heavy66
komentáře u knih
Falešní hráči
Michael Connelly
V případě případů vyšetřovaných na planetě Hieronyma Bosche nic nebývá, jak se zdá být, a ani nejprůkaznější průkaz neskýtá pádný důkaz, že podezřelý je skutečně podezřelým nebo dokonce viníkem!
Moc složité?
OK, dvě třetiny děje sedím jak přibitý, čtu, koušu si palec, probírám obvyklé podezřelé jednoho po druhém a říkám si. „Tenhle ne, tenhle určitě taky ne, co tenhle…!?!“
Ve třetí třetině se příběh změní z uvěřitelného v neuvěřitelný, s oslími můstky tak širokými, že se po nich pohodlně dostanete až k závěru, jehož pravděpodobnost je zhruba 1:480.000 dolarů!
Dvanáctá oběť
Michael Connelly
Tak tohle bylo skutečně velmi dobré! Promyšlený děj střídající soudní jednání se stíháním zločinců, a napínavý až strhující závěr vyšetřování vedoucí do několika slepých uliček, až se nakonec Harry trefí, i když minutu po dvanácté! Možná, kdyby tolik nehulil, měl by ještě bystřejší úsudek a rychlejší reflexy!
Nejhorší pro mě byl promluv žalobce o procedurálních chybách, které mohou vést k propuštění sériového vraha. Ať žije demokracie a lidská práva!
Ruský týden
František Ringo Čech
Franta Ringo Čech není žádný literární gigant, ale Ruský týden se mu povedl. O to víc, že v porevoluční euforii roku 1990 představovala kniha skvělou příležitost zasmát se Sovětskému Sojuzu poprvé svobodně, upřímně, bez ohlížení se přes rameno. Členové kapely si dělají legraci nejen z ruské komunistické reality, ale i sami ze sebe. Prostě řádí jako správné rockové hvězdy, kterými všichni v té době byli.
Danse Macabre - Svět hororu
Stephen King
Stephen King vypráví o svých oblíbených filmech, které z něj udělaly nejznámějšího hororového klasika všech dob! Problém je, že většinu těch starých filmů neznám a asi by mě ani nebavily. Naštěstí je na začátku knihy aktualizovaná předmluva k vydání 2010, kde se probírají moderní horory. Tam jsem se chytal dobře!
A hodně se mi líbí obálka knihy!
Dracula
Bram Stoker
Jak jsem Drákulu poprvé přečetl, asi ve 12 letech, navždycky jsem bez odmlouvání papal doma česnek!
Řbitov zviřátek
Stephen King
Vynikající román na čelném místě mého Top Ten! Když jsem ho četl poprvé, svět pro mě přestal existovat, šel jsem hlubokými lesy až na mikmacké pohřebisko, kde mrtvé probouzí Wendigo.
Jizerské ticho
Jan Suchl
Kniha plná krásných fotografií jizerské přírody doplněných lyricko epickými texty. Úvod Lubomíra Štrougala (!) je poplatný době, ale co byste čekali v roce 1978? Lidé se mění, režimy se mění, ale hory jsou stále stejně krásné, tenkrát jako dnes!
Krysí ostrov a jiné povídky
Jo Nesbø
Jo Nesbo se minimálně v první povídce inspiroval klasickým postapo románem Bídné roky, staršího norského kolegy Knuta Faldbakkena. Další povídky připomenou psychologické prózy Stefana Zweiga. Všechny ale mají typický autorský rukopis. Jsou zvláštní, zamotané, mravoučné a temné!
Arnal a dva dračí zuby
Ondřej Neff
Spojí-li svoje umění spisovatel Ondřej Neff a kreslíř Kája Saudek vznikne originální sci-fi horor se spoustou zábavných kreseb. Jeden obrázek "Sexy dominy z hampejzu pro mutanty" mám dokonce na tričku. Nejenom to tričko, ale celé dílo patří do zlatého fondu českého komixu!
Fantom Manhattanu
Frederick Forsyth
Pro mě to byla poslední nepřečtená forsythovka, takže chápete, že jsem musel. Fantom Manhattanu je vážně hodně jiný, než většina Forsythovy tvorby, ale bylo to zajímavě vymyšlené. Dotvořit takový klasický příběh musí být pro autora velká výzva!
Bláznův gambit
Peter Cheyney
"Co si myslíte? Za svobodna se jmenovala de Sirac, to je bretaňské jméno. Snad si nemyslíte, že bretaňské ženské ublíží pár pitomých spálenin od nacistický děvky!"
Francie, Bretaň, pár měsíců po skončení války je mír pouhou iluzí. Ve skutečnosti probíhá nelítostný boj mezi agenty německé zpravodajské služby a Spojenci. Elitní britský agent Shaun O´Mara otevírá gambitem hru, která má vylákat nacistické krysy z úkrytu. V téhle hře jde o hodně, a ne všichni se dožijí jejího konce! Napínavý, čtivý, a pěkně drsný starší bráška Jamese Bonda!
Uši džungle
Pierre Boulle
Zajímavě vymyšlený příběh z války ve Vietnamu. Dnes mají armády dokonalejší zařízení ke sledování každého nepatrného objektu na zemském povrchu nebo pod ním, ve dne jako v noci. Ale džungle má svoje uši ozbrojené jen lukem a oštěpem, které dokáží přinutit přetechnizovanou civilizaci, aby jim pomohla se sháněním potravy.
Fotograf
Pierre Boulle
V době bezohledných bulvárních paparazzi fotografujících oběti zločinů nebo dopravních nehod není Fotograf nijak překvapivý nebo výjimečný. Jenom zábavný a čtivý příběh teroristického spiknutí proti hlavě státu, které hlavní hrdina odhalí a využije pro svůj cíl, získání Pulitzerovy ceny za nejlepší fotografii!
Nerozhodnost
Ed McBain
Netradiční pojetí detektivky o jednom bambulovi z Předního Balíkova, který rozhodně potřebuje mluvit s policií, a ne a ne se k tomu rozhodnout. Je to až příliš dlouhé, skoro nic se neděje, a volně mi to připomnělo styl Roalda Dahla. EMB má řadu lepších kousků!
Exorcista – souboj s ďáblem
William P. Blatty
Miluju satanskou tématiku a Exorcista patří k jejím vrcholným dílům. Nic nevadí, pokud jste viděli film. Souboj pekelných a božích mocností o tělo a duši malé Regan si užijete i tak, kniha vás ponoří do temnoty, hrůzy a beznaděje. Pokud mohu doporučit, pusťte si k četbě Tubular Bells od Mika Oldfielda!
Poldové
Evan Hunter (p)
Konec zimy je proklatě studený, 87.revír má plné ruce práce a Carella má ruce spálené. Hluchý se vrací, aby odčinil minulou zpackanou akci. Vymyslí jednoduchý plán, tentokrát podle vzoru Edgara Wallace.
Carella má wallaceovky dokonale načtené a je odhodlán Hluchému splatit dluh, i když znovu pomůže až příliš dobře připravená náhoda!
Operace Bruneval
Jiří Šulc
Výborný román na pomezí reality a fikce, jako by autorovi vedl ruku sám klasik špionážní literatury Frederick Forsyth. Musím uznat, že FF to umí lépe, více se věnuje jednotlivým postavám. Všechny důležité uvede do děje příběhy z jejich minulosti, což dělá román zajímavější a čtivější. Ovšem nepamatuji se, že by v některé knize nechal parašutisty po seskoku vyčůrat!
Válečná kariéra velitele výsadkářů Johna Frosta pokračovala při obraně arnhemského mostu v operaci Market Garden v roce 1944, popsáno v knize Cornelia Ryana Vzdálený most. Kdo jste nečetl, doporučuji!
Království
Jo Nesbø
Pokud Jo Nesbo napíše román o dvou bratrech, okamžitě vám dojde, které bratry má na mysli. O chvíli později to sám prozradí, i když důkaz maskuje rodnými jmény prezidentů a ministrů! Pak přemýšlíte, jak naroubuje klasické téma na současný norský venkov, a zjišťujete, že idylka bratrské lásky v lůně horské přírody pomalu přerůstá v podivnou směs osob, vztahů a dějů. Máte pocit, že vás marasmus nezkažené vesnické morálky vtahuje jak smrdutá bažina, a nechtíc připustíte, že to happy endem asi neskončí!
A když opravdu dočtete až do konce, a váš předpoklad se …… (nechci spoilovat), uznáte, že to vůbec nebylo špatné, ale že na rozdíl od Syna zde není motivace klíčových postav ve vztahu k biblické předloze jasná, a že by to autor mohl váženým čtenářům laskavě dovysvětlit!
Bylo nás pět
Karel Poláček
Bylo nás pět patří mezi moje zamilované knížky z dětství. Četl jsem ji mnohokrát, také na pokračování svému synkovi před spaním, je báječná od začátku do konce, a úplně nejvíc oblíbenou scénu mám, jak šli na vosy.....
"A tak jsme šli na ty vosy a byli jsme tři. A když jsme šli, tak jsme potkali Zilvara z chudobince a ptal se nás, kam jdeme. Když jsme mu řekli, že na vosy, tak pravil, že půjde s námi. Tak jsme byli čtyři. Když jsme ušli kousek cesty, tak jsme se ohlédli a Pajda utíkal za námi a uši mu plandaly a on se smál. Tak nás bylo pět." .....
"A tak když to hořelo, vosy převelice rychle vyletěly druhou ďourou a kroužily ve výšce a hrozně bzučely, neboť byly dožrané moc. A byly jich velká síla a točily se kolem dokola a koukaly, kde by byl jejich nepřítel. Jakmile nás spatřily, tak nás začaly počítat a viděly, že nás bylo pět. Tak se ten roj rozdělil na pět houfů a každý houf si jednoho z nás vyhlédl, aby mu to vykreslil." ....
"A když jsem přišel domů, tak se mne tatínek ptal, kde jsem byl. Já jsem pravil, že v houslích. On pravil: "tak proč máš křivou hubu, kdyžs byl v houslích?" To bylo pravda, že jsem měl křivou hubu a oteklý nos a místo očí úzkou škvírku, takže jsem vypadal jako Číňan. A když se mne tatínek porád ptal, tak jsem porád lhal, že jsem byl v houslích, ale lhal jsem málo, pročež tatínek odepnul pásek a já jsem dostal velice, abych podruhé nevrdlouhal."
Velké Boříkovy lapálie
Vojtěch Steklač
Všichni víme, že se autor inspiroval příběhy malého Mikuláše. Nevadí, podařilo se mu vytvořit originální partu holešovických sígrů, kteří dokážou přetavit jakýkoliv dobrý úmysl v kolosální průšvih. O Boříkovi, Čendovi, Mirkovi a Alešovi jsem s oblibou četl před padesáti lety na pokračování v časopise Ohníček.
K jejich nesmrtelným příběhům se rád vrátím i dnes.