěstí pro něj se zde objevila další bitva, která by se mohla zapsat do dějin. A otázkou pro Drusse není, zda v ní zahyne, ale zda dostojí své legendě, a zda jeho strana bude tou, která nakonec zvítězí. Na to druhé by si nevsadil ani on sám, když stojí na straně tisíců obránců proti statisícům nepřátel.

Ale když se to tak vezme, kdo byl vlastně v bitvě u Thermopyl poražený, a kdo vítěz?

7 04.08.2020

Harry Dresden má zase soukromé problémy. Nejenom, že po něm zase jde upíří Černý dvůr, ale tentokrát vezme jako pracovní úkol ochranu před mocnou kletbou. Zábavné na tom je hlavně to, že před kletbou musí ochránit režiséra v pornoprůmyslu a přijít na to, kdo a proč tuto kletbu na něj seslal.

I v dalším díle se zase poodkryje trochu víc z minulosti Dresdena, zejména ohledně jeho matky a Harryho učitele Ebenezara. A také něco více z osobního života policistky Murphyové. Kromě těchto dvou postav se tu znovu setkáme i s upírem z Bílého dvora Thomasem a dozvíme se, proč se Thomas v minulosti snažil Dresdenovi pomoci. A také se tu objeví zabiják Kinckaid, který předtím dělal ochranku Archivu.

1 04.08.2020

Autorka vytvořila svět, kde jediným rozdílem od toho našeho je, že v něm žijí víly. Ale není to ten druh víl, se kterými byste si přáli tančit na palouku celou noc, protože, kdyby se tak stalo, nejspíš by vás po tanci rozsápaly. Tohle je fantasy svět, ve kterém byste nechtěli žít. Víly za lidi bojovaly ve válce a lidé se jim odvděčili tak, že s nimi jednají jako s druhořadou rasou. Rasismus, strach a nenávist je zde běžný, jako tomu bylo v nacistickém Německu se židy.

A do tohoto světa je zasazen detektivní příběh s noirovskou hlavní postavou, kdy už od začátku víte, že to s ním nemůže dopadnout dobře a vývoj vás v tom neustále jen utvrzuje. S hlavní postavou se nelze moc ztotožnit, protože představuje tu špatnou stránku světa, a přestože u něj dojde k určitému vývoji osobnosti, nestane se ze záporáka kladným hrdinou. Přesto k němu lze nakonec pocítit určité sympatie, když blíže poznáte jeho minulost.

Tahle kniha není oddechové čtení. Od počátku do konce je temná, ale spíše než o horor, u kterého byste se báli, se jedná o krvavou fantasy detektivku z 80. let s erotickými scénami a bez mobilů a výpočetní techniky. Za přečtení určitě stojí, pokud je to alespoň trochu váš šálek kávy.

11 04.08.2020

Orientovat se v téhle knize bylo pro mě velmi obtížné. Fanoušci honorverse si jistě už zvykli na mnoho postav a mnoho podrobností, ale v téhle knize mi přišlo, že už to Weber opravdu přehání. Jde mi hlavně o to, že opět tu jsou jakési povstalecké skupiny z různých planet, které si mylně myslí, že jim Mantikora pomůže se svržením režimů. A když takto sledujete asi tak pět příprav převratů či povstání, tak už to trochu ubíjí, protože je to víceméně podobné tomu, co se dělo v předchozí knize série Saganami. To je pro české čtenáře trochu vyváženo tím, že jeden z těchto světů se jmenuje Chotěboř, kde vystupují postavy s českými jmény převzatých od skutečných českých fanoušků (v Chotěboři se každoročně koná Festival fantazie, na kterém byl David Weber už několikrát hostem). Když se nakonec děj po několika stovek stran stane více akční a revoluce se začnou na všech těch planetách rozjíždět, začne to být konečně více zajímavé.

Hlavní problém této knihy ale vidím v tom, že už značně zasahuje do dění hlavní série Honor Harringtonové. Musíte si tedy upamatovat, co se dělo v poslední knize této série a paralelně pak postupovat v čase. Pak se dostanete tam, kde děj knihy z jiné série skončil, ale pokračujete ještě o několik měsíců dále. A to mi přijde už velmi nepřehledné a kontraproduktivní. Bylo by vhodnější, kdyby Weber tyhle dvě série spojil, protože jen opravdu ti nejzarytější fanoušci se dokáží v ději orientovat.

Musím ale přiznat, že mé potíže vyznat se v ději mě vedly k zamyšlení, zda si nepřečíst všechny ty knihy z honorverse znovu, čemuž jsem se kvůli počtu knih i stran doteď bránil. Ale ani by mě nepřekvapilo, kdyby toto někoho naopak otrávilo natolik, že by se rozhodl ve čtení této série (Saganami) už raději nepokračovat.

1 04.08.2020

Tenhle komiks mi přišel tak moc jiný, až si nejsem jistý, nakolik se mi líbil. Nebyl to zrovna můj šálek kávy. Kresba je celkem zajímavá, ale dost ponurá, protože hlavní barvou komiksu je barva krvavá. K hlavnímu hrdinovi si pak můžete jen složitě vypěstovat větší sympatie, protože je to upír vysávající své oběti, a navíc byl ve svém předchozím životě esesák. Aby byl alespoň nějak sympatický, tak mu autor komiksu dal do vínku jakýsi druh cti, kterého se hrdina jakžtakž drží. Pokud jste tedy unavení klasickými hrdiny bez bázně a hany, nebo i méně obvyklými hrdiny, kteří nejsou tak svatí, ale někde uvnitř je v nich ukryté dobro, tohle byste měli zkusit.

4 04.08.2020

Erotický komiks plný dráždivých erotických scén, ale zcela absentující pohlavní styk jako takový. A příběhy jsou slabé, spíše sloužící jen jako pojítko k těmto erotickým scénám, kdy logiku v nich jen těžko lze najít. A tím teď nemyslím hlavní tezi příběhů, že existuje krabička zesilující smyslné touhy hlavní postavy.

2 04.08.2020

Příběhy mě vcelku bavily až na ten sci-fistický, kdy naši Zemi navštívili mimozemšťané. Ano, chápu, že to bylo s nadsázkou, ale nudil jsem se při něm.

2 04.08.2020

Od začátku do konce mě příběh zajímal a bavil, i když jsem měl dojem, že to autor s tím násilím čím dál více přehání. Daleko více mě tu ale vadilo spíše to, jak každý z metabaronů v řadě byl mocnější a mocnější. Trochu mi to připomínalo snahu některých superhrdinských komiksů (např. Superman, Naruto) hledat vždy o řád silnější nepřátele, aby hrdina, který je prakticky nepřemožitelný, se zase dostal na dno svých sil. Závěr celého komiksu mě ale naprosto nadchnul svou vynalézavostí. Vřele doporučuji, pokud vám nevadí vraždění jako od Loba.

3 04.08.2020

Stylem mi to hodně připomenulo Heinleinovu Hvězdnou pěchotu. I tady mi přišlo, že děj knihy je podružný a autor se více zabývá problematikou vedení vesmírné války na dlouhé vzdálenosti a vývojem společnosti v budoucnosti. Je vidět, že auto nad tím značně přemýšlel a jeho pohled na budoucnost je velmi zajímavý a často jsem se ve čtení knihy zastavoval, abych se nad jeho myšlenkami sám zamyslel. Je však také znát, že kniha a některé její myšlenky jsou v tuto dobu již zastaralé. Velmi úsměvné mi pak také přišlo řešení otázky přelidnění Země. Zajímalo by mě, nakolik autor považoval tuto tezi v době napsání knihy za pravděpodobnou.

1 04.08.2020

Gemmelovu Drenajskou ságu mám rád, a i když ji čtu po tolika letech znovu, tak mě stále baví. Tulák je velmi charismatickou postavou a jeho rozhodnutí mají nakonec vliv na celý svět. Také je zajímavé sledovat vznik třicítky. Jen mi přišlo přehnané, když Tulákova příkladu přeměny jeho osobnosti následovaly další postavy. To je ale jediná má výtka, která se dala zkousnout.

5 04.08.2020

Krátký špionážní román z fantastického světa, kde vlivem zmizení velké části pevniny vzniklo Česko-slovenské království. Je to taková průměrná oddechovka, která zaujme spíše jen ty, kteří se chtějí dozvědět něco více o tomto světě, nebo si oblíbily postavy špionů Pavla Grecka a jeho novomanželky Taťány. O světě se ale moc nových zajímavých informací nedozvíte. Román má 200 stran, kdy v první polovině se toho moc neděje. Zachraňuje to až druhá polovina knihy, kde se naopak akce nezastaví.

04.08.2020