Harmonika_one komentáře u knih

Na Goffových knihách mám (mimo jiné) ráda, že vždy dostanu kvalitní příběh, který je bravurně napsaný, naprosto uvěřitelný a čtivý. Že se pokaždé něco nového dozvím. Násilí a temné scény tu nejsou pouze na efekt nebo s cílem šokovat. Naopak. Autor ví, kdy a kde přesně je použít. Ukazuje to, jak skvělý je Goffa spisovatel, nemusí si pomáhat žádnými berličkami, kterými čtenáře oblbne.
U Muže z chatrče jsem ocenila vysvětlení a zpracování kauzy LTO, vůbec jsem neměla tušení... :-(
(Osobní poznámka: Jsem ráda, že jsem si po sérii s Miko Syrovým dala od Goffy měsíc-dva pauzu, protože jak jsem se v 1. díle nemohla "přeorientovat" z Mika na Terence, pauza pomohla - Terence jsem si oblíbila.)
Těším se na další díly. Autorovy knihy jsou prostě návykové. Proč? Třeba i proto, že:
"Proč jsem teda šel na žurnalistiku a ne rovnou na policejní akademii? Vždycky mě bavil spíš vyprávět příběhy, to až později jsem zjistil, že nejkouzelnější jsou ty, které se doopravdy staly."

30 07.07.2021

Konec mě zaskočil a překvapil, po prvotním šoku však musím autorovi poděkovat, že zvolil právě tento konec, kdy nechal jeho vyznění na čtenáři samotném, přesně podle hesla "úhel pohledu". A to říkám jako někdo, kdo potřebuje jasně s jistotou vědět, dopadlo to tak a tak. :-) Zde to není natvrdo napsáno nebo dovysvětleno odstavcem "o půl roku později" – a snad právě proto hodnotím závěrečný dvojdíl jako bravurní.
Celá série mě bavila (nejvíc Dítě v mlze), nikdy jsem dosud nepřečetla tolik knih za jeden měsíc. Díky Mikovi i Tonymu, díky Praze, uvěřitelnosti, humoru, hláškám ze života, prostředí, psychologii postav, logičnosti vývoje, a především autorovým spisovatelským a vypravěčským schopnostem, před kterými hluboce smekám.
Myslím, že pokračování už nebude. Zdá se mi, že autor měl dopředu rozmyšleno 10 knih, vidím mezi nimi větší i menší spojistosti, kdy celá série přes konkrétní uzavřené případy dohromady tvoří jednotný celek. Miko si toho tolik prožil a, co je hlavní, rozloučil se se ctí.
Autorovi nejen za to patří jedno velké DĚKUJU.

26 07.04.2021

Čtivé od první stránky, napínavé, ale i dojemné a vtipné. Přemýšlivé. Skvělé skvělé skvělé. Konec mě překvapil, potěšil... i dojal - překvapivě zejména ty dvě poslední věty... Knihu si užije i ten, který SF moc nečte, já jsem příkladem. Líbila se mi, i přes vědecké pasáže, kterým jsem příliš (ehm, téměř vůbec) nerozumněla . Tohle je kniha, která ve vás zůstane ještě dlouho po přečtení.

22 26.11.2022

Kniha na mě silně zapůsobila pro své téma (drogy, motiv pomsty) a psychologický přesah - jde psychologické drama jedné rodiny. Postava pachatele, jeho motivy a "bod zlomu", kdy a proč se v obyčejném člověku probudí jeho temná stránka - to vše bravurně vykresleno, včetně toho, co situaci předcházelo. Zoufalství otce, který už nemá co ztratit a bere spravedlnost do svých rukou...
Příběh samotný není rozvětvený, tím spíš je tu prostor právě pro to vykreslení postavy pachatele - a to se mi líbilo, potřebuju pochopit, proč se daná postava tak chová. Kniha mi tak typově připomněla Vánoční zpověď a Dítě v mlze - právě pro to vykreslení postavy pachatele a svou formou vyprávění - dialog mezi dvěma ústředními postavami, skrz který se dozvídáme celý příběh.
Už samotný začátek je tak napínavej, že jste chyceni a už se od čtení neodtrhnete. Po dočtení jsem si pustila tu jednu konkrétní live verzi písně od Nightwish, a tím se mi kniha nesmazatelně vryla do paměti.
Plný počet hvězd.

22 09.07.2021

Líbil se mi způsob, jakým je kniha napsána, rozhovory mezi Adamem a vězeňským psychologem jsou bravurní, už jejich první setkání je skvělé, výtečná psychologie postav. Až v závěru se dozvíme, co konkrétně Adam udělal, jak velká beznaděj ho vedla k tomu, že vzal spravedlnost do svých rukou.
Na Goffových knihách oceňuji, že se pokaždé něco nového dozvím - tady pozadí a fungování sázek, jak funguje byznys lichvářských společností, plus nahlédnutí do života člověka s dluhy (jak snadno lze do nich spadnout, prohloubit je a jak moc společnosti typu Fair money vydělávají na zoufalství druhých).
Právě pro svvé téma (které je stále aktuální) bych knihu doporučila jako povinnou četbu.

22 13.04.2021

První kniha od tohoto spisovatele, kterou jsem četla a tleskám. Skvěle napsáno (znáte nějakou jinou knihu, kde se za celou dobu nedozvíte jméno hlavního hrdiny? Přitom vám to nevadí, postava je natolik uvěřitelná, že se do příběhu ponoříte, aniž by vám celou dobu vrtalo hlavou "jak se sakra hlavní hrdina jmenuje, tak už to vyklop, autore!"), příběh graduje a má dynamiku (je stále těžší se od knihy odtrhnout), pro mě rozhodně zajímavý pohled pod pokličku Policie ČR (uvěřitelné, palec nahoru za očividné konzultace), a co mě osobně se hodně líbilo, a teď budu citovat doslov, Praha je tu jednou z hlavních postav.

22 04.04.2019

Prvotina autora z roku 2013 a já ji držím v ruce až letos (2021) jako své první seznámení s autorem. Lepší pozdě, než nikdy. :-) K prvotinám přistupuju tak, že mě musí zaujmout natolik, abych autora měla v hledáčku a chtěla si přečíst jeho další tvorbu. Povedlo se to? Jednoznačně ano!!!
Česká kriminálka, děj se odehrává v Praze a celý příběh je uvěřitelný. Autor očividně ví, o čem píše s ohledem na 15 let u policie. Vychází z profesních znalostí, zkušeností. Pro někoho může příběh místy připomínat policejní spis (dlouhé popisy vyšetřování), pro mě osobně právě tohle bylo nesmírně fascinující - nahlédnutí pod pokličku, jak to kriminálky funguje.
K postavě Mikuláše mám zatím "nijaký" vztah, na tom je vidět, že mě zaujala hlavně realičnost prostředí a vyšetřování, děj, i proto se těším na další díly, že Mika víc poznám.
Čtivé, zajímavé, realistické. Rozhodně doporučuju. A jdu na další díly.

21 15.03.2021

Opět výborné. Čtivé, současně však musíte číst pozorně, aby vám nic neuniklo (a že překvapení není nouze). Bavily mě slovní přestřelky s nejmenovanou osobou ženského pohlaví (nevím, zda mohu jmenovat), líbilo se mi morální dilena, co a kolik toho říct Davidovu bratrovi. Už samotný fakt, že případ byl pro Mika osobní, přispěl na zajímavosti, bez toho by mě téma příliš nebavilo. Dvojka Miko-Tony je skvělá, plus za psa Dustyho a epilog? Ten mě "rozsekal".
Líbí se mi autorův styl psaní, kniha má všechno - skvěle napsaný příběh, uvěřitelnost děje, sympatickou ústřední dvojici (včetně postupného dozvídání se osobních informací o Mikovi - v tomhle díle jsem si ho definitivně oblíbila) humor i "hlášky" ze života, plus se mnohé dozvíte o práci policie. Těším se na další díl.

A jedno upozornění z knihy, pro nás , uživatele FB:
***
"Díky bohu za Facebook, který je mnohdy aktuálnější a užitečnější než všechny policejní evidence dohromady a ještě vás nikdo nemůže popotahovat za to, že v něm šmejdíte."

20 23.03.2021

Výborně napsaná česká detektivka. Čtivé od první stránky, současně do poslední chvíle nevíte, kudy se bude vyšetřování ubírat a jak to celé dopadne. Líbí se mi autorův styl psaní - poutavé, bez zbytečné omáčky, a ač se některé pasáže nečtou snadno, nejsou tam za účelem šokovat, nakopak mají svůj důvod pro vývoj děje. Plusem je české prostředí, vzhled do práce policie, realističnost, uvěřitelnost. Lidský hlavní hrdina. V tomto díle mě zaujala humorná složka, sarkasmus, cynismus. Doporučuji. Líbilo se mi víc, než první díl, autor si mě definitivně získal - řadím ho na seznam svých oblíbených.

20 20.03.2021

Sloganem "Řízná krimi z Prahy" se honosí jiná kniha, a podle mě neprávem, tenhle slogan by si jednoznačně zasloužila Křížová palba. Je to svižné, akční, plné hlášek, ale i dilemat "spravedlnost kontra právo, vměšovat se kontra dát si klapky na oči " jak výstižně napsala uživatelka petrarka72. Autor umí i zvážnět. A stejně jako v Rychlopalbě, Praha je tu opravdu přítomná jako postava, ne jako otravnej průvodce. Poslední třetina knihy je neskutečná jízda, kdy litujete, že nedokážete číst rychleji, jak moc je napětí dávkováno s každou další větou. Po přečtení ve mě nejsilnější dojem zanechaly závěrečné pasáže a především pasáž o studni - neskutečně sugestivně napsáno. Klobouček.

20 01.01.2020

Ze začátku jsem si říkala, že se vlastně nic moc převratného neděje, že příběh plyne lehce a bez škobrtání, že zápletka je vlastně jednoduchá a už jen dokázat to takhle napsat je umění. A pak přišla 30. kapitola a ty následující, kdy jsem až do konce ani nedutala a hlavou mi běželo jediné: Goffa opět potvrdil, že je geniální spisovatel.
Plný počet hvězd. Jsem nadšená.

19 18.11.2021

Je štěstí, že jsem knihu dočetla v době, kdy už je venku pokračování, jinak bych byla příšerně naštvaná. Nicméně! Bravurní název knihy, už ten si zaslouží pochvalu, včetně anotace. Přála jsem si příběh, ve kterém by Tony měl větší roli, ale že dostanu TOHLE, to byl totální šok – naprosto nečekané. Neskutečná jízda! Pecka. Knihu jsem četla ze zatajeným dechem, ale nejde jen o tohle, Goffa psát umí, to všichni víme.
Kniha má přesah v tom, že mě tentokrát přinutila se zamyslet, nakolik své blízké známe. Věřili bychom jim zcela, i když všechny důkazy svědčí proti? Pořád mi to vrtá hlavou..., po prvotním "samozřejmě" se napovrch vkrádají pochybnosti. Čím víc o tom přemýšlím, tak fakt nevím. "Všechno vždycky nejvíc závisí na úhlu pohledu". Svatá pravda.
A další díl? Poprvé se popravdě i trošku bojím, jaký závěr dostanu. Jak tohle dopadne? Nevsadila bych si. Autorovi však věřím a spoléhám na jeho umění psát - resp. na fakt, že vše v jeho knihách má své opodstatnění.

19 07.04.2021

Majstrštyk. Wow, prostě wow.
Neskutečně emotivní a silné čtení. Právě jsem dočetla a nemám slov, jak silný pocit ve mě zůstal a jen tak neodezní. Tenhle díl si budu pamatovat hodně, hodně dlouho. Bravurně psychologicky vykreslená postava pachatele. Gradace děje, kdy v závěru napětím ani nedýcháte.
Laťka neskutečně vysoko, překoná ji autor dalšími díly v sérii? Už teď jsem zvědavá...

17 30.03.2021

Jednoznačně velká pochvala za bravurní námět, svět a pojetí víl. Víly nejsou žádná éterická stvoření, naopak. Soužití lidí a víl a vše, co to s sebou přináší. Kombinace žánru - urban fantasy a noir detektivka. Postava Léto je výrazně zajímavější než hlavní "hrdina", škoda, že se jí nedostalo mnoho prostoru. Právě Dominik Stolbenko mi zkazil pozitivní zážitek z knihy. Silně nesympatická, nesnesitelná postava, který je prostě na pěst. Zkuste si spočítat, kolikrát ho bolela hlava a vzal si prášek - v knize je to zmínělo tolikrát, že je to otravné. Po dočtení ve mě zůstala nechuť z postavy Stolbenka, která přebila i zajímavé pasáže (kostivárna, scéna u vody za zvuků ohňostroje, nebo když se Dominik dozvídá od táty pravdu). Příběh je na můj vkus málo akční, některé pasáže jsou až nudné a nezáživné. Za mě tedy spíše zklamání, avšak s tím, že spin-off, kde by děj táhla Léto, bych si naopak s chutí přečetla, přestože nejsem cílovka.

15 07.01.2020

(SPOILER) Goffu čtu ráda, čas s knihou tedy nebyl promarněný, nelituju, že jsem si Sektu přečetla. Jen si myslím, že tento díl je slabší, ne-li nejslabší z dosavadní autorovy tvorby. Proč? Subjektivně - po dočtení mám rozpolcený pocit. To se mi u Goffy nestává.
Plusy: Úvodní kapitoly s dopisem byly bravurní, stejně jako téma sekty a na jakém principu fungují včetně konkrétních příkladů sekt. Sugestivní popis Terencova uvěznění. Velké plus za zmíňku o Mikovi (Snad se dočkáme knihy s oběma postavami v hlavní roli). Pobavila mě pasáž: "Co takhle kdyby internet existoval v Ježíšově době?" a jak je to dál rozvedeno.
Mínusy: chyběl mi tu výrazný moment překvapení. Kdo Terencovi pomohl mi bylo jasné ještě předtím než autor zmínil Rút. Obykle čtu Goffovy knihy hluboko do noci na úkor spánku, u Sekty jsem šla radši spát s tím, že pokračování si dám zase až zítra. ;))
Téma COVID do knihy zakompováno měrou tak akorát, i přesto mě to osobně vadilo. Přesně jak píše Lenka.Vílka, mám toho dost v reálu a je mi nepříjemný si tím zaplácávat hlavu ještě i v beletrii. Byť chápu, že kniha bude na trhu několik let dokud jí nevyprší licence, takže zřejmě nejde toto téma zcela ignorovat, obzvlášť když se děj odehrává v Itálii a kniha vyšla v roce 2020.

Tentokrát prostě nemůžu s čistým svědomím dát plnej počet hvěz, dokonce ani čtyři.

Z knihy jsem si vypsala:
"Kdo se chce nechat obelhávat, toho nezachráníš."
"Řeknete, že jedna plus jedna jsou tři, a jste za blázna. Zpochybníte, že jedna a edna musí být vždycky jen dvě, a je z vás mudrc."

14 27.07.2021

Prvních cca 70 stran je bravurních. Obzvlášť když je čtete při jízdě metrem. Kniha je spíše reportáží, autor realisticky vykresluje prostředí a postupy, kdy ani v sebemenším nepochybujete, že přesně tak to při záchranné akci chodí. Jenže ta odborná složka a popisné pasáže dle mého názoru nestačí. Obojí převažuje, zatímco dialogů je málo a jsou to povely, provozní pokyny. Postavy záchranářů se mi spojily do jedné bezejmenné. Po přečtení jsem dokázala vyjmenovat pasažéry (např. dívka s růžovými vlasy, muž v maskáčové čepici, ať nespoileruju) ale už ne jména hasičů. Ani k jednom jsem si nevytvořila vztah. Ke konci knihy jsem si přála, ať už to proboha dočtu..., namísto abych seděla přikovaná k židli a napětím ani nedýchala. Možná proto mě závěr ani příliš nezasáhl. První třetina knihy mi přišla výrazně zajímavější a napínavější než závěrečná.
Smekám před autorovou rešerší a nepochybuji, že si zmiňovaný úsek metra skutečně osobně prošel. I proto si myslím, že v tomto konkrétním případě by dílo fungovalo mnohem lépe zfilmované, ta vizuální složka tu citelně chybí (já takovou představivost nemám). Nepochybuju, že metrem se mi na zmiňovaném úseku nebude jezdit snadno.

13 01.05.2022

Po přečtení série s Mikem jsem se hned pustila do prvního dílu nové série s Markem Vrázem a to byla chyba. Je totiž těžké si hned oblíbit nového hrdinu. V první půlce knihy mě totiž víc zaujal detektiv Malík než novinář-elév Marek/Terence.
Přestože první půlka knihy byla zajímavá například co se týče pohledů do začátků novinařiny, návrat do 90. let mě moc neoslovil, přestože si Makarenu moc dobře pamatuju. :-) Druhá polovina knihy už byla mnohem zajímavější a odhalení překvapivé až děsivé.
S hodnocením si tentokrát nevím rady. První půlka knihy mě příliš nebavila, zatímco druhou jsem zhltla. První díl série se vždy obtížně hodnotí a tomu všemu pořád v hlavě Mika. Musím si dát od Goffy chvilku pauzu, abych měla pro nového hrdinu/novou sérii čistou hlavu. Protožeaktuálně jsem si z knihy na zadek teda nesedla. A není to tím, že by autor neuměl psát, chyba bude na mé straně z výše zmíněných důvodů.

13 10.04.2021

Po rozčarování z předchozího dílu (už jsem autorovi odpustila) jsme naštěstí zpátky v Čechách, konkrétně v MIkově rodné vísce. Zápletka je celkem komplikovaná a nebyla jsem si jistá, jestli jsem správně pochopila epilog, po přečtení některých zdejších komentářů jsem se utvrdila v tom, že ano. :-)
U tohoto dílu jsem si uvědomila, jak se hodí mít známé. Zdá se mi, že Miko vyřeší vše právě takhle - buď službou "na oplátku" od někoho, nebo získá vodítko díky známým (a jejich známým). Líbilo se mi, že si Miko dokázal přiznat, že na některé věci prostě nestačí. Snad v další knize už bude ve formě..., popravdě mě to Mikovo pití začíná dost štvát. :-)
Na autorových knihám jsem už regulérně závislá. Stačí přečíst pár stránek a jsem lapena – vím, že budu číst každou volnou chvilku než knihu dočtu.

13 05.04.2021

Ponuré, drsné, temné, současně bravurně napsané a čtivé. Překvapivý závěr. Podle mě autor s každou další knihou spisovatelsky zraje jako víno. Ví, které knize přidat víc sarkasmu, humoru, hlášek ze života, romantické linky, melancholie, kde naopak nechat vyniknout syrovost a ponurost bez "vyžívání se v tom".
Ačkoliv si odmítám připustit, že tohle se fakt děje, tak současně věřím, že příběh má reálný základ, protože co/kolik toho my "zvenčí", kteří nevidíme pod pokličku policejní práce, vlastně víme? Přestože je lepší někdy nevědět, jsem vděčná právě za tohle nahlédnutí "dovnitř".
PS: díky za lekci z latiny.

13 29.03.2021

Bála jsem se, že druhý díl bude zklamáním, protože co si budem, laťka jedničky byla hodně vysoko. Po přečtení musím říct, že jsem měla zbytečné obavy. Lars mě pořád baví, stále je to vtipné (přirozeně, ne na sílu nebo do trapnosti) autor tak i nadále zůstává v mém seznamu oblíbenců a jistojistě budu číst i další knihy (a kupovat audioverze). Královsky jsem se bavila - díky!
Detektivní zápletka se mi zdála o chlup slabší oproti předchozímu dílu, nicméně závěr opět strhující. Snědla jsem to i s navijákem.
Mimochodem, právě postavu Larse jsem si zamilovala. Konečně poprvé v životě "na stará kolena" ;) chovám platonické city k literární postavě, ačkoliv nechápu proč - Metaliccu neposlouchám, Jacka nepiju, slabost mívám spíš pro kytaristy a pokud by Lars vypadal jako na obálce, obloukem bych se mu vyhnula s myšlenkou - to není můj typ. Zvláštní! I když to jen dokazuje fakt, že postava Larse vám prostě nemůže být lhostejná.
Chybělo mi snad jenom Larsovo obvyklé "víme?"
PS: Grin x Gris: podobnost jmen čistě náhodná?
A ještě... Ani po druhém díle vůbec netuším, kdo se skrývá pod maskou Daniela Grise.

13 13.11.2019