Har.Monika komentáře u knih
Téma druhé světové války "mám ráda", očekávala jsem ale jiný styl. Absolutně mi tam chyběla plynulá dějová linka. Jak už psaly čtenářky přede mnou - chaotické. Úvodní odstavec každé kapitoly čtenář tápe, kde se zrovna dějově nachází. Názvy kapitol nemají hlavu ani patu. Minimum dialogů, děje. Spíš jen popis. Dobrá polovina knihy popisuje vše okolo (několik časových os a příběhů z té doby), přitom by měla textem více zasáhnout do mysli a pocitů čtenáře - zabíjení novorozeňat. Tyhle momenty tam jsou popsané vždy dvěma větami o sudu nebo jehlách do srdce, takže čtenář si ani nestihne vytvořit nějaké pouto, vztah, aby ho tyto pasáže nějak zasáhly.
A že by to bylo drsné? Pro mě tedy ne. Nic srdceryvného. Až asi na dva nechutné momenty (např.asistent Mengeleho a lidská kostra), ale to je vše. Mnohem drsnější pro měla byla kniha »Děti s cedulkou« od E. Pergnera - tu jsem ani nedočetla, jak mě to emočně vzalo. U ní jsem si teda pobrečela.
Poslední čtvrtina Porodní sestry byla pro mě doslova únavná - spíš to byl soupis myšlenek, úvah, tu a tam nějaký děj. Ale z principu jsem ji dočetla. Na to, jaké téma a název kniha má, tak nic silně dojemného, srdcebolného nečekejte. A dějově je to jeden velký chaos.
Měla jsem jiné očekávání. Za mě zklamání.
Čtivé jedním dechem. Vhodné pro dospěláky - ti jsou na rozdíl od pubescentů už schopni vidět ty paralely celého bytí farmy s realitou tvořenou lidmi. Jazykem nenáročné, srozumitelné. Zprvu mnoho jmen/postav, než jsem si zapamatovala, kdo je kdo, ale to byla drobnost.
Čas od času přečíst klasiku a navíc žánrem poezii - příjemné zpestření. Některé básně a sloky jsou notoricky známé, jiné méně nebo vůbec. Nicméně je to velmi čtivé právě díky rýmům. Nejraději mám verš obkročný (ABBA). Kniha je navíc doplněna nádhernými kolážemi od M. Huptycha.
Výborné čtení s dospívajícími při souběžném zhlédnutí Brabcovy Kytice aneb Jak poutavě přitáhnout omladinu k poezii.
Ráda si knihu přečtu znovu. Ideální na krátké čtení, kdy se nechcete měsíc probírat jedním dějem - v tom má poezie plus.
Včera dočteno a dnes pak premiéra v TV.
Knihu jsem začala číst po Jiráskových Pověstech, takže příjemná změna žánru.
Pobavila jsem se hodně. I když v poslední třetině knihy bych z toho sarkazmu a nuceného vtipu už trochu ubrala. Už jsem tím byla trošku přesycená.
Jinak dějová linka jasná, svižná, popis postav výstižný. Propojení s reálným světem byla dobrá volba.
Výčet prapředků, jejich popis a prohřešky mě bavily.
Film byl o dost slabší, ale je jasné, že to bylo jen na motiv EB. Kdyby se měla zfilmovat celá kniha, tak by byla stopáž 6 hodin.
Resumé: odpočinkové, vtipné čtení. Doporučuji.
Dohnala jsem povinnou školní četbu. A jsem za to ráda. Postavy, o kterých každý Čech slyšel - Krok a jeho tři dcery, Bivoj, Ctirad a Šárka, Horymír a Šemík....jen jsem vůbec nevěděla, o čem to je. Konečně to vím.
Kniha je dobře napsaná, dějová linka je srozumitelná. AJ krásně barvitě popisuje prostředí, přírodu. Někdy až moc, ale obdivuji tu rozmanitost výrazů a slovních obratů.
Mezi mé oblíbené pověsti patří Lucké války, Dívčí války a Horymír se Šemíkem.
(SPOILER) Moje první kniha od P.Hartla.
Začala jsem částí o Jáchymovi.
Kniha obecně - děj má spád, velmi srozumitelně psané, čtivé. Místy se vrací do minulosti k vysvětlení souvislostí.
V knize je plno postav, hodně příběhů. Až jsem se v 2. části musela občas vrátit do té 1. a připomenout si oč/koho šlo.
Část Veronika se mi četla dobře, ke konci mi ale její dcera Ája připadala rozcapená, přemoudřelá, až mi v jednu chvíli lezla na nervy. Taky byla místa, kde se to točilo na pětníku - úvahy jestli jo, nebo ne, nebo jo. A dělá dobře, když s tím Kubou bude, nenaletí mu zase..atp. To mě trochu nudilo. Takže z tohoto důvodu je pro mě část Jáchym o něco lepší.
Jinak doporučuji, četlo se opravdu dobře.
Přečetla jsem se synem (13 let). Příběh poutavý, vtipně psané momenty. Pro puberťáka ideální - mayovky a foglarovky už holt tolik netáhnou.
Přečetla jsem před lety 2x. Chystám se potřetí. Kéž by v TV opakovali ten seriál.
Příjemné zpestření - krátké příběhy se Slováckým nářečím. Čtenář (především Čech) se v tu ránu dostane do venkovské moravské vesnice, lidové příběhy, vtipné popisy situací či přirovnání.
Chce to malinko více pozornosti právě pro to nářečí.
Odpočinková četba. Díky množstvím příběhů nejste vázáni na dlouhý děj jako u klasické prózy.
Omlouvám se, ale nedá mi to nereagovat na komentář p. Anny 13. A to jen z toho důvodu, kdy hodnotí ostatní čtenáře jako méně chápající atp. Docela odvážná kritika, nemyslíte? Stejně tak bych mohla zhodnotit, že Anna 13 je přecitlivělá a psychicky labilní, pokud ji kniha tak sebrala.
Téma knihy si všichni zdejší čtenáři plně uvědomují a nepopírají hrůzy, které se děly a co všechno musely matky zažívat.
Ale nehodnotíme pouze téma knihy, ale také celkovou stylistiku, srozumitelnost, koncepci.... A tady by měly jít city poněkud stranou.
Monika