hayalet komentáře u knih
Moc Sophii nechápu. Vždyť Kase sotva znala a jede s ním pryč?! Je tedy až k nevíře, že to celé přežila, ale může si za to tak trochu sama.Kas bude dobrý manipulátor a věřím, že jistí lidé dokáží vytvořit kolem slabších jedinců bublinu plnou strachů a obav. Sophie byla zprvu zamilovaná, pak vyděšená a ještě v cizí zemi, proto poslouchala na slovo. Ale.. Každopádně je to otřesné. Zajímavé jsou poznámky na konci knihy, kde napsal svůj pohled na věc policista, její matka a i pracovnice z nadace Stop obchodu s lidmi. Zmiňuje se tam, že většina dívek pochází z chudých vesnických rodin a nebo předměstí. Nejčastěji pochází ze zemí jako je Maďarsko, Česká Rep., Slovensko a Rumunsko.
Tak nevím, ale nic moc hororového mi na příběhu nepřišlo. Timothy je dozajista psychicky narušený a prvotřídní šmírák, co si rád vymýšlí a manipuluje se sousedy. Ale nic víc. Kniha se četla dobře, jen ten samotný děj začíná až od druhé půlky knihy a tak nějak plyne, bez větších zápletek a napínaků. Přesto kladně hodnotím. Zajímavá sonda do života a svědomí obyvatel jednoho městečka.
Dostala jsem se k ní až v dospělosti, kdy už plně chápu její významy a moudra. Četla jsem už dvakrát a pokaždé to ve mně zanechá příjemný pocit. Beránka už také zvládám namalovat. Patří právem do mé knihovničky.
Vtipná knížka pro pobavení/postrašení. Myslím, že každý si tam najde to svoje. A pokud jste nějaký ze strachů neznali, tak možná poznáte. Jako ruka a noha z postele? Nikdy!
Tak nevím. Pořád jsem čekala, kdy se začne něco dít....a NIC. "Hlavní hrdinka" je víc jak půl knihy mimo a knihkupec Laurent pátrá a pátrá. A pak jde všechno nějak strašně rychle a najednou je u ní doma a krmí jí kočku. Když je naše Laura konečně zdravá, začne zase na oplátku pátrat ona po něm. V závěru knihy nám autor prozradí, že se přesně 48h po setkání políbili. No, jak sladké. Mám ráda romantické příběhy, ale tento byl lehce odfláknutý. Dala bych 2*, ale kvůli povolání Laurenta a jeho krásným očím - dávám 3* , bude asi velký sympaťák.
Moc pěkná knížka, která se dá číst v každém věku. Příběh k zamyšlení a ilustrace prostě boží. Pár stránek na pár minut. Baobab mě ještě nikdy nezklamal.
Příjemná pohodová knížka. Začátek je věnován Queenie a Haroldově pěší pouti za ní. V průběhu cesty však Harold hodnotí své životní chyby a rozkrývá příběh sebe, jeho ženy Maureen a jejich syna Davida. Potkává spousty nových lidí a cizích příběhů. Moc se mi nelíbí ta část, kde se k němu připojí skupinka dalších lidí. Trochu to pak připomíná Forresta, se kterým se to ale srovnávat opravdu nedá. Čím blíže je Harold k hospici, tím více se dozvídáme o jeho nefungujícím manželství a problémech se synem. Tušila jsem, jak to asi dopadne, ale takové finální rozuzlení jsem asi nečekala. Musím také zmínit Haroldovy mokasíny, které prostě ujdou všechno!
Držela jsem palce Leni, aby odhalila svůj původ a oblíbila jsem si pana učitele Brauma a jeho laskavý přístup. Trochu mi dělalo problém začíst se. Možná to je stylem psaní. Ze začátku jsou to kratší věty a vše se až moc vysvětluje a děj plyne pomalu. Knihu jsem ale přečetla za jedno odpoledne. Jarmila Konopasek a hraběnka Esterházy mi ještě teď zní v uších..
Začátek knihy má trochu pomalejší rozjezd, každý se zde jmenuje Iremonger a je nečím divný. Klodius Iremonger je však mile divný. Je to ještě trdlo v manšestrových kraťáscích a takový otloukánek rodiny, ale já mu fandím. Když je pak v patnácti a půl okalhotován ( přidělí mu dlouhé flanelové kalhoty), tak se z něj stává mladý muž. Dalším sympaťákem je jeho přítel Tumáš Iremonger. To Mořkuse nesnáším hned od začátku. Děj se točí kolem rodných předmětů, do toho všeho se v domě nedopatřením objeví Lucy Pennantová, která zamíchá dějem a také Shromáždění. Tajemné "monstrum" pohybujcí se po domě a neklid na smetišti, které se bouří. Občas mi tam toho přišlo už moc. Závěr knihy se mi ale líbí a otevřený konec zde vítám. Kdy bude pokračování?
Po přečtení obsahu jsem se vyloženě těšila na tuhle knížku. Ale během čtení jsem měla pocit, jak na horské dráze. Úžasná úvodní povídka- Co celý den dělám a Válka s táflováním, kde "válčí" mezi sebou sousedky, zda upravit společnou chodbu nebo jí nechat nádech minula. Jenže pak to šlo dolů, nebo alespoň já měla ten pocit. Mezi ty lepší povídky řadím Pasovače. Chlápka, co geniálně odhadne a vybere podprsenku na kterýkoliv typ prsou. Nebo Ochrana malé královny krásy, která poukazuje na přetváření malých holčiček v ikony krásy. Zbytek povídek jen plynulo. Závěr knihu ale opět vystřelil o něco výš s povídkou- Mou knihu vám přináší dobří lidé z Tampaxu. Která vypráví o spisovatelce, tamponech, Miley Cyrus a žlutém telefonu na zdi, co snad brzy zazvoní a ozve se manžel. No, na odpolední čtení fajn, ale čekala jsem trošku více.
Rozvedená Sněhurka, svérázný detektiv Vlk, pochybný zlodějíček Jack, zazobaný Modrovous, vztahově nevyrovnaná Růženka a spousta dalších. Konec byl trochu předvídatelný, ale vůbec mi to nevadilo. Děj mě bavil. A Pinocchiova stížnost je oprávněná, chudáček =).
Tak jsem nejdřív smutnila, že je to jen trilogie. Protože musím říct, že všechny díly jsou dobře napsány a každý z nich má to svoje. Ale musím přiznat, že po dočtení posledního dílu jsem trochu ráda, že jsou ty díly jen tři. Už mi trochu vadilo, že pokaždé když si nějakou postavu oblíbím, tak neskončí zrovna dobře. Dějově se Prach ubírá stejným směrem, jako byl naznačen v Silu. Dojde tu na vysvětlení, proč se to všechno stalo a jak se to stalo + nechává lehce otevřený konec.. Bavilo mě to.
Niterně napsaný příběh u kterého zamrazí. Smutné a přesto milé. Conor a jeho "netvor", vnitřní hlasy a bolest. Zároveň však všední život chlapce, který má kolem sebe milující osoby. Závěr knihy byl dosti citově náročný i pro mě. Rozhodně dílo co stojí za to si přečíst a souhlasím, že knihu bych asi taky dítěti do rukou nedala. Po dobu čtení kolem mě panoval jistý opar beznaděje a smutku.
Pohodová kniha. Krátké kapitoly ideální při čekání na bus, vlak,.. Škoda jen, že je knížka tak útlá. Děj je tak tlačen hodně nahusto a dospívání hlavní hrdinky probíhá tak rychle, až to trochu kazí celkový dojem. Některé příhody mi přijdou vtipné, jiné spíše smutné. Přesto mě kniha nezklamala. Takový odpočinek u kterého vypnete.
Příběh se sám o sobě četl dobře. Kniha je přizpůsobena mladším čtenářům, ale určitě není určena jen primárně jim. Obdivuji Honzovu statečnost a pouto pevného přátelství, které ho dovedlo "dobrovolně" až do Terezína. Určitě stojí za to přečíst si knížku až do konce a zvlášť stojí za povšimnutí i zmínka o Bradym a jeho sestře Haně. Na knížku Hanin kufřík se ještě chystám.
Parádní komiks. Nejsem sice milovník hororů, ale tohle se mi líbilo. Vrátilo mě to trochu do dětských let, kdy jsme se strašili vyprávěním o "bílých rukavičkách" a podobnými historkami. Pár příběhů, které se zhltnou jak jednohubka.
Dva příběhy a oba znepokojivé. Stroj času, který je až lehce mrazivý a poukazuje kam až může sahat lidský vývoj a že cestování časem není vážně žádná sranda. A pak Ostrov Dr. Moreaua a jeho děsivé experimenty se zvířaty a myslí. Oba se čtou dobře, ale Ostrov je přeci jen poutavější.
Kdo z nás by někdy netoužil mít svůj OASIS? Tak i mě zasáhla ta vlna nadšení z této knihy a to jsem se jí vyhýbala. Po četných ohlasech, že je to návrat k devadesátkovým hrám a jak se to dobře čte, jsem po ní sáhla také. Začátek byl takový opatrný a samá čísla a označení. Pak už je to ale počteníčko. Četla se fakt dobře. Jen nevím, proč tam autor musel cpát černošskou lesbičku? Nicméně mu to odpustím a klidně bych si od něj přečetla nějaké další pokračování..
Zahrádka, pěstování. Kniha mě tím nalákala. Některé pasáže jsou úsměvné a dá se říci, že autorka byla tak trochu kopyto, co se týče pěstování (v začátcích). Například její tápání, jak co vyset hluboko. Párkrát jsem s ní souhlasila, jako když vysejete hrášek a on zmizí a zoufale hrabete a nikde ani kulička? Věčný boj se slimáky, vaření medu z pampelišek,.. A stále přítomné a lehce kousavé poznámky babičky a jejích rad. Kniha se čte dobře. Více se mi líbí první část - pěstování v první sezoně, kde je vše více rozepsané. Druhý rok v pěstování už je asi jen doplňkový a lehce stručný. Moc nechápu, proč v celé knize autorka pojmenovává místo kde pěstuje - jako tajemné "D" a její babička je "D" .-cká. Asi nechce prozradit, kde má svou bio zahrádku?? OK. Potom by ale neměla dávat k závěru knihy fotku se svými výrobky ve skleničkách s velkým nápisem Domoušice :D. Kniha je pohodová a pokud si ji přečtete zkraje jara, máte šanci nechat se inspirovat a něco taky vyset.
Přijde mi svým způsobem napínavější, než byl první díl. Postava Donalda a Thurmana pro mě ze začátku lehce nudná. Moc oficialit a všelijakých plánujících debat. Děj se rozjíždí pomalinku, ale pak je to opět čtenářská lahůdka.. Chybí mi tu Juliette, ale postava Sóla je taky zajímavá. Jsem ráda, že konec knihy navazuje na konec prvního dílu. Dvojka se mi prostě líbila, dávám plný počet.