happy-smile
komentáře u knih
Pečovatel
Mo Hayder
V průběhu čtení už mě některé věci spíše nudily a říkala jsem si, že jsou zbytečně natahované a neustálým omíláním dokola otravné (Jackův bratr, věznění rodiny). Teď ale musím říct, že autorka přece jenom věděla, co dělá. Nakonec to bylo tak napínavé, že jsem myslela, že to ani nezvládnu dočíst. :-) Čtenář v nějaké poslední čtvrtině knihu skoro nemůže odložit z ruky. Ale jinak musím říct, Mo, ty jsi teda ale zvrácený šílenec, kde ty na to chodíš?
Černé světlo
Peter May
Nenadchne ani neurazí. Jedná se o nenáročnou detektivku, která rozhodně díru do světa neudělá. Pokud už máte Akta Enzo rozečtena, tak si tento díl přečtěte. Doplníte si tak obrázek o životě Enza. Nudit se nebudete, ale na zadek si z toho taky nesednete. Pokud jste zatím zkoušeli jiné Mayovo dílo nebo s ním chcete teprve začít, držte se od této série dál. Jinak byste se mohli tak trochu divit, čím si Peter May zasloužil pověst tak dobrého spisovatele.
Obětina
Sharon J. Bolton
Z mého pohledu docela netradiční knížka. Už asi v půlce se dozvíme, jak to teda s vraždou je a další půlku knihy s hlavní hrdinkou zjišťujeme detaily toho, jak se to všechno děje. Zároveň se nám na konci rýsuje koncept rozsáhlého spiknutí, což může na jednu stranu příběhu ubírat na věrohodnosti, na druhou stranu to může být bráno jako svěží vítr na poli detektivek.
Hrob mé sestry
Robert Dugoni
Ze začátku mi trvalo, než jsem se do knížky začetla, a to díky častému střídání časových linií. Normálně mi to u knih nevadí, ale tady mi to trochu způsobovalo problém v soustředění se na děj. Jak už jsem se ale do toho jednou dostala, tak už to potom šlo samo. Samotná zápletka byla dobře vymyšlená a její rozuzlení překvapivé. Pojetí příběhu mi přišlo docela netradiční.
Sběratel očí
Sebastian Fitzek
V této knize Fitzek sází spíše na detektivku než thriller a nevím, jestli je to dobře. To, že má jedna z postav jasnovidecké schopnosti, asi až tak nevadí. Aspoň se kniha snaží něčím odlišovat od ostatních podobného žánru. Tak nějak jsem ale měla pocit, že Filzkovy ostatní knihy byly o dost lepší.Ale konec to tak pan nějak vyrovnal, takže dávám čtyři.
To na tobě doschne
Ivan Kraus
Skvělá knížka krátkých povídek ze života. Aneb jak se žije ve velké rodině a s hašteřivými rodiči. Zaručeně pobaví a máte to přečteno za jedno odpoledne.
Pamatuji si vás všechny
Yrsa Sigurðardóttir
V knize se střídají dvě dějové linie, jedna je detektivka a druhá duchařina. Až asi do dvou třetin knihy čtenář vůbec netuší, co spolu mají společného. Když se toto spojení začne ukazovat, tak ale pořád ještě nejste moc moudřejší ohledně toho, jak to celé vlastně bylo. Duchařská linie byla opravdu parádní, Yrsa zde skvěle vystihla atmosféru. Jako mnozé ostatní jsem taky byla trochu zklamá, že konec byl jakýsi takový nedořešený. Když se nad tím ale zamyslíte, tak to, jak to skončilo, vlastně přesně říká, jak to celé doopravy bylo.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Velmi mi to svým stylem i délkou připomnělo humoristké krimi knihy od Westlakea. Vlastně jsem před touto knížkou četla Jak nevodit policii za nos a chvílemi jsem zapomínala, že teď už čtu jiného autora. Knížka by se ještě dala přirovnat k 10 rád nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr od Helgasona, i když ta byla více postavena na absurdnu. Nesbo jde cestou, kde spíše mírně kombinuje humor a krimi, a opravdu mu to vychází.
Psycho
Robert Bloch
Krátká knížečka, která velmi dobře posloužila jako předloha scénáře k filmu. Do filmu vměstnali opravdu každou scénu, takže vzhledem k tomu, že jsem ho viděla, tak jsem přesně věděla co bude následovat i jaké bude rozuzlení, což je opravdu škoda, protože jinak bych si knížku užila o hodně víc.
Záplatka je vymyšlena opravdu bravurně. Navíc je knížka napsána tak, že čtenáře neustále drží v napětí. Autor zde nepopisuje žádné zbytečné rozvláčné scény, ale jde rovnou na věc. Díky tomu získáme pohled na celkem rychlý sled událostí prokládaný pocity a myšlenkami hlavních postav ohledně nastálé situace, a čtenář je tak udržován v konstantním napětí.
Kameník
Camilla Läckberg
Autorka trochu změnila styl, ale vůbec to není na škodu. Kapitoly jsou kratší a to nám umožňuje se podívat detailněji do minulosti. Navíc tentokrát je příběh z minulosti postaven tak, že až skoro do konce knihy netušíte, jakou má s hlavním příběhem souvislost. Také se mi zdá, že v předchozích dílech byly vždy delší bloky jednotlivých dějových linií. Zde autorka spíše plynuje popisuje děj, který se odehrává zároveň - ten dělá to, ten zase to, jiný zase ono a pak se zase vrátíme k tomu prvnímu. Řekla bych, že to také podtrhuje napětí, protože sem tam se něco nakousne a zbytek se dozvíme až o pár stránek dál. Jsem zvědavá, jaké budou další knížky.
Vlk
Samuel Bjørk (p)
Přišlo mi, že byla Mia možná až moc dokonalá. Ale vlastně mi to nijak nevadilo. Děj pěkně odsýpal a kniha se četla sama. Takže standardní Bjørkova kvalita.
Banánové dítě – Vietnamka v české džungli
Duong Nguyen Jirásková
Velice zajímavý pohled na vietnamskou komunitu z pohledu druhé generace, kde se v člověku sváří boj o identitu, jestli je vlastně Vietnamec nebo Čech. Děkuji Duong, že se s námi podělila o svůj příběh.
Jako veš v kožichu
Marie Rejfová
Na novou Josefínu jsem se moc těšila. Bohužel ubírám jednu hvězdičku, protože mi trvalo dlouho se do knihy začíst. Hodně postav a pořád se spolu tak nějak dohadovaly jako na pavlači. Po vraždě se to konečně trochu uklidnilo a člověk se konečně mohl zase soustředit na humorné detektivování.
Strašení v Rookwardu
Darcy Coates
Nevím, nevím, trochu mě to nudilo. Klesá kvalita nebo mě už tento styl začíná nudit? Pořád věřím, že duchařiny mají něco do sebe a že mě ještě nepřestalo bavit je číst. Doufám, že od další knihy se neodtrhnu, protože některé předchozí Darcyiny knihy jsem si opravdu užila!
Nejhorší večírek tvého života
Andy Rowski
Můj první gamebook. Pěkná kniha, která slouží svému účelu. Vyzkoušela jsem několik různých čtenářů, byla to docela sranda.
Vánoce v Paříži
Mandy Baggot
Milá knížka, úsměvná. Taková pohodovka na odpočinek v čase vánočních svátků. Druhá knížka se zimní tématikou, kterou jsem od této autorky četla (předtím Vánoce v New Yorku) a obě měly podobné odpočinkové vyznění.
Žárlivost a jiné povídky
Jo Nesbø
Od Nesba jsem zvyklá především na detektivky, a tato kniha mezi ně až tak nepatří. I tak mu evidentně jdou i jiné žánry a to i na kratším rozsahu. Za mě nadšení a doufám, že u nás vyjde i další jeho povídková kniha Ostrov potkanů.
Skleněné děti
Kristina Ohlsson
Pěkná dobrodružná knížka pro děti. Nějaká ta strašidla, pátrání. Potom vyřešení záhady... a nebo taky ne? Kristina Ohlsson umí evidentně psát jak pro dospělé, tak pro děti. Doporučuji.
Lehce neuvěřitelné příhody z hor
Martin Úbl
Ač mě první díl nezaujal, tak jsem dala šanci i dalším vyprávěním. A nelituju. Podle mě se styl vyprávění nijak zásadně nezměnil, spíše já jsem se do toho tak nějak víc vžila. Bylo to úsměvné (teda pro účastníky asi vždycky ne), milé a takové přirozené. A ani jsem si neuvědomila, že jsem omylem skočila na třetí díl místo druhého.
Les
Chelsea Bobulski
Začátek, kde jsme se dozvídali o tajmeném lese, strážcích a časových portálech, mě bavil. Bylo to takové tajemné a mělo to jisté kouzlo. Winter ovšem začala moc omílat historii se svým otcem, což později začalo působit nudně. Potom se tam také na můj vkus moc začaly řešila puberťácká zamilovanost a podobné věci. Holt už nejsem cílová skupina...