hanocri komentáře u knih
Harariho knihu jsem objevil náhodou a ze zvědavosti jsem si ji koupil. Hned jsem se do ní začetl a nepustil, protože jsem nečekal, že někdo může napsat o vývoji lidstva tak komplexně, uceleně a zároveň poutavě. Jibro napsal skvělý komentář, se kterým zcela souhlasím.
Melancholická, depresivní, ale zároveň nádherná kniha o dojemné lásce mezi synem a otcem. Ještě dlouho jsem ji měl v hlavě a doporučuju se podívat taky na film, který se podle mě dobře držel ducha knihy.
Šťáhlavského kniha se čte sama, i když je potřeba mít na paměti, že se jedná o práci napsanou novinářem, takže hodně z toho, co píše, je jistě přikrášlené. Nicméně si myslím, že skvěle vystihl ducha doby. Mohlo by být zajímavé tuhle knihu konfrontovat částečně s Mezi východem a západem, jakýmsi cestopisem od Anne Applebaumové, která po konci studené války cestovala po východní Evropě.
Roosevelt patří k mým oblíbeným americkým prezidentům, i když se mu dá hodně vytknout (např. postoj k zemím Střední Ameriky). Nicméně vzpomínám, že tato útlá knížka mě nabudila energií. Roosevelt dává svůj návod na poctivý, bohulibý život a v mnohém, i když byla napsána před více než sto lety, s nim nelze jinak než souhlasit.
Mistrné dílo literatury 19. století. Pamatuji si, že jsem ji ze zvědavosti začal číst, když mi bylo asi 19 a čekal jsem nudnou klasiku. Opak byl pravdou.
Kniha mých teenagerských let, kterou jsem přečetl asi pětkrát. Četl jsem většinu Remarquových knih a tahle společně s Na západní frontě klid a Cestou zpátky patří k tomu nejlepšímu, co napsal. Dnes jsou pro mě Tři kamarádi až příliš melancholičtí, ale přesto rád vzpomínám, jak Remarque mistrně vykreslil své charaktery a hlavně lásku Robbyho a Pat.
Mám několik let rozečteno. Z toho, co jsem mohl poznat se jedná o jedno z nejlepších Fergusonových děl. Navíc v češtině Britské impérium vyšlo v nádherném vydání. Nemělo by chybět v knihovně nikoho, kdo se zajímá o moderní dějiny.
Dle mého skvěle a střízlivě napsaná kniha o americkém imperialismu, který se snaží jako imperialismus netvářit.
Zakaria patří k mým oblíbeným komentátorům a intelektuálům. Postamerický svět, jak si jej pamatuji, je spíše dílo své doby a dnes bych jej asi neoznačil za úplně aktuální. Pokud si správně vzpomínám, Zakaria mluví o vzestupu hlavně zemí BRIC, jejichž růst alespoň dnes není tak stelární jako před nějakými sedmi lety, kdy na prahu globální ekonomické krize vyšla. I tak ale mě bavilo sledovat Zakariovu stavbu argumentů.
Nemohu než obdivovat Tolkiena za svět, který vytvořil. Silmarillion je mytologií světa, ve kterém se odehrává Pán prstenů. Brilantní dílo, které ukazuje rozsah Tolkienovy imaginace a spisovatelského umu.
V době, kdy obě Černé knihy vyšly, se jednalo (alespoň u nás) a přelomová díla, které odkryla hrůzy páchané v komunistických režimech po celém světě. Podle mého dobrý odrazový můstek pro ty, kteří mají o komunismu v praxi zatím jen neurčité ponětí. Trochu kriticky se stavím ke statistickým údajům, které podle mě občas působí trochu přifoukle. Tak či tak čtení, které by neměl nikdo vynechat.
Pro mě zatím jediná kniha, kterou jsem od tohoto populárního intelektuála četl. Dodnes rád cituji efekt rozbitého okna (nebo skla?) a vzpomínám na další příklady nápadů a chování, které se jako epidemie rozšířilo dál a udělalo ve společnosti významnou stopu. Gladwell je čtivý a má skvělé postřehy, které vám více otevřou oči ve vnímání světa kolem sebe. Trochu se bojím, aby se v ostatních svých dílech příliš neopakoval.
Knihu mám zatím přečtenou asi z třetiny, takže nemohu s čistým svědomím hodnotit jako celek. Alespoň podle toho, co jsem přečetl se jedná o formálně precizní a informativně hutné dílo, které mi velmi přiblížilo ruské kulturní a duchovní dějiny. Díky Putnovi lépe chápu chování současného Ruska. Jediné, co mi trochu kazí požitek ze čtení, je trochu těžkopádnější sloh. Je mnoho odborných publikací, které jsou napsany čtivěji, ale nenechte kvůli tomu odradit od obsahu.
Čtivě, vtipně a podle mě výstižně vysvětleny principy ekonomie. Zatím jsem neobjevil publikaci, která by podobně přístupně vysvětlovala obor, okolo kterého panuje tolik mýtů.
Když jsem se do Stroje času, mé první knihy od Wellse, před mnoha lety pouštěl, myslel jsem, jak bude svými myšlenkami zastaralý. Nemohl jsem se více mýlit. Nadčasové dílo o neúprosné moci času, o relativitě toho, co se nám může zdát věčné, o "finálních" sociálních konsekvencích lidského pokroku a tak dále. Mimochodem údajně jako první zmínil čas jako samostatný rozměr.
Ze sci-fi knih, které jsem přečetl, je tato pro mě stěžejní. Asimova nelze jinak obdivovat.
Velmi čtivá kniha, která mě uvedla do tématu, o kterém jsem příliš nevěděl. Kromě toho, že Foer představil svět memorovacích mistrů, shledal jsem velmi fascinující kapitolu o tom, jak knihktisk změnil naší paměť.
Sagana zbožňuji. Když jsem Druhy vědecké zkušenosti četl, cítil jsem, jak se mi rozšiřují obzory. Sagan se zabývá celou řadou centrálních témat a otázek (jsme sami? existuje Bůh? atd.) a přesně, jak píše fes - vypořádává se s nimi přesvědčivě a s nekompromisní logikou. Fantastické čtení.
Dle mého unikátní publikace. Upřímně mě vždy více zajímaly dějiny jiných zemí než českých. Kniha, kterou napsala Lenderová a kol. ve mně ale vzbudila větší zájem o naší historii. Dozvíte se zde téměř o každém aspektu české každodennosti - hygiena, svátky, svatby, rodinný život, smrt, umírání atd. atd. Prostě skvělé.
Skvělá kniha. Pustil jsem se do ní předtím, než vyšel Zaklínač 3 na PS4, abych se uvedl do Sapkowského světa. Alespoň mně kniha splnila očekávání. Sice by se mi líbil ucelenější děj, ale tuším, že první dvě knihy jsou souborem povídek, které Sapkowski vydal koncem osmdesátých let. Byly to krásné letní večery a noci ve světě stvořeném Sapkowskim. Díky za to!