haWranka komentáře u knih
Klasika všech klasik a zároveň jedna z mých nejoblíbenějších dětských knížek. Všechny příhody jsem prožívala jako člen Bullerbynských dětí - pila jsem malinovou šťávu slámkou, pekla jsem bábovku a utekla i z domova. A to všechno v pohodlí mojí dětské postýlky a s baterkou pod dekou, když mi rodiče přikazovali jít spát a já prostě musela číst dál.
Skvěle jsem se bavila, je to jedna z nejlepších knih série. A to hlavně kvůli mužskému hrdinovi, Tom byl opravdu sympaťák a jeho vědecké řeči mě bavily. Ostatně vůbec ty slovní přestřelky se tu povedly.
Dlouho se mi nestalo, abych se od knihy tohoto žánru nemohla od samého začátku odtrhnout a potřebovala ji rychle dočíst. Moc se mi líbí zapojení důležitých historických milníků do příběhu i zmínky o uměleckých dílech, dělá to z knížky trochu hlubší červenou knihovnu. Oba hlavní hrdinové se mi líbili, ale konec a krizovky v jejich vztahu už byly trochu moc na sílu (i když důvod autorka na konci vysvětlila).
Nesmírně krásný, dojemný příběh. Navíc i poutavě napsaný. Celou dobu jsem měla střídavě pocity plné naděje a úzkosti, byla jsem tolikrát naštvaná na autorku, proč se svými hrdiny tak zachází! Přečetla jsem knihu jedním dechem a moc bych si přála číst dál. Jedním slovem - nádhera!
King asi napsal lepší knihy. Ale já se ani na chvilku nenudila, pořád jsem dumala, jak to bude dál. Konec mě dostal, to byla jedna velká jízda!
Nápad skvělý, postavy taky. Ale hrozně mi vadila ta snaha za každou cenu šokovat. Vraha jsem tipla, takže to protahování na konci bylo trochu moc. A těch nechutností bylo příliš, musela jsem i přeskakovat. Prostě móda současných detektivek, kterou ale já nemusím.
Velmi sympatická romance, která se četla sama. Jen jsem trochu nepochopila, proč by měl být Devon chladnokrevný ničema, byl to milý sympaťák. Bavily mě i osudy ostatních členů rodiny, takže si ráda přečtu pokračování.
To, že doktor F. stvořil umělého člověka, ví každé malé dítě. Kostru příběhu a povahy “hrdinů” už ale ne. A já nebyla výjimkou. Takže jsem byla opravdu na vážkách, co z toho vyleze. Začátek mě příliš neoslovil, ale postupně jsem se do příběhu nořila víc a víc a nemohla jsem se odtrhnout. Všechna čest autorce, že se takového tématu nebála a zpracovala ho výborně.
Taková milá oddechovka. Trochu krimi, trochu romantika - vlastně “román pro ženy”, tak bych to asi nazvala. Jsem ráda, že v knize není nic přehnaného, zbytečně násilného ani cukrkandlového. Ráda si přečtu další díl. A doufám, že tam také budou babiččina koupací moudra, ta jsou skvělá!
Nevím, nakolik je knize podobná rozhlasová hra Českého rozhlasu, tak jsem totiž měla možnost se s příběhem seznámit. Byla jsem naprosto nadšená! A to rozčarování - já vždycky myslela, že kapitán Nemo je srdečný milý pán. Jejda! :)
První gamebook s Lonem Wolfem a zároveň i můj první gamebook. Jelikož jsme doma měli jen první tři díly, mám je projeté opravdu mockrát. A přesto pokaždé jedu jinou cestou, jsem napjatá jako struna až do chvíle, kdy uvidím ono uklidňující "Obrať na 350."
Ajaj, to bylo temné čtení. Kniha byla krátká, spíš taková povídka. Ale atmosféra hutná a jako seznámení s detektivy taky v pořádku. Těším se na další díl. (Pachatele jsem odhadla, motiv už ale ne.)
Cestopisy Ládi Zibury mám ráda i proto, že nejde jen o popisy cest, ale také o drobné příběhy ze života jeho samého i postav okolo. To vše protknuté jeho specifickým humorem. Cesta do Santiaga byla celkově vážnější, filozofičtější, pro mě tedy trochu hůře uchopitelná. Ale to nic nemění na tom, že jde o výjimečný počin a já mám chuť hodit batoh na záda a vyrazit taky.
Nemám moc ráda fantasy, cestování v čase apod. A taky mi nepřišlo, že by byl příběh kdovíjak složitý a nepředvídatelný. Ale když ono to je tak hezky napsané! Krásně to plyne, postavy jsou moc sympatické a popisy starých časů mě vtáhly do děje a doby, nemohla jsem se odtrhnout. Opravdu povedená oddechová četba.
Tak tady jdu naprosto proti proudu. Už jsem dvě knihy ze série četla a byly fajn, nenáročné oddechovky, ale zábavné. Tady jsem dostala stejný koncept (skupinka různých lidí na určitém místě), ale byla to taková nuda! Jako by autorka měla nápad s umístěním a kuchařskou školou, ale nedokázala dát dohromady žádný děj, logický zvrat, nic. Jen tvořila naprosto zbytečné “problémy, nedorozumění naprosto nehodné alespoň průměrně inteligentních osob. Vedlejší postavy mě na rozdíl od předchozích knih nijak nezaujaly. Do toho bylo všude plno myšlenkových pochodů hlavní hrdinky, které se neustále opakovaly a od půlky už to bylo vyloženě otravné. A co mi lezlo na nervy šíleně, to bylo to, jak hlavní hrdinka oslovovala Connora i příjmením. To bylo snad na každé stránce! Takhle někdo v reálu mluví?! Uf, jsem se rozčílila. Dvě hvězdy jen za milované Irsko a skvělou audiointerpretaci. Kdybych četla papírovou verzi, asi bych dost přeskakovala…
Nejsou to čisté 4 hvězdy, ale minimálně za první polovinu si je kniha zaslouží. Postavy jsou všechny ohromně sympatické a skvěle vykreslené. Slovní přestřelky mě bavily hodně. A chemie mezi hlavními hrdiny fungovala na jedničku. Samotný příběh není kdovíjak originální, všechno je průhledné. Ale plyne to rychle, mile. Trocha těch filozofických promluv je taky v pořádku. Bohužel ke konci už to podle mě ztráceno dech, vše začalo být zbytečně natahované, schválně slzopudné (takže to na mě nefungovalo) a najednou se z toho stala neskutečně přeslazená červená knihovna. Četlo se to dobře, ale nemůžete čekat nic moc hlubšího.
Zdejší hodnocení mě dost překvapuje. Příběh byl určitě milý, ale vlastně dost naivní, nic nového nepřinesl, děj se místy (hlavně ke konci) dost vlekl Čekala jsem oddechovku, které se mi dostalo, ale jsem celkem zklamaná. (Nemohu doporučit audioverzi, je velmi špatná)
Dám 4*, ale je to tak na hraně. Většina knihy mě opravdu bavila. Hlavní hrdinové stáli za to, moc se mi líbil humor i určitá dospělost příběhu (nevím, jak jinak to popsat - nebyla tam ta kýčovitá naivita jiných romantických hrdinek). Bohužel poslední cca čtvrtina hodně ztratila dech a už to bylo jen o tom, kdo dřív povolí, vleklo se to a konec byl plný děsného patosu. V žánru je to lepší počin.
Je to opravdu milé čtení. Moc romantiky bych v tom nehledala, ale je to tak akorát přiměřené. Detektivní zápletka byla fajn. Ale co vyhrálo na plné čáře, to byly dialogy. Atmosférou mi to nepřipomínalo ani tak Austenovou jako Jak je důležité míti Filipa.
Moc hezká kniha především o přátelství, soudržnosti a životě v nelehkých časech. Opravdu jsem se dokázala vžít do doby i prostředí, autorka píše velmi čtivě. Jen trochu škoda, že místy občas kniha sklouzne až do přílišné limonády. Ale někdy to člověk taky potřebuje. :)