harry9603 komentáře u knih
Humor v knize je vhodnej hlavně pro katolíky, nebo pro někoho, kdo je trochu seznámen s děním v katolické církvi. Klasickýho ateistu asi kniha moc nepobaví... Mám ji doma! Bohužel, autor vynechal i témata jako sex, sčítání lidu, gayové, antikoncepce, budoucnost katolické církve, papežství, jiné ne/křesťanské církve, církevní restituce, celibát, mariánská úcta, uctívání svatých a různá taková, s nimiž by mohlo býti mnoho legrace! Autor se víceméně věnuje hlavně různým lidským vlastnostem. Existuje i rozšířené vydání knihy z roku 2023, ale popravdě je rozšířené jenom málo a obsahuje asi jen jednu novou kapitolu.
Četl jsem to na gymnáziu někdy před rokem 2008. Už si to moc nepamatuju, ale bylo to úchvatné. Zajulalo mě, že autor uvažuje o dobývání vesmíru v daleké budoucnosti, zatímco Orwell v románu 1984 na to ani nepomyslel. A ve skutečnosti byl měsíc dosažen již roku 1969.
S potěšením na tomto webu pozoruji, že kniha oslovuje čtenáře i dnes. Očekával jsem, že bude spíše zapomenuta.
Nejprve chci poděkovat uživatelce "JaneBonny" za povedenou trojdílnou recenzi. Není toho moc, co bych mohl dodat!
Kniha "Nevyžádané rady mládeži" je velmi rozporuplná. Samotný název knihy se mi nelíbí, jedná se totiž spíše o sbírku málo spolu souvisejících fejetonů. Proto si kniha často protiřečí. Autor na str. 9 tvrdí, že knihu píše pro vysokoškoláky po prvním ročníku nebo čerstvé maturanty. To jsou ale dospělí lidé ve věku 19 až 20 let. Já bych jako mládež označil spíše lidi ve věku 15 až 18 let.
Kniha obsahuje neúnosné množství nadsázky, přehánění, divných nápadů, a taky blbých či nesmyslných rad. Autor asi předpokládá, že "mládež" to má tak ráda. Kniha obsahuje různé rady. Tyto jsou ale často nekonkrétní, zavádějící, přímo blbé, nebo aspoň žádající vysvětlení. Autor občas ulítne do zhulenejch básnickejch obrazů. Autor, jak je zvykem, opět dluží odpověď na otázku, PROČ být zrovna křesťanem, nebo dokonce katolíkem. Takže kniha je asi určena pro hotové křesťany, ať už vlažné, nebo normální.
Autor snad chce přesvědčit "mládež" (zde 19 až 20 leté lidi), že křesťanství je výborná volba pro "divoké rytířské muže ne vždy dodržující zákony a dívky krásné a provokativní a tvořivé" (str. 15) a pro tzv. "násilníky" (str. 103).
Na str. 47 najdeme zhuleně nekonkrétní rady o tom, jak bychom měli zlepšit... Co vlastně? Asi atmosféru ve farnosti...
Na str. 96 je taky zhuleno. Veškeré dovednosti prej člověk získá od Boha, neboli shora... Asi je to zas nadsázka. Možná jsem mnoho zdědil i po svejch rodičích.
Někdy mám pocit, že každá druhá věta se po srážce s rozumem rozpadne na prach.
Na str. 52 je pokus o atentát na rozum. Jako kdyby bylo už všechno promyšleno a odpor ke křesťanství byl zbytečný. /Cituji./ "(...)horké mladé hlavy, přesně takové, jako jsi dnes Ty, se rodily po všechna staletí, nebály se zpochybnit si všechno, a věci jsou na mnohokrát promyšleny a vyargumentovány(...) těm lidem šlo o pravdu úplně stejně jako Tobě a úplně stejně jako Ty se nebály položit všechny otázky." /Konec citace./
No ale mnohokrát ty "horké mladé hlavy" došly ke zcela nekřesťanskému světonázoru... Ludwig Feuerbach, Friedrich Nietzsche, Bertrand Russell, Richard Dawkins, Christopher Hitchens, James Randi... Dnes už všichni mrtví nebo v důchodovém věku. Žádní mladiství pankáči už to nejsou.
Další kraviny najdete v knize sami skoro na každé stránce. Snad jsem vás nalákal. Doporučuji ŠKRTNOUT název Nevyžádané rady mládeži a přepsat něčím smysluplným... Třeba Sny o životě, Cesta z mládí, Zhulené fejetony apod.
Jedna z nejkratších knížek od Marka Váchy. Vypadá trochu jako báseň v próze. Zhulenost knihy je vysoká. Autor snad chce říci, že ateismus sice vyplývá z poznání světa, ale přinese člověku jenom neštěstí, sobectví a další totalitní režim. No někdy snad jo. Bohužel, křesťanství je v rozporu s mými zkušenostmi a vědomostmi získanými např. na katolickém gymnáziu...
/Cituji./ "Ve skutečnosti jsou jen atomy a prázdno. Odpověď bude formovat budoucnost. Z historie víme, že jedna z nesprávných odpovědí vydláždila cestu až do Auschwitz." /Konec citace ze strany 46./
Tak hele, antisemitismus je křesťanskej vynález. Nacisti měli na pásku nápis "Gott mit uns", to jest Bůh s námi. Za druhé světové války spáchali mnoho zvěrstev Japonci a ti byli hlavně šintoisti a buddhisti. Za husitských válek zahynulo (i hlady nebo morem) asi 50% obyvatelstva českých zemí. Ateistů se tam mnoho nevyskytovalo.
Vácha asi chce rozvíjet starou myšlenku oblíbenou mezi kněžourama: "Když ztratíte víru, stane se něco strašnýho! Tak bacha!" Snad chce trochu zpomalit úbytek katolíků v ČR. Ačkoliv k roku 2021 měli slušných 9,28%.
/Cituji./
"Člověk je důvod, proč byl stvořen svět, řekne židovství, svět byl stvořen, protože Bůh má rád příběhy. Člověk je chrámem Ducha svatého, řekne křesťanství, jeho duše je cennější, než vesmír. Otázku nechme otevřenou a nechme každou čtenářku a každého čtenáře, ať si na ni odpoví sám."/Konec citace ze strany 47./
Tak já teda odpovím sám, no. Vácho, už to nehul. Slyšels někdy o deismu, panteismu, ateismu, a o různejch dalších světonázorech? Proč si z nich vybrat zrovna křesťanství??
Jedná se o docela zajímavou knihu o životě Marka Váchy. Mládí, studium biologie, teologie, dráha učitele a kněze. Vhodná nejen pro jeho žáky a studenty z lékařské fakulty nebo z Biskupského gymnázia v Brně. Zhulenost knihy je střední. Občas se objevuje starej dobrej katolickej triumfalismus. V kapitole "Štěstí ve hře" se dozvíme, že celibát přináší akorát tak více škody, než užitku. Vhodný je nanejvýš tak pro mnichy zavřené v klášteře, ale né pro kněžoura pohybujícího se na veřejnosti. Vácha píše na str. 52:
"Já jsem to neuhrál na remízu. Já jsem to neuhrál vůbec. A teď s tím žij." /Konec citace/. Co tím chtěl říct, přesně nevím. Asi vojel nějakou pěknou ženskou. Za to se nemusí stydět, já mu fandím a tajně závidím. Proč se na celibát nevykašlal, neskončil s kněžstvím a neoženil se, zůstává záhadou. Asi byl moc Mirek Dušín. MĚL vystudovanou i biologii na VŠ a kariéře SŠ nebo VŠ učitele nebránilo nic.
Vácha raději neuvádí, zda měl nějaké známosti s dívkami během mládí. Studovat na kněze se rozhodl údajně na modlitebním setkání při charismatické obnově vedené Ludvíkem Kolkem (asi 1933-2021).
V kapitole zvané "Odpovědnost za vztah" (str. 111) se dozvíme, že katolickej zákaz sexu před svatbou taky přináší více škody, než užitku. Protože KDY, ksakru KDY se může konat svatba?? Většinou po dokončení VŠ a po nalezení stabilního zaměstnání a bydlení. To může být člověk klidně 30 let stár. A čekat se sexem do 30 let se nedoporučuje. Vácha (jako většina) lidí ani nedoporučuje svatbu někdy v 21 letech, kdy lidi přežívají na VŠ kolejích a dokončení studia je v nedohlednu. (Znám asi tři dívky, které pravděpodobně čekají se sexem až do svatby. Je jim už přes 30 let a svatba asi nebude nikdy. V kostele můžou potkat třeba nezadanýho 21 letýho katolíka, ale asi by si s ním nerozuměli.)
Vácha konstatuje, že i tzv. Přirozené plánování rodičovství (rozuměj votravování se s teploměrem ve vagyně a vyplňování směšnejch tabulek) je taky nápad akorát tak pro zlost. Tak to raději nezkoušejte.
"Odpovědnost za vztah" je nejdůležitější kapitola celé knihy. Moc se mi líbila a doporučuji přečíst ji aspoň v knihkupectví.
Největší ponaučení z knihy si vzal samotnej její spoluautor Mgr. Josef Valenta. Ještě v roce 2019 studoval na kněze v Olomouci. Další sled událostí není zcela zmapován, ale jisté je, že snad v září 2020 začal opět pracovat na Bigy Brno, našel si holku a dnes je šťastně ženatý. Na kněžskej seminář už jen vzpomíná.
No knihu si kupte!
No zvláštní kniha je to. Těžko ji popsat několika větami, myšlenek je tam hodně. Podtitul knihy je sice "Hodiny náboženství pro věčné začátečníky," ale to je spíše takovej vtip. Není to žádná teologická summa, žádnej katechismus ani youcat, žádnej úvod do křesťanství, žádný Alfa kurzy, žádnej souhrn víry... Jedná se o úvahy k hodně vybraným kapitolám z křesťanství. Kniha je nepřehledná a občas zhulená. Ateista bude z knihy zmaten. Je vhodná spíše pro katolíky, kteří touží po nových pohledech na svoji víru, nebo co. Aspoň kniha není prudce trapná jako "Nevyžádané rady mládeži."
Ateista bude v knize marně hledat odpověď na otázku PROČ? Proč být křesťan? Proč být katolík a né třeba jenom panteista?? V kapitole "Santiago" Vácha machruje že k roku 2019 furt rostl počet poutníků do Santiaga de Compostela. Konkrétně v roce 2019 jich bylo 347578. Je sranda porovnat to s návštěvností nějakýho bezvýznamnýho místa v jakési České Republice... Třeba ZOO na Svatém Kopečku u Olomouce. Prej měli 367248 návštěvníků za rok 2021. Zkuste si dohledat návštěvnost ZOO Praha, Sněžky apod.
V kapitole "Těžko žít s bohem bez církve" Vácha srandovně kope do všech (i věřících) lidí bez příslušnosti k církvi. Akorát, že takovejch je v ČR k roku 2021 většina! Ano, máme v ČR pouze 1 374 285 věřících osob hlásících se k určité církvi. Někteří možná přesto nejdou do kostela po celej rok.
V kapitole "Jděte do celého světa" se dozvíme o kritickém nedostatku knězů v ČR a o tom, že i studentů kněžskýho semináře je málo. Autor doufá, že se to nějak změní a na toto téma předvádí parádní zasněné úvahy... Aniž by teda navrhoval řešení.
V knize jsou i další kapitoly, někdy s nicneříkajícími názvy. Zatím jsem je nečetl.
Kniha je vhodná pro toho, kdo se rád prokousává různými křesťanskými myšlenkami, které se ale po srážce s rozumem nezřídka rozpadnou v prach.
Výborná, ale méně známá protináboženská kniha, tentokrát z pera novináře a nikoliv vědce. Krásně se mu povedlo postihnout všechny negativní vlastnosti různejch náboženství. Pozitivní stránky autor ani vidět nechce. Kniha může být v některých detailech nepřesná, ale to nevadí. Kniha je trochu ukecaná, tak, jak by se u novináře dalo čekat. Aspoň tolik neotravuje s výkladem evoluce, jako Richard Dawkins.
Kniha vydaná poprvé roku 1993, ale tiskne se furt. Našel jsem ji jako brožurku v husitském kostele. Moje vydání je z roku 2021 a bylo v roce 2020 schváleno brněnským biskupstvím.
Jedná se o krátký a přehledný souhrn katolické křesťanské víry. Autor probere skoro všechny položky. Snad jenom sexuálním otázkám se věnuje velmi málo, ale to mu odpustíme. Když se kniha furt tiskne, tak to znamená hlavně tolik, že ani po 30 letech nemá konkurenci ve své třídě. Kniha je vhodná pro každýho, kdo chce zjistit, čemu vůbec ti katolíci věří. Kniha není plná různých trapných zhuleností, jako některé knihy Marka Váchy. :-) :-)
Je jasné, že s mnohými tvrzeními v knize nemohu souhlasit, protože jsou v rozporu s mými zkušenostmi.
Autor se pochopitelně nezabývá otázkou, proč si ze všech světonázorů vybrat zrovna křesťanství, popř. zrovna jeho katolickou verzi. Tahle otázka je totiž tzv. blbá, můžete s ní vykolejit každýho kněze nebo laika...
Pokud máte po přečtení Kabeláčovy knihy chuť na nějakej ten "Boží Blud" od Richarda Dawkinse, nebo "Bůh není veliký" od Christophera Hitchense, tak směle do toho.
Hodně zvláštní kniha. Nevím, proč dnes psát revizionistickou knihu o Stalinovi. Umřel roku 1953, od té doby se stalo mnoho událostí. I kdyby se zjistilo, že Stalin byl úžasný člověk, tak moje vnímání Ruska se nezmění.
Knihu jsem prolistoval v běžném knihkupectví na rušné třídě mého města. Žádná zakázaná kniha to není. Obhajování Stalina dnes již málokoho zajímá... Je škoda, že autor se skrývá za přezdívkou Jiří Šifrin a neříká o sobě skoro nic. Kéž by byl třeba aspoň vystudovaným historikem.
V Praze byl do roku 1962 pěkný Stalinův pomník, ale z nějakého důvodu ho zbourali sami komunisti.
Obávám se, že knihu lze doporučit leda nějakému fanouškovi nebo odborníkovi na dějepis. Jiného čtenáře asi nebude zajímat.
Četlo se to výborně. Pan Kajínek je rozhodně dobrej vypravěč. A taky to byl velmi úspěšnej zloděj bytař. Kdyby ho policajti neuklidili do kriminálu, tak mohl mít ještě lepší zlodějskou kariéru... Jestli je Kajínek vrah, nevím.
Podle vyprávění v knize to vypadá, že Kajínek se dal na dráhu zločinu dobrovolně. Nebyl blbej, ze špatné rodiny, ani se neučil špatně. Měl spoustu dobrých vlastností. Ale sám se rozhodl, že bude vykrádat byty. První pobyt ve vězení ho mohl od další trestné činnosti odradit, ale nestalo se tak.
Neskutečnej nářez a hukot! Četl jsem to někdy zamlada a nedávno jsem zas knihu otevřel a nepustila mě! Musel jsem ji opět dočíst. Však to taky napsali dva bulvární novináři, kteří fakt svý řemeslo umí. Kniha odpovídá na otázku, jaké byly děti v 70. letech, kdy nemohly čumět do mobilu ani do počítače. No byl to samej feťáckej ksindl ty děti. Viděl jsem i film, kterej je takovej romantickej pohodovej hudební příběh, po kterým začnete mít rádi Davida Bowieho.
Jinak teda pro dnešní mládež by se hodila nějaká kniha o drogách, která je stará nanejvýš 20 let... Ale žádnou vám neporadím.
Kdysi jsem to s chutí přečetl, ale dnes už mi to nějak nesedí. Radek John už mi nějak nevyhovuje.
Méně známá, ale o to lepší kniha s feťáckou tématikou. Zaujalo mě hlavně, že David S. se narodil ve stejný rok, jako jeden důležitý člen mojí rodiny. Feťáckej příběh je tu líčen z pohledu matky, takže to není žádné úžasné dobrodružství, ale hlavní hrdina je tu právem vykreslen jako trapnej, ubohej narkoman, kterej všecko podělá a není mu pomoci. Příběh má bohužel otevřený konec, jak hlavní hrdina dopadl, se neví. Akorát odešel z domova. Rozhodně doporučuji. Furt jsem čekal, kdy vysmaženej hlavní hrdina konečně zdechne, aby od něho měli všichni pokoj... Vzhledem ke stáří kniha možná nedovede poučit dnešní mládež... Ale dost odpovídá na otázku, zda za mládí našich rodičů byly děti slušnější. No nebyly. Motaly se po venku, zevlovaly a braly drogy.
Josef Věromír Pleva vymazal asi veškerý náboženský obsah knihy. To je dost trapné, když se má příběh odehrávat v 17. století. Tehdy moc ateistů fakt nebylo... A originální verze knihy od Daniel Defoea obsahuje něco jako: "(...)Důležitým tématem Defoeova příběhu je proto hledání Robinsonovy cesty k Bohu a formování jeho mravních vlastností. Defoe na něm ukazuje typ svobodného jedince ztělesňujícího morálku západní civilizace v ideálním slova smyslu.(...)"
Jedná se o tři knihy. 1/ Záhada hlavolamu 2/ Stínadla se bouří 3/ Tajemství Velké Vonta
Kromě komiksů o Rychlých Šípech jsou to jediné tři knihy, které jsem od Foglara četl někdy v 10 až 11 letech. Bavilo mě to moc. Knihy jsou asi o něco tajemnější než zbytek Foglarovy tvorby a za mě lepší, než např. Hoši od Bobří řeky.
Dobrodružství v temných uličkách si tedy přečtěte někdy zamlada, tak do 14 let věku.
Dostal jsem tuto knihu asi tak v osmi letech, ale moc mi nesedla, takže jsem ji nikdy nedočetl. Ale rozhodně by v ní každý měl aspoň zalistovat.