Hani77 komentáře u knih
Čtení pro mě bylo náročnější než Píseň o Cidovi, ale jsem ráda, že jsem si přečetla i toto dílo.
Kniha splnila cíl: krátké oddychové čtení a zároveň splnění dalšího bodu výzvy-kniha se žlutou obálkou. Několik příhod mě hodně pobavilo, nejlepší byl telefon Beruška.
Sbírku pověstí jsem si vybrala proto, že mám moc ráda Tatry. Všechny povídky jsou čtivé, některé končí dobře, mnohé jsou spíše smutné. Nejvíce mě dostaly Zvony z Lendaku. Kniha určitě stojí za přečtení.
(SPOILER) Několik pohádek se mi líbilo, některé byly o ničem, ale většina pohádek mělo alespoň část motivu stejnou jako "naše" pohádky. Těžko říct, kdo od koho opisoval . Jména postav jsou jiná, než v našich pohádkách, ale potkáme se s Potrestanou pýchou, Jeníčkem a Mařenkou (bez perníkové chaloupky), Zlatovláskou, Plaváčkem, zlatou rybkou, pohádkami dle Boženy Němcové, s Popelkou a Sněhurkou (tady se dokonce povedlo spojit obě pohádky dohromady) a dalšími. Vadilo mi časté opakování stejných částí v některých pohádkách. A co prosím měla být Potrestaná královna??
SPOILER: jaké je z této pohádky ponaučení?? Že před zlem je třeba utéci, potrestat milovanou osobu a nakonec zmizet? Nebo ta, jak král chtěl místo zlé macechy potrestat sám sebe??
Zlaté naše krásné pohádky!!
Skoro celou knihu jsem byla nadšená a nechápala jsem, jak je možné, že jsem tento příběh nečetla již v době, kdy jsem vyhledávala a hltala francouzské romány. Ale ten úplný závěr mě trošku zklamal, proto ubírám jednu *. Jsem ráda, že jsem knihu přečetla a myslím, že se k ní vrátím.
Poprvé v životě píšu komentář ke knize, kterou jsem dosud nedočetla. V této době mi to prostě nejde. Přečtení jsem plánovala dlouho dopředu, hned po Modlitbě za Černobyl, ale dostala jsem se k ní až pár dní po invazi na Ukrajinu. Ze začátku jsem si knihu dávkovala po několika málo příbězích za den, ale to opravdu nevíte, jestli čtete dávný příběh běloruského dítěte, nebo toho současného ukrajinského ..... až válka skončí, tak to dočtu.
První 3 komiksy jsem zhltla během chvilky, protože mě provázely mým dětstvím. Až mě překvapilo, jak jsem si i po letech vybavovala jednotlivé dialogy a přesně jsem věděla, co bude následovat. Další 3 Kruanova dobrodružství byla pro mě nová, ale pořád to bylo pro mě zajímavé. Tři výpravy do Ztraceného světa už mě ale nebavily, četla jsem jen proto, abych knihu mohla zařadit do výzvy. A poslední 3 komiksy jsem přelouskala jen proto, že byly kraťoučké. Ale Kruan mě vždy neskutečně bavil, proto ubírám jen 1*.
Některé vtipy mě vysloveně pobavily, ale většinou byly spíše k zamyšlení. Je to takové nenáročné oddychové čtení, které svůj účel splnilo a ke kterému se zase ráda vrátím.
(SPOILER) Některé povídky měly velice zajímavý námět (kůň, který měl kamarádku kočku, kočka záchranářka apod.), některé byly super k zamyšlení, ale jiné zase byly takové tuctové (kocouři se vrací domů, na tom není nic zvláštního, koťata se snadno přizpůsobí novým páníčkům apod.). Takže pro mě takové průměrné dílo.
Jsem ráda, že jsem knihu objevila, příběhy jsou zajímavé, ale jednu hvězdičku ubírám, protože druhou polovinu knihy jsem se už musela do čtení nutit.
Kniha se nikdy nestala mojí oblíbenou. Četla jsem ji asi jen jednou, rozhodně je v bezvadném stavu, jako nová, na rozdíl od mých "oblíbenců", které jsem vytahovala z knihovny při každé nemoci.
V době, kdy jsem tuto knihu četla, se mi moc líbila, včetně toho křídového papíru. Už jsem byla sice starší (první knihou na toto téma byla klasika: Děvčátka, na slovíčko), ale přesto jsem si ji užila. Dnešní dívky už najdou všechny potřebné informace na internetu a podobné knihy nepotřebují. Starší dcera si ji sice ještě půjčila, ale mladší už jsem ji ani nevyndávala z knihovny. Ale když se vžiju do 90. let, tak určitě musím dát plný počet.
Jednohubka pro děti. Takový krátký "Výlet pana Broučka". Příběh seznámí čtenáře s jedním z motivů vyvraždění Slavníkovců. Dávám 4 *, protože je to založené na skutečné historické události-a tedy poučné. Námět velice zajímavý, ale mohlo to být mnohem lépe propracované. Je to takové rychlé.
Zklamání, nelíbilo se mi to. Jednu hvězdičku přidávám za poslední 2 kapitoly, ty mě dostaly. Ale jinak se ke knize nechci vrátit, nelíbil se mi styl vyprávění, příběh mi přišel strašně nereálný, většina lidí mi byla protivná.
(SPOILER) Hlavní příběh byl napínavý, ale doplňkový případ muže s bajonetem mi přišel nezajímavý, vůbec se netýkal cely č. 17, ani na něj nenavazovala hlavní dějová linie. Odhalení vraha taky nebylo nijak překvapivé. Dialogy policistů mezi sebou mě většinou nebavily. Ale za hlavní děj dávám 4*.
Některým pohádkám jsem dala plný počet hvězdiček a ještě mi nestačil, ale bohužel jsou v knize i takové, které se mi nelíbily. Proto musím ubrat 1*.
Knihu jsem četla kvůli dceři, která ji má v povinné četbě. Prvních 30 stránek byla hrůza, pak se to dalo číst a chvílemi to bylo i zajímavé, ale konec se mi zase nelíbil. Váhala jsem nezi 3 a 4 *, ale protože se mi toto dílo líbilo nejmíň ze všech Čapkových děl, dávám jen 3.
Kniha se mi hodí i do tématu 20. Autor již nežije, tak nemůže mít letos kulatiny, cenu nezískal, jen jsem očekávala, zda tam nebude pohřeb nebo svatba-oboje bylo zmíněno, ale nedošlo k tomu.
Příjemné čtení, úplně jsem Františka Nepila slyšela, jen ty pohádky mi nesedly.
Kniha úsměvných "jednohubek" ze života zahrádkáře. Velice vtipné pasáže, ale není to kniha, kterou bych přečetla jedním dechem a nemohla se od ní odtrhnout, jako tomu bylo u Čapkových dramat.