hanzmb komentáře u knih
Tak sem zmakl třy ďyly tych dřysov. Tenka musym mať pauzu nebo moje gramatyka de do řyt...
(pořád vtipné, ale před lety jako novinka na netu mne to bralo mnohem víc...)
Fantastická kniha. Nemyslím si ale, že to je Neruda. S ním to má společné jen základní téma - příběhy různých postav žijících v relativně uzavřené komunitě. Duchem a zpracováním tam spíš vidím povídky od Haška ale hlavně Frantu Habána ze Žižkova od Sauera.
(musím se podívat, kde se mi tato krásná kniha válí a znovu si ji přečíst)
Trochu mě zklamal Baklyho vývoj od tvrďáka v (zatím) nedefinovatelné monstrum. K tomu trochu podraz na čtenáře, protože se jedná o 1.díl. Takže jsem pořád nervózně počítal stránky do konce a nechápal jak to chce autor zvládnout. Zvládl to odkazem na pokračování. To tušit, tak jsem si na něj počkal.
Připadá mi, že jakmile se příběh vzdálí z autorčina oblíbeného Říma jde kvalita dolů. Bohužel je to případ i této knihy. Přitom ten počáteční start ( v Římě :-) ) byl parádní a sliboval mnohem víc než čtenář nakonec dostal. Krátce po příjezdu do Baetiky ale přichází spíše nudná nezajímavá pasáž. Když to začíná zase být zajímavé přijde uštvaný závěr, ve kterém se toho moc nedozvíte. Jak kdyby měla autorka pevně daný počet stránek a nezbyl ji prostor po promrhaném prostředku.
Dlouho jsem se na tuto knihu těšil a o to větší bylo zklamání. 3000 let nejstarší historie je odbyto 30 stránkami. Část druhá je na cca 40. Prakticky se vůbec nezmiňuje o boji židovských oddílů proti fašistům a ani se nezmiňuje o paralelní podpoře hitlerovců od Arabů. Mělo mě varovat datum vydání 1991. Za tak krátkou dobu se seriózní podklady dát dohromady nedají. Takže autor jen vytáhl to co měl v šuplíku ( 1. knihu o Izraeli napsal už 1950) a využil porevolučního zájmu, protože o Izraeli se nic slušného 40 let napsat nemohlo. Autor ani nemohl mít za tak krátkou dobu pořádné zdroje informací a tak vycházel z toho, co se o Izraeli v socialistické společnosti vědělo. Ten jazyk Rudého práva tam je cítit (revanšisté, imperialisté apod.) Neexistuje širší pohled, nejsou uváděny důležité souvislosti. Obrovskou část knihy zabírají zcela nezajímavé popisy toho, jak se různé strany v Izraeli neustále slučovaly a rozdělovaly. Neskrývaně fandí OOP a Arafatovi. Vše špatné z arabské strany dělaly bojůvky za které nemohl. Každý akt odplaty Izraele je zveličován, zatímco terorismus
Palestinců odbývá všeobecnými frázemi, že "takhle by se to dělat nemělo." Teprve v doslovu, který psal po roce 1989 trochu couvá a přiznává, že ne vše se OOP daří.
Nerad píšu nekrology, ale tahle série k tomu pomalu směřuje. Jsem její fanda od počátku a je mi to samozřejmě strašně líto. Dle mého ten úpadek začal likvidací Agentury. Od té doby to od paralelních příběhů (max 2 díly) začalo směřovat k návaznému ději. Tady autoři nemohou pracovat současně, a vše trvá mnohem déle. Navíc v počátcích psali takoví borci jako Ríša, Neff, Šlechta, Procházka, Pecinovský apod. Těm se autor tohoto dílu jen těžko vyrovná. Navíc Žamboch jako hlavní koordinátor už dávno není tou hvězdou, plnou nových nápadů, jako před 15 lety. Bohužel. K tomuto dílu těžko dodat něco pozitivního, kromě vyjádření: Alespoň něco. Nechápu úlety s voodoo, samovolné léčení malomocenství apod. Osobně mi vadí ten přesun z čisté scifárny prvních dílů do říše tajuplných entit.
Ale třeba není tak zle. Údajně je před dokončením nový X-Hawk. A díl 41 píše Vrbenská. Ale to nevím, jestli je pozitivní. Kdo si pamatuje Naganty, tak ví, že 2 roky+ není pro tuto dámu žádný problém.
Na rozdíl od 1.dílu, kdy Mahu spíš jen popisuje okolní události, tady už se snaží aktivně do nich zasahovat. Román je tak ještě o chlup zajímavější než ten předchozí . A už i ten byl na velmi solidní úrovni. Když se podíváme na popisované období, tak samozřejmě na Waltariho nemá. Ale rozhodně je to mnohem lepší než Pludek.
Doby, kdy jsme ve čtvrtek stáli fronty na nového Párala, se naštěstí již nevrátí. Bohužel zjevně ani tehdejší autorova literární invence. Ústup ze slávy začal už v okamžiku přechodu na sci-fi témata. Tam zdaleka nebyl tak silný jako v prostředí chemiček a textilek. V této knize kupodivu začal jak v době své slávy, bohužel mu to dlouho nevydrželo a pasáž o absurdním společenství je už zase jen nudná smyšlenost. A korunu nasadí v závěru. Třebaže dříve se nebál svého hrdinu i nechat zemřít, tady to je jak z Harlequina.
Meč a magie v podání mladé české autorky. Asi spíš 3,5*. Ten zbytek je za odvahu, se do této spíš chlapské oblasti pustit. Ono je to taky znát, těch soubojů a magie si užijete spíš až v samém závěru. Hodně času strávíte rozebíráním vztahů hlavních postav. To v tomto druhu literatury moc nenajdete. Na druhou stranu raději tento styl než to, co předvádí Žamboch v posledních dílech Baklyho.
Nevím, kam až autor hodlá klesnout. Ale tento díl překonává i ty nejzoufalejší věci z prvních dvou. Nepotřebujete myslet, nepotřebujete nic vybojovat, stačí vypít v pivu tu správnou formulku. (Asi jsem pil celý život pivo špatných značek). Ti Egypťani znali nejen antibiotika, ale i cereálie a biomagnetismus. A nám trvalo 3200 let než jsme to zase objevili. Jak je možný, že autor nedostal za své objevy nobelovku?
Někdy v polovině 90. let jsem přečetl asi 20 autorových knih. Bylo to dáno dobou a naší vyhladovělostí po podobné literatuře. Dnes bych zvládl tak jednu. Měl jsem strach, že půjde o něco podobného. A on se z toho vyklubal fantastický psychologický thriller. Trochu toho fantasy tam sice taky dostal, ale decentně a nijak nenarušuje vyznění románu. Rozhodně to nejlepší, co jsem od autora četl. Bohužel Elenium apod. asi vynášelo víc.
Asi velmi dobrý nápad spojit Matrix s upíry. Bohužel zůstalo jen u něj. Vlastní provedení je spíš zoufalé. Autor neustále zbytečně surfuje, což v literární formě na rozdíl od filmové je spíš nuda. Většinou chybí logické spojitosti a situace se mění dle potřeby autora aniž by se snažil cokoliv vysvětlit. To se dá skousnout, pokud je literárně na výši a zahltí čtenáře svou imaginací. To ale není tento případ. O tom, že se čtenář vůbec nedozví, jak se k této dějinné situaci došlo ani nemluvě. Poslední historické info jsou z 1870. Takže spíš 2,5*.
Po zoufalém 6. a 7. díle jsem přemýšlel, jestli mám zkoušet i tento. Ale protože autor patřil léta k mým velkým oblíbencům a mám ho přečteného celého, neodolal jsem. A ono se mi to líbilo. Tedy do okamžiku, než jsem si uvědomil, že ten text znám. Nemá cenu psát o někom, kdo zjevně ztratil autorskou invenci a snaží se to zachránit exhumací starších kvalitních věcí. Navíc nemá ani tolik slušnosti, aby upozornil kupujícího, že 80% knihy už zná. To samé platí pro autora anotace, kde se o této skutečnosti taky nic nedovíte. Podle textu mám navíc dojem, že četl jen 1. povídku. 1* je za 1 novou povídku z 5.
Bohužel v anotaci se nepíše, že se jedná o YA ( a začátek tomu ani moc nenasvědčuje). Takže ze slušnosti 3*, tahle literatura ale je už dnes mimo mé chápání. Podle bodů se to těm 11letým, pro které to tak může být určeno, ale líbí. My v tomhle věku četli verneovky, mayovky, ransomeovky....
Autor se naštěstí už zase vrátil tam, kde to nejlíp zná a nejvíc umí - do římských ulic. Navíc přidal i slušnou detektivní zápletku. K tomu zajímavý popis politické situace a vazeb mezi jednotlivým složkami římské společnosti. Co si přát více. Snad jen aby si Decius mohl konečně jednou svá vítězství pořádně vychutnat.
Asi spíše psychothriller, kdy se po počáteční krvavé scéně autor věnuje spíše řešení několika důležitých otázek. Je právní ochrana nezletilých na požadované úrovni? Neměli bychom se vykašlat na ptákoviny, ale naopak přitvrdit represivní složky těch nejhorších případů? Je možné brát spravedlnost do svých rukou pokud nejsou tresty odpovídající? Jasnou odpověď v knize nedostanete, ale přemýšlet o těchto věcech Vás přinutí.
Původní nápad je na 500 stránek silnou knihu, případně i na několik jako Drnkovy Žáby. Bohužel zcela promarněný. Nakonec z toho vznikla knížečka, které se typově vydávají u větších sérií a jsou v nich okrajové příběhy, které nestály za hlubší zpracování. Nakonec i část příběhů není nic paralelního, ale to co se tady normálně dělo. A to skrývání za fiktivního autora úroveň taky nijak nezvedne.
16. vynikající kniha, kterou od autora čtu. Tentokrát navíc trochu zlomová. Konečně dochází ke Gabrielovu jmenování, které se už asi 3 díly odkládalo. Nejspíš aby mohl zůstat v centru akce. S tím asi souvisí i to, že není tentokrát centrální osobností románu. Asi taková příprava na období "šéfování". Nic to ale nemění na čtivosti knihy. Jako obvykle stoprocentně odvedené řemeslo.
Dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Lehčí odpočinkové čtení, s dostatečnou dávkou napětí. Proti minulému dílu trochu "polidštěná" hlavní hrdinka, ale to může být i změnou prostředí. Jinak se logicky musí chovat ve městě. Snad se do africké divočiny ještě někdy vrátí. Na druhou stranu spoustu zajímavostí o sektách a životě v nich.
Podle povolání autora bych čekal detektivku, podle zvoleného tématu thriller a on z toho vylezl horor jako hrom. V osobě vypravěče smrťáka až s prvky fantasy. Jako většina recenzentů jsem si jeho vstupy opravdu užíval. Těch krvavých scén tam až zas tak mnoho není. Ono stačí, když hlavní hrdinku honí mlsná :-). Bohužel má tato kniha 1 obrovský nedostatek. Je autorova jediná přeložená do češtiny.