heliiinka komentáře u knih
Rychlé. Syrové. Upřímné.
Žádné dlouhé výlevy emocí, ze kterých vám bude úzko. Autorka píše věcně. Přesto, když to doplní úryvky z vlastního deníku, je to velmi osobní.
Moc povedené. Těší mě, že něco jsem znala. A to, co jsem neznala, bylo jednoduše vysvětlené. Jsem zas o kus chytřejší. I ilustrace jsou moc hezké.
Knížku využiju i třeba na chystání chytrých kvízů.
Moc nevím, co byla hlavní zápletka. Kdo je Mrazík, kdo je Medvěd, otravný kněz Konstantin nebo dospívání Vajsi?
Hlavní linka zmatená, na konci trochu temná. Ale jinak zajímavé netypické prostředí staré Rusy i odkazů na známou pohádku o Mrazíkovi.
Další díly číst nebudu, nemá otevřený konec.
Velmi dobře psaná kniha o získávání podpory pro službu v církvi nebo v křesťanském prostředí. Trošku americké, ale povzbudivé, praktické a s konkrétními úkoly.
Když je život na prd, tak tahle knížka čtenáře učí, jak se nesebelitovat a neutápět se v tom těžkém. A dělá to hezky.
Časem mi začalo vadit, že řešení na všechno je "víc věř" nebo "víc se dívej na Boha". Kniha je pouze pro věřící čtenáře, přesto povzbudivá.
Milé dílko, které si pamatuju zfilmované. Přesto mě knižní předloha neoslovila. Věčné opakování o poslušnosti nebo že jinak broučky stihne trest a bude se mít špatně? No je to taková výchova strachem.
Jiné pasáže byly pěkné, jak si autor hraje s češtinou, zdrobňuje a nebo opakuje věty. Je na tom něco uklidňujícího.
"Byl podzim. Světla ubývalo a zimy přibývalo..."
Nápad s irskými druidy je skvělý. Nicméně nedotažený. Postavy se náhodně objevují, jak se to autorce hodí. Měla jsem pocit, jako by mi v knížce chyběly stránky nebo odstavce textu. Příběh byl děravý a nedomyšlený. Přesto nemůžu upřít, že nápad byl opravdu dobrý. Jen by to chtělo dotáhnout a udělat lepší korekturu. Ke konci knihy chyb přibývalo a přibývalo.
Wren, Tarc i Aisling byly sympatické postavy.
Shusterman je mistr tohoto století.
Miluju, jak uvažuje o životě, jeho hodnotě i smrti. Dokáže sledovat linky vícero postav, z nichž žádná není vedlejší a všechny mají vlastní minulost a hloubku.
Lev, Connor, Miracolina, Nelson, Cam, Risa a Starkey. Je jich tolik a stejně jako v reálném světě jsou všichni důležití a mají vlastní pohnutky i příběh. Tahle série mě baví a mrazí zároveň.
Graficky moc dobře zpracované. Obrázky jsou vtipné a trefně doplňují text knihy.
Některé citáty jsou moudré samy o sobě, ale víc si to užijete, když Tyriona znáte.
Docela prvoplánové, ale vlastně proč ne. Příběh je trošku upozaděn, aby bylo dost prostoru pro křesťanskou tematiku. Hlavní postavy jsou milé, ale kniha pro děti to není. Je tam totiž hodně smrti, ale pro dospělé je kniha zase moc jednoduchá.
Jsem z knihy rozpačitá, protože je celá tak v rozporu. Je to lehké čtení na dovolenou, tam nevadí, že není úplně učesaná.
(SPOILER) Román v dopisech je osvěžující, už jen tím, že je to trošku netradiční forma. Přestože Lady Suzan je mrcha, stejně si ji oblíbíte, protože její manipulace a překrucování skutečnosti jsou prostě zajímavé.
Austenová byla ke konci života dost ironická a to mě na její tvorbě baví víc, než jak přeslazeně psala na začátku.
Svižné a vtipné. Blogové příspěvky, u kterých si autorka dala práci s úpravou pro knižní podobu a nebylo to jen ctrl C a ctrl V, jako jiné blogové knížky.
Bylo zajímavé nahlédnout do zákulisí a zjistit, že lékárníci jsou více než chytré prodavačky.
Lepší než předchozí. Pojmenovává zcela běžně věci a upozorňuje, že někdy by nám měla začít svítit červená kontrolka.
Líbí se mi otázky na konci každé kapitoly. Je to právě ten přesah, který můžeme využít v rozhovorech po přečtení knihy.
Začnete znova věřit na lásku a pokrývá všechny její oblasti.
Můžeme plakat se zlomeným srdcem, protože popisuje věci, které jsme nezažili nebo ztratili. Ukazuje časy růžových brýlí zamilovanosti. A vytahuje vzpomínky na těžkosti, které jsme se snažili zapomenout.
Moc přínosné jsou i komentáře Martiny Viktorie.
Scény se občas dost rychle střídají, což v seriálovém zpracování dává větší smysl než v psaném. Hezké čtení na jeden večer s jednoduchým humorem.
Odlehčená forma a přesto pořád dost přesné. Ilustrovaná forma není dětinská, jen si člověk musí zvyknout na ten manga vizuál.
Jak název vypovídá, primitivních narážek je tam přehršel. Podle mě existují lepší romány s propracovanějším příběhem, tohle mi přišlo až moc jednoduché a přímočaré.
Naprosto skvělá kniha, která otevírá svět sester, který upřímně většina "normálních" lidi vůbec nezná.
Opravdu inspirativní ženy.
Obdivuju, jak upřímně žily pro potřebné a pečovaly o nemocné, zraněné, staré, puberťáky a další lidi. Máte pocit, jako byste byli přímo u toho rozhovoru s danou sestrou. Je to pohlazení po duši.
Je to směska. Většina básniček o ničem, které jakoby autor vymyslel jen tak z dlouhé chvíle a stejně nemají hlavu ani patu.
Pár jich bylo dobrých: Telegramy, Hledám tátu, Některý holky
Ale těch pár ani nedorovná zbytek knihy, rač tu hodinku věnujte něčemu jinému.