happy-smile komentáře u knih
Kniha se mi líbila, dobře se mi četla a s napětím jsem očekávala, kdo že je ten vrah. Jediný problém je, že tohle je už stokrát ohrané téma, které k dokonalosti dovedla Agatha Christie Deseti malými černošky. Několik vzájemně cizích lidí zde uvízne uprostřed sněžné kalamity v odlehlém hotýlku. Jeden po druhém umírají, kdo to má na svědomí? Pokud neočekáváte nějaké mistrné dílo, tak hurá do toho, nudit se určitě nebudete.
Kniha měla podle mě větší spád než předchozí spisovatelova detektivka - ta byla spíše taková poklidnější. Tady se mi zdálo, že už je autor trochu zkušenější. Jediné, co můžu vytknout, je, že se autor až moc zaměřoval na to, že má jít hlavní hrdinka brzy do důchodu a že bude osamělá. Chápu, že v reálu by si to Hulda asi taky takto pořád dokola opakovala, ale v knize to bylo docela rušivé, tj. otravné. :-) Ale jinak za mě povedená kniha a těším se na další.
Naprosto skvělá kniha. Hlavní dvojice Skoťák a Anglán, kteří se spolu neustále špičkují, nemá chybu. Příběh je zasazen do Edinburghu 1888, který poskytuje příhodné zázemí vyšetřovanému případu. Oscar skvěle popsal tamní dobu - ježdění ulicemi v kočárech a na koních, vylívání nočníků do ulic atd. Případ působí opravdu tajemně a člověk uvažuje, zda se za ním opravdu neskrývají síly zla. Opravdu doufám, že u nás vyjdou nějaké další knihy od tohoto nadějného spisovatele.
Kniha obsahuje tři dějové linie, tři části. V podstatě v každé části se stane něco zlého, ale autorka to umí podat tak nějak klidně. Prostě pokračuje dál v toku života a bere to jako normální věc. První část "ze současnosti" mi přišla taková nejpoklidnější. Druhá část "ze života prarodičů a rodičů" byla podle mě nejzajímavější. Třetí část "Hana za války" odhaluje co vlastně Hanu formovalo a vytvořilo z ní takového člověka. Tato část se věnuje nejútrpnějším zážitkům, ale autorka to opět umí podat tak nějak nedrasticky. I tak si ale člověk uvědomuje, co se tehdy dělo, a díky těmto posledním střípkům je celá kniha tak silná.
Tak tato kniha se četla sama. Žádná hluchá místa. Nakonec si člověk uvědomí, že vzhledem k tomu kolik procent obsahu knihy je o cambridgeské pětce, tak že četl spíše historický román než detektivku/thriller. Ale vůbec to nevadilo. Tato problematika je totiž opravdu velice zajímavá a autor ji dobře zpracoval. Jenom bych úryvkům o velkolepé pětce neříkala doktorská práce, to by to muselo být psané v úplně jiném stylu - sušším, vědečtějším. Ale chápu, že pro potřeby tohoto románu to tak prostě být muselo. Doporučuji a doufám, že u nás od tohoto autora ještě něco vyjde.
Kniha je dobře sepsaná, je zde hodně scén, kde je čtenář pěkně napnutý. Je dobře popsáno, jak to na takových trajektech vypadá. Autor rozjede popis docela dost účastníků plavby, abychom je mohli později sledovat. Někomu těch postav a jejich příběhů může připadat až moc a může se to plést. Následně je velmi dobře zvládnutý popis šířící se epidemie, nevěřícnosti, paniky a strachu. Možný spoiler: Za mě ale trochu mínus, že se z toho vyklubali upíři. Čekala jsem spíše nějakou vyvražďovačku nebo duchy, ale tohle opravdu není můj oblíbený žánr...
Pokud vás zajímají severské mýty a máte rádi knihy ve stylu Staré řecké báje a pověsti, tak určitě neváhejte. Jedná se o báje, mýty, pověsti, pohádky - a takovým stylem je kniha taky sepsaná. Jako když si lidé příběhy kdys předávali mezi sebou. Pokud tedy hledáte něco vědečtějšího, potom pro vás tento kousek asi není. Za mě moc pěkné a poučné.
Celkově hodnotím sbírku jako zdařilou. Některé povídky jsou lepší, některé horší. Najdeme zde různé typy hororů. Kingovcům se kniha určitě bude líbit a začátečníci si o něm můžou udělat dobrou představu. Každý si zde určitě najde svoje.
Tato Walliamsova kniha se mi zatím možná líbila nejvíc. Kniha o plnění snů, pomoci druhým, důležitosti rodiny. Kniha taky dětem ukáže, že některým smutným věcem se nedá vyhnout a je třeba jít dál. Za mě moc pěkné. A samozřejmě jako obvykle úsměvné. Doporučují.
Walliams má velkou představivost a dokážu si představit, že tato kniha může být pro děti opravdu místy strašidelná. I tentokrát je zde ale dost humoru, aby čtení knihy děti přečkaly ve zdraví. Takže za mě další povedený ztřeštěný příběh pro děti, ehm tedy pohádka. Doporučuji.
Ztřeštěná kniha o krádeži klenotů. Kniha je opravdu milá a vtipná a není problém ji za den přelouskat. Líbí se mi, že tentokrát se zde tolik nemoralizuje a některé prohřešky dojdou po zásluze k odpuštění. Ani život není černobílý, a to je pěkné dětem ukázat. Doporučuji.
Za mě tato kniha od Walliamse zatím nejslabší. Možná je to tím, že je celá protkaná docela depresivním tématem, takže pak ty jednotlivé ztřeštěnosti a vtipy docela zaniknou. Ale dětem se asi i tak bude díky krysám a burgerům líbit.
Některé Walliamsovy knihy jsou postavené na ztřeštěném příběhu. Tato má příběh jednoduchý, až všední, ale spíše se zaměřuje na morální poučení. Knížka se opět čte rychle a jedná se o milé čtení, i když místy smutné, ale nakonec samozřejmě zvítězí spravedlnost. I tak ale v rámci Walliamsovy tvorby lehký podprůměr.
Pro mě první kniha od Walliamse. Kniha je vtipná a milá a jako správná dětská kniha obsahuje i náležitá poučení. Díky humoru se bude líbit i dospělým, například počáteční poděkování mě úplně odrovnalo. Jsou zde pěkné ilustrace a díky délce ji můžete mít přečtenou už za odpoledne (i když s dětmi asi ne :-). Doporučuji.
Kniha si drží stejně dobrou úroveň jako první díl. Opět zde máme přesah do jiné země, tentokrát do Litvy. Setkáváme se některými postavami z dřívějška, jiné jsou nové, protože vyšetřování se odehrává v jiném městě. Vyústění knihy pro mě vylo nečekané. Za mě spokojenost.
Kniha se mi líbila, ale s Nesbem bych ji nesrovnávala. Jediné, co mají společné, je Norsko a to, že hlavní vyšetřovatel má nějakou neřest. Ten Fjellův ale aspoň dokáže normálně fungovat. Americká i norské linie jsou obě velmi podařené a docela dlouho čtenář netuší, co je spojuje. Za mě příjemné počtení a jsem zvědavá na další díly.
Ano, chápu námitku některých čtenářů, že vysvětlení, jak to s Edith vlastně bylo, někomu přišlo přitažené za vlasy. Ale tak co, je to horor. A autorka to podle mě potom dál dobře rozvedla a dovedla do zdárného konce. Atmosféra by se chvílemi dala krájet a někdy se mi kniha opravdu těžko odkládala. Tento horor se mi opravdu líbil a už se těším na další knihy od této autorky.
Na knihách Jenny Colgan oceňuji hlavně to, že bývají úsměvné. Což tady moc neplatilo, většinou jsme se plácali ve vztahové romantice. Kdo má tento žánr rád, asi neprohloupí. Já už jsem ale spíše četla ze setrvačnosti, abych věděla, jak to s Florou dopadlo. Navíc mi vadilo, že překladatelka na spoustě míst naprosto nevhodně nepoužívala čárky, což snižoval o čitelnost textu.
Bohužel v této knize aby člověk humor pohledal... Ladislav je v podstatě celou dobu v lihu a dost se divím, že vůbec svou cestu dokázal zrekonstruovat... Dozvíme se hlavně to, kde a s kým Láďa pil. Vypovídá to samozřejmě i o kultuře Arménie a Gruzie, avšak už to nemá toho humorného ducha.
I když je to všechno pospojované Herculovou snahou splnit herculovské úkoly, tak se v podstatě ale jedná o sbírku povídek. Osobně preferuju romány, protože tam je větší potenciál rozvinou příběh a ukázat co v autorovi je. I tak ale milé setkání s Herculem. Tentorkát bez Hastingse.