hanavka komentáře u knih
Začátek mě velmi bavil, postupně se to ale zvrhlo ve vyprávění v alkooparu a autentičnost, případně vykreslení doby, se vytratili, a zůstala jen hromada vulgarismů.
Jako autora Vaculíka člověk musí obdivovat. Jako chlapa bych ho nesnesla a jako člověka jen s velkými výhradami. Poslouchala jsem na ČRo, v papírové podobě bych knihu asi nedočetla, a to přestože mne období totality zajímá.
Chlast je prostě metla... A hned za tím opojení vlastním egem a jednání nanicovatého fracka. Pokaždé, když už tak tak měl moje sympatie, mě hlavní hrdina vytočil do vývrtky. O to víc je zajímavé, že se kniha četla téměř sama a děj velmi rychle utíkal.
Kniha mi posloužila ke zvědomění si, jakého muže jsem si vzala a jak si navzájem můžeme být dobrými partnery. Doporučuji.
Knižní námět je velmi zajímavý, ale se zpracováním jsem se nepopasovala nejlépe. Často jsem se ztrácela v jednotlivých osobách i dějových linkách, kniha na mě působila neuceleně. Přesto oceňuji, že se tématu, pro Evropana asi nijak blízkého, někdo ujmul a snažil se ho vysvětlit. Čistě z faktografického hlediska bych ke čtení doporučila i dalším.
Jako audiokniha to bylo fajn, v tištěné formě si umím představit, že ne všechny povídky zaujmou.
Kniha mě velmi bavila, ale o Enigmě se toho člověk moc nedozví. Je to spíše popis osobnosti Turinga a taktéž popis doby, akademické půdy a vojenské výzkumné stanice a vztahů mezi lidmi. Kniha je hodně faktografická, často prokládaná citacemi, tudíž víceméně bez děje. Pohybuje se mezi striktně vědeckým životem a Turingovou homosexualitou. Právě tato kombinace způsobuje mnohdy až úsměvné situace, ale nakonec končí fatálním nepochopením tehdejší společnosti a ztrátou génia.
Umím si představit, že jako blog to funguje. Jako kniha slabota.
Moc příjemné poslouchání na ČRo. Poutavý příběh podaný lehkou a nenásilnou formou, vyprávěný očima vnučky, která má krátce před svatbou. Chvílemi jsem se ztrácela v tom, o které z postav se zrovna mluví, ale to bylo spíše způsobenou mojí slabší pozorností k audio-vyprávění :)
Výborné na odlehčení a zasmání, tři pohodové povídky na nedělní odpoledne.
Četla jsem dlouho, někdy se vracela, ale taky jsem úlekem vyjekla nahlas a semtam hltala stránky. Souhlasím s tím, že jazyk knihy je opravdu těžký, ale já si to vykládám tak, že je parafrází na složité chvíle, které prožívala Gita. Mně se netradiční způsob vyprávění líbil a příběh mě opravdu zaujal.
Poslouchala jsem na Vltavě a příběh mě velmi rychle vytáhnul. Konec se dal velmi snadno předvídat, ale přesto to nevadilo. Bylo to jakési ukončení pomyslné i reálné cesty (návrat na Sardinii), takže zapadlo do poselství, které kniha má. Myslím, že je jednoduché se s oběma postavami ztotožnit. Napřed máme bezdětnou ženu, která touží po dítěti, poté mladou ženu, nechápající, že smrt je někdy vysvobození. Hvězdičku po úvaze přece jen odebírám za zakončení. Kniha mohla skončit oním rozhodujícím momentem pro obě ženy.
Téma je zajímavé, jazyk krásný, ale na mě trochu moc patosu. Poslední dialog s Martou v naprostém odosobnění a bez jakýchkoliv pocitů je fascinující, zato poslední dvě věty mi přišly spíše směšné.
Na odreagování dobré, žádná náročná četba, zábavný pohled do života v USA.
Skvěle koncipovány průvodce, který mi velmi usnadnil plánování road tripu :)
Knihu jsem záměrně odkládala na dny volna. Dobře jsem udělala. Asi tři dny mi trvalo, než jsem se s ní úplně srovnala. V noci se mi zdálo o chlévě v Terezíně, o rozhlase na náměstí i o plazení se po nástupišti. Úplně mě mrazilo z toho, jak se velké události děly jakoby mimochodem a ty malé naopak rezonovaly a zarývaly se mi pod kůži. Těším se na představení do divadla.
Na odpočinutí tak akorát :) Vracím se k Lanczové, když potřebuji odreagovat něčím milým a stravitelným. Mezi ostatními mi tentokrát knížka přišla trochu ponurejší, ale i tu si Lanczová drží svůj standard.
Moje první knížka od Colleen Hoover. Sedla mi do mého momentálního rozpoložení a celých 288 stran jsem doslova zhltnula během necelých pěti hodin. Zvládla bych to za čtyři a půl, kdybych si ke konci nechtěla prostě jen tak lidsky poplakat. Knížka u mě zůstane a jsem si jistá, že k některým pasážím se budu jen tak pro potěchu vracet.
Jediné, co mě mrzí, je pár neskutečných hrubek v textu a překladu. Asi se na vydání spěchalo...
Realita bohužel nenaplnila asi příliš vysoká očekávání. Velký potenciál milostných dopisů se úplně ztratí v odfláknuté redakční práci a navíc zoufale chybí kontext. Druhá část knihy působí, jako by byla přidána, jen aby se opticky jednalo o knihu a ne "sešitek".