heavy66 komentáře u knih
Za mě jedna z nejlepších mayovek! Napínavý příběh s tajemnou atmosférou a výraznou pointou mě v dětství fascinoval.
Oblast Llano Estacado na pomezí Nového Mexika a Texasu je o kus větší než Česká republika, dnes ovšem plná měst a protkaná dálnicemi. Ach jo, kam zmizela romantika starých časů?
Kdo by neznal knížku oblíbenou mnoha generacemi dětí i dospělých, kteří vyrostli z těch dětí! Knížku plnou roztomilých tvorečků, z nichž někteří jsou v reálném životě otravnými hmyzáky.
Pilný a čestný Ferda, fintivá a pyšná Beruška a Pytlík to je rebel, Pytlík to je pankáč! Vsadím se, že není očkovaný a nenosí roušku!
Třetí díl je o křížové cestě, radosti z konce války a vzpomínkách na ty, kteří se ho nedožili. Najdete zde Den-D i Den Vítězství, americké orly, a závěr o návratu do normálního života, o potrestání válečných štváčů a odměnách hrdinů. A také můj oblíbený strom:
„Na Oslavové louce vyrazil krásný semenáček: měl stříbrnou kůru, dlouhé listy a v dubnu rozpukl zlatými květy. Byl to opravdový mallorn a celé okolí žaslo. V pozdějších letech, jak rostl do krásy, proslul široko daleko a lidé za ním zdaleka putovali. Byl to jediný mallorn na západ od Hor a na východ od Moře, a jeden z nejznamenitějších na světě“.
Mají pravdu, viděl jsem ho kdysi dávno a byl skutečně nádherný.
Obsahem druhého dílu je budování týmové spolupráce v boji proti společnému nepříteli. Hrdina jde sám za svým nesplnitelným cílem, a původně malá koalice bojovníků za svobodu postupně roste. Každý má jinou motivaci, ale zapojí se, protože ví, že nelítostný nepřítel je stále silnější, a jiná cesta, než boj o život neexistuje.
Rohanský král Théoden mi připomněl Winstona Churchilla, s legendárním výrokem z roku 1940 – „Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot.“
Filmová adaptace je v případě Dvou věží dost odlišná od knihy. Boj o Helmův žleb, který je hlavní a nejdelší scénou filmu, se v knize odehraje na několika málo stránkách.
Výpravné vydání všech tří dílů Pána Prstenů s krásnými ilustracemi Alana Lee jsem si pořídil těsně před uvedením filmové adaptace, abych se v ději a postavách orientoval.
Pán Prstenů patří mezi zásadní romány 20.století. Přes fantasy kulisy a literární styl severské ságy to je podobenství 2.světové války a boje Británie a Spojenců za svobodu proti nacistickému Německu.
První díl má výborně napsanou atmosféru blížící se války, postupného stahování temných mračen nad nic netušícími lidičkami, od sluncem zalitého Hobitína až po zoufalý boj v temnotách Morie. První prohrané bitvy, první oběti, ruka Osudu vytáhne los a posílá hrdinu na mission impossible bez návratu, a žádný dobrý konec se nekoná!
Druhá část Claudiova vyprávění má na Databázi ještě o procento lepší hodnocení. Ve zralém věku se stal císařem a začal zanedbanou říši zvelebovat. Jeho popisy stavebních projektů, právních a politických reforem, zahraniční politiky mě bavily víc než krvavé kousky jeho předchůdců. V závěru si dost stěžuje na manželku. Není samozřejmě první ani poslední komu zahnula žena, ale ta jeho dokázala svými avantýrami vstoupit do historie!
Budoucí císař Claudius popisuje svoje zapojení v římských dějinách tak věrně a realisticky, že Robertu Gravesovi to stačilo jen hodit na papír. Všechny historické i fiktivní postavy v knize jsou velice živé, ovšem pouze do okamžiku, kdy je někdo otráví, uškrtí nebo propíchne mečem. Podle všeho nebyl život v kolébce evropské civilizace žádnou selankou a jediným spolehlivým receptem na přežití bylo vypadat a chovat se jako slabomyslný kretén. Mám Claudiovy vzpomínky moc rád, vzbudily můj zájem o římskou historii, a mít stroj času, vyrazil bych tam na dovolenou!
Kniha je stejně působivá jako film, mnohdy detailnější, více dokumentaristická a s menší mírou patosu než film. Jen geniální, démonicky zlý herecký výkon Ralpha Fienesse v roli velitele tábora nelze do knihy přenést.
Oskar Schindler musel být zvláštní člověk. Co mu bránilo vydělávat peníze na otrocké práci vězňů a nezajímat se o jejich další osud, stejně jako mnoho jiných německých podnikatelů? Jeho osobnostní přerod z lehkomyslného floutka ve spasitele k smrti odsouzených lidských bytostí je podstatou knihy i filmu.
Nechť jeho strom v Aleji spravedlivých vzkvétá!
Drdovy České pohádky mají snad největší počet filmových adaptací. Proč ne, málokdy se sejde v jedné sbírce tolik vtipných, napínavých i dojemných příběhů, které mají jedno společné - vždy v nich zvítězí dobro nad zlem! Svým dětem jsem je četl, moje oblíbené jsou o prasáčkovi, který balí princeznu na hádanky, a o havíři, který ožere i samotného Smrťáka.
Pro zajímavost, z 12 pohádek v knize bylo 10 zfilmováno, některé i dvakrát. Chybí mi pouze Konec Skoupé Lhoty a Jak šel Honza do Lenoráje!?
Lambertovy knihy jsou kontrastem brutálních válečných scén a hlubokého přátelství mezi lidmi, kteří touží po míru a klidném životě. Jeho Veterány obdivuju od mládí. Lambert je napsal tak sugestivně, že po otevření knihy se stanete součástí australské jednotky v boji proti Japoncům.
Po přistání invazního člunu na pláži jsem se plazil bahnem novoguinejské džungle a hledal nepřátelská kulometná hnízda ukrytá v kunai. Oslepen potem, cítil pach krve a střelného prachu. Poznal jsem fascinující sílu nezištného kamarádství a hrdinové knihy se stali mými hrdiny. Dodnes je hledám, i když vím, jak je to pošetilé.
Velmi dobré, napínavé povídky se zajímavou pointou. Pláž mi připomněla styl Ray Bradburyho, motiv žárlivosti v příběhu Arthura Brookse zase Vesmírnou odyseu od Clarka. Autorovi bych pro další tvorbu doporučil ubrat trochu deprese a smrti, a přidat humor a česká jména astronautům!
Překladatel do češtiny musí být sám nadaný básník, aby podchytil autorovu hru s jazykem a slovy. Moje oblíbená je KM33, velmi dobře se hodí pro půlnoční přednes na různé besídky, silvestry a mejdany!
(viz verze, kterou používám)
U silnice nad milníkem seděl havran v povětří,
krákal ká-em-tři-tři, ká-em-třicet tři.
Hafan s hnátem v hubě v běhu zavětří,
havran kráká ká-em-tři-tři, ká-em třicet-tři.
Kolem běží prase, nožky nešetří,
havran krák a kráká ká-em-třicet-tři.
"Posedl ho ďábel!" jde jak ozvěna.
"Sundejte ho dolů z toho kamena!"
K jezevci ho přinesli čtyři zajíci,
Jak měkkou placku vosku měl mozek v palici,
A potom než umřel, tu křikl v závětří
Naposledy to svý ká-em-tři-tři, ká-em třicet-tři!
Nesmrtelná kniha, která rozesměje děti i dospělé!
Mám oblíbené kapitoly - Jak vystudovali práva za dva měsíce, Jak dostali miliony od chudého strýce nebo Jak stavěli čapí hnízdo na zelené louce!
Aha, to je omyl, omlouvám se, to je z nějaké jiné knížky. A podobných kapitol je tam mnohem víc, to bude asi druhý díl!
Verše z doby temna?
Přec tomu tak není
Psal ji Karel Erben
V době obrození
Vraždy nezletilých
krve proud se lije
lidských oudů prodej
Kletby, blasfemie!
Dnes brutální scény
cenzor zakazuje
Erbenova Kytice
Školní četbou tu je!
Kniha plná přesných faktů, zajímavých tezí a nepříjemných pravd!
Společenský vývoj má svoje zákonitosti a jednotlivé fáze není možné přeskočit. Svoje o tom ví Rusko, které se před sto lety snažilo transformovat z feudálních poměrů rovnou do beztřídní společnosti. Všichni víme, jak to dopadlo. Proto je muslimská společnost mentálně a společensky opožděna o šest století za západním světem, což při kontaktu v zemích s demokratickou a křesťanskou nebo ateistickou tradicí přináší problémy. Z historie známe příklady, kdy primitivní, ale uzavřená a disciplinovaná civilizace dokázala rozvrátit říše na mnohem vyšší úrovni, které díky přebytku zdrojů zlenivěly a ztratily kolektivní instinkt ochrany vlastního druhu.
Žijeme v divném světě a žádné velké zlepšení nelze v nejbližší době očekávat!
Bídné roky jsem četl dávno, dávno, první vydání mám pořád doma. Moje první postapo! Vlastně ani ne postapo, společenský rozklad zde postupuje pomalu, plíživě, až k bodu zlomu.
Příběh ve mě zanechal hluboký dojem, komunitní život na městské skládce od společnosti moderní až k prvobytně pospolné mi připadal velmi originální, a mysteriózní konec plný naděje také!
Chcete-li znát budoucnost lidstva, přečtěte si Bídné roky!
(SPOILER) Smutný a syrový válečný příběh s tragickým koncem. Hrozné je, že masakr na Švédských šancích spáchali vojáci 1.československého armádního sboru, kteří byli v této zemi považováni za hrdiny a osvoboditele. A ještě horší je, že za svůj zločin nebyli nijak potrestáni!
Tak včera i Dnes by mě to opravdu zajímalo! :-)
Vážení přátelé, promiňte, musím udělat malý coming out. K Malému princi jsem si zatím nenašel cestu! Zkoušel jsem to jako dítko školou povinné, bohužel bez úspěchu! Jedna moje oblíbená uživatelka Databáze knih píše, že "na příběh Malého prince je třeba dospět a uzrát." Takže možná mám ještě šanci!
Co k tomu příběhu napsat? Snad jen...
„V hlubinách zimy jsem konečně zjistil, že uvnitř mě tkví nezlomné léto“
(Albert Camus)