hapac komentáře u knih
Příjemná série, některé díly se mi četly lépe, jiné hůře, ale ze všech dílů sálá klid, pohoda a toho si opravdu cením.
Knížka, kterou jsem dostala už hodně, hodně dávno a pamatuji si, že se mi kdysi moc líbila. Asi rok mi ležela vytažená z knihovny na nočním stolku a čekala, až přijde ten správný čas na opětovné přečtení....no a konečně přišel. Když jsem ji konečně otevřela, tak mne kniha pohltila a můžu ji opravdu doporučit k přečtení.
Vůbec to není červená knihovna a moc pěkné komentáře napsali mnozí už přede mnou.
Knížka čtená už minimálně po páté - teď v rámci čtenářské výzvy. Takové prima čtení (vždy si představím nezapomenutelný a nezaměnitelný hlas pana Nepila).
Po přečtení prvního díla jsem si dala přestávku a možná i úmyslně oddalovala zapůjčit si další díl, ale nakonec se mi tento díl líbil víc než ten první. Obě hlavní postavy - každá trochu jinak prožívají dospívání a není to nijak jednoduché.
Trochu dost zvláštní, neobvyklé, podivné, výstřední - zkrátka bizarní. Ale jo, pro mě změna, času nelituji. Je hezké, jak si dokáží Dánové ze sebe udělat srandu a chválím pěkný obal a ilustrace.
Jak tu někteří píší, trochu překombinované, ale jinak zkrátka pan Vondruška, takže za mě ano.
Knížku jsem si vybrala pro splnění čtenářské výzvy a byla jsem mile překvapena. Vtipné, svižné, prima kresby. No a ještě musím doplnit, že Vedoucí Kuře byl nejlepší....jeho si vždy vybavím v obchodě u hraček pro psí miláčky.
Pěkný historický příběh, který zvládnete za jedno odpoledne.
Příjemné čtení, které je ideální pro víkendová odpoledne.
Milé vzpomínání s připomínkou obyčejných receptů.
Pěkná sága, která stojí za přečtení, zajímavé postavy, které prožívají v tak pro nás těžké době svoje životy - víc trápení a utrpení a občas trocha radosti a štěstí.
Odpočinkové čtení, které mi udělalo pár příjemných odpolední.....
Opět prima čtení. Baže. Vyzkoušel už někdo recepty od Kinky?
S komentářem Leenah se ztotožňuji - Backman je také moje skoro srdcovka, ale tentokrát mi docela dlouho trvalo, než jsem se do knihy začetla - beze sporu autorův styl je originální a nezaměnitelný, ale nějak jsem už z toho stále opakujícího se poučování a moralizování unavená (ač vím, že mnohé je pravda). Je pravda, že druhá polovina knihy už se dějově rozběhla, a když jsem občas ty stále opakující se hlášky vynechala, tak jsem pak konečně došla až na samotný konec knihy. Zkrátka Britt-Marie nebo Ove jsou pro mne milejší postavy (já vím, že pohádkovější).
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy pro rok 2019, rozhodně se mi líbilo rozvržení knížky - 12 kapitol jako 12 měsíců v roce, zakončené skvělými recepty. Ocenila jsem autobiografický příběh vložený do krásného města jakou Florencie beze sporu je. Takže procházky po městě, povídání o jídle a hlavně hodně informací o stylu života bylo moc prima. Přivřela jsem oči nad občas slabšími místy a jako celek se mi kniha líbila.
Tak nakonec jsem se rozhodla dát po dlouhé době 5 hvězdiček. Opět se moc hezky četlo a Louisa Clarková je fajn děvče - taky dělá chyby, ne všechno je v jejím životě růžové, ale kniha je zkrátka prima - optimistická. A to je to, co mi v poslední době u českých autorek chybí (Soukupová, Hanišová, Třeštíková, Táborská, Dvořáková - knihy píší pěkné, ale je tam tak málo dobrého, lidského, optimistického...vím, že život dělá někdy pěkné kotrmelce s naším i bez našeho přičinění, ale proč o tom tolik psát). A hrozně bych ráda viděla všechny ty módní kreace.....
Pěkné, čtivé, jenom jsem v poslední době toho přečetla od p. spisovatelky tolik, že se mi to začíná proplétat.
Odpočinula jsem si při čtení a ještě navštívila zajímavá místa, za mě dobré.
Docela dlouho trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale námět byl hodně zajímavý.