Hadati komentáře u knih
Tento díl nezklamal. Sledujeme zejména přípravu Císařství na válku, které připravuje plány na útok na Všední svět a tím i na Mýtov. Díky tomu se opět odkrývá více z pozadí organizace Nepřítele. Také se více dozvíme o minulosti Wolfiho, jeho otce Severáka a zbytku jeho rodiny. Wolfi pak předvede svou nesmiřitelnost, pokud mu někdo ohrozí jeho děti. V závěru sešitu jsou pak krátké příběhy na motivy dotazů fanoušků. Ne všechny jsou zajímavé, ale většina dokresluje svět Mýtova, a u některých se dost pobavíte.
V třetím díle se Gotrek a Felix vydávají na nebezpečnou výpravu do zemí ovládané Chaosem, kdy se přidávají k výpravě trpaslíků do legendárního trpasličího města, které před dvěstě lety padlo pod armádami temnot. Během tohoto dobrodružství také můžeme sledovat osudy jejich dalších nepřátel, kteří se projeví i v dalším pokračování. Přestože příběh neměl tolik vtipu jako v Zabíječi skavenů, i tak se jedná o další drsnou řežbu. Konečně se také více dozvíme o armádách Chaosu, a také, kde a jak Gotrek ke své magické sekeře přišel.
Kromě skaveních nepřátel, kteří se na další konflikt s Gotrekem a Felixem připravují již v předchozí knize Zabíječ démonů, je tentokrát v pořadníku nepřátel nejen obrovitý a starodávný drak, ale i skupina lidí a orků. Prostřednictvím našich známých jednotlivých skavenů, které nás příběhem provází již od Zabíječe skavenů můžeme sledovat, jak se na země nedotčené Chaosem pomalu blíží velká pohroma. A je jen otázkou času, kdy se s touto pohromou střetnou naši hlavní hrdinové.
Již třetí neohrožená hrdinka ze série od Gartha Nixe, která je opět jiná než ty dvě předchozí. Pomalý rozjezd knihy nahradí na závěr rychlý sešup, kdy zejména po doslovu autora zjistíte, že se jednalo o daleko více netradiční hrdinku, než jste mohli usuzovat z děje. Tedy, alespoň já bych bez této poznámky autora si nedokázal spojit všechny souvislosti. Odolejte přečíst si doslov dříve než po přečtení knihy, jinak se připravíte o překvapení. Přiznám se, že u všech třech knih mě u hrdinek a hrdinů štvalo, jak neustále omílali svá přání a tužby ve smyslu, „až vyrostu, chci být kosmonautem“.
Gantz se konečně rozjíždí. Neustálý kolotoč nových rekrutů se sice nezastavil, ale díky hlavním přeživším hrdinům se začíná utvářet tým lidí, kteří bojují proti nepřátelům společně. Konečně mohu také říct, že se objevili nepřátelé, které oproti předchozím dávají alespoň trochu smysl :-) Poprvé dávám o jednu hvězdičku víc.
Zklamání kvůli rádobyvtipnému záporákovi, kterého spíš litujete než že byste se báli. Záporák číslo 2 je pak naštěstí o něco lepší, takže jsem sérii ještě dal šanci.
Nepřítel no. 2 není tak šílený jako jednička a i souboje jako takové mi přišly o něco logičtější. Jde tedy o podstatné zlepšení soubojového příběhu. Snad se autor zlepší a další emzák na odstřel bude ještě více hrůzostrašný než směšný.
Opět se mi potvrdilo, že autor je silnější v tom, když vypráví příběhy jednotlivých postav, než když dojde na samotný boj.
Humor mi asi nejvíce připomíná ten z Garfielda a stejně jako u něj je úplně jedno, v jakém pořadí budete komiksová čísla číst. Calvin je ale o dost ukecanější a některé vtipy se opakují, což při přečtení více sešitů může začít po čase nudit. Jediné, co mě na tomhle komiksu mrzí, že Calvina nikdy neuvidíme dospívat. Mohla by to být pak větší sranda :-)
Hlavní hrdina je Spider Jerusalem, novinář, který se nebojí kvůli svému článku vkročit do jámy lvové a rozdat si to se lvy holýma rukama. Přestože má s lidmi jako takovými soucit, s jednotlivci se většinou nemaže, zejména pokud mu stojí v cestě za jeho cíli. Děj se odehrává v blízké budoucnosti, kde prakticky vymizela střední třída – buď jste boháč nebo chudák. V prvním komiksu přijde představování hlavního hrdiny. Další dva příběhy jsou pak o rasových (či druhových?) problémech a náboženství. Tento komiks a jeho hrdinové vůbec nešetří sprostými výrazy, kdy pro běžného čtenáře to může být až přes míru.
Sám jsem se po prvním komiksu ještě nerozhodl, zda se mi hlavní postava zamlouvá. Spider jednoznačně není obvyklým hrdinou a jsem zvědav, zda se jeho postava bude v dalších dílech někam vyvíjet nebo zda jako většina komiksových hrdinů ustrne v jedné pozici.
Druhá kniha o dobrodružstvích trpaslíka Gotreka a jeho lidského společníka Felixe se celá odehrává ve městě Nuln, pod jehož ulicemi a domy plánují skaveni, hlodavčí humanoidé, dobytí města. Přestože je kniha opět rozdělena do jednotlivých kapitol, tentokrát se nejedná o volně navazující povídky jako tomu bylo v první knize, ale o jednolitý příběh. Gotrek a Felix se postaví do cesty skaveních plánů, kdy obyvatelé města, které tím chrání, nejenže netuší, že se blíží nebezpečí, ale dokonce ani nevěří, že rasa skavenů existuje. Příběh je vyprávěn nejen z pohledu Felixe, ale i z pohledu skavenů, kdy hlavně díky tomu je zábava knihu číst, protože skaveni mají odlišný náhled na svět, než lidé či trpaslíci, a čtenáře tento náhled určitě pobaví.
Gotrek je zabíječ trolů, což je trpasličí úděl, který na sebe vzal poté, co provedl jakýsi hrozivý zločin vůči svému národu. Putuje po světě a vyhledává služebníky chaosu, aby s nimi sváděl boje na život a na smrt, a tak nalezl smrt v boji s mocnými protivníky. Společníkem na jeho cestách je pouze jeho magická sekera a básník Felix, který se na oplátku za záchranu jeho života zavázal, že bude trpaslík následovat na jehou pouti a napíše o něm epos. Své přísahy často lituje, protože až pozdě si uvědomil, že trpaslík na své pouti hledá smrt z rukou těch nejhorších nočních můr.
Zabíječ trolů je odpočinkovým čtením, které neřeší žádné složitější zápletky. Oba hrdinové putují světem a pobíjejí všechny nepřátele, se kterými se setkají. Tato přímočarost je ale právě to, co je na příběhu zajímavé a lákavé. Gotrek se moc neohlíží nad důsledky svého jednání a bojuje, jakoby byl už dávno po smrti, což děsí nejen jeho nepřátele.
Velmi dobrá akční manga o světě zasazeném do alternativní budoucnosti, kdy svět lidí je ohrazený padesátimetrovými hradbami ochraňujícími zbytek lidstva před titány. Titáni jsou humanoidní tvorové dosahujících výšky 15 metrů a malého intelektu, takže svět za hradbami je před nimi v bezpečí. To se však změní, když se objeví obří titán. Hlavní hrdinové se pak rozhodnou proti této hrozbě aktivně bojovat všemi prostředky a zachránit tak poslední zbytky přeživšího lidstva.
Nedoporučuji pro slabší povahy, protože se jedná o japonskou verzi Hry o trůny.
Překlad je srážen editační prací, kdy si nevzpomínám, kdy naposledy jsem v nějaké oficiálně vydané knize narazil na tolik hrubek, zejména v podmětu s přísudkem a v používání hyperkorektního výrazu „by jsme“ nebo záměna „si“ za „jsi“ apod.
PS: Díky tomu, že titáni vypadají tak lidsky, jde z nich opravdu velká hrůza.
Románovou předlohu jsem nečetl, takže nedokážu porovnávat, ale s hlavní hrdinkou se dá snadno sympatizovat, i když se neztotožníte s jejím stylem života. S napětím pak očekáváte, co přesně se jí vlastně stalo, přestože si to dokážete v hrubých obrysech již představit. Jedná se o temný příběh, po kterém mohou mít slabší povahy špatný pocit.
Příběh tak trochu ve stylu Saudkova Arnauda plný různých parodií na různá historická jména, na postavy a hlavně na (ne)smysl války. Příběh o naivním chlapci, který se dá kvůli své milé na vojnu, je sice slabý, ale to vynahrazuje celková satira komiksu.
Přečetl jsem si to z nostalgických důvodů, protože tenhle komiks kdysi vycházel v komiksovém časopise Kometa, který jsem čítával. Je to lehké a rychlé čtení plné krásných žen, přestřelek, rvaček, ale hlavně humoru, díky kterému postavu nadpozemsky dokonalého detektiva Sweeta nemůžete brát vážně. Rychlé a lehké čtení pro každého, kdo se chce na pár minut zasmát. Nové příběhy, které jsem v Komětě nečetl, však spíše škodí, než pomáhají v celkovém dojmu.
Druhý příběh o mladém potulném rytíři, který se odehrává tři roky po prvním díle. Rytíř Duncan a jeho panoš Egg slouží malému lordovi na jeho chudém panství. Tento lord je tak chudý, že má jen několik poddaných a dva námezdní rytíře. Panství je sužováno vedry, což se zhroší poté, co najednou zcela vyschne jediný vodní tok tohoto panství. Duncan se vydá prozkoumat, co se s tímto potokem stalo na vedlejší panství, což by mohlo být začátkem války mezi jejich vlastníky, mezi kterými panuje nepřátelství.
O něco slabší než první díl.
Velmi podrobná historie 2. světové války na tisícovce stran. Jen první stovka je věnována tomu, co počátku této války předcházelo. Obsahuje i obsáhlejší životopisy důležitých osobností války. Přestože je tato historická kniha dost podrobná, nenudí, protože nezáživná fakta jsou značně doplněna vyprávěním očitých účastníků války - jedná se o politiky a generály, ale také důstojníky nebo obyčejné vojáky, vězně nacistických táborů, odpůrce režimu nebo obyčejné civilisty. Protože se jedná o amerického autora, zabývá se nejen válkou v Evropě, ale i v Tichomoří. Jediné negativum knihy jsou přílohy. Jedná se o několik nepřehledných map, které často spíš matou než pomáhají. Jinak je však kniha od počátku až do konce plná různých zajímavých informací, které čerpají ze stovek pramenů.
Miles je jako Císařský auditor vyslán na planetu Kibou-dai, aby prozkoumal podezřelé úmysly jedné kryokorporace, která chce proniknout na komarrský trh. Jeho klidné vyšetřování však hned z počátku příběhu naruší únos členů kongresu, kterého se zúčastnil se svým gardistou Roicem a lékařem Ravenem Duronou. Jen díky tomu však zjistí, že je cosi shnilého na planetě Kibou-dai, tedy spíše pod jeho povrchem. Na Kibou-dai je totiž již desetiletí v módě, nechat své umírající či staré příbuzné zmrazit v kryoboxech v naději, že v budoucnosti bude nalezen lék na jejich nemoce – nebo na stáří jako takové. Miles však odhalí, že ohledně kryoboxů zde existuje tajemství, které se někdo snaží za každou cenu udržet pod pokličkou.
Druhá kniha ze série o Milesi Vorkosiganovi, která se skládá ze tří na sebe nenavazujících povídek. Před touto knihou však doporučuji nejprve přečíst čtvrtý díl ze série Vorova hra a pátý díl Cetaganda, kdy jsou tyto dva romány časově zasazeny mezi první knihu Učedník války a druhou knihu (a třetí povídku) Hranice nekonečna.
V úvodu této knihy se dozvíte, že po prvním Milesově neúspěšném pokusu dostat se do císařské armády, se mu to na druhý pokus podařilo a po studiích začal pracovat pro Císařskou bezpečnost, tedy pro tajnou výzvědnou službu Barrayaru.
První povídka Smuteční hory pojednává o vraždě novorozeněte v horách, kde stále ještě přetrvává zvyk zabíjet děti s „mutacemi“, přestože současné barrayarské zákony takové jednání považují za vraždu. Miles je svým otcem jako vévodův syn vyslán, aby tento zločin vyšetřil, vynesl rozsudek nad viníkem a případně i rozsudek vykonal. Celé vyšetřování mu komplikuje nejen zatvrzelost horalů, ale také jeho fyzické postižení (malý vzrůst), kvůli kterému je prostými lidmi často považován za mutanta, tedy za „nečistou“ osobu. Jedná se o detektivní povídku s jednoduchou zápletkou a s minimem technologií budoucnosti, přesto není problém být zachycen ve vypravěčském umu Bujoldové.
Druhá povídka Labyrint je již daleko akčnější. Miles má vykonat pro Císařskou bezpečnost nebezpečný, ale snadný úkol, který ho zavede na Jackson, planetu, na které vládnou zločinecké syndikáty. Miles zde vystupuje pod svou falešnou totožností admirála Naismithe, aby nebyl spojován s Barrayarem. Miles je však postaven před rozhodnutí, zda ukončit svou misi neúspěchem, nebo zda kvůli splnění mise daleko více riskovat. Výsledkem Milesovy iniciativy pak nejsou jen závažnější situace, které musí řešit, ale i daleko závažnější důsledky, které se projeví v budoucnosti.
Třetí povídka Hranice nekonečna se odehrává v cetagandském vězeňském komplexu pro zajaté vojáky, ze kterého se nedá uniknout. Stejně ale jako neexistuje nepotopitelná loď, neexistuje ani vězení, ze kterého by se nedalo uprchnout. Miles to ví, a i když to nebude snadné, má plán.