hanzmb komentáře u knih
Na rozdíl od dvojky autor zase nasadil bohy a kouzla ve zvýšené míře. Škoda, ten minulý díl byl jednoznačně nejlepší. Pořád se to ale dá číst. Jen mi připadá u některých postav ten závěr ne zcela dotažený. Uvidím, jestli to nebude v té doplňující povídkové knize.
Autor ubral na kouzlech a zásazích bohů a celé to "polidštil". A úroveň knihy šla proti původnímu dílu nahoru. Děj se soustředil na 3 postavy, které se v něm přitom vlastně nepotkají. Přesto mají vazby logiku a není třeba si pomáhat zásahy shůry. Samozřejmě zůstává spousta vedlejších postav z minulého dílu, který děj zpestřují. Opravdu velmi povedené fantasy, přijatelné i pro nás čtenáře starších ročníků.
Jako většina dílů z Říma i tento patří k lepší polovině autorčiny tvorby. Zápletka spíš nezápletka, ale proto tyto knihy nečtu. Ty reálie starého Říma jsou vynikající. Tentokrát si autorka vzala na paškál doktory. To vše na pozadí Saturnálií, což byly vlastně předchůdci našich Vánoc. Kdyby si někdo dělal poctivě poznámky od 1.dílu, byl by nejspíš schopný dát dohromady kvalitní mapu tehdejšího Říma.
K této knize jsem se dostal poprvé už někdy koncem 60. let. To byla pro nás bomba. Potom jsem ji mnoho let bezúspěšně sháněl po antikvariátech. Samozřejmě pro dnešního čtenáře ztratila ten punc něčeho zakázaného, ale pořád zůstává její humanistický pohled na svět. Bohužel i nyní jsou její varování stále platná. Nevím, jak se v autorovi, který do té doby psal spíš jednodušší době poplatné knihy, mohlo něco podobného zrodit. Taky asi za to dostal na 11 let zákaz.
Po Hebké kůži jsem dlouho nevydržel a přečetl si i 2. knihu o Micku Stranahanovi. Bohužel poslední. Takže mu to snad s Joey vydrží. Vynikající detektivka bez počítačů a obrovských profesionálních týmů. Naopak založená na velkém množství vedlejších, ale přitom perfektně prokreslených postav. A to nemluvím o základní zápletce. Pokud se dá něco vytknout, tak na můj vkus až příliš překombinovaný závěr. Ale 99% knihy před ním je zcela TOP.
Dvojnásobné retro. Vyšetřování probíhá na podzim 2008, tj. chronologicky díl číslo 32. Ale vyšetřuje se případ až z roku 1952. Není to špatné čtení, četl jsem to jedním dechem. Ale není to typická Dánovka. Té party je tam pomálu a patolog vůbec. Navíc mám alergii na zásahy tajných služeb. Takže bych to strčil někam do autorova průměru. I to je samozřejmě oblast výborných knih. Ta zápletka je zajímavá, ale pořád si myslím, že to nejkrásnější na toto téma napsal Procházka v Přestřelce.
Lehce nadprůměrné fantasy. Spíše založené na akci než na nějakých milostných příbězích. Takže žádná YA literatura a na své si přijde i starý chlap jako já. Co postrádám je určitý přehled o schopnostech jednotlivých skupin. Pár nahodilých informací tam je, bohužel žádná systematičnost.
Když na začátku devadesátek vyšly Faktótum a Hollywood, byl to pro nás čtenáře, leta drcené socialistickou cenzurou, blesk z nebe. Tohle bylo zcela jiné kafe i ve srovnání s různě tajně kopírovanou exulantskou literaturou. Ještě několik dalších let jsem automaticky kupoval každou novou autorovu knihu. A kupodivu stejně ho hltala i moje manželka, která tento "tvrdší" druh literatury až zas tak nepreferuje. Tahle biografie není špatná, autor musel prostudovat celou Bukowského tvorbu, přečíst další tisíce dopisů a dokumentů, podniknout stovky rozhovorů. Ale samozřejmě je to jen popisné. Jak jinak by vyznělo vyprávění někoho, kdo autora znal a leta s ním "pařil".
Autor vydržel do 20. dílu, než skočil časově do minulosti. Takže chronologicky jde o 3.díl. Naštěstí to prakticky na dvojku dějově moc nenavazuje a tak si tento opravdu napínavý příběh můžete užít dosyta, bez velkého pátrání ve vzpomínkách. Asi autor potřeboval psát a nevěděl jak řešit vztahovou krizi hlavních hrdinů. Sice preferuji příběhy z Irska, ale i tohle je čtivé. Zároveň se to dá přiřadit i do té "podsérie" tajemných klášterů, kde Fidelma musí odhalit skryté zlo.
Druhé setkání s Jožíkem a po druhé maximální spokojenost. Líbí se mi to víc, než vše co za posledních 5 let vydali Bauer a Vondruška (samozřejmě s výjimkou Sklářů). Na rozdíl od těchto "chrličů" se bohužel nových dílů nedočkáme. Přijatelná krimi zápletka, pestré životní příběhy několika postav a spousta dobových reálií. Tu svatbu jsem si opravdu užíval. Tušit před měsícem, že ten pramen na Křemešníku je zázračný, vypil bych alespoň 5 litrů.
Sérii jsem bohužel začal číst od Vesnice, což byla chyba. Znát tyto začátky, asi by mi v ní Laura nepřipadala tak často zralá na pár facek a studenou sprchu. Tady by to potřeboval spíš Adam. Na autorčiných 25 let to je výborně napsané. Vraha odhadnete tak po polovině, ale vše má pevnou logickou skladbu. Nejsou tam žádné náhodné skoky, čtenář zná všechny indicie i postupy vyšetřovatelů. Navíc, když čtu o Dubině, zjihnu a vzpomínám na 5 let života v Pardubicích. Brzy si přidám 3. díl.
Před lety jsem četl od autora Striptýz. Nebylo to špatné, ale této knize se to rovnat nemohlo. Je to už přes 30 let stará kniha, takže se v ní nemailuje, negůgluje apod. Připadal jsem si, jak kdybych četl něco od zakladatelů drsné školy Chandlera či Hammetta. K tomu krásné prostředí Floridy, spousta vtipných hlášek a napínavých zápletek. Tohle jsem si opravdu užíval a je jen škoda, že autor s tímto hrdinou napsal jen 2 knihy.
První 2 díly jsem četl někdy před 10 lety. ale nebyl problém se do toho znovu dostat. je to taková jednodušší střílečka, s několika pokusy o hlubší záběr a rozbor psychologie postav. Trochu to narušuje paralelní vyprávění v 2 časových rovinách. Nejprve mě naštval závěr nezávěr, ale pak jsem se podíval na autorku a je to jako obvykle. Z 8 dosud napsaných dílů jsme vydali jen 3.
Tak tohle byla jízda. Autorka, ač teprve čtyřicítka, se dokázala vžít do role stárnoucí ženy, které se všechno začíná hroutit, včetně partnerů na sex. K tomu perfektně dokázala rozebrat protivné puberťáky, kteří nic neumí a o všem by chtěli rozhodovat. A co nejhorší - vůbec nečtou. K tomu návdavkem pohled na stárnoucí disidenty, literární kritiky, píšící na základě osobních sympatií a antipatií a zákulisní práci nakladatelů. O LGBT a různých aktivistech nemluvě. Takže jsem to zhltnul na jeden zátah a moc by se mi líbilo volné pokračování.
Kniha má vše co od historického románu očekávám. Zajímavý příběh, zajímavou zápletku, nějaké ty souboje. K tomu spoustu historických reálií a perfektní propojení na mocenskou situaci v Čechách. Bohužel proti minulým dílům autor vytváří z hlavního hrdiny nadčlověka, který vše umí, vše dokáže a když je někdy problém, vše se díky souhře náhod vyřeší. Až je to zkrátka moc podbízivé a směřuje spíš do YA literatury.
Tak jsem si říkal po přečtení pár stránek, že jsem objevil mladého nadějného autora. Pak jsem se podíval na životopis a zjistil, že ta kniha mu vyšla v 66 letech. Pak už jsem si jen vychutnával tento bezvadný historický příběh. Kromě vlastních kvalit dávám další plusové body za nezprofanované období. Navíc jsem se před měsícem v okolí Křemešníku toulal a tak se mi při čtení ta nádherná krajina znovu vybavovala.
Tak tohle je hodně slabé. Počínaje podrazem na čtenáře, kdy normální román o cca 350 stranách rozdělím do 2 dílů, aniž by v tom prvním bylo něco logicky ukončeno. Jen uříznuté stránky. A navíc si jako Češka autor pomáhá místy až trojnásobným opakováním pasáží. Nejspíš aby to natáhl alespoň na těch 200 stran. Potom pár pohádek: studentka týdny nic neřekne a pak vše vysype na požádání. Tak stejně nereálná je i akce v Berlíně. Atd. Závěr před 4 lety mohl být zajímavý. Ale ne dnes, když vím, že přijde další řada.
Po třech vynikajících dílech přichází logicky pokles. Ještě pořád to je dobře čitelné, ale pár slabých míst tu je. Především neustálé snižování gibonů. Nemůže přece být silová složka státu bez kontroly. To tady bylo moc let a nerad bych to zažil znova. Další věcí jsou hrátky se čtenářem. Tohle není samostatná kniha. Jen technicky půlka příběhu. Bez jakéhokoliv závěru. Rozdělení bych chápal, pokud by se to nevešlo do 400 stránek. Ale uříznout to po 200???? To je jen komerční ždímání.
Budoucí čtenáře chci varovat. Tohle není historická kniha židovského národa. Ta historie se tam objevuje až někde v 19. století. To předtím je spíš historie židovského náboženství a filozofie. Autor skáče i několik století, navíc spoustu zajímavostí odbyde 2-3 větami. Přitom vás např. krmí stupiditami typu vyjmenováním kolik Židů si pořídilo dům na významné adrese. Mnohem víc se věnuje Marxovi a Freudovi než vzniku Izraele a jeho boji o přežití.
Co mě zarazilo byla informace, že základem fašismu nebyli mnichovští opilci, ale VŠ studenti a jejich spolky. To mi nešlo na rozum. Pak jsem si uvědomil, co se děje v Německu, Holandsku či i u nás v Brně. Takže se brzo můžeme těšit na nějaký nový zničující ismus. A je jedno zda jde o faši, komu či eko předponu.
Tak tohle bylo zatím to nejlepší, co jsem od autora četl. A ani k tomu nepotřeboval policejní aparát. Spíš mu překážel. Tahle pozice soukromého vyšetřovatele se stylem jako vrací na začátek série, ale na podstatně vyšší úrovni. Navíc to závěrečné řešení nemá chybu a je vidět, že ani policajtům oko za oko není cizí. A právní systém ať si trhne.