Hakuka00 komentáře u knih
Nejlepší je ta chvíle, kdy to všechno zapadne do sebe. Tahle knížka je určitě dojemná, ale v tom není tolik umění. To tkví ve schopnosti napsat technicky román v dopisech tak, aby dohromady dával perfektní smysl. Musíte si to odžít. Považovat hlavní hrdinku za pitomou fňuknu jen proto, abyste mohli změnit názor. Abyste pak nalistovali dozadu a přečetli si kus z nové perspektivy a najednou viděli. Najednou to mělo úplně nový rozměr. Přišlo mi to celé neuvěřitelně autentické.
Ono se vám u série může stát, že začne vykrádat sama sebe, ale aby se vám to povedlo už u druhého dílu, to chce výkon. Podruhé už je ta věc s ubohými dětičkami, co je někdo tahá za frňák, veskryze trapná a na třetí díl už ani nechmátnu, dokud mě někdo neujistí, že se mi to nestane potřetí. Je to nastavovaná kaše, co uměle napíná pro účely pokračování.
Ale ano, hezké kulisy.
Nevím, co jsem přesně čekala, ale ve výsledku se mi jen ulevilo, že už jsem to dočetla. Naslibovali děsivost, ale je to prostě jen další fantasy podle mustru zázračné dítě zachraňuje svět, byť s hezkými kulisami. Jenže knížky se nečtou kvůli obrázkům, těm uvnitř ani těm promítnutým do hlavy. Ve výsledku nejvíc rozrušující je fakt, že hlavnímu hrdinovi není vůbec blbý nechat se balit bývalkou svého dědečka.
To je ale blbina. Budu znít jako hrozně prudérní, když tu knihu nazvu sprostou a špinavou. Jenže já nepřišla na zádná jiná přídavná jména, kterými bych ji mohla označit. Nic, čeho se chytit. Důvod, myšlenka, poselství, silný osud? O čem to do háje je, kromě toho, že je to všechno hrozně hnusný?
Dá se o špionážním románu napsat, že je půvabný? O tomhle ano. Je barvitý, chytrý a uvěřitelný. S dovolením ale opomenu ten podivný epilog. To je opravdu nešťastný pokus o otevřený konec. Buď ho udělám, nebo ne. Co je to za nápady, dát čtenáři na deseti stránkách vybrat?
Za mě příjemná oddechovka, nic jiného jsem od toho ani nečekala. Líbil se mi celý ten přístup: "Pojď, čtenáři, zahrajeme si hru, jo?" A všechny ty autorovy vstupy do toho pěkně seděly. Zápletka je klasická, nikterak světoborná, ale atmosféra a postavy to celé zdobí jak filigrány secesní obraz. Pochopitelně nutně potřebuju domů okřídlenou přechytralou kočku a soudím, že by Francouzi udělali se zpívající dřevěnou eifelovkou ještě větší díru do světa.
Prosimvás lidi, to jsem vážně jediný mimozemšťan, co nepoměřuje knihu ve smyslu jů akce mínus ble popisy? Co vám ty popisy udělaly?
Možná je to tím, že já čistokrevné sci-fi nemusím. Možná tím, že mám slabost pro zdařilé stylisticko-kompoziční experimenty. Bavila jsem se jako milovník politckých zápletek, funkčních neotřelých společenských modelů a řemeslně umně vystaveného textu, který způsobil, že ač se ta celá záležitost s pohlavím a jednou duší ovládající spostu samostatných těl zdá složitá, já věděla celou dobu co a kde se děje (obvykle se ztratím i ve překombinovanější akčné scéně). Prostě jsem tu nějak dostala všechno, co se mi ve většině nových sci-fi a fantasy nedostává, totiž toho, že tu někdo používal mozek. Já někde nevidím díry!
Na mě to fungovalo. Ten koloběh postav,které všechny dopadnou stejně špatně. Ustálené obraty, vykukující slovíčka, podle kterých ty dva nesmrtelný hajzlíky snadno identifikujete, lidští záporáci... Prostě hezky vystavěná novela od vypsaného autora, který to prostě umí. Ale ano, je to fantasy víc než kterýkoliv jeho dřívější počin. Rozhodně to není vada na kráse.
Ale houbeles magický realismus, docela normální YA fantazárna. Kdyby si kniha nehrála na něco "víc", asi by si i zasloužila vyšší hodnocení. Jinak se to četlo příjemně, jen to nějak nabízí nevšednost, ale ve výsledku prostě nevybočuje z řady.
Po slibném prvním dílu jsem se těšila. To nadšení mi ale dlouho nevydrželo. Celé to bylo dost o nervy. Za to pochopitelně může ten formát, kdy postavy nemají ani zdaleka tolik informací a poznatků o světě jako čtenář. Kombinace rozdílných znalostí o světě a formátu, kdy má zločinec vlastní cheche part, asi není na moje nervy zrovna šťastná. Tentokrát mě to rozčilovalo víc. U některých postav jsem měla silné podezření, že se tam mihly, aby se mihly. Ale třeba je to jen pocit. Horší je, že zásadně nesouhlasím se závěrečnou řezničinou. Přijde mi to zbytečné, prvoplánovitě kruté a ve výsledku na nic. To si chtěl autor dokázat, že svět je zlý? Ono je to potřeba dokazovat?
Chtěla jse to, tak to mám. Tím myslím knihu, co by se mi tu tajemnou magii milostných scén pokusila vysvětlit. A musím říc, že autorka si u mě zvedla renomé. Obohatila mě o spoustu vtipných a trefných postřehů o psychologii postav i o fungování napětí a příběhu. Jen jsem pořád nevymyslela, jestli mi to jednou stačilo, nebo chci tu útlou knížečku vážně domů vedle Kingových Memoárů o literatuře.
Ta jedna hvězdička mě vážně mrzí. Když já se s těmi nijakými konci nemůžu smířit. Řemeslně, psychologicky i z hlediska fungování světa a společnosti je to geniální. Jenže konec víc než co jiného připomíná jeden díl seriálu. Posuneme se o přesně naměřený kousilínek, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Achjo, frustrací jde čtenáře držet jen chvíli. A díly musí vycházet rychle za sebou. Víte to? Tak kde že je další díl? A bude to taky jedna hezká detektivní epizoda? To to bude vážně jen trilogie? Tak to bude velký.
Takový klasický historický román ze staré školy. Příjemně se s ním trávil čas, ale nic po tom nezbylo. Ale věřím, že spoustu lidí potěší. Autor umí svoje řemeslo dobře, to jo.
Ta kniha je trochu jako kronika. Spíš než příběh nám chce ukázat dobu. Ale já nevím, nějak mi přišlo, že z té slepené koláže chvílemi vytéká lepidlo. A že si ji autor hrozně chtěl napsat a splnit si tak pár mokrých snů. V mnoha ohledech.
Člověk by si mohl prostě přečíst znovu původní knihy. Je to zbytečné plýtvání papírem. Není tam vpodstatě vůbec nic nového a už tuplem nic nečekaného a dost se opakuje. A nebo (to je bonus pro pozorné) si protiřečí. Jak si může někdo protiřečit uvnitř vcelku uzavřeného příběhu, který sám napsal před méně než třemi lety? To si to po sobě neumí přečíst? (Například když vykopírovává dialogy a jen jim upravuje vypravěče)
Jediný příjemný bonus jsou ilustrace. Takové trochu disneyovské a moc půvabné. Až mě mrzí, že jsou na obálkách ty zmalované nádhery, když by to šlo i takhle.